Život a svět BB ve skocích… ať hovoří data! • císař Vilém II. chtěl hrát v politice aktivní roli a nahradit kancléře Otto von Bismarcka, kterého odvolal z jeho postu • nebyl ale pro politiku nadaný • začal rozvíjet koloniální politiku, která vedla k 1. světové válce • po nástupu na trůn razil pokrokovou sociální politiku „Nový kurs“, která měla oslabit pozici sociální demokracie a jejího revolučního programu; sociální demokraty neoslabil, ale vyvolal protest konzervativních sil Svazu zemědělství • 9. listopadu 1918 po prohrané světové válce abdikoval a odešel do exilu Vilém II. (1890–1918) SPD – sociální demokraté • jejímu ustanovení v roce 1890 předcházela činnost dělnických spolků a stran • ve volbách v roce 1890 získala největší počet hlasů, ale zůstala v opozici; ve volbách roku 1912 se stala nejsilnější poslaneckou frakcí v Říšském sněmu • masová strana s pevným členstvím a přísnou organizací • jako emancipační a kulturní hnutí vyvinula vlastní subkulturu se sociálními a kulturními zařízeními (dětské školky, sportovní a pěvecké spolky, konzumní jednoty, spořitelní a stavební spolky, vzdělávací organizace, divadelní návštěvnické organizace – Freie Volksbühne Berlin) • z řad SPD vzešel první poválečný prezident Německa Friedrich Ebert (v úřadu 1919–1925) tradiční militarismus po 1. světové válce • úspěchy na válečných frontách vynesly do popředí 2 generály Paula von Hindenburga (1847–1834) a Ericha Ludendorffa (1865– 1937) • Ludendorff byl přívržencem pravicových uskupení, krátce se přidružil k Hitlerovi a účastnil se jeho neúspěšného mnichovského puče v roce 1923 • Hindenburg, přívrženec monarchie, se v roce 1925 stal německým prezidentem • v roce 1933 jmenoval Hitlera kancléřem, původně nechtěl, ale konzervativní skupiny velkoagrárníků a finančníků se zasadily o jeho jmenování • Brecht nástup Hitlera zachytil ve hře Zadržitelný vzestup Artura Uie Výmarská republika (1918–1933) • po abdikaci císaře přestalo de facto existovat Německé císařství • byla vytvořena prozatímní vláda Rada lidových pověřenců, kterou tvořili politici nejsilnější strany SPD, v čele s Friedrichem Ebertem, a politici USPD • po volbách byla 10. února 1919 ustanovena Výmarská republika, první demokratická státní forma na území Německa • od počátku byla republika zatížena řadou problémů – prohraná válka, válečné reparace, územní ztráty (Porýní, část Polska), ztráta velmocenského postavení, extrémní uskupení na pravici a levici • 3 období Výmarské republiky: 1918–1923 toto období provází permanentní vzpoury na hranici občanské války, reparace, obsazení Porúří Francií, inflace a zhroucení měny 1923–1929 Stresemannova éra hospodářského zotavení a konsolidace, Německu byly upraveny reparace, v roce 1926 bylo přijato do Společnosti národů 1929–1933 hospodářská krize a rekordní nezaměstnanost, radikální extremistické strany na obou stranách politického spektra získávají nové přívržence • extremistická politická uskupení, odmítající parlamentní demokracii, byla velmi aktivní po celou dobu existence Výmarské republiky (hyper)inflace 1923 • hodnota marky vůči 1 dolaru: 1914 4,20 marky 1919 14 marek 1922 191,80 marek 1923 (leden) 17 972 marek 1923 (srpen) 4 620 455 marek 15. listopad 1923 4,2 bilionů marek • měnová reforma • zavedení nové měny – rentová marka v roce 1923 hospodářská krize 1929 • USA – 25. října 1929 zhroucení newyorské burzy, tzv. černý pátek • vzrůstající nezaměstnanost v Německu 1929 1,6 milionů 1931 4,3 milionů 1933 6 milionů • hospodářské poměry a zákonitosti Brecht zkoumal ve hře Svatá Johanka z jatek radikální levice • sociální demokracie (SPD) nebyla jediným levicovým uskupením • USPD – Nezávislá sociální demokracie, odštěpila se od SPD v roce 1917 • Svaz Spartakovců – odštěpil se od SPD v roce 1916, na chvilku se spojil s USPD, v lednu 1919 se Spartakovci odtrhli od USPD a založili německou komunistickou stranu KDP • v čele