Již sám název slovníku, který jste právě otevřeli, napovídá, že Slovesa pro praxi představují slovník netradiční. Leckoho jistě ihned napadly různé otázky, jako třeba proč „jen" slovesa a proč „pro praxi"? Podtitul knihy upřesňuje, že jde o valenční slovník nejčastějších českých sloves. Otázku, proč „pro praxi", zčásti zodpovídá sám fakt, že jde o slovník: slovníky se zpravidla píší pro (nějakou) praxi. Klíčovým pojmem pro další otázky je nepochybně valence; povězme si tedy nejprve něco o ní.
Valencí rozumíme v lingvistice schopnost lexikální jednotky, především slovesa, vázat na sebe jiné výrazy a mj. tak zakládat větné struktury. (Všimněme si tu vyjádření vázat na sebe: nabízí se samozřejmě souvislost s tradičním pojmem vazba - slovesná vazba, předložková vazba ap.; ten však má pro současnou syntax mnohem užší význam a menší důsažnost než pojem valence.)
Slovesná valence tedy spojuje rovinu lexikálních jednotek a jejich významů s rovinou větně syntaktickou. Sloveso určité, verbum finitum (VF), k sobě poutá jistý počet (tvarů) dalších slov a díky této schopnosti se jakožto větný predikát stává organizačním centrem vět, jejich sémantickým i strukturním jádrem. A právě touto kreativní vlastností sloves, jejich usouvztažňovací a větotvornou funkcí, se zabývá náš slovník. Jeho záběr se tím odchyluje od tradiční představy o výkladovém slovníku; převažuje zájem o konstrukční vlastnosti slovesa.
Valenční teorie přinesla nové zaměření větné syntaxe. Pro češtinu se jako výchozí uplatnil pojem „základových větných struktur", který byl postaven proti původní „holé větě" (či pozdější „základní skladební dvojici") a „základním větným členům". Věty jako Eva ztratila. Policie hledá (tj. někdejší věty „holé") jsou sémanticky i gramaticky nedostačující, defektní. Úplnou, byť jen základní informaci představují teprve věty (např.) Eva ztratila pero. Policie hledá únosce. Predikáty ztratila i hledá vyžadují doplnění, a to v akuzativním tvaru. Slovesa ZTRATIT a. HLEDAT jsou v daných významech dvouvalenč-ní, jejich základová větná struktura se zapisuje tzv. gramatickým větným vzorcem, který obsahuje příslušné valenční pozice.
Gramatický větný vzorec tedy zachycuje valenční potenciál slovesa v tom kterém významu neboli jistý počet syntaktických pozic, jejichž obsazením se vytváří základová větná struktura té které konkrétní výpovědi. Obsazování valenčních pozic však není pro všechny případy stejně závazné. Některé valenční pozice mohou zůstat neobsazeny (tehdy, jestliže se jejich obsazení vyrozumívá nebo je doplnitelné, vyvodi-telné z kontextu nebo situace); nazývají se pozice potenciální a ve větném vzorci bývají zapisovány v kulatých závorkách. Ty pozice, které vždy obsazeny být musí, se označují jako obligatórni. Členy vět (většinou jde o volná doplnění), které nejsou ani obligatórni, ani potenciální, považují se za fakultativní. Hranice mezi členy potenciálními a fakultativními (nevalenčními) však není neprostupná, mnohé případy jsou přechodné. K zjištění valenčních pozic je možno dojít pouze procedurou na konkrétních výpovědích, a to tak, že se z nich odstraní všechny členy, bez nichž se zbytek nebude pociťovat jako fragmentárni, neúplný. Takto také postupovaly autorky při zpracovávání valenčního slovníku.
Valenční slovník Slovesa pro praxi spojuje - v souladu s valenční teorií a jako její aplikace - rovinu lexikálních jednotek (sloves) a jejich významů s rovinou větně syntaktickou. (Valenční slovníky různých jazyků tak v různé míře činí již téměř třicet let, v češtině je to poprvé.) Valenční slovník českých sloves byl proponován jako lexikografický protějšek monografie Větné vzorce v češtině (Daneš-Hlavsa a kol.,
PRODAT
165
PRODAT dok, - PRODÁVAT ned.
