Verfremdungseffekt Zcizující efekt Denis Diderot aneb dvojí existence herce ve hře … i ve chvíli, kdy vás vzrušuje, se sám poslouchá a veškerý jeho talent netkví v tom, že cítí, jak vy předpokládáte, nýbrž že tak pečlivě znázorňuje vnější známky citu, že vás tím oklame. ... pláče jako nevěřící kněz, který káže o Kristově utrpení; jako svůdce u nohou ženy, kterou nemiluje, ale snaží se jí obalamutit; jako žebrák na ulici nebo u kostelních dveří, který vás proklíná, když se vzdal naděje, že vás dojme; nebo jako nevěstka, která nic necítí, a přitom vám omdlévá v náručí. (D. Diderot) • ztotožnění herce s postavou není jedinou možností herectví • podstatou hry je zdvojení, dvojí existence herce ve hře • můžeme rozlišovat mezi reálným člověkem, jenž si „hraje“, a mezi člověkem v roli uvnitř hry (E. Fink) herec stále štěpí svou představivost na tvůrčí a představující, na intuitivní a kritizující (M. Rutte) • schopnost herce rozštěpit svou představivost tvoří základ koncepce Brechtova epického herectví a zcizujícího efektu v herectví • pozorující a kritizující představivost herce je akcentována • odstup od postavy a zcizení jsou umožněny časovým charakterem herního jednání • podle Brechta herec nemá zastírat, že mluví za postavu, protože není onou postavou, pouze ji hraje • herec má zveřejnit fakt, že se roli naučil, že je hercem, který postavu pouze hraje • herec může do své hry zahrnout postoj (gestus), jímž zdůrazňuje, že postavu toliko hraje, cituje, předvádí Všechny postoje mají vycházet z postoje ukazování. Postup je tento: Nežli ukážete, jak někdo kuje zradu nebo jak ho popadá žárlivost nebo jak uzavírá obchod, pohleďte na diváka, jako byste chtěli říci: Teď dávej pozor, ten člověk teď zrazuje a dělá to takhle, takový bude, až ho popadne žárlivost, tak jednal, když obchodoval. Takto vaše ukazování podrží postoj ukazování. (BB) • ukazovat tedy lze události minulé, přítomné a budoucí To, že herec stojí na jevišti v dvojí podobě, jako Laughton i jako Galilei, že ukazující Laughton nemizí v ukazovaném Galileovi, a to také tomuto způsobu hraní dalo název „epický“, neznamená konečně víc, než že se skutečný, profánní proces už nezastírá – na jevišti přece opravdu stojí Laughton a ukazuje, jak si Galilea představuje. (BB) metoda ozvláštnění Viktora Šklovského (1893–1964) • při definování svého zcizujícího efektu uplatňuje Brecht literárně-estetické východisko Šklovského a jeho metodu ozvláštnění • člověk na základě ekonomických zákonů v procesu poznávání tenduje k zobecnění, ke zrychlenému, zautomatizovanému vnímání a mluvení (např. nedoposlouchávání a nedoříkávání slov) ozvláštnění (остранение) • vytržení z navyklého, neuvědomělého, zautomatizovaného vnímání skutečnosti, znesamozřejmění • estetické postupy v umění zabraňují zautomatizovanému vnímání ozvláštněním vnímané skutečnosti a znesnadněním formy, a tím prodlužují proces vnímání Metafory jsou vlastně také eskalátory, které vedou k reálné myšlence, zbrzďují pohyb, aby znásobily emoci. (V. Šklovskij) příklady metafor Šer zašlých klášterů, kde smutek času dřímal (Otokar Březina) Světlo svící na lustrech dolévalo do číší svoji vlídnou zář (Jaroslav Durych) Nebesa dnů jdou. Z oblaků čas sněží. (Josef Hora) … pět půlměsíčků bílých nehtů (Jaroslav Seifert) Ano, české obrození místo velké politiky znalo jen malé osvětaření…, české umění bylo zapřaženo do kodrcavého žebřiňáku národního vzdělavatelství (Milan Kundera) • metoda umění je metodou ozvláštnění věcí a metodou znesnadnění formy Cílem umění je vyvolat pocity věcí jako faktů vidění, nikoli jako faktů poznání; metoda umění znamená metodu znesnadnění formy, zvětšující obtížnost a délku vnímání, neboť proces vnímání je v umění sám o sobě cílem a musí být prodlužován. Umění je způsob prožívat průběh věcí, avšak to, co již bylo uděláno, není v umění důležité. (V. Šklovskij) herectví Mej Lanfanga (1894–1961) • Brechta inspirovalo k napsání dvou studií, v nichž poprvé přesněji definoval svou představu zcizujícího efektu a začal razit termín Verfremdungseffekt • Zcizující efekty v čínském hereckém umění (Alienation Effects in Chinese Acting, 1936; Verfremdungseffekte in der chinesischen Schauspielkunst, 1949) • O čínském divadle (Über das Theater der Chinesen, 1935) • v roce 1935 přijel Brecht na pozvání Piscatora na konferenci do Moskvy • připravil si příspěvek Divadlo zábavné nebo naučné?, ale raději jej nepřednesl (z politických důvodů) • viděl několik vystoupení čínského herce Mej Lanfanga: soukromé vystoupení na čínské ambasádě, zvláštní představení pro