hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Doba Západní Čou – pokračování •čínští dějepisci a pozdější tradice považují založení dynastie Čou za významný dějinný mezník •zpočátku jsou nicméně nápadné spíše společné rysy kultury Šang a Čou. •organizace státu a společenský řád dynastií Šang a Čou měly mnoho společného •stát se skládal ze soustavy měst s nejbližším okolím, obklopených neosídleným územím •základním principem společenské organizace bylo pokrevní příbuzenství •moc přecházela zřídka na někoho jiného než na členy rodiny •dynastie Čou přijímala elitní bojovníky Šang do svých služeb •do oblastí dříve patřících dynastii Šang byl spolu s princi panovnického rodu Čou dosazen potomek posledního vládce z rodu Šang •po potlačení povstání byl lénem obdařen opět jeden z princů rodu Šang 1 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Doba Západní Čou – pokračování •Mu-wang (周穆王 Zhōu Mù Wáng, vládl asi 956–918 př. n. l.) •na bronzech se objevují jiné tvary i ornamenty, výrazně se mění typy nádob a složení rituálních souborů – interpretovány jako projev „rituální revoluce“ •obětování předkům, probíhající dosud v malém rodinném kruhu, bylo nahrazeno ceremoniemi, které před širokým publikem inscenovali zvlášť k tomu určení specialisté 2 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Raněčouské bronzy 3 držák na bronzové zrcadlo, kolem 1000 př. n. l. rituální nádoba jou 卣 yǒu čtyřnohá nádoba fangting 方鼎 fāngdǐng hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Doba Západní Čou – pokračování •dynastie Čou porazila dynastii Šang a její spojence dvěma akcemi, časově od sebe vzdálenými jen několik let •válečnými taženími za krále Wu-wanga přibližně kolem roku 1046/1045 př. n. l. •pozdějšími boji vedenými Čouským vévodou •v prvním případě nastoupil do boje jednotný rod Čou, obklopený svými spojenci •v druhém případě byl vládnoucí rod rozštěpen a Čouský vévoda se spojenci čelili frontě, kterou tvořili příslušníci jeho vlastního rodu spolu s potomky a přívrženci rodu Šang 4 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Doba Západní Čou – pokračování •teprve když porazili toto povstání, přistoupili představitelé dynastie Čou k oněm pro ně tak typickým krokům k zajištění vlády nad obrovským územím, jehož hlavní město na řece Wej na západě mělo ke všemu špatné dopravní spojení s novými oblastmi na východě •kolonie zřízené po tomto druhém, definitivním dobytí východu byly svěřeny především příbuzným královského rodu, ale také dalšímu z potomků dynastie Šang, přestože jeden z nich už kdysi proti novým vládcům povstal 5 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Doba Západní Čou – pokračování •kolonie se skládaly v podstatě ze strategicky důležitých měst, obehnaných hradbami •byly to státy částečně autonomní •jejich vládci byli sice povinni poslušností a věrností králi rodu Čou, ale na svém teritoriu měli v záležitostech náboženských a vojenských volnou ruku •podstatným rysem tohoto systému byla ozbrojená posádka z příslušníků urozených vrstev, umístěná v opevněném městě a dohlížející na obyvatelstvo okolních osad •rolníci, nucení svému pánovi sloužit nebo odvádět dávky 6 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Doba Západní Čou – pokračování •v tomto systému existoval zásadní rozdíl nejen mezi šlechtou a rolnictvem, ale i mezi rolníky z bezprostředního okolí města a rolníky z odlehlých oblastí •ti totiž byli prakticky mimo dosah městských států •systém feng-ťien 封建 fēngjiàn → „feudalismus“ •námitka: •při dosazování regionálního vládce (abychom neužívali evropského termínu „leník“ nebo ,,man“) se král jako na zdroj své autority a