I. ,dát / dávat výměnou zprav, za peníze' Vall- VF- Val 2-Val 3-Val 4
někdo - prodá/prodává - něco/někoho -někomu - za něco/nějak
Val 1: S nom [hum > coll, instit] Val 2: S acc [omn (minus hum)] Val 3: S dat [hum > coll, instit]
Val 4: za S acc (concr] - finanční prostředky ap. // ADV [mod] Jak ho znám, nejraději by jim tu chalupu prodal za dolary. -Vzali koroptev do města a tam ji prodali hospodskému za kus vepřové pečené. - Hřebčín v Kladrubech prodal zahraničním zájemcům pět hříbat celkem za dva milióny korun. - Obžalovaný, budete souzen za to, že jste prodal svůj vynález agentům cizí mocnosti za valuty. — Překupníci prodávají pašované zboží nahodilým zájemcům neúměrně draze. - Přen.: Za zlato prodala své mládí a krásu neduživému starci. — Cit svůj, rozum, duši třeba prodává mu za kus chleba. - # prodat něco někomu na úvěr/za babku/za hotové Též: Vall-VF-Val2-Val3
Vlastní dceři prodal to, co jí vlastně patřilo. - Občan má právo, aby mu obchodní organizace prodala věci určené k prodeji. -Zděděný domek prodal Kvapil obecnímu úřadu. - Vážnému zájemci prodám štěně dalmatince. — Každý rok nám tady jeden sadař prodával jablka. Též: Val I - VF - Val 2 - Val 4
Stavební parcelu v Kolíně Beránkovi prodali levně, snad dokonce za odhadní cenu. — Slušovičtí tyto počítače prodávají „za koruny" bez devizové účasti. - Ten chamtivec prodává za drahé peníze prach po mlýnici smetený. - # Velkostatek prodali ve veřejné dražbě. Též: Val 1-VF- Val 2
Tyhle hodiny po mamince neprodám. - Prodám starší auto. — Ve všech nočních podnicích tam prodávali špatné víno. - Měl komediantíky vůz, ve kterém prodával prádlo, šatstvo, ale i králíky.
Pozn.l: Ve výjimečných případech může míl Val 2 i rys [hum], dříve ve spojení s otrokárskou společností: Několik vůdců povstání bylo popraveno, ostatní prodali do otroctví. — Mladé za-jatkyně prodávali na trhu jako levné pracovní síly. V současnosti se šíří ve sport, prostředí, Val 1 má rys [instit]: Slavii se vymstilo, že prodala svého nejlepšího útočníka Leverkusenu. — Nezdá se nám příliš etické, že fotbalové a hokejové oddíly stále častěji prodávají své hráče do zahraničí.
Pozn. 2: Val 4 může mít i tvar po S loc, srov.: Soused nám prodal jablka po pětikoruně za kilo. — Po čem prodáváte kuřata ? Po dvaceti korunách kus. - Na trhu prodávají krabičku amerik po třiceti korunách.
Pozn. 3: U ned. PRODÁVAT má Val 4 i tvar praep S [mod]: Zájemcům prodáváme cukr v pětikilovém balení. - # prodávat ve velkém/v malém
II. ./radit / zrazovat' Val I - VF - Val 2
někdo - prodá/prodává - někoho/něco_j
Val 1: S nom [hum]
Val 2: S acc [hum > coll] v [sit] v [qual]
Jarmila nás prodala, Jarmila je falešná. - Havelka ? Ten by prodal vlastní matku. - Za peníze prodá národ, je to jidáš. - Svou
víru neprodám za nic na světě. - - Nebyl to dobrý král, choval se jako nepřítel, vlast plenil, prodával. - Kdo by si vážil lidi, kteří prodávají své přesvědčení, aby si usnadnili život.
III. jen ned. PRODÁVAT ,být prodavačem' Vall-VF-Val2
někdo - prodává - někde
Val 1: S nom [hum]
Val 2: v S loc / u S gen [loc U instit]
Lenka loni dokončila školu, teď prodává v Kotvě. - Syn prodával v Oděvech, tam se mu nelíbilo, dal výpověď a od léta prodává u Bati.