vybrané osobnosti, představení Opilá konkubína (Ovíněná milostnice) a závěrečnou besedu Mej Lanfanga s elitou ruského divadla, kterou moderoval V. E. Mejerchold • Mej Lanfang byl největší čínský herec 20. století • byl představitelem ženských rolí (dan) v tradičním divadle ťing-si (čínská/ pekingská opera) • antiiluzivní tradiční čínské herectví na herectví Mej Lanfanga si Brecht všímá • odstup od postavy, schopnosti pozorovat sám sebe • tento postup nazývá Brecht umělým a uměleckým aktem sebeodcizení • diváctví herce • divák v publiku se pak vciťuje do herce jako do pozorovatele své vlastní akce, tím je kultivován pozorovací postoj • vědomá práce s gestem, které herec vede, zkouší, nakonec je snad i pochválí • hru zcizovalo i obsazení ženské role mužským představitelem • líčená obličejová maska • herec se zříká úplné přeměny v postavu • dává najevo, že ví, že se na něj diváci dívají • mimiku obličeje doplňuje jednání těla Na gesto je úzce vázána mimika obličeje, v níž mají především pohyby očí výrazné místo. Oči gesto sledují a doplňují. (D. Kalvodová) • demonstrativní a znakový charakter čínského herectví V okamžicích hlubokého vzrušení představované osoby dá si umělec mezi rty pramen vlasů a překousne jej. Ale je to ritus, jakákoli eruptivnost tomu chybí. Jde jasně o opakování události jiným člověkem, o líčení, ovšem skrz naskrz umělecké. Umělec ukazuje: tento člověk je zbaven smyslů, a naznačí vnější znaky takového stavu. (BB) • na besedě Mej Lanfang předváděl ukázky svých rolí bez tradičního divadelního kostýmu, v civilním oděvu • Mej Lanfang při ukázkách hru přerušoval a opět se do ní vracel, fragmentarizoval hru Čínský umělec není v transu. Lze ho v každém okamžiku přerušit. „Nevypadne“ z role. Po přerušení bude pokračovat ve své produkci na tom místě, kde byl přerušen. Není to „mystická tvůrčí chvíle“, v níž ho rušíme. (BB) • v jeho herectví absentovala emocionální eruptivnosti a svalové přepětí • Brecht svalové přepětí spojoval s přepětím emocionálním a s podléháním sugesci, která potlačuje divákovo vědomí a znemožňuje zaujetí kritického postoje • schopnost čínského herce kdykoliv přerušit hru a po přerušení v ní pokračovat souvisí se způsobem, jak se čínský herec roli učí • čínský herec přejímá hru od svého učitele jako zafixovanou partituru, model Starý způsob výchovy i jeho novodobé variace vycházely z totožných principů a měly shodný průběh, trvající tři, čtyři roky. Měl tyto fáze: 1. Základní fyzický a hlasový výcvik všech žáků bez rozdílu. 2. Specializace na herecké typy a ovládnutí základů jejich mnohostranné techniky. 3. Prohlubování typového herectví studiem přesných zafixovaných partitur (modelů) konkrétních rolí. 4. Upevňování techniky, získání jevištních zkušeností, rozšíření repertoáru rolí na několik desítek. (D. Kalvodová) pojem Verfremdungseffekt • V-Effekt • zcizující (i zcizovací) efekt • efekt Z • zcizovák (divadelní slang) • novotvar, ke kterému se Brecht propracovával různými pokusy při pojmenování fenoménu předcházející pojmy, které Brecht používal • Fremdheit – cizost, nezvyklost • Merkwürdigkeit – zvláštnost, podivuhodnost, zajímavost • Seltsamkeit – podivnost, zvláštnost • Befremdung – šok, překvapení, údiv – odcizení (efekt, který má vyvolat představení u diváků) • Erstaunlichkeit – údiv • Befremdlichkeit – odcizení • marxistický pojem Entfremdung (odcizení) má odlišný význam politický a společenský dopad užití zcizujícího efektu Mají-li se zjistit zákonitosti, pak je třeba přijímat přirozené průběhy jaksi s údivem, to znamená, nutno je zbavit jejich „samozřejmosti“, aby se dospělo k jejich pochopení. (BB) Nová zcizení by měla ze společensky ovlivnitelných dějů odstranit punc něčeho důvěrně známého, který je dnes chrání před zásahem. (BB) • Brecht vycházel ze zkušenosti s německým nacismem (stať O teatrálnosti fašismu), který naopak využíval maximum vciťování, hypnotické sugesce a těžil z rezignace občanů na vlastní kritický rozum • kritický a zcizující postoj ale byl a je úspěšně využíván ve všech myslitelných politických režimech • v někdejším Československu byl inspirativní předně v období normalizace postoj spíše vědecký než filozofický … hledět oním cizím pohledem, s nímž veliký Galilei pozoroval rozhýbaný lustr. Udivovaly ho jeho kmity, jako by je takové nebyl čekal a jako by jim nerozuměl. Tím pak přišel na zákonitosti. Divadlo se svými obrazy lidského soužití musí tento pohled, stejně obtížný jako produktivní, provokovat. Musí své publikum udivovat, a to dělá pomocí techniky zcizování věcí důvěrně známých. (BB)