symbol čouského státu odvolával na rodové předky a sebe sám „odosobňoval“; •regionální vládce byl tak panovníkovi zavázán pouze nepatrně, a už vůbec nedošlo mezi nimi k nějakému fyzickému kontaktu, jaký byl obvyklý při středověkém udělování léna; •mezi čouským králem a regionálními vládci nebyl poměr lenního pána a vazala, nýbrž poměr panovníka a poddaného 7 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Doba Západní Čou – pokračování •dědičné užívání území i s obyvatelstvem •tituly podle systému pěti šlechtických titulů (wu-ťüe 五爵 wǔ jué): •kung 公 gōng (vévoda) •chou 侯 hóu (markýz) •po 伯 bó (hrabě) •c’ 子 zǐ (vikomt) •nan 男 nán (baron) •vládci dědičných údělů (ču-chou 诸侯 zhūhóu) •odmítnutí poslat panovníkovi daň znamenalo neuznání jeho nejvyšší moci 8 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Doba Západní Čou – pokračování •organizace vojenství – stálé vojsko •dvě stálé královské ozbrojené formace •„Šest armád západu“ (si liou š’ 西六师 xī liù shī) – v blízkosti hlavních měst Feng a Chao – 75 tisíc mužů •„Osm armád Čcheng-čou“ (Čcheng-čou pa š’ 成周八师 Chéngzhōu bā shī) – v blízkosti východního hlavního města Čcheng-čou – 100 tisíc mužů •regionální vládci měli své jednotky, které byly králi k dispozici •na sklonku Západní dynastie Čou si také někteří mocní šlechtici uvnitř hlavního královského území drželi soukromé armády •při protiútoku na E 鄂 È (u Nan-jangu v provincii Che-nan), vedeném králem I-wangem (周夷王 Zhōu Yí Wáng, vládl asi 865-858 př. n. l.), byly armády Čou podporovány válečnými vozy, vozataji a pěšáky jistého vévody z královského území 9 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Zbraně období Západní Čou 10 bojové sekyry halapartna dýka špička kopí jadeitová dýka hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Doba Západní Čou – pokračování •důvody oslabení dynastie Západní Čou v roce 771 př. n. l. •zničující zemětřesení v roce 780 př. n. l. •spory o následnictví •vývoj systému feng-ťien •v počátcích dynastie, a tím spíše v letech expanze na východ mohli králové Čou členy své rodiny velkoryse obdarovávat územími •městské státy byly obklopeny rozsáhlými volnými oblastmi, které vládci městských států štědře přidělovali mezi rozvětvené příbuzenstvo •kromě toho byli tehdy čouští králové dost mocní, aby mohli držitele lén, své poddané, eventuálně přeložit z jednoho místa na druhé nebo určit libovolně jejich následníky 11 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Doba Západní Čou – pokračování •po skončení expanze začalo však volných území mezi městskými státy ubývat, králové rodu Čou vojensky slábli a vazba mezi regionálními vládci a králem i význam společného původu se pomalu ztrácely •důležitá příčina oslabení autority královské rodiny: „řád rodové linie“ (cung-fa 宗法 zōngfǎ) •zakládání a paralelní existence různých rodových linií •„Záznamy o obřadech“ (Li ťi 礼记 Lǐ jì) •po pěti generacích vypadávaly vedlejší linie z rodokmene se společným praotcem •Čou nebyl schopen čelit útokům severních a severozápadních kmenů a jižního státu Čchu •v posledním století dynastie Západní Čou nesly hlavní břemeno války proti barbarskému národu Žung (Čchüan Žung 犬戎 Quǎn Róng a Si Žung 西戎 Xī Róng) na západě z větší části státy Ťin a Čchin •autorita rodu Čou přirozeně dále slábla 12 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Kmeny období Západní Čou 13 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Kapitoly z dějin čínského starověku (do začátku 3. století n. l.) vVýchodní Čou (770–221) vObdobí politické roztříštěnosti vObdobí Jar a podzimů a Válčících států (Čchun-čchiou a Čan-kuo) vHegemoniální systém a vojenské aliance vReformy