PROHLÁSIT dok.  PROHLAŠOVAT ned
I. ,důrazně říci / říkat, oznámit / oznamovat' Val 1-VF-Val 2
někdo - prohlásí/prohlašuje - že.../„..."/něco
Val 1: S nom [hum > instit] v [zool antropomorf] Val 2: že SENT / „SENT" // S acc [inform] Nový velitel prohlásil, že přejímá plnou odpovědnost. - Rakouský spolkový vicekancléř prohlásil před novináři, že rakouská vláda zaujala k vyhlášení palestinského státu kladný postoj. - Jeden západní průmyslník prohlásil: „ Váš vztah ke koním mne okouzluje. " - „ To je nesmysl," prohlásila rozčileně Alice. - Pán podstrčil Václavovi pod nos bílou legitimaci a prohlásil něco portugalsky. - To není pomluva, Kamila to o sobě prohlásila sama. -Gazette prohlásila, že jednoho dne Poláci budou hrdi na svého Chopina. - Kozel Bobeš radostně prohlásil, že k tomu cirkusu za Mikešem pojede. - - Mluvčí městsképolicie prohlašuje, že za tento okrsek nenesou zodpovědnost. - Často ve spojeních jako Slavnostně prohlašuji, že ...; Místopřísežněprohlašuji...; Prohlašujeme závazně...; Všichni prohlašují s plným vědomím...
II. .označit / označovat (veřejným) vyhlášením, (slavnostně) jmenovat'
Val 1-VF-Val 2-Val 3
někdo - prohlásí/prohlašuje - někoho/něco - za někoho/ /za něco/za nějakého/někým/něčím/nějakým
Val 1: S nom [hum > coll, instit | Val 2: S acc [omn]
Val 3: za S/A acc [funct] // S/A instr [qualif] Pozn.: Val 3 je zde pozicí tzv. doplňku.
Král synovi odevzdal meč a plášť a prohlásil jej za českého panovníka. - Ve dvou letních měsících prohlásili jezuité 100 kandidátů filosofie za doktory. - Victor Hugo prohlásil vynález knihtisku za největší událost dějin. - Hned nato se osamostatnilo Bulharsko a prohlásilo se za království. - Potom se Svatováclavský výbor prohlásil za permanentní. - Vodu v lomových jezírkách prohlásil geolog za dešťovou. - Sudí prohlásí předání štafety za neregulérní, jestliže se přejímající ohlédl. - Tehdy právě prohlásili Jana králem. - Rodina se snažila, aby lékař prohlásil dědečka nesvéprávným. — K 1. lednu 1993 se Slovensko prohlašuje za samostatný stát. - Volební komise prohlašuje tuto volbu za neplatnou. - To nemůže být samo sebou, že ho najednou prohlašuji vinným.
7
ÚVOD
Slovník slovesných, substantivnkh a adjektivnkh vazeb a spojení je prvním pokusem o souhrnné zpracováni slovních vazeb (vazebných možnosti slov) v češtině. Jde o slovník specializovaný - věnuje se vazebnosti (kontextové spojitelnosti) slov samostatně, na rozdíl od výkladových slovníků češtiny, v nichž jsou takovéto údaje uváděny pouze jako jedna z řady informací, a tedy v mnohem menším rozsahu a hloubce.
Právě v oblasti slovních vazeb jsou vývojový pohyb a aktuální změny v češtině velmi výrazné (srov. např. uvažovat o něčem - uvažovat něco - uvažovat s něčím; zmiňovat se o něčem - zmiňovat něco; tušit něco o něčem - tušit o něčem; kandidát něčeho - kandidát na něco; lačný něčeho - lačný na něco ap.). Přitom průběžné systematické zachycování tohoto pohybu není zajištěno, neboť bohemistika nemá k dispozici soupis (tím méně pak slovník) lexikálních jednotek s vazbami, na jehož základě by bylo možno posuzovat případné (čím dále častější) odchylky od spisovné normy. Zatím jsou aktuální problémy probírány nesystematicky, nedůsledné, ad hoc, a jsou roztroušeny po článcích, jazykových sloupcích ap. Nesoustavné jsou vazby (a to pouze u sloves, nikoli u substantiv a adjektiv) uváděny ve čtyrsvazkovém Slovníku spisovného jazyka českého, který vycházel v rozmezí let 1960 - 1971 a podává tedy stav už poněkud zastarale (osmisvazkové 2. vyd. z r. 1989 je v podstatě nezměněno). V novějším jednosvazkovém Slovníku spisovné češtiny (1978, 2. vyd. 1994, 3. vyd. 2003) vazby explicitně uváděny nejsou. Akademický slovník cizích slov (1995), představující jen část slovní zásoby češtiny, uvádí u sloves a některých přídavných jmen nejčastější, charakteristickou gramatickou vazbu, a podobně dvousvazkový Slovník neologizmů (I. díl 1998, II. díl 2004) zaznamenává typické gramatické vazby u neobgismů slovesných.
