SVÁR VODY S VÍNEM
Svár vody s vínem je rozpustilá alegorická satira družící se k podobným skladbám latinským, které jsou doloženy již od 12, století. Thematem je hádka vody s vínem o to, kdo z obou je lepší a potřebnější. Každá strana napřed vykládá své přednosti a pak - od verše 185 - počne víno spílatí vodě; voda je spíše v obraně, hájí se věcněji, nespílá, používá theologických důkazů. Když konečně, vyprovokována, uvede křiklavější příklad (Lota), probudí se mistr, který se opil a viděl celou hádku ve snu, a spor na žádost obou svářících stran ukončí kompromisem: světu je třeba obou, neboť obě mají své pevné místo ve společnosti. - Tak se Svár neutrálním poměrem k sociálnímu řádu připojuje k satiře Podkoní a žák, kterou připomíná i tím, že jde o skladbu rámcovou. Na rozdíl od Podkoní ho dochází ske ve Sváru k jakémusi řešení sporu, ale není to vítězství jedné strany, řešení je kompromisní a přináší je osoba třetí, která byla z počátku jen divákem; s hlediska obou stran není tedy spor dořešen ani zde. V podrobnostech není však mezi Svárem a Podko-ním tak nápadných a podstatných shod a podobností, které by stačily k tomu, abychom obě tyto skladby mohli přisoudit jednomu autoru.
(Svár vody s vínem je uveden humornou promluvou autora k posluchačům nebo čtenářům různých společenských vrstev, v níž skladatel předesílá vlastnímu sporu výklady o účinku požívání vody nebo vína.)
Tuto voda bude haněna od vína
Mistr svatého Písma jeden
z svý vole byl jest nezbeden;
povoli sobě jedmi v tej lakotě,
ažť se umdli na svém životě: 5     jedl krmí lahodných mnoho,
k tomu se opie vínem z toho,
až sebú nic již nevládnieše,
protož nevěděl, což sám bieše;
tehdáž ho tovařišie jeho 10     odejdu jakžto umrlého.
V tej otrape jemu se zdáŠe,
žeť jej anjel pěstováše,
a nesieše jej v tretie nebe,
anť bieše právě jakžto bez sebe, 15     Tuť jest tajné věci viděl,
potom svým bratřím pověděl,
řka: „Videch boha na výsosti,
sedícieho v své velebnosti;
tohoť velmi pilně patřich, 20     až se strachy vešken třasiech,
co toto bude nebo má býti,
zdaliť chtieSe súd tu býti.
349
Voda s vínem se svadily,
proti sobě se zasadily, 25     protož voda velmi víno hanieše,
dobře hrze nežli víno býti chtieše.
A tak se velmi spolu haniechu,
až bieše podobno k smiechu.
Vodať se chváli již počátkem: 30     ,Protož tiem velebným ostatkem,'
řkúc, ,nenie oheň, země, vietr a voda?
Nebo to čtvero jest světu zploda,
jimižto veškeren svět živ jest,
protož toho voda jmá čest.' 35     Chváléci se násilně tiem,
žeť jest stvořena bohem samým,
duchem svatým počištěna bieše,
nebo se nad ní před věkem vznášieše;
a že jest stvořena na počátce 40     všeho světa, řkúc na krátce,
z tohoť jest chtěla mieti chválu,
dobře nad víno nemalú.
Víno vodě odpoviedá a proti sobě mluviti nedá
Víno k tomu odpovědě,
potom vodě tak povědě: 45     ,Obyčej tento lidé mají,
žeť mě mnozí rádi požívají;
když kto chce z nich hody Činiti,
žeť mnohý k tomu vína musí dobyti;
a žeť napřed dadie pitie sprostnější, 50     a potom pak po něm lahodnější:
též buoh milý chtělť tě napřed dáti
tomuto světu tebe požívati;
protož mne potom, lahodnej šie,
k tomu pitie ušlechtilejšie, 55     byť všichni hriešnici pih,
potom tiem chutnější byli.'
(Voda odpovídá dále „bez studu" vínu, víno zase má svoje námitky, a tak se vymění řečníci ještě osmkrát; konečně:)
350
Voda odpoviedá a konec s vínem činí
Vodať vece: jNemluv toho, styď se, víno, skutku zlého; nebo se otec Noe opil z tebe,
60     až právě sám již nečil sebe; protož ležal tak rozmetav se, neřádně velmi odkryv se. Tehda jeho syn smál se tomu, přivedl jiné bratřie k tomu,
65     maje za zlé otci toho svému;
pak jiný bratr přikryl hanbu jemu. Pro tě na svět přišel zlý rod, když Lot opil se tebú i vydal plod; opiv se Lot, vlastnie dcery
70     své vlastnie učinil matery:
protož zlý skutek z tebe pocházie, na jich zbytku lidem vzcházie.'
Tuto mistr přišel sám k sobě, ze sna se probudiv jako robě
K tomu mistr tento, jenž se opil, bez meškánie se vzhuoru vzchopil.
75     Protož jeho oba spolu pocesta prošiti, zdaliť by je mohl smieřiti; nebo se voda trháše, a mistr toho se již baše, proto, aby se nestala škoda,
80     ať by nezabila vína voda:
potom by snad neměl co mistr piti, tehda chtieše toto rád staviti; nebť jest vody viece na tom světě nežli vína, toť vie malé dietě.
85     Protož se voda na to trháše, nebo sobě dobře úfáše; víno pak zrnaté bieše, jednoť se tomu smějieše.
Tuto mistr měl myslenie k tomu, aby nepochleboval nikomu
Veceť mistr tento tak stoje: 90     ,Bylať by toto hanba moje,
byť se co mezi vámi zlého stalo; přeslyšta mě velmi málo, chciť se k tomu přimluviti, toť vám nebude nic škodili, 95     proto, abyste se viece nevadili, k tomu sobě rádi slúžili, potom svoji přátelé byli takež jakož kdy dřevě milí. Chciť toto vzieti v ruce sám, 100     mluviti vám již o tom nedám.'
Oba své řeči přestasta, k tomu jemu vše v ruce poručista. Mistr takto mezi nimi stoje vece: ,Slyšta, pány moje,
105     již já také povědě vám
to, což najlepšieho viem k vám: pán buoh, ješto všechno stvořil, vodu, víno k tomu jest zpósobil, dal jest vodu bydlu světskému
no     a vínoť jest dal duchovniemu. Toto obé jest božie vzplozenie, jestiť kniežecieho urozenie: nebo duchovní stav bez světského, k tomu světský bez duchovnieho,
115     sám jeden stav nemôže státí, aniž pánu bohu chvály vzdáti. Jeden bez druhého stati nemuož, toť každý věděti muož: mše bez vína nemôže býti,
120     vodyť jest také k vínu vždy přiliti; neboť jest toto sám buoh ustavil, ktož jest pak ten, ješto by to stavil, nebo zbořil takú vieru naši? Byl by podoben k Jidáši.
Tuto mistr chce pravdu pověděti, protož račtež poslúchati chtieti
125        Vodyť jest světu potřeba, potom vína také třeba;
protož oba sta již dobrého rodu, nebuďtaž sobě na tu škodu. Pomáhaj ž pak jeden druhému, 130     zlíbíta se oba pánu svému, jenž vás sem mezi ny poslal, tomuto světu k požitku dal. Nehněvajtež viece sebe; dokudž jest země i nebe, 135     dotud mezi vámi příměří ukládám túto mocí, jeŠtoť od vás mám. Mluvtež dobré vždy o sobě, nemajíce závisti viece k sobě, nečiňte sobě v tom škody, 140     ktož pije viece vína nežli vody: nebo ktož chce viece vody piti, snad nemá vína čím platiti; protož poručtaž toto spolu bohu, ať lidé pijí, cožť koli mohu.'
2 z svý vole byl jest nezbeden ze svévole si vedl nevázaně - 3 lakota nenasytnost, obžerství, žádostivost jídla - 4: až jeho tělo zemdlelo - 6 opie se opil se - 9 tovařiiie druhové - 10 ho odejdu odešli od něho — II otrapa omámení - 12 jej pěstováše držel ho v náručí - 13 třetie nebe: středověcí theologové rozeznávali trojí nebe; v nej vyšším, třetím nebi bylo sídlo svatých a vidění Boha - 14 ani a on ... - 24: postavily se proti sobě - 26 hrze hrději - 30 ostatkem základem - 32 zploda zplození - 33 jimiž to čímž (vazba podle smyslu: vztahuje se na „čtvero") - 35 násilně velice, náramně - 37-38: podle Gen. 1,2 - 38 nebo neboť
48-49 iet vztahuje se na „obyčej" (mají ten obyčej, že ...) — 49: Jan 2,10 — 53: proto (dal požívati) mne, které jsem lahodnější, teprve potom (t. j. po tobě, po vodě) - 56 chutnější lepší mysli
58 styd se zlého skutku za zlý skutek - 59: Gen. 9,21 - 60 nečil sebe necítil, nevěděl o sobě - 61 rozmetav se rozvaliv se, roztáhnuv se - 62 neřádní nenáležitě - 66 hanba ohanbí - 68 Lot (známý z bible svým zachráněním ze Sodomy - srov. Genese kap. 19) byv opojen svými dvěma dcerami, spal s nimi a měl s nimi syny Moaba a Ammona; potomci Ammonovi (Ammonité) byli v nepřátelství s Israelity a bojovali s nimi (proto zlý rod) - 72 zbytek přebytek, hojnost - 75 počeš ta (duál) začali - 77 trháše se sápala se - 82 staviti zastavili - 86 sobě dobře úfáše troufala si - 87 zrnaté hrubé - 92 přešlyšta (duál) vyslechněte - 98 takež jakož tak, jak - 101-102 přestasta, poručista (duál) přestali, poručili — 104 slyšta, pány moje (duál) slyšte, pánové moji - 105 povědě povím - 109 bydlo stav -111 vzplozenie výplod, výtvor - 130 zlíbíta se (duál) zalíbítese - 132 k požitku k užitku
23 • Výbor z feslíé literatury
353