významných panovníků vStát Čchin a sjednocení Číny PhDr. Vladimír Liščák, DSc. Orientální ústav AV ČR, v. v. i., PRAHA vliscak@orient.cas.cz hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Obecný úvod •období Jara a podzimu či Jar a podzimů (Čchun-čchiou 春秋 Chūnqiū, 722–476 př. n. l.; někdy z praktických důvodů datováno též od roku 770 př. n. l.) •podle kroniky státu Lu, Konfuciova rodiště, zachycující události let 722–481 př. n. l. •již v 8. století př. n. l. bylo v ústřední oblasti někdejší čouské říše na 170 států a na periférii dalších 30 •5. století př. n. l. – státy Wu 吴国 Wú Guó a Jüe 越国 Yuè Guó na dalekém jihu odmítly stát Čchu 楚国 Chǔ Guó jako hegemona v jižní části Číny 15 http://www.chinaknowledge.de/History/Zhou/Maps/map-yue.jpg hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Obecný úvod •Ťin 晋国 Jìn Guó → rozdělen nakonec na tři státy: •Čao 赵国 Zhào Guó •Chan 韩国 Hán Guó •Wej 魏国 Wèi Guó •Čchi 齐国 Qí Guó - Tchien 田氏 Tián shì (proto se v tomto období mluví o Tchien Čchi 田齐 Tián Qí na odlišení od „starého“ Čchi) •Čchin 秦国 Qín Guó procházel problémy s následnictvím •jižní stát Čchu s obyvatelstvem nečínského původu byl téměř kompletně asimilován do severní kultury (s výjimkou umění, literatury a folklóru) 16 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Obecný úvod •období Válčících států (Čan-kuo 战国 Zhànguó, 475–221 př. n. l.) •jedno z nejplodnějších a nejvlivnějších období čínských dějin •vzestup mnoha velkých filosofů čínské civilizace, včetně konfuciánských myslitelů Mencia 孟子 Mèngzǐ a Sün-c’a 荀子 Xúnzǐ •223 př. n. l. stát Čchin porazil stát Čchu a o dva roky později vytvořil první sjednocenou čínskou říši •prudký rozvoj výroby vedl v 8.–3. století př. n. l. k důležitým změnám v systému sociálně ekonomických vztahů •rozvoj obchodu a zbožně peněžních vztahů •majetková a sociální nerovnost •instituce pachtu a nájmu pracovní síly •v řemesle a obchodě se poprvé začali používat ve větší míře otroci 17 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Obecný úvod •6.–5. století př. n. l. – v souvislosti se vznikem a šířením soukromého vlastnictví půdy se vydělila •vrstva velkých vlastníků půdy, •vrstva svobodných, ale neplnoprávných drobných výrobců (samostatných rolníků a řemeslníků) a •vrstva pracujících, zbavených zcela nebo částečně vlastnictví půdy (rolníci, nájemní pracující, nevolníci, otroci apod.). •růst měst – zejména v severní Číně v první polovině 1. tisíciletí př. n. l. – centra městských států •hlavní města významných států období Válčících států již nezřídka měla stovky tisíc obyvatel •např. Lin-c’ 临淄 Línzī, hlavní město státu Čchi od roku 869 př. n. l., bylo ve 4.–3. století př. n. l. se 70 000 domácnostmi (asi 350 000 obyvatel) největším městem tehdejší Číny 18 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Obecný úvod • 19 rekonstrukce čchiského hlavního města Lin-c’ 臨淄 Línzī http://www.hssyxx.com/zhsj/kexue-2/zutiweb/zu21/01/02-2.jpg hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Doba Východní Čou. Období politické roztříštěnosti •útoky státu Čchu na jihu •ohrožení ze strany barbarů Žung 戎 Róng na severu a západě •systém hegemonů •„hegemon“ (pa 霸 bà) – vojensky a politicky nejvýznamnější a rodem Čou uznávaný vůdce států •mezistátní shromáždění •Čeng 郑国 Zhèng Guó •vévoda Čuang-kung ze státu Čeng (郑庄公 Zhèng Zhuāng Gōng, 757–701, vládl 743–701 př. n. l.) 20 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Doba Východní Čou. Období politické roztříštěnosti 21 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Doba Východní Čou. Období politické roztříštěnosti •tento panovník mladého, teprve v roce 806 