Po soupisu vazeb se odedávna volá - téměř každý z nás někdy pocítí nejistotu, kterou vazbu by měl u toho kterého slova použit, a dosud nebyla k dispozici příručka, kde si to ověřit. Publikace, kterou držíte v ruce, se snaží tento dluh alespoň do jisté míry vyrovnat.
Slovník slovesných, substantivnkh a adjektivnkh vazeb a spojení zahrnuje v rámci jednotlivých hesel repertoár zjištěných vazeb i jejich variantních podob (manipulovat něčím / s něčím; represálie proti někomu I vůči někomu). Uváděny jsou samozřejmě i vazby vícečlenné (lákat někoho na něco; říkat někomu něco o někom, o něčem). Slovesné vazby jsou exemplifikovány celými větami, vazby substantívni a adjektivní charakteristickými spojeními.
Slovník je uspořádán abecedně a podle potřeby používá vnitřních odkazů. Všechny zahrnuté lexikální jednotky jsou zpracovány samostatně, tj. v samostatných heslech - nezvolili jsme (s výjimkou jmenných tvarů adjektiv a přechýlených ženských podob u substantiv) možnost hnízdování; hesla by pak byla nepřehledná.
Každé heslové slovo (opatřené údajem o slovním druhu a případným omezením stylovým nebo/i frekvenčním) podává příslušnou vazbu nebo výčet vazeb spolu s ilustračním materiálem. K heslovým slovům v zásadě nepořizujeme výklady významu (slovník vazeb je speciální slovník, který u uživatelů předpokládá dobrou znalost češtiny a/nebo schopnost pracovat s českými výkladovými slovníky). Stručné významové výklady však používáme k diferenciaci jednotlivých významů u vícevýznamových heslových slov, pokud tyto významy nejsou rozlišeny růzností vazeb, dále u homonym, a tehdy, jestliže by mohlo dojít k nedorozumění.
Naše práce se uskutečňuje jednak v rovině lexikální, jednak v rovině gramatické, spojují se tu hlediska lexikografická s mluvnickými. Jde vlastně o slovník vybraných gramatických jevů. U sloves, substantiv a adjektiv zachycujeme gramatickou spojitelnost, gramatické kolokace. Nejde tedy o veškeré kolokace, tj. o jakýkoli souvýskyt slov, nýbrž pouze o kolokace vazebné. Vazby chápeme v širokém smyslu, uvádíme tedy nejen vazby dané rekcí (formálně řízené), nýbrž i vazby dané přimykáním (formálně neřízené).
Zároveň uplatňujeme i valenční hledisko: vazby jsou realizací valenčních schopností slov. Po této stránce je ovšem rozdíl mezi slovesy, substantivy a adjektivy. Slovesné vazby jsou nezbytná, jazykovou strukturou i sémantikou vyžadovaná
slavit
345
slíbit
slavit ned.
1 něco (.pořádat oslavu'): Slavíme narozeniny i svátky všech členů rodiny.
2 někoho4: Každý národ slaví své hrdiny.
3 něco (.prožívat jako úspěch'): Olympijské vítězství českých hokejistů slavily statisíce lidí.
sledovat ned. 1 nékoho4. něco: nékoho4. něco I někam: odněkud; odněkud někam) (.pohybovat se za někým, za něčím a nespouštět z očí'): Při cestě domů měla Marcela pocit, že ji někdo sleduje. Pes Sultán sudoval jakousi stopu, která ho vedla kolem stavení. Vozy kriminálky sleduji auto s gangstery. - Rybář sledoval podezřelého muže jen na rozhraní houštiny a volného prostranství, dál nešel. Policejní automobil sleduje ohlášené vozidlo až k hranicím. - Od domu, z něhož Vondra vyšel, ho sledovali dva muži v kožených kabátech. Sledujú každý tvůj krok odkudkoliv a kamkoliv. - Revírnik sledoval koroptve z brambořiště k remízku. Zpěvaččin vůz sledoval soukromý detektiv od divadla až k hotelu. # Strážník malého zlodějíčka sledoval krok za krokem.
1 něco (.pohybovat se podél něčeho, souběžně s něčím'): Výletnici sledovali okraj lesa, aby neztratili orientaci. Loď sledovala pobřeží ubíhající odtud k východu.
3 něco (.následovat1): Jedna vlna sleduje druhou a rozbiji se o skalnatý břeh. Poselství sledovalo poselství.
4 nékoho4 něčím (.provázet pohledem, pozorovat zrakem n. něj. přístrojem'): Doktor mě sledoval zděšeným pohledem. Hajný sledoval dalekohledem kroužícílw dravce.
5 něco. nékoho4: něco. nékoho4 odněkud: Vvzt (,dívat se n. jinak vnímať): Dívka plavala ke mně a sledovala můj záchranný manévr, jeden hráč napjatě sleduje druhého. - Totéž vypověděl i svědek, který sledoval incident od protější restaurace. Pani Adlová sledovala rvačku skinheadů s anarchisty z okna svého bytu. Čerpadlář sledoval oba mladíky od své čerpací stanice. Kocour zpod keře sleduje kosa. - Monika sledovala, jak Radkovy oči sjíždějí po řádcích dopisu. Zvědavě jsem sledoval, kdo zvedne ruku na souhlas. Bohužel ne každý na volebním shromážděni bedlivě sledoval, o čem se mluvilo.
6 něco (,být divákem něj. představení1): Včerejší přenos fotbalového utkání sledovaly tisíce fanoušků. Zahraniční televizní seriály ze zásady nesledujú.
7 něco. nékoho4: něco. nékoho4 )po něj, dobu: od néi. dobyl (.věnovat pozornosť): Nebavte se a sledujte diskusi. Předpověď počasí sledujeme pravidelně. Řečník mluvil a mluvil a skoro nikdo ho
nesledoval. - Čerstvou seismickou činnost sledují seismologové už tři hodiny. Lesníci tady už řadu let sledují kamzíky.
- Příběh Vaška Karase sledujeme od jeho dětských let až po stáří. Tu záhadnou slečnu Mlynář sledoval od jejího příchodu do agentury.
8 něco: něco na něčem: zda; jestli (,zjii-ťovat, zkoumat'): Anestezioložka nepřetržitě sleduje puls a krevní tlak operovaného pacienta. - Dispečer sleduje na monitorech provoz továrny. - Odbory mimo jiné sleduji, zda organizace vytvářejí bezpečné a zdravotně nezávadné pracovní prostředí. - Rozhodně budeme sledovat, jestli nový ředitel nepřekračuje své pravomoci.
9 něco (,mít na zřeteli, mít jako cíl'): Hlasatelé naší rozhlasové stanice sledují jediný cíl: spokojenost posluchačů. Poslední opatřeni vlády sleduji mohutnější příliv zahraničního kapitálu.
10 kniž. něco (.řídit se'): Obviněni nacističtí pohlaváři prý jen sledovali politickou linii režimu. Francie nikdy slepě nesledovala přání svých spojenců.
slepit dok.
1 něco; něco něčim (.lepením spojiť): Ondra slepí každý rozbitý talířek i hrnek.
- Úřednice slepila roztrženou bankovku lepicí páskou.
2 něco z něčeho: Mladí domorodí manželé si slepili svou vlastní chatrč z rákosí a bláta.
3 expr. něco (.ledabyle sestavit, složit'): Postižený sice slepil jakous takous žádost
0 odškodnění, ale to zdaleka nestačilo. slepovat ned. - vazby jako u dok. slepit slepý příd.
1 od něj, doby: nějak: děvče s-é od narození; stařec s. na levé oko, pes s. na obě oči
2 expr. k něčemu: rodiče s-í k prohřeškům svého syna
slétat, sletovat, slétávat ned. z něčeho; někam; z něčeho někam: Vlaštovky postupně slétají z drátů. Kosí mládě opatrně slétává z hnízda. Z višně sletuje jeden žlutý lístek za druhým. - Vrabci se hašteří na plotě a pak slétávaji ke kaluži J na dvorek. Barevné listy javorů sletují do trávy I na cestu. - Ze stromů slétají na zem poslední schnoucí listy.
slétat se, sletovat se, slétávat se, hovor, slítávat se ned. (o ptácích, o hmyzu) někam; odněkud někam: Sýkorky se slétají ke krmitku. Na keře rybízu se sletuji špačci a ťuhýci. Vosy se slétávaji na rozlitý med. - Havrani se z lesů a polí slítáva-jído městských parků a zahrad.
sletět, slétnout, hovor, slítnout dok, 1 z něčeho: někam; z něčeho někam (.letem se snést dolů'): Z holubníku sletělo několik holubů. Z hnízda slétlo sotva opeřené mládě. - Strakapoud ťukne sem, ťukne tam a potom slítne o větev níž. Kosice slétla dolů pod strom. - Jedna stra-
ka sletěla z keře na pěšinku a do něčeho tam klobala.
2 expr. (jen sletět, slítnout) z něčeho: někam (.spadnouť): Tomáš klopýtl a sletěl ze schodů. Zvedl se vichr a ze střechy slítlo pár tašek. - Klíče sletěly do výtahové šachty.
sletět se, slétnout se, hovor, slítnout se dok. (o ptácích, o hmyzu) někam; odněkud někam: Na kompost II na mršinu se sletělo hejno much. K nasypaným semínkům a oříškům se slétli kosi, zvonci, vrabci a k pověšenému loji sýkorky. -Z nábřeží I od řeky se sem slítli rackové.
sletovat dok. něco; Opravář vyměnil pár součástek a sletoval nějaké spoje a naše staré rádio zase funguje.
sleva i na něco: na něčem: u něčeho: v něčem: při něčem: z něčeho: pro někoho: s. na kazové zboží II na vyhlídkové lety vrtulníkem; s. na celních poplatcích II na daních II na ceně sezónního zboží; s-y u vybraných nápojů; s-y v dopravě; s. při barevném kopírováni; s. ze základního pojistného; s-y pro rodiny s malými dětmi; *s.v ceně; s. ve výši 1000 Kč
slévat ned. - vazby jako u dok. slít
slévat se ned. - vazby jako u dok. slít se
slevit dok.
1 něco: na něčem: z něčeho: někomu něco (.poskytnout slevu'): Nakonec stánkař slevil deset procent. - Na ceně ovoce a zeleniny většinou trhovci k večeru dost sleví. - Když budeš chvíli smlouvat, Vietnamka určitě sleví z ceny. - Vezměte si celý zbytek pečínky a já vám rád něco slevím.
2 z něčeho (.učinit ústupky'): Nový šéf ze svých požadavků asi neskví.
3 expr. někomu něco: Profesor je skvělý, ale při zkouškách nikomu nic nesleví.
slevovat ned - vazby jako u dok. slevit slézat ned. - vazby jako u dok. slézt slézt dok. z něčeho, z někoho (zprav, o koni); někam: po něčem: Okamžitě z toho stromu slezte. Unavený jezdec z koně spíš slezl, než seskočil. - Výprava speleologů slezla do neprobádaných podzemních prostor. - Neskákej dolů, radši slez po žebříku.
slíbat dok. péco: něco z něčeho: Ota slíbal Lence i údajně neslíbatelnou rtěnku. - No tak si plač, já ti ty slzičky slíbám z tvářil
slíbit ned
1 že; něco; něco (ukiélat: V: někomu lže: něco; něco (u)délat; VI (,dát slib'): Kolega slíbil, že přinese nějaké materiály z brněnské konference. - Nový ředitel slíbil plošné zvýšení platů. - Nadporučík Chládek, který také slíbil přijít, se omluvil. Premiér projevil o naše záležitosti zájem a slíbil je podporovat. - „Přijdu tam v 6 hodin, "slíbila Jana chvatně. - Já jsem Vlastě tehdy slíbil, že o jejím rozvodu nikomu neřeknu. - „Slíbilas mi pohádku," dožadoval se Honzík. - Král slíbil