CARMINA BURANA – O FORTUNA



O Fortuna
velut luna
statu variabilis,
semper crescis
aut decrescis;
vita detestabilis
nunc obdurat
et tunc curat
ludo mentis aciem,
egestatem,
potestatem
dissolvit ut glaciem.
Sors immanis
et inanis,
rota tu volubilis,
status malus,
vana salus
semper dissolubilis,
obumbrata
et velata
mihi quoque niteris;
nunc per ludum
dorsum nudum
fero tui sceleris.
Sors salutis
et virtutis
mihi nunc contraria,
est affectus
et defectus
semper in angaria.
Hac in hora
sine mora
corde pulsum tangite;
quod per sortem
sternit fortem,
mecum omnes plangite!

                                                Ó štěstěno,
                                                jsi jak luna,
                                                jsi proměnlivá,
                                                někdy rosteš,
                                                jindy ubýváš;
                                                protivný život
                                                nejprve souží,
                                                pak chlácholí
                                                šálením břit mysli;
                                                majetek,
                                                moc
                                                pak tají jako led.
                                                Osude ohromný
                                                i jalový,
                                                tvé kolo se točí,
                                                jsi zlovolný,
                                                zdraví je marnost
                                                a vždy vadne do nicoty
                                                stíny
                                                a závoji
                                                teď míříš i na mne;
                                                v rámci hry
                                                svá holá záda
                                                obracím k tvé ničemnosti.
                                                Osud je proti mně
                                                ve zdraví
                                                i ve ctnosti,
                                                povzbuzuje
                                                i skličuje,
                                                vždy však zotročuje.
                                                Tak v této hodině
                                                bez prodlení
                                                hrábněte do strun;
                                                neboť osud
                                                zabíjí silného,
                                                všichni se mnou plačte!