Němá filmová groteska
aneb
herecké idoly avantgardy
Chaplin. Určitě musíte vidět Chaplina.
(Maurice Vlaminck, 1918)
• proměna estetického vnímání jedné generace
• z USA přichází do Evropy filmová groteska a jazz
• masová a mezinárodní, tj. globální zábava
• ovlivňovala vkus divadelního publika
• Charlie Chaplin a Buster Keaton (Frigo), ale také
Harold Lloyd, Laurel a Hardy…
• idolem německých avantgardistů byl rovněž Karl
Valentin v komické dvojici s Liesl Karlstadt
„okrajové“ nízké žánry
• formy lidové zábavy
• od této doby se postupně v umění přestávají
rozlišovat kategorie vysoký a nízký žánr
• cirkus s akrobaty a klauny
• pouť, jarmareční produkce,
zábavní park
• Chaplin vyrostl v music-hallu,
Keaton ve variété
nový hrdina
• člověk z nejnižších vrstev společenské
hierarchie
• outsider společnosti, ale též jeden z tisíců
• inspirativní pro levicově orientované
avantgardisty
• vize nového umění pro novou společenskou
třídu, tj. proletariátu (K. Teige)
základní prvky krátkometrážních grotesek
• pády, destrukce předmětů a šlehačka létající při
rvačce vzduchem
• adrenalinová povaha zábavy – riziko, nebezpečí
• atrakce, které končí
uvolňujícím smíchem
• akrobatické dovednosti
a kaskadérství
• virtuozita a artistnost
• smysl pro detail a pro
konkrétnost všedního dne
• dokumentárnost filmu,
fotografický záznam reality,
verismus a konkrétnost
• fragmentarizace děje a střihová
montáž
• odpsychologizování hereckého
projevu
• explicitnost zobrazení
• důraz na jednání a akčnost
(pragmatičnost americké
kultury)
rysy žánru němé grotesky
• detailní práce se stylizovaným gestem
a mimikou
• akčnost grotesek a nutnost
okamžitého rozlišení charakterů
• slabá citlivost filmového materiálu
– nutnost líčené obličejové masky
• vytvoření a rozvinutí herectví typů: zloduch, dobrák, snílek, uličník
• vytvoření komických dvojic: tlustý-tenký, melancholik-cholerik, LaurelHardy,
Fatty-Keaton
• komické typy odpovídají typologii komedie dell’arte
Vzhledem k tomu, že musí zviditelnit svou sebemenší myšlenku,
nezná němý hrdina rozpor mezi úmyslem a činem; vnitřní zábrany
jsou pro něj luxus, který si nemůže dovolit. Miluje-li, hned také
objímá; a hněvá-li se, rozdává rány. Hrdinové „psychologických“
dramat nejsou výjimkou; i tehdy, mají-li vyjádřit jen stav své duše,
tlumočí ho navenek výraznou, nedvojsmyslnou gestikulací. Čitelnosti
gest odpovídá zřetelnost charakterů: dobré i špatné postavy jsou
tím, čím jsou, důsledně a cele, až se mění v ztělesněné alegorie.
(Petr Král)
proměna americké grotesky v letech 1923–1925
• začaly se točit
dlouhometrážní filmy
• Moderní doba, Světla
velkoměst, Diktátor,
Frigo na mašině
• strukturovanější příběh
(filmové paraboly)
• proměna herectví –
gesto neosobně
demonstrativní
Mystériu holičského salonu
(Die Mysterien eines Frisiersalons, 1923)
• v roce 1922 napsal Brecht scénář (jedná se ale o plagiát), v roce
1923 byl podle něj natočen film
• titulní postavu hrál komik Karl Valentin, režisérem byl Erich Engel
• herec v krátkém čase zobrazuje jednání i jeho smysl, herecké
jednání je věcné a velice ekonomické
• znakovost: přemýšlení je nutno zobrazit jako znak přemýšlení
• jasná a výrazná gesta
• vnitřní život postav není třeba doplňovat vysvětlujícími titulky, vše,
co motivuje k jednání, je zobrazeno viditelně
postava schizofrenně rozpolceného milionáře a
jeho odraz v Brechtových hrách
• Chaplinův film Světla velkoměst (City Lights, 1931)
• předobraz postav:
boháč Mauer ve hře Svatá Johanka z jatek
Puntila v lidové hře Pan Puntila a jeho služebník Matti
prostitutka Šen Te, respektive její bratranec Šuej Ta
ve hře Dobrý člověk ze Sečuanu