př. n. l. založeného státu, sousedícího s doménou krále, dal jasně najevo, že respekt vůči rodu Čou po přeložení hlavního města silně poklesl •když se totiž po letech privilegovaného postavení cítil být králem ponižován, poslal své jednotky, aby loupily úrodu na polích v královské doméně •čouský král vytáhl proti státu Čeng s vlastními i spojeneckými vojsky, avšak utrpěl porážku, zatímco Čeng získal mezi státy nominální říše Čou vedoucí postavení, které si vévoda Čuang-kung dokázal vojensky zajistit •ale nadvláda státu Čeng netrvala dlouho •léta po vévodově smrti se vyznačovala slabostí královského rodu, boji mezi jednotlivými státy říše Čou a útoky cizích národů na státy na její periferii 22 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Doba Východní Čou. Období politické roztříštěnosti •vévoda Chuan-kung ze státu Čchi (齐桓公 Qí Huán Gōng, vládl 685–643 př. n. l.) •stát Čchi zabíral jih dnešní provincie Che-pej 河北 Héběi a sever a střed poloostrova Šan-tung 山东 Shāndōng •na východě a severu byl obklopen cizími národy, na západě hraničil s důležitým starým státem Lu •měl kromě toho volný přístup k moři a bohatl rybolovem, dobýváním soli a obchodem se solí •reformy vévody Chuan-kunga a jeho rádce Kuan Čunga (管仲 Guǎn Zhòng, asi 730/720–645 př. n. l.) •stát Čchi zlomil moc aristokracie, moc vládce posílil •680 př. n. l. – vojenská povinnost rozšířena na veškeré obyvatele hlavního města •667 př. n. l. – na konferenci představitelů důležitých států se Chuan-kung nechal zvolit hegemonem •třem státům říše Čou pomohl odrazit útoky „barbarů“ ze severu •zastavil expanzi státu Čchu 23 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Doba Východní Čou. Období politické roztříštěnosti •systém hegemonů, který formálně sloužil upevnění vlády rodu Čou a opíral se, jak dokládá několik konferencí hlavních států, spíše o dohodu než o autoritu, nebyl ani za vévody Chuan-kunga do té míry institucionalizován, aby mohl fungovat bez vynikajících osobností •po smrti rádce Kuan Čunga nedokázal už vévoda Chuan-kung udržet stát pohromadě, a když brzy na to sám zemřel, začaly mezi jeho pěti syny spory o nástupnictví a stát Čchi hegemoniální vedení opět ztratil 24 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Doba Východní Čou. Období politické roztříštěnosti •vévoda Wen-kung ze státu Ťin (晋文公 Jìn Wén Gōng, 697–628, vládl 636–628 př. n. l.) •stát Ťin jako ochránce královského rodu •v polovině 7. století př. n. l. byla vojenská služba rozšířena i na rolníky z oblastí mimo hlavní město •trojnásobně velká armáda umožnila státu Ťin podrobit si asi desítku států •reforma příbuzenského systému •asimilace „barbarských kmenů“ Žung a Ti •stát Ťin úspěšně bránil tomu, aby vliv jižního státu Čchu rostl na úkor států Sung 宋国 Sòng Guó a Čeng 25 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Doba Východní Čou. Období politické roztříštěnosti •mocenské nároky vznášely kromě státu Čchu také další státy ve vnějších oblastech říše Čou: •na východě především znovu zesílivší Čchi •na nejzazším západě ležící Čchin, jehož jádro tvořila pravlast dynastie Západní Čou •oblast strategicky dobře chráněná přirozenými hranicemi od východu a z jihu jen obtížně přístupná horskými průsmyky a přitom díky své poloze v úrodném údolí řeky Wej i hospodářsky významná 26 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Doba Východní Čou. Období politické roztříštěnosti •v 6. století př. n. l. se nejvýznamnějšími politickými činiteli staly vedle státu Ťin také Čchin, Čchu a Čchi, zatímco vliv rodu Čou dále slábl •současně se vytrácela představa, že cílem hegemoniální vlády je ochrana dynastie Čou •také formální protiklad