Spartakovců Rosa Luxemburgová a Karl Liebknecht • Spartakovci usilovali o vytvoření Republiky rad po sovětsko-ruském vzoru, ale směřovali spíše k demokratickému komunismu: Svoboda pouze pro přívržence vlády, pouze pro členy jedné strany… není žádná svoboda. Svoboda je jen tehdy svobodou, zaručuje-li svobodu i jinak smýšlejícím. (Rosa Luxemburgová) revoluční zima 1918/1919 • 7. listopadu 1918 propuklo povstání námořníků v přístavních městech, které přeskočilo jako revoluční jiskra do téměř všech německých měst (výročí ruské revoluce 1917) • povstání bylo na příkaz sociálnědemokratické vlády vojensky potlačeno, což rozbilo jednotu SPD a USPD • Svaz Spartakovců vedený Liebknechtem a Luxemburgovou chtěl dovést revoluci do konce a předat moc dělníkům a vojenským radám – Republiky rad • leden 1919 – povstání Spartakovců v Berlíně, které bylo krvavě potlačeno na příkaz sociálního demokrata Noskeho sbory dobrovolníků Freikorps • 15. ledna 1919 byli Rosa Luxemburgová a Karl Liebknecht zatčeni a cestou do vězení zavražděni důstojníky Freikorps povstání Spartakovců – ve hře Bubny v noci Fronttruppen Freikorps Reichswehr Fronttruppen během povstání v listopadu 1918 Freikorps během Kappova puče - krajně pravicová polovojenská organizace zrušená v roce 1920 Reichswehr – oficiální armáda Výmarské republiky (1926) Spartakovci (1919) a váleční invalidé… vojenské puče Kappův puč – v Berlíně v březnu roku 1920 • legitimní vláda vyzvala obyvatelstvo k odporu a neposlušnosti (generální stávka); k pučistům se nepřidaly další politické síly • po čtyřech dnech pučisté uznali svou prohru a bývalý generál Wolfgang Kapp uprchl do zahraničí Hitlerův puč – v Mnichově v listopadu roku 1923 • zde se zformovala NSDAP • Hitler chtěl pochodovat z Bavor na Berlín jako Mussolini na Řím na podzim 1922 • rozehnáni policií a Hitler byl zatčen Kominterna • komunistická uskupení byla v Německu nejednotná, což vadilo Moskvě (Leninův spis Dětská nemoc levičáctví v komunismu, 1922) • KDP pod vedením Ernsta Thälmanna (od roku 1923) byla již zcela podřízena Moskvě – to umožnilo moskevskému vedení monopolizaci idejí komunismu v jednotlivých evropských státech • nástup Stalina po Leninově smrti (1924) mění sovětskou politiku; z předchozího „exportu“ revoluce do evropských zemí přechází k obraně země Sovětů • v roce 1928 vyhlásil Stalin nové politické směřování komunistických stran sdružených v Kominterně – boj proti fašismu a proti sociální demokracii, což znemožnilo vytvoření protifašistické fronty v Německu (tzv. Třetí období) • součástí programu bylo propagandistické využití divadla pro revoluční boj – vedlo k aktivizaci dělnických amatérských divadel a proměnu jejich repertoáru • „školení“ evropských komunistů v Rusku • založení kulturní organizace MORT v Moskvě – ve 30. letech vedena Erwinem Piscatorem • toto směřování změnil Stalin v roce 1935, ve strachu z nástupu Hitlera k moci, kdy vyhlásil společný boj proti fašismu všech levicových sil, tj. včetně sociální demokracie (viz Lidová fronta ve Francii) • pod vlivem programu Kominterny vznikly Brechtovy hry Matka (podle Gorkého), lehrstücky Opatření, Výjimka a pravidlo Třetí říše • 30. ledna 1933 – Hitler jmenován kancléřem • 27. února 1933 – požár Říšského sněmu • 10. května 1933 – pálení knih nacisty • v noci z 9. na 10. listopadu - „Křišťálová noc“, de facto státem organizovaný pogrom na židovské obyvatelstvo Brecht v emigraci Nultá hodina - 1945 • 4 okupační zóny americká britská francouzská sovětská • Německá demokratická republika byla vyhlášená dne 7. října 1949 • komunistická strana KDP proměněna na SED pohlcením sociálních demokratů nespokojenosti v NDR • povstání dělníků v NDR v červnu roku 1953 • krvavě potlačeno ruskými tanky 17. června 1953 Brechtova reakce: Není-li vláda spokojena se svým lidem, má si zvolit jiný. • uprchlíci z NDR – útěky statisíce lidí zastavila až berlínská zeď v roce 1961