Vývoj spisovné češtiny – otázky ke zkoušce


1. Raná stará čeština – časové vymezení, prameny (bohemika, glosy, přípisky), nejstarší doložené
české texty, základní jazyková charakteristika, rozvoj slovní zásoby, poměr ke konkurenčním jazykům
(latina a němčina).

2. Čeština 14. stol. – časové vymezení, prameny (žánrová skladba, významné texty), základní
jazyková charakteristika, rozvoj slovní zásoby, stylotvorné prostředky, pravopis, poměr ke
konkurenčním jazykům (latina a němčina), první jazykovědné reflexe češtiny.

3. Čeština doby husitské – časové vymezení, prameny (žánrová skladba, významné texty / významní
autoři), základní jazyková charakteristika, rozvoj slovní zásoby, stylotvorné prostředky, pravopis,
Husův jazyk a vliv na vývoj češtiny, jazykovědné reflexe češtiny, proměny psaného jazyka –
„demokratizace“ jazyka (?), poměr ke konkurenčním jazykům (latina a němčina).

4. Humanistická čeština – časové vymezení, diskuze o pojmenování epochy (alternativní pojmenování),
prameny (žánrová skladba, významné texty / významní autoři), základní jazyková charakteristika,
rozvoj slovní zásoby, stylotvorné prostředky, stabilizace psaného jazyka na konci 16. stol., rozvoj
pravopisu (vliv knihtisku), jazykovědné reflexe češtiny (dobové gramatiky a slovníky), poměr ke
konkurenčním jazykům (latina a němčina).

5. Barokní čeština – časové vymezení, stereotypy v hodnocení této epochy – koncept jazykového
úpadků, prameny (žánrová skladba, významné texty / významní autoři), základní jazyková
charakteristika, rozvoj slovní zásoby, stylotvorné prostředky, jazyk českého exilu, jazykovědné
reflexe češtiny (dobové gramatiky a slovníky), poměr ke konkurenčním jazykům (latina a němčina).

6. Čeština 19. stol. – a) obrozenská fáze, časové vymezení, počátky kodifikace a její autoři,
rozvoj funkcí a sociální báze spisovné češtiny, vývoj výrazových prostředků, jazykovědné reflexe
češtiny (dobové gramatiky a slovníky), vývoj pravopisu, poměr k cizím jazykům (vztah k němčině a
jiným slovanským jazykům), b) poobrozenská fáze, časové vymezení, vývoj výrazových prostředků,
vývoj funkcí spisovné češtiny, poměr k cizím jazykům (vztah k němčině a jiným slovanským jazykům),
péče o spisovný jazyk (brusiči), vývoj dialektů.

7. Čeština 20. stol. – časové vymezení, rozvoj výrazových prostředků, jazyková politika
meziválečného Československa, funkční pestrost spisovného jazyka, jazyková kultura a diskuze o ní,
institucionální báze spisovné češtiny, strukturní a nestrukturní útvary češtiny, vlivy cizích
jazyků.