Latinská substantivní deklinace

-          latina: 6 pádů (nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ, ablativ)[1]

-          číslo: singulár, plurál

-          flexe duálu zanikla (výjimka: duo, ambo)

-          latina rozlišuje 3 rody: maskulinum, femininum, neutrum (gramatický rod odpovídá
přirozenému rodu jen do určité míry)

-          latinská substantiva jsou rozdělena do pěti deklinací

-          podle hlásky, jíž je zakončen kmen substantiva se dělí kmeny podstatných jmen:


·         samohláskové

1.      -ā (I. deklinace: fēminā)

2.      -o (II. deklinace: lupo-, verbo-, agro-)

3.      -i (III. deklinace: avi-, mari-)

4.      -u/ū (IV. deklinace: cornu-)

5.      -ē (V. deklinace: diē-, rē-)


·         souhlásková

-          substantiva 3. deklinace (trab-, rēg-)

→ substantiva I., II., IV. a V. deklinace jsou samohlásková, substantiva III. deklinace
samohlásková i souhlásková


-          o zařazení do příslušné deklinace rozhoduje koncovka genitivu singuláru, která je:

u 1. deklinace   -ae
u 2. deklinace   -ī
u 3. deklinace   -is
u 4. deklinace   -ūs
u 5. deklinace   -eī nebo -ēī



-          skloňování probíhá tak, že se ke kmenu substantiva připojí pádové koncovky

-          kmen substantiva se získá, jestliže se od tvaru genitivu singuláru oddělí pádová
koncovka

-          !!!! ve slovníku musí být vždy uveden genitiv substantiva

-          za genitivem je pak zkratkou uveden rod substantiva




Vzory pro skloňování substantiv


                                             1. dekl.

                                           2. deklinace

                                           3. deklinace

                                           4. deklinace

5. dekl.


femina
-ae, f.

servus
-ī, m.

puer
-ī, m.

verbum
  -ī, n.

lex
legis, f.

carmen
-minis, n.

ūsus
-ūs, m.

cornū
-ūs, n.

rēs
reī, f.


                                             Singulár


                                               Nom.

femin-a

serv-us

puer

verb-um

lex

carmen

ūs-us

corn-ū

r-ēs


                                               Gen.

femin -ae

serv-ī

puer-ī

verb-ī

leg-is

carmin-is

ūs-ūs

corn-ūs

r-eī


                                               Dat.

femin -ae

serv-ō

puer-ō

verb-ō

leg-ī

carmin-ī

ūs-uī

corn-ū

r-eī


                                                Ak.

femin am

serv-um

puer-um

verb-um

le-em

carmen

ūs-um

corn-ū

r-em


                                               Vok.

femin -a

serv-e

puer

verb-um

lex

carmen

ūs-us

corn-ū

r-ēs


                                               Abl.

femin -ā

serv-ō

puer-ō

verb-ō

leg-e

carmin-e

ūs-ū

corn-ū

r-ē


                                              Plurál


                                               Nom.

femin -ae

serv-ī

puer-ī

verb-a

leg-ēs

carmin-a

ūs-ūs

corn-ua

r-ēs

                                               Gen.

femin -ārum

serv-ōrum

puer-ōrum

verb-ōrum

leg-um

carmin-um

ūs-uum

corn-uum

r-ērum

                                               Dat.

femin -īs

serv-īs

puer-īs

verb-īs

leg-ibus

carmin-ibus

ūs-ibus

corn-ibus

r-ēbus

                                                Ak.

femin -ās

serv-ōs

puer-ōs

verb-a

leg-ēs

carmin-a

ūs-ūs

corn-ua

r-ēs

                                               Vok.

femin -ae

serv-ī

puer-ī

verb-a

leg-ēs

carmin-a

ūs-ūs

corn-ua

r-ēs

                                               Abl.

femin -īs

serv-īs

puer-īs

verb-īs

leg-ibus

carmin-ibus

ūs-ibus

corn-ibus

r-ēbus


Dvě pravidla o skloňování – platná pro všech 5 deklinací


-          pro feminina a maskulina platí, že vokativ je stejný jako nominativ, jedinou výjimkou
jsou substantiva 2. deklinace zakončená v nominativu singuláru na -us (vzor servus).

-          pro neutra platí, že nominativ, akuzativ a vokativ jsou vždy stejné

-          všechna neutra mají v nominativu, akuzativu a vokativu plurálu zakončení na -a (-a,

-          -ia, -ua)

-          pro všechna substantiva platí, že dativ a ablativ jsou v plurálu vždy stejné








Cvičení

Přiřaďte substantiva k příslušné deklinaci:


substantivum                                                                      deklinace

iter, itineris, n. = cesta
__________________

manus, -us, f. = ruka
___________________

oratio, -onis, f. = řeč, prosba                                                ___________________

victor, -oris, m. = vítěz
___________________

amica, -ae, f. = přítelkyně
____________________

amicus, -i, m. = přítel
____________________

aqua, -ae, f. = voda
____________________

bellum, -i, n. = válka
____________________

corpus, -oris, n. = tělo
_____________________

cura, -ae, f. = péče
_____________________

dies, -ei, m./f. = den
_____________________

exercitus, -us, m. = vojsko
______________________

hortus, -i, m. = zahrada
______________________

vir, -i, m. = muž
______________________

vox, -ocis, f. = hlas
______________________

vita, -ae, f. = život
______________________

saeculum, -i, n. = věk, století
_____________________

rex, regis, m. = král
______________________

rosa, -ae, f. = růže
______________________

ratio, -onis, -f. = rozum, způsob                                            ______________________

puer, -i, m. = chlapec
_______________________

pax, pacis, f. = klid, mír
_______________________

opus, -eris, n. = dílo
_______________________
________________________________

[1] Archaický instrumentál splynul s ablativem, archaický lokativ splynul s ablativem či genitivem.