KATECHISMUS NEBO NAUČENÍ ^SÍSS MLÁDEŽE, DoBrě ^ první:Jako Vítej, slavíčku etc. Ki 15 20 25 Poďte sem, děti, nebo uměti máte, věděti vše dobré, děti, poďte v rychlosti i 6 ochotností, budete dosti uměti ctností. Na naučení, boží umění, křesťanské jmění, dobré zvedení nebeská škola, do níž Pán volá, poďte, neb volá Pán do kostela. Pán Kristus kvítky chce míti dítky, pošlete dítky -Kristové kvítky, ó rodičové, mladistvo nové -kvítí Kristové veďte, mistrové! Pán zve vesele, Kristus, své milé, jako ve škole učí v kostele, 'i ■ i 148 30 35 40 45 50 55 60 své ruce vzkládá, dětem vykládá. Ó mládež ráda, poď k Kristu, mladá! Hned se naučí, kde Kristus učí, neb když on uěí, vtipu propůjčí; kdo tu poslouchá, mnoho naslejchá, svatého Ducha dá, nastav ucha! Nejprve znáti, tak jako svatí činily děti: Boha se báti, ve jméno Otce, svatě Trojice na čele ruce, kříž byl za vůdce. Potom co víra svatá zavírá, neb všeho míra jest římská víra, též i modlení -s Bohem mluvení, to jest učení, boží umění. Modlitbu Páně i boží kázně jakožto zbraně užívej schválně co křesťan pravý, v umění zdravý, 149 nechav bezpráví, má ctnostné mravy. To vše včděti i máte, uměti, ■ na to hleděti pilně, ó děti, starozákonní, i # j též i církevní máte kázaní, i prikázaní. Pán medem sladí i i své kvítky, hladí, učte se z mládí, ó děti, rádi, hned s ochotností z boží milosti i pobožnosti, učte se ctnosti! Z rána vstáva ti, ruce spínati, pčkné klekati, ■ ■ Boha vzývati, Bohu sloužiti, do chrámu jiti, t' svatou slyšeti mši s pobožností. W Vzývejte Pána m u večer, z rána, $ bude obrana, 1 do nebe brána; m pod, vstaň a nelež, do kostela běž, běž, ochotně běž, šlechetná mládež! 100 105 110 115 120 125 130 Ctné obcování děťátka chrání, zlé pak běhání nezbedné haní; pobožné děti, máte vědéti, dobré uméti, zlé nevidčti. Ej již se škola otvírá, volá Pán Kristus, volá vás do kostela; Pán Kristus sedí, na děti hledí, kteří to vědí, každý tam vejdi! Pán Kristus učí, děti nemučí, vtip, schopnost puč hned se naučí. Ó uč nás. mistře Ježíši, bystře! Neučí chytře, i také příkře. On milostivě učí, dychtivě kvítky - dítky své, mladiství nové; sám ukazuje, sám vyučuje, kdo pak chybuje, zas napravuje. Z té školy metly jinam utekly, pakli jsou vzteklý 135 140 145 150 155 160 165 152 užívá metly; kdo pak umívá, toho rád mívá, cukr mu dává, ta dětí strava. Kdo se modlívá, na mši chodívá, toho vodívá, v šaty odívá; kdo jen pobožně, Pán toho hojně chová milostně, též také skvostně. Pakli kdo klame, tomu krk zláme, nedá ho mámě, veme ho samé; kdo usta lživá bezbožný mívá, tu duši lživá huba zabívá. Kdo pravdu mluví, s tím se Pán smluví, nechť jak chce mluví, se nevymluví; šlechetné mravy bývají zdravý, pakli nepravý, ten se nestaví. Poďte sem, děti, poďte, uměti budete, děti, všechno věděti; ku Kristu Pánu 170 175 180 10 R" otvírá bránu, vezme v ochranu, nedává ránu. Za přikázaní dá požehnání, za vyplnění věčné spasení; za poslušenství věčné království, blahoslavenství, věčné dědictví. Za vaše ctnosti i pobožnosti v věčné radosti dá všeho dosti; otcové děti máte tak vésti, nechejte děti ku Kristu jiti! Druhá píseň: Na hlavní částky křesťanského naučení anebo Celý vej tah na katechismus Poď sem, mládež, s ochotností, podlé naší povinnosti píseň si zazpívejme, díky, čest Bohu vzdejme! Poprosme Boha našeho, bychom mohli uměti, vzývejme Ducha svatého, co mají umět děti. Poďte sem vesele rádi, nemařte svého času, 153 učte se dobrému z mládí, nechejte zlostnou chasu! Zde na duši i na těle i v každém živobytí poslyšte učení celé, budete prospěch míti! Katechismus obsahuje v sobě paterou stránku, v ničemž hlavním nechybuje, bez kacířství, bez zmatku. To samé v pravdě dá vědět, co římská církev učí, ta již přes šestnácte set let jedinkou víru učí. Víra první z pět hlavních stran, jen pozoruj bedlivě, jak má vědět každý křesťan, jest-li živ spravedlivě. Bůh jest jeden, víc jich není, k tomu svatá Trojice, hlavní nejvčtší učení nahradí na tisíce. Též, že Syn boží z výsosti Pán Kristus na svět vyšel, z lásky a z pouhé milosti, vzav člověčenství, přišel. Trpév hlad, žízeň, ouzkosti, potom ráčil umříti, však skrz smrt, skrz své bolesti tak nám nebe dobyti. Druhá strana vůbec známo nad jiné umelosti, iQtčenáš, tak jak nazváno má být v velké vážnosti. Zdrávas k tomu přináleží - andělské pozdravení, cti Mariji, jak náleží, vzdej jí dikův činění! V třetím dílu, ó křesťane, 50 zachovej přikázaní, všem od Boha rozkázané, jak první, tak poslední. R° Sladké jho, lehké břemeno, jak sám Pán Kristus učí, 55 Bohu žel těch, jichž rameno, jak sami praví, tlačí. V čtvrtém dílu a v způsobu sedm učí svátostí, nejvěrnčjší církve ozdobu, 60 plných boží milosti. R° Žádná moc lidská přidati nemůž jedinkou svátost, cokoliv křičí s závratí kacíři pro pejchu, zlost. 65 Pátá stránka naučení jest pobožných pravidlo, bez níž neobstojí žádný, by se k nebi chodilo. R° Jest křesťanská spravedlnost "70 do nebe přímá cesta, čin dobře a zanechej zlost, uvede tebe jistá. Přijdiž, přijdiž, Duše svatý, přijď, naplň nás milostí, 75 u tebe jest poklad zlatý, návštěv nás svou štědrostí! R° Osvěť všechny staré, malé, ať tomu rozumíme, k toběť se modlíme stále, co umíme, kýž plníme! Amen. 10 L5 20 25 m desatero boží přikázaní Zpívej obecní notou Hleď Boha jednoho znáti, pověrek žádných nemíti, getř se marně přisáhati neb Hospodinu rouhati! Čas svátku pečuj světiti, rodiče v slušné cti míti; nezabiješ, nesesmilníš a krádeže neučiníš! V koupi jest snadno chybiti neb v ní podvod učiniti, protož my máme věděti, nechccme-Ii zde hřešiti. Nicméně ten by nehřešil, jestli by v něčem vykročil, jestli by v čem lsti neviděl, byť to Zákon zapověděl. Nebudeš falešně svědčit neb lží, utrháním škodit, nežádej cizí manželky, ani pole, vola, dčvky. Duch svatý skrz církev mluví přikázaní tato: První: Svěcený svátek světiti. Druhé: V svátek mši slyšeti. Třetí: Posty zachovávej' Čtvrté: Z hříchů se vyznávej správci svému duchovnímu k času velikonočnímu! 5<> 35 Í0 Přijímej velebnou svátost! Páté: Ber manželskou svátost v času k tomu nařízeném, v církvi svaté obyčejném! Zákon nový má svátostí sedm,Iv nichž Bůh své milosti tomu hojně uděluje, kdož k nim hodně přistupuje. První svátost - svaté křtění, druhá - svaté biřmování, třetí jest hříchův vyznání a čtvrté - svátost oltářní. Páté - poslední mazání a šestá - kněžstva svěcení, sedmá jest svaté manželstvo, nímž řádně roste křesťanstvo. 45 50 60 Sedm jestiť hlavních hříchůvj První jmenujeme pejchu a druhý lakomství sluje, třetí - smilstvo následuje. Čtvrtý - závist, pátý - obžerství, šestý - hněv, s sedmou - leností; kdož ty hříchy páchat bude, radosti věčné nedojde. Na proti svatému Duchu tšest se vynachází hříchů: První - zoumyslnč hřešiti na boží milosrdenství. Druhý - nad milosrdenstvím všetečně zoufati božím, a třetí - poznalé pravdě odpírat, znajíc ji právě. 65 -o 75 80 85 90 75« A čtvrtý - závidět svému milosrdenství bližnímu, a pátý - srdce ke všemu zamrzené mít k dobrému. šestý - v nekajícím srdci setrvati až do smrti; tyto hříchy velmi těžce odpouštějí se, hříšnice! Čtyři hříchové volají k Bohu. za pomstu žádají: První jest vražda zoumyslná, druhý jest chlípnost sodomská. Třetí - chudých utiskání, vdov. sirotkův sužování, a čtvrtý - mzdy zadržení dělníkům, neb ujímání. Cizí jsou naši hříchové, kdy jsme my jich původové. První jest k hříchu raditi, druhý - hřešiti vcleti. Třetí - hřích povolovat i, čtvrté - k hříchu ponoukati, pátý - hřích vychvalovati, [šestý - hřích zamlčovati.] Sedmý - hříchy přehlídati, osmý - k nim dopomáhati, devátý - jc vymlouvati a ospravedlivovati. Veřejný jsou: dobrý skutky, modlitby a svaté posty, a třetí - svatá almužna', u Boha jest velmi možná. 95 Sedm skutkův jest duchovních, k bližním našim milosrdných: První - hřešící trestati, druhé - neumělé učiti. 100 105 110 115 Třetí - bloudícím raditi, a čtvrté - smutné tčšiti; páté - křivdy míle snesti, šestý - viny odpouštěti. Sedmý - za mrtvých dušičky Bohu se modliti, vždycky, neb i tou měrou vezmeme, jak jiným měřit budeme. Sedm skutkův jest tělesných, k bližním našim milosrdných: První - nakrmiti lačné, druhý - napájet žíznivé. Třetí - nahé odívati, čtvrté - vězně vyprostiti, páté - nemocné těšiti, šestý - pocestné hostiti. Sedmý - pochovávat mrtvé, o nichž vypravuješ, Kriste, že takoví milosrdní dosáhnou milosrdenství. 120 Když poslední věcí budeš mysliti, hřešit nebudeš: smrt, hrozné peklo, soud boží a nebe - vlast všeho zboží. Když to budeš vykonávat, budcť Bůh v všem požehnávat v času tvého vyživení, též posledního skončení. Amen.