Bertolt Brecht
a epické divadlo
DISQ009 (jaro 2021)
Život a svět BB ve skocích
Já, jenž toto píšu, píšu to na stroji, který v době mého narození
ještě nebyl znám. Pohybuji se v nových vozidlech rychlostí, kterou
si můj dědeček neuměl představit; nic se tehdy tak rychle
nepohybovalo. A vzlétám do vzduchu, což můj otec nemohl. Se
svým otcem jsem už mluvil z kontinentu na kontinent, ale teprve
se svým synem jsem viděl pohnuté obrazy výbuchu v Hirošimě.
(BB, Malé organon pro divadlo § 16)
narodil se 10. února 1898
• v bavorském Augsburgu, respektive
česky Augšpurku či Aušpurku
• doba Německého císařství za vlády
císaře Viléma II.
zemřel 14. srpna 1956
• ve východním Berlíně
• v Německé demokratické republice
(bývalá sovětská zóna)
• byl pokřtěn jako Eugen Berthold Friedrich Brecht, všichni ho
oslovovali Eugen
• od roku 1916 si nechal říkat Bert
• a od roku 1922 do konce života byl pro všechny Bertolt
ustálená varianta jména:
Bertolt Brecht
mnemotechnická pomůcka:
B-T B-T
Augšpurk v roce 1900
Brechtův rodný dům
dětství v období
Vilémovského císařství
• císař Vilém II. (Wilhelm II.) měl zalíbení v
uniformách, vojenských manévrech a
přehlídkách
• militarismus prostoupil celou německou
(zvláště pruskou) společnost včetně školství
• nacionalistická atmosféra vyústila v dogma
Bůh, císař a vlast
• vojenská služba byla v Německu hodnocena jako
„škola národa“
• kdo sloužil v armádě, měl ve společnosti větší váhu
• kdo chtěl postupovat ve své profesní kariéře, musel
být záložním důstojníkem
• císař Vilém II. se rozhodl vybudovat námořní flotilu
• jako propagaci tohoto cíle začali němečtí chlapci nosit
námořnické oblečky
• i Brecht se svým mladším bratrem nosil námořnické
oblečky
• Brechtovými dětskými hrdiny byl Napoleon a Friedrich
Veliký, jejichž strategické manévry a bitvy dychtivě
studoval
• stejně tak se oddával kovbojkám a májovkám
Brechtova rodina
• otec byl katolík, matka protestantka
• patřili k zajištěné střední třídě
• manželství nebylo příliš šťastné
• ve výchově dětí převládlo matčino protestantství
• v roce 1904 nastoupil Brecht do školy při
luteránském kostele U Bosáků, která kladla
důraz na náboženskou výchovu
• úžasná a poutavá vyprávění slýchával Brecht i
od babičky z matčiny strany – zatímco pletla,
vkládala do biblických příběhů, která vyprávěla
svým čtyřem vnukům, příklady ze života
• Brecht si od útlého dětství výborně pamatoval
příběhy, které slýchával ve škole, což mu
ostatní děti záviděly
nechuť ke školám, ale radost z poznávání
• v roce 1908 nastoupil na královské gymnázium, které dokončil v
roce 1917
• jednalo se o školu moderního typu, která ve výuce kladla důraz
na exaktní vědy a moderní jazyky místo tradiční latiny a staré
řečtiny
• Brecht byl do puberty tichým a hodným žákem, kolem 12 let se
stal vzdorovitým a svým učitelům začal brzy lézt na nervy
• později napsal příteli:
Během devíti let, kdy jsem zkysnul na reálném gymnáziu, se mi
nepodařilo znatelně zušlechtit své učitele. Bez přestání
podněcovali mou touhu po nicnedělání a nezávislosti.
Velká válka 1914–1918
• na jejím počátku šestnáctiletý Brecht propadl vlasteneckému
válečnému nadšení
• a jako většina příslušníků své generace prožil v průběhu války
hlubokou krizi z narůstajícího absurdního utrpení mladých vojáků
na frontě
• již v roce 1915 se zhroutila jeho křesťanská víra i víra v poslání
německého národa
• vedení školy trvalo na oslavách válečných vítězství, zatímco
studenti vídali jména svých kamarádů na seznamech padlých
• Brechtovi samotnému se, i s pomocí otce, podařilo válečnému
šílenství vyhnout – od dětství měl vážně nemocné srdce,
nastoupil až koncem války jako saniťák v Augšpurku, pak na
venerologii
Otto Dix
…po válce…
• sport, jazz, film
• a automobily…
moderní doba
• moderní věda – rozbití atomu (N. Bohr), teorie
kvantové fyziky (M. Planck)
• moderní psychologie – psychoanalýza (S. Freud,
C. G. Jung), behaviorismus, Gestaltpsychologie
• moderní architektura, bydlení
moderní myšlení, moderní móda
• účelnost, věcnost – pragmatismus,
(neue) Sachlichkeit
• praktičnost
nová sociální (masová) hnutí
• extrémní levice a
komunismus
• extrémní pravice a
fašismus a nacismus
požár Říšského sněmu 27. února 1933
• propagandisticky nazván
začátkem komunistického
puče: „čin žhářství je
nejnestvůrnějším teroristickým
činem vykonaným
bolševismem v Německu“
• následovalo omezení lidských
práv a útoky na levici
• den po požáru Říšského sněmu
odešel Brecht se svou rodinou
z Německa
• útočiště pro sebe a rodinu
našel v Praze, Vídni, Curychu,
Dánsku, Švédsku, Finsku,
SSSR a USA
pálení knih nacisty
10. května 1933
• mezi „upálenými“ autory byli B. Brecht,
A. Einstein, L. Feuchtwanger,
S. Freud, K. Mann, R. Musil,
F. Wedekind, S. Zweig, J. Hašek…
odchod do exilu 1933
• vedle obyvatel židovského
původu odešli do exilu rovněž
antifašisté a levicoví
intelektuálové
• Brecht s rodinou strávil v exilu
16 let života
Cesty německých Židů
nultá hodina Německa – Stunde Null 1945
… otevřený konec druhé světové války…
útěk z USA a návrat do Evropy v roce 1947
• Brecht byl vyšetřován před Výborem pro
neamerickou činnost ve Washingtonu 30.
října 1947; vyšetřováni byli sympatizanti a
spolupracovníci komunistických stran
• záznam z části výslechu:
https://www.youtube.com/watch?v=GkiqG
xD4CZ8
• o den později, 31. října 1947 odletěl z USA
• nepočkal ani na připravovanou premiéru
inscenace Život Galileiho a viděl ji jen díky
filmové dokumentaci, kterou pořídila jeho
spolupracovnice Ruth Berlau
• do roku 1948 pobyt ve švýcarském
Curychu
návrat do Berlína/příchod do sovětské zóny 1949
• na rakouský pas Helen Weigelové, s
využitím československého tranzitního víza
• Brecht nikdy nebyl oficiálně občanem NDR
• se rozhodl pro zemi, jež chtěla uskutečnit
vládu proletariátu
• zde konečně realizoval svou představu
epického divadla v divadle Berliner
Ensemble
• ovšem se stínem Stalina v zádech
… v nejmladší populaci převládali
blonďatí a modroocí, kteří nikdy
neviděli film s Chaplinem…
(H. Weigel)