mezi Čou a „barbary“, rozhodující pro zahraniční vztahy v době dynastie Západní Čou, hrál stále menší roli •stát Ťin mezitím rozšířil svou moc i nad „barbary“ Žung a Ti a etnicky smíšený jižní stát Čchu pronikl do některých bývalých území Čou •i další státy byly v 6. století př. n. l. zřejmě mnohonárodnostní, například na jihu ležící Wu a Jüe, které mezi sebou válčily a pro něž byl Čchu společným nepřítelem 27 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Doba Východní Čou. Období politické roztříštěnosti •příbuzenský systém cung-fa („řád rodové linie“), měl vliv i na vývoj uvnitř států a vztahy mezi státy •uvnitř jednotlivých států docházelo k prudkým bojům mezi hlavními liniemi a liniemi vedlejšími tvořícími nižší šlechtu •stát Ťin (晋 Jìn) •vévoda Sien-kung 晋献公 Jìn Xiàn Gōng (vládl 676–651 př. n. l.) povraždil všechny potomky dřívějších vládců, aby si sám udržel vládu •vévoda Wen-kung žádnému členu vlastní rodiny nepřenechal jedinou funkci u dvora •rostla moc vládců na úkor jejich bratrů a bratranců → důsledkem byl značný společenský pohyb 28 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Doba Východní Čou. Období politické roztříštěnosti •na konci období Čchun-čchiou už téměř neexistovali ministři z vysoké dědičné šlechty •tato místa zaujímali profesionální správci •byli vybíráni podle schopností z nižší šlechty (š’ 士 shì) nebo z vrstvy neurozených •do armády byli stále častěji bráni příslušníci jiných národů •smíšená mezietnická manželství – vévoda Sien-kung ze státu Ťin měl čtyři manželky z kmene Žung, z nichž jedna porodila budoucího vévodu Wen-kunga, který si zase vzal ženu z kmene Ti 29 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Doba Východní Čou. Období politické roztříštěnosti •Jen 燕国 Yàn Guó - ležel na nejzazším severovýchodě, zabíral severní část dnešní provincie Che-pej, jihozápad Liao-ningu 辽宁 Liáoníng a severovýchod Šan-si 山西 Shānxī •Chan, Čao a Wej bývají někdy nazývány „tři Ťin“ (三晋 Sān Jìn), protože vznikly ze státu Ťin (dělení proběhlo roku 453 př. n. l., uznáno čouským panovníkem bylo v roce 403 př. n. l.) 30 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Doba Východní Čou. Období politické roztříštěnosti •Wej 魏国 Wèi Guó – na území dnešního Che-nanu a jihovýchodě Šan-si •Čao 赵国 Zhào Guó – na území dnešního severního Šan-si, jižního Che-pej a severního Che-nanu •Chan 韩国 Hán Guó – v dnešním jihovýchodním Šan-si a centrálním Che-nanu 31 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Doba Východní Čou. Období politické roztříštěnosti •cung cheng 纵横 zònghéng („vertikální a horizontální osy“) •postava rádce putujícího ze státu do státu a nabízejícího své služby na různých dvorech •„vertikální osy“ (cung), spojení severu s jihem, aliance namířené proti státu Čchin •„horizontální osy“ (cheng) označovaly spojence na straně Čchin •škola diplomacie či stratégů (cung-cheng-ťia 纵横 zònghéng jiā, doslova: „škola vertikálních a horizontálních aliancí“) 32 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Doba Východní Čou. Období politické roztříštěnosti •Čang I 张仪 Zhāng Yí (před 329–309 př. n. l.), významný představitel „horizontální osy“, sloužil dvakrát jako kancléř státu Čchin a dvakrát jako kancléř státu Wej •Su Čchin 苏秦 Sū Qín (380?–284 př. n. l.), představitel „vertikální osy“, nejprve marně nabízel své služby na dvoře státu Čchin a pak začal cestovat po ostatních šesti velkých státech a organizovat silnou ligu proti Čchin 33 http://www.kfbwg.com/UpFiles/Article/200911/2009111609390667448.jpg hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Stát Čchin 秦国 Qín Guó (asi 897–221 př. n. l.) •Čchin patří k nejstarším státům říše Čou – za datum jeho založení je považován rok 897 př. n. l. •dynastie Čchin (秦朝 Qín Cháo, 221–206 př. n. l.) 34 nápisy s názvem státu z asi 800 př. n. l. (na bronzové nádobě – vlevo) a 220 př. n. l. (oficiální „malé pečetní písmo“– vpravo) hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Stát Čchin 秦國 Qín Guó (asi 897–221 př. n. l.) •mytické počátky: •Vnučka legendárního vládce Čuan-süa 顓頊 Zhuānxū, vnuka Žlutého císaře, spolkla při tkaní vlaštovčí vejce, otěhotněla a porodila syna. •Mezi jeho potomky byli muži, kteří pomáhali mytickým hrdinům Šunovi a Jüovi při potlačování velké povodně a krocení divoké zvěře. •Za tyto zásluhy se jim dostalo klanového jména Jing 嬴 Yíng („zisk“, „nadbytek“) 35 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Stát Čchin 秦国 Qín Guó (asi 897–221 př. n. l.) •Fej-c’ 非子 Fēizǐ (zemř. asi 858 př. n. l.) odměněn malým lénem s názvem Čchin → Čchin Jing 秦嬴 Qín Yíng •Čchüan-čchiou 犬丘 Quǎnqiū na jihovýchodě dnešní provincie Kan-su •Čchin Čung 秦仲 Qín Zhòng (vládl 844–822 př. n. l.) •vévoda Čuang-kung 秦庄公 Qín Zhuāng Gōng (vládl 821–778 př. n. l.) •vévoda Siang-kung z rodu Čchin 秦襄公 Qín Xiāng Gōng (vládl 777–766 př. n. l.) 36 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Stát Čchin 秦国 Qín Guó (asi 897–221 př. n. l.) •kolem 350 př. n. l. – hlavní město Sien-jang 咸阳 Xiányáng nedaleko dnešního Si-anu •vévoda Mu-kung 秦穆公 Qín Mù Gōng (vládl 659–621 př. n. l.) •623 př. n. l. se zmocnil „dvanácti států“ Žungů •Li S’ 李斯 Lǐ Sī (asi 280–208 př. n. l.), kancléř Prvního císaře (v letech 246–208), ze státu Čchu •Šang Jang 商鞅 Shāng Yāng (390–338 př. n. l.), narozený ve státě Wej 37 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Reformy vévody Siao-kunga a jeho rádce Šang Janga •vévoda Siao-kung 秦孝公 Qín Xiào Gōng (381–338, vládl 361–338 př. n. l.) •S’-ma Čchien (司马迁 Sīmǎ Qiān, asi 145–asi 86 př. n. l.) •Wej Jang 卫鞅 Wèi Yāng → Šang Jang 商鞅 Shāng Yāng (390–338 př. n. l.) •klasický právnický spis Šang ťün šu 商君书 Shāng jūn shū („Kniha pána ze Šangu“) •oblast práva – proto bývají jeho myšlenky redukovány na „legalismus“ či „legismus“ (fa-ťia 法家 fǎjiā) 38 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Reformy vévody Siao-kunga a jeho rádce Šang Janga 1.stát Čchin měl zavést všeobecně závazný kodex trestních zákonů a přestat soudit podle společenského postavení obviněného •podobný přístup znám i z jiných států: •Čeng 郑国 Zhèng Guó – v polovině 6. století př. n. l. „Kniha trestů“ (ču sing ting 铸刑鼎 zhù xíng dǐng, „bronzová nádoba ting s tresty“) •Ťin 晋国 Jìn Guó – na konci 6. století př. n. l. publikován trestní kodex •Čeng – první zákoník na bambusových úštěpcích •nedochované dílo Fa ťing 法经 Fǎ jīng (Klasická kniha o právu) – kolem 400 př. n. l., které údajně napsal Li Kchuej 李悝 Lǐ Kuī (455–395 př. n. l.) 2.hospodářství, zvláště podpora zemědělství •stát Čchin poprvé vybíral daň z pozemku v roce 348 př. n. l. •stát Lu zřejmě již na začátku 6. století př. n. l. stanovil pevné daňové sazby a umožnil převod pozemků 39 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Reformy vévody Siao-kunga a jeho rádce Šang Janga 3.správní oblast •systém přímé státní správy a kontroly •350 př. n. l. vytvořeno 41 „velkých krajů“ ťün 郡 jùn (obvykle se překládají jako komandérie) spravovaných vlastními magistráty 4.sjednocení měr, vah a peněžního systému 40 http://www.cultural-china.com/chinaWH/images/exbig_images/46ee19b99be364bbe1f019c3ebfe3aa7.jpg hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Reformy vévody Siao-kunga a jeho rádce Šang Janga 5.zavedení principu vzájemného dohledu a kontroly v malých skupinách •skupiny po pěti až deseti domácnostech, které nesly vzájemnou odpovědnost •odměny pro úspěšné válečníky 6.údajný negativní postoj k obchodníkům •ve skutečnosti stát Čchin uznával význam trhů pro fungující hospodářství stejně jako roli armády •kromě toho archeologické nálezy právních textů prokazují zasahování státu do všech oblastí hospodářství a zřejmě i monopolizace většiny trhů 41 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Reformy vévody Siao-kunga a jeho rádce Šang Janga •Šang Jang, který ostatně podporoval také výstavbu Sien-jangu jako nového hlavního města, přirozeně narazil se svými reformami i na odpor •někteří představitelé vyšší šlechty vytýkali, a to oprávněně, že svými plány porušuje tradici •Š’ ťi (Historikovy zápisy) např. popisují, že v prvním roce po zavedení reforem lid hromadně protestoval, nicméně po deseti letech byl „velmi spokojen“ •jak stojí v proslulém líčení idylické Šang Jangovy doby – žádný předmět cestou ztracený si již nepřivlastnil nikdo nepovolaný, v horách nehrozilo nebezpečí přepadení, lidé žili v dostatku, byli stateční ve válce, ale soukromým sporům se neoddávali a v každé vesnici vládl pořádek 42 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Reformy vévody Siao-kunga a jeho rádce Šang Janga •i za hranicemi státu vzbudily reformy respekt •343 př. n. l. – král dynastie Čou propůjčil vévodovi Siao-kungovi hodnost hegemona •338 př. n. l. vévoda Siao-kung zemřel a Šang Jang smrt svého příznivce dlouho nepřežil •na vévodském dvoře bylo mnoho těch, kteří Šang Janga nenáviděli, včetně nového panovníka, který hned po svém nástupu nařídil popravu Šang Janga a celé jeho rodiny •údajně byl Šang Jang přivázán ke čtyřem vozům a roztržen (jeden z více než dvaceti trestů smrti ve státě Čchin) 43 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Cesta ke sjednocení říše •Jing Čeng 嬴政 Yíng Zhèng – též Čao Čeng 赵政 Zhào Zhèng (259–210 př. n. l.) •králem se stal ve třinácti letech a roku 221 př. n. l. porazil v boji o nadvládu soupeřící státy •325 př. n. l. – vévoda se prohlásil králem: Chuej-wen-wang 秦惠文王 Qín Huìwén Wáng (356–311, vládl 337–311 př. n. l.) •Čchu – prvním králem se stal již roku 740 př. n. l. Wu-wang 楚武王 Chǔ Wǔ Wáng (vládl 740–690 př. n. l.) •322 př. n. l. si stát Čchin dokázal vynutit vznik aliance a tím ukončil nadvládu státu Wej, kterou kdysi nastolil markýz Wen-chou 魏文侯 Wèi Wén Hóu (vládl 445–396 př. n. l.) 44 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Cesta ke sjednocení říše •318 př. n. l. odolal Čchin spojeneckým útokům států Chan, Čao, Wej, Jen a Čchi a jimi najatého kmene Siung-nuů •316 př. n. l. dosáhl mimořádného úspěchu – zničením státu Šu 蜀国 Shǔ Guó (v dnešní provincii S’-čchuan) značně vzrostlo jeho teritorium a byl položen základ k dobytí státu Čchu •256 př. n. l. nedaleko dnešního Tu-ťiang-jenu 都江堰 Dūjiāngyàn v S’-čchuanu •Li Ping 李冰 Lǐ Bīng, tehdy čchinský guvernér ve státě Šu •obří vodní dílo, sloužilo k zavlažování polí v rovině kolem řeky Min 岷江 Mín Jiāng •Systém je dodnes funkční a tvoří jednu z důležitých ukázek starobylé čínské vynalézavosti a vyspělosti. Roku 2000 byl zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO. 45 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Cesta ke sjednocení říše 46 zavlažovací systém u Tu-ťiang-jenu https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2e/Dujiangyan.png hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Cesta ke sjednocení říše •Wu-wang 秦武王 Qín Wǔ Wáng (329–307, vládl 310–307 př. n. l.) •Čao-wang (též Čao-siang-wang 秦昭王 Qín Zhāo Wáng, 秦昭襄王 Qín Zhāoxiāng Wáng, 325–251, vládl 306–251 př. n. l.) •první dvě desetiletí probíhala pod vlivem tehdy velmi silného státu Čchi, s nímž Čchin uzavřel v roce 288 př. n. l. krátkodobou alianci •oba vládci, východní a západní, se prohlásili za „Vznešené“ (ti 帝 dì) •první použití tohoto titulu •Fan Suej 范雎 Fàn Suī (zemřel 255 př. n. l.), první ministr (v letech 266–255) 47 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Konec dynastie Východní Čou a porážka šesti velkých států •Čuang-siang-wang 秦庄襄王 Qín Zhuāngxiāng Wáng (281–247, vládl 250–247 př. n. l.) •249 př. n. l. – stát Čchin dynastii Východní Čou porazil •král Čeng 秦王政 Qín Wáng Zhèng (narozen 259 př. n. l., vládl 246–221 jako král, jako První císař 221–210 př. n. l.) •kancléř Lü Pu-wej 吕不韦 Lǚ Bùwéi (asi 290–235 př. n. l.) •ministr vnitra a pozdější kancléř Li S’ 李斯 Lǐ Sī (asi 280–208 př. n. l.) •I-žen 异人 Yìrén (280–247 př. n. l.), jeden z dvaceti synů tehdy čchinského korunního prince, pozdějšího krále Siao-wena (秦孝文王 Qín Xiàowén Wáng, 302–250 př. n. l.) 48 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Konec dynastie Východní Čou a porážka šesti velkých států •Lü Pu-wej pak pokračoval ve svém promyšleném plánu •odebral se na čchinský dvůr a tam se výmluvnými slovy i cennými dary pokusil přesvědčit milovanou první manželku prince Siao-wena, aby přijala I-žena za vlastního syna •ukázalo se, že ani nemusel vyvíjet velké úsilí •princezna se totiž již delší dobu strachovala, že by jí bezdětnost mohla manžela odcizit a vzdálit, a nyní se možná konečně nabízelo dobré řešení •Siao-wen nejenže tento návrh radostně přijal, ale dokonce ustanovil I-žena korunním princem 49 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Konec dynastie Východní Čou a porážka šesti velkých států •Siao-wen nakonec zemřel pouhé tři dny po nastoupení na trůn (v září 250 př. n. l.) •novým králem se stal I-žen jako král Čuang-siang-wang 秦庄襄王 Qín Zhuāngxiāng Wáng •na Lü Pu-wejovy služby nezapomněl, jmenoval ho markýzem z Wen-sinu (文信侯 Wénxìn Hóu) a ustanovil hlavním ministrem 50 Výsledek obrázku pro å�•ä¸�韦 Lü Pu-wej hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Konec dynastie Východní Čou a porážka šesti velkých států •246 př. n. l. se na čchinském dvoře setkali dva muži, kteří pak spolu přes třicet let určovali osudy Číny •některé rysy jejich společného díla se v průběhu dalších dvou tisíciletí více či méně výrazně projevovaly ve státoprávním uspořádání celého čínského impéria •Li S’ (李斯 Lǐ Sī, asi 280–208 př. n. l.) byl tehdy už zralý, více než třicetiletý muž •vyznačoval se pronikavým intelektem, absolvoval solidní filosofické vzdělání, byl skvělý stylista a obratný řečník •kromě toho vynikal nesmírnou ctižádostí •na čchinském dvoře zastával však pouze místo nevýznamného úředníka. 51 SouvisejÃcà obrázek hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Konec dynastie Východní Čou a porážka šesti velkých států •král Čeng v té době dospělým mužem vlastně ještě ani nebyl •bylo mu tehdy pouhých čtrnáct let, svou životní filosofii si teprve vytvářel •zato byl králem mocného státu Čchin •s plným uskutečňováním Li S’ových rad musel král Čeng ještě nějaký čas posečkat •teprve v roce 238 př. n. l. dosáhl věku, kdy se podle tehdejších zvyklostí mohl „opásat na znamení dospělosti a na hlavu si vsadit čapku muže“ •do té doby čchinský stát převážně spravoval hlavní ministr Čengova otce Lü Pu-wej 52 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Konec dynastie Východní Čou a porážka šesti velkých států •hlavní ministr se stal první velkou překážkou, kterou musel mladý král překonat, aby se mohl stát vladařem podle svých a Li S’ových představ •237 př. n. l. zbavil hlavního ministra Lü Pu-weje jeho úřadu a hodnosti a poslal ho do vyhnanství ve vzdