Lekce 4 Text: Biret-Iqggá váhnemat Silljui vuodjá alit biila. Dat leat Biret-Irjggá áhčči, eadni ja viellja. Vieljas lea vel bus'sá fárus. Uksabiďlu čuodjá ja sii bohtet sisa. Máhtte lea vuot Biret-Irjggá luhtte. Biret-Irjggá váhnemat eaba dovdda Máhte ja sii dearvvahallet. - Buorre beaivi! Bureš, bures! - Dá lea Máhtte. Dá leaba mu váhnemat Sire ja Ovllá. Ja dá lea mu viellja Biera ja su bus'sá Bibi. Biera bus'sá njávgu. Dat lea čáhppes bus'sá. Biera viehká bussáin stoahkat. Máhtte hállá Biret-Irjggáin, su áhčiin ja etniin. - Mun lean ollu áhčiin meahcis ealu luhtte. Mu eanu ja guokte čeazi leat maiddái seamma siiddas. Mus eai leat vieljat, muhto mus leat golbma oappá. Mun lean áidna bárdni. - Goarrugo du eadni? Sire jearrá. - De goarru. Eadni goarru dálge unna oabbái El'lii odda gávtti. Son lea čeahppi goarrunmášiinnain goarrut earáge go sámeduoji. Biret-Irjggá áhčči fas jearrá meahcceságaid. - Mus lea odda mohtorgielká, ii goittotge Lynx. "Lynx", dadjá boazoolmmoš go vázzila, diihan diehtibehtet. Áhčči čaibmá. Eadni maiddái mojohallá. Biret-Irjggás lea somá. Soai etniin vuoš'šaba lasi gáfe. Soai eaba astta gal láibut, muhto Biret-Irjggás leat vel nisoláibbit. Sii borret daid. Biera ii leat šat siste. Go bussáin stoahká, ii astta eará. - Manin Liissá ja Máret eaba leat dáppe? jearrá Biret-Irjgá. - Soai leaba gávppis. Liissá áigu oastit odda vilges busira ja fiskes jáhka. Máret fas odda ruškes gápmagiid ja liikebiktasiid. Soaihan mannaba skuvlii. Eadni ja áhčči eaba astta leat guhká. Soai čuorvuba Bierage fárrui ja dalle sii vulget. Biera seavvá vel go manná. Slovíčka šillju - šilju /šiPPuu - šiiPPuu/ dvorek alit, #alit /ááliih(t)/ modrý bus'sá - bussá /pussáá - puussáá/ kočka sisa /siisa/ dovnitř vuot /vue'h(t)/ opět, zas luhtte /luhte/ u, od váhnemat /vááNemat/ rodiče (PlNom) dovdat - dovddat /tovtah(t) - toovttaan/ znát dearvvahallat - dearvvahalan /tiárvvahtállah(t) - tiárvvahtálan/ pozdravit se nj ávgut - * nj ávggun /n> avkuuh(t) - n> aavkkuun/ mňoukat čáhppat, #čáhppes viehkat - viegan stoahkat - stoagan eallu - ealu seamma siida - siidda áidna dál -ge odas, #odda gákti - gávtti čeahppi, #čeahpes mašiidna - mašiinna goarrunmašiidna eará go sápmi - sámi Sápmi - Sámi duodji - duoji sáhka - sága mohtor - mohtora gielká - gielkká ii goittotge olmmoš - olbmo boazoolmmoš vázzit - váccán vázzilit - vázzilit chodit vázzila -han (však) diehtit - diedán čaibmat - čaimman mojohallat - mojohalan lasi siste oastit - oasttán busir - busira fiskat, #fiskes jáhkka-jáhka ruškat, #ruškes gama - gápmaga gápmagiid /čahpah(t) - čahpes/ /viehkaah(t) - vie.aan/ /stuahkaah(t) - stua.aan/ /iälluu - iáluu/ /sea'mma/ / sij ta — siijtta/ /ajna/ /tääl/ /-ke/ ~ (po vokálu) /-je/ /ooôaas - ooôôa/ /käktii - käävhtii/ /čeähpii - čeä'hpes/ /mašijna - mašiijnna/ /kuarruunmašij na/ /iärää/ /ko/ /sääpmii - säämii/ /tuoťťii - tuojii/ /saahka- saa.a/ /moohtor - moohtora/ /kíelhkää - kielhkää/ /koo'jhtohke/ /oolmmoš - olmo/ /poa'co.oolmmoš/ /väzciih(t) - vääccään/ /väzciilih(t) - väzciilan/ /väzciila/ /-han/ /tiehtiih(t) - tieôään/ /čäjmah(t) - čääjmmaan/ /moojohtällah(t) - moojohtälan/ /lääsii/ /siste/ /ôastiih(t) - uästään/ /puusiir - puusiira/ /fiskah(t) - fiskes/ /jahka -jaahka/ /ruškah(t) - ruškes/ /kaama - kaapma.a/ /kaapma.ij/ cerný běžet hrát si (sobí) stádo, dobytek stejný sámská obec jediný teď, nyní také, též (sufixální partikule) nový kabát šikovný stroj šicí stroj jiný jako sámština, sámský Laponsko řemeslný výrobek téma, záležitost, řeč motor saně ovšem ne člověk (neprav, skloňování!) chovatel sobů jít vyrazit, vyjít, vydat se; začínat Sg3p slovesa vázzilit zdůrazňovací sufix. vědět smát se usmívat se zbytek; navíc, ještě uvnitř, zevnitř koupit svetr žlutý kabát hnědý boty PIGen slova gama partikule liiki - liikki bivttas - biktasa liikebiktasat (pi.) skuvla - skuvlla čuorvut - čuorvvun seavvit - seaván Mluvnice /lijhkii - liijhkii/ /piivhtaas - piktasa/ /lijhkepiktasah(t)/ /skuvla - skuuvlla/ /čúěrvuuh(t) - čuorvvuun/ /siäviih(t) - siävään/ kůže oblečení spodní prádlo škola volat mávat A. Plurál nominativu a genitivu Plurál nominativu se tvoří následujícím způsobem: slabý stupeň + koncovka -t Plurál genitivu obdobně: slabý stupeň + koncovka -id Ve východních nářečích se konsonant d genitívni koncovky nevyslovuje. Při tvorbě plurálového genitivu může docházet k narovnání diftongu (motivace stejná jako u sloves). V e- a o-kmenech (ty však nejsou příliš běžné) dochází k následující vokalické změně: e > i a o > u: SgNom PlNom PIGen mánná mánát mánáid dítě biila biillat biillaid auto dállu dálut dáluid dům reive reivvet reivviid dopis ruvdno ruvnnot ruvnnuid koruna (platidlo) guos'si guossit gussiid host Ve vazbě s tázacími zájmeny mii 'jaký, který' ja g/7 'který' je závislý nominální člen v plurálu genitivu: - Mii mašiinnaid dát lea? - Dat lea goarrunmašiidna. - Mii láibbiid dát lea? - Dat lea suovasbiergoláibi. - Co je to za stroj? - To je šicí stroj. - Jaký je to sendvič? - S uzeným masem. - Irjgá boahtá gaVlestallat eahkes. - Irjgá přij de večer na návštěvu. - G/7 Inggáid? - Která Irjgá? B. Komitativ Singulár komitativu se tvoří následujícím způsobem: slabý stupeň + koncovka -in Koncové kmenové vokály e a o se mění na i a w, stejně jako v případě singuláru illativu a plurálu genitivu. Ve druhé slabice komitativního tvaru se může vyskytnout a motivovat tak narovnání diftongu slabiky první: biila 'auto' mánná 'dítě guos'si 'host Máhtte ruvdno 'koruna biergu 'maso > biillain > mänäin > gussiin > Mähtiin >ruvnnuin > biergguin Komitativ má dvě základní funkce. a) Vyjadřuje nástroj či prostředek: Irjgágoarru gávtti goarrunmašiinnain. Irjgá šije kabát na šicím stroji Mun doalvvun du skuvlii biillain. Odvezu tě ze školy autem? Cálátgo reivve beannain? Odvezu tě do školy autem. Máhtte vuodjá mohtorgielkkáin. Olmmoš U eale dušše biergomáliin. Oasttán bierggu čudiin ruvnnuin. b) Vyjadřuje účastníka či společníka: Eľle hállá gussiin. Biera stoahká bussáin. Mun manan bostii Mähtiin. Napíšeš dopis perem? Máhtte jede na sněžném skútru. Člověk není živ jen z pouhého vývaru. Koupím maso za sto korun. Elle mluví s hostem. Biera si hraje s kočkou. Jdu s Máhttem na poštu. Pokud je v duálu 1. a 2. osoby potřeba určit druhý subjekt („já" a „ty" jsou dané), vyjádří se komitativem spolu se zájmeny moai a doai. Boahtibeahttigo doai Inggáin fárrui? Moai Mähtiin vulge gávpái. (~ Moai vulge gávpái Mähtiin.) Přijdeš ty i Irjgá? Půjdeme s Máhttem do obchodu. Pokud je třeba blíže určit duálový subjekt ve 3. osobě, použije se následující konstrukce: osobai (SgGen) + guovttos + osoba2 (SgKom). (Slovoguovttos je derivát slovaguokte 'dva'.) Ahči guovttos Mähtiin vuolgiba meahccái. hor", „do lesa"). Otec a Máhtte jdou do divočiny („do Pokud ze syntagmatu se členem guovttos vynecháme osobu2, bude mít taková vazba významy následující: Mähte guovttos čáľli guovttos 1. 'Máhtte s přítelkyní či manželkou' 2. 'Máhtte a někdo další, kdo byl zmíněn dříve' 3. 'dvaMáhtteové' 1. 'sekretář s manželkou / sekretářka s manželem' 2. 'sekretář a někdo další, kdo byl zmíněn dříve' 3. 'dva sekretáři' Další příklady: gándda guovttos 'chlapci (dva)' duot guovttos 'tamti dva' (duot je v nominativu!) C. Pádové tvary zájmen Zde jsou doplněné tabulky pádů osobních, ukazovacích a tázacích zájmen: Nom Gen Lok 111 Kom mun mu mus munnje muinna don du dus dutnje duinna son su sus sutnje suinna moai mun'no mun'nos mun'nuide mun'nuin doai dudno dudnos dudnuide dudnuin soai sudno sudnos sudnuide sudnuin mii min mis midjiide minguin dii din dis didjiide dinguin sii sin sis sidjiide singuin Zájmena mii, dii a sii jsou plurálová osobní zájmena. Používají se tehdy, když se vy více než dvou osobách. SsNom SsGen SgLok Selil SsKom PlNom PIGen dat dan das dasa dainna dat daid dát dán dás dása dáinna dát dáid diet dien dies diesa dieinna diet dieid duot duon duos duosa duoinna duot duoid dot don dos dosa doinna dot doid mii man mas masa mainna mat maid gii gean geas geasa geainna geat geaid D. Plurálové tvary sloves Plurálové tvary sudoslabičných sloves podléhajících gradaci se tvoří následujícím způsobem: 1P1 {mii): silný stupeň + koncovka -t (tvar homonymní infinitivu!) 2P1 (dii): silný stupeň + koncovka -behtet 3P1 (sii): narovnání diftongu + silný stupeň + změna vokálu + koncovka -t Změna koncového kmenového vokálu ve 3. osobě plurálu je stejná jako v 1. osobě duálu: a > e, i> e,u> o. _-at: vuoš'šat 'vařit'_-it: vuolgit 'odejít'_-ut: doalvut 'odnést' mii vuoš'šat vuolgit doalvut dii sii vuoš'šabehtet vuš'šet vuolgibehtet vulget doalvubehtet dolvot Konjugace existenciálního a záporového slovesa je zčásti nepravidelná: mun lean in don leat it son lea ii moai letne ean doai leahppi eahppi soai leaba eaba mii leat eat dii lehpet ehpet sii leat eai Pokud je subjekt existenciální či habitativní/ posesivní věty plurálový nebo vyjádřený číslovkou vyšší než jedna, je predikát v plurálu (1). Predikát je v plurálu (a nikoli duálu) i tehdy, je-li subjektem tohoto typu vět vazba číslovky guokte se substantivem významu osoby (2). To se ovšem nevztahuje na věty s určeným subjektem s vazbou guovttos (3): (1) Mus lea okta viellja. Mus leat golbma vielja. Siljus lea biila. Siljus leat biillat. (2) Mus leat guokte vielja. Siljus leat guokte gdndda. Mám jednoho bratra. Mám tři bratry. Na dvoře je auto. Na dvoře j sou auta. Mám dva bratry. Na dvoře jsou dva chlapci. (nikoli: *Mus leaba guokte vielja; *Siljus leaba guokte gándda): (3) Duoppe leaba Mähte guovttos Irjggáin. Gándda guovttos leaba šiljus. To vše se týká i záporných vět těchto typů: Mus ii leat viellja. Mus eai leat vieljat. Siljus ii leat biila. Siljus ea[ leat biillat. Eai mus leat guokte vielja. Támhle je Máhtte a Irjgá. Chlapci (dva) jsou na dvoře. Nemám bratra. Nemám bratry. Na dvoře není auto. Na dvoře nej sou auta. Nemám dva bratry. (nikoli: *Eaba mus leat guokte vielja) E. Poslední typy střídání stupňů E.l. Ve slabém stupni krátká nosovka, v silném okluzíva + nosovka (II - I) pm m Sápmi - Sámi /sääpmii - säämii/ Laponsko tn n vuotna-vuona /vuotna - vuona/ záliv tnj nj botnjat-bonjan /pootn>aah(t) - poon>aan/ ohnout kn n jiekna-jiena /jiekna - jiena/ led E.2. Okluzíva + nosovka v obou stupních (III -II) bm pm gobmi - gopmi /kopmii - koopmii/ duch, strašidlo dn tn bodni - botni /potnii - pootnii/ dno dnj tnj boadnji - boatnji /pôatn>ii - puätn>ii/ manžel gn kn duognat - duoknan /túěknah(t) - tuoknaan/ záplatovat F. Řadové číslovky; časová určení Radové číslovky: okta vuosttas ~ vuosttaš guokte nubbi golbma goalmmát (!) njeallje njealját vihtta vidát guhtta gudát čieža čihččet(!) gávcci gávccát ovcci ovccát logi logát -nuppelohkái -nuppelogát čuodi čuodát Tázací kvantor gaľle 'kolik?' má též svůj ordinální tvar: gallát 'kolikátý?' Mánnu znamená 'měsíc'. Jména sámských měsíců: oddaj agimánnu leden odas, #odda 'nový', jahki -jagi 'rok' guovvamánnu únor (význam části kompozitaguovva je neznámý) njukčamánnu březen njukča 'labuť' cuorjománnu duben cuorju 'závěj' miessemánnu květen miessi 'sobí tele' geassemánnu červen geassi 'léto' suoidnemánnu červenec suoidni 'seno' borgemánnu srpen borgi 'růst sobích parohů' čakčamánnu září čakča 'podzim' golggotmánnu říjen golggot 'sobí býk unavený po říji' skábmamánnu listopad skábma 'polární noc' juovlamánnu prosinec juovllat (PlNom), v kompozitechjuovla- 'Vánoce' Datum: Gallát beaivi dál lea? Dál lea njukčamánu goalmmát beaivi. ...miessemánu logát beaivi. ...čakčamánu vihttanuppelogát. .. juovlamánu guokteloginjealját. Lea juovlaruohtta. Goas du riegádanbeaivi lea? Dat lea guovvamánu čihččet beaivve. Hodiny: diibmu - diimmu beal varta - vártta badjel váile O Hugo diibmu lea? Diibmu lea... ... okta. ... bealguokte. ... bealoktanuppelohkái. ... vártta badjelgolbma. ... vártta váile njeallje. ... logi badjelguhtta. ... guokte logi váile gávcci. /ťijmuu - ťiijmmuu/ /peä'l/ /var^a - vaarhta/ /páá'tjtjel/ /váile/ Kolikátého teď je? Teď je 3. března. ... 10. května. ... 15. září. ...24. prosince. Je Štědrý večer. Kdy máš narozeniny? 7. února. hodina zkrácený tvar slova bealli 'půl' čtvrt po před, bez Kolik je hodin? Je... ... jedna. ... půl druhé. ... půl jedenácté. ... čtvrt na čtyři. ... tři čtvrtě na čtyři. ... šest deset. ... za dvacet osm. Cvičení. 1. Vyčasuj daná slovesa v plurálu prézenta: buktit 'přinést' čuožžut 'postavit se' dadjat 'říct' diehtit 'vědět' doaivut 'doufat' dolastallat 'rozdělat oheň' rahpat 'otevřít' guovlat 'jukať jearrat 'zeptat se njoarrat 'lít' oahppat 'učit se' 2. Ollugo diibmu lea? Odpověz sámsky. 16:00 smiehttat 'přemýšlet' veadjit 'být schopen' vuodjit 'jet' vuordit 'čekat' 17:30 19:20 23:45 9:55 6:15 8:52 11:04 3. Rozepiš v sámštině následující data. 11. 2. 23. 4. 18. 5. 2. 7. 13. 8. 5. 10. 22. 11. 30. 12. 4. Procvičuj se vyjádření času s kolegou. Napište střídavě časy a data na papír a čtěte je sámsky. Vyptávejte se na datum narození. 5. Co s kým či s čím děláš? Na základě níže uvedených slov vytvoř konstrukce s komitativem. čállit mánná hállat vilbealli juhkat eadni láibut beanna stoahkat biila viežžat mohtorgielká vuodjit áhkku 6. Změňte podtržené části vět (dle nutnosti i predikáty) v plurál: Siljus lea mohtorgielká. Mu viellja ii juga gáfe. S on doalvu nieidda skuvlii. Ahčči oastá munnje odda iáhka. Cálli bargá gielddas. Itgo don bora nisoláibbi? Mun vuolggán gaľlestallat mu oarpmeale. Moai bohte eahkedis viežžat máná ruoktot. 7. Jak se zeptáš sámsky... ... co j e toto za pokoj ? ... jaká je v hrnci polévka? ... co je to za obchod? ... co je dnes za den? ... co je to na stole za dopis? který chlapec támhle stojí? 8. Napiš krátký text (ca 15 vět) s titulem Mu bearaš ja sohka. Potřebnou terminologii nalezneš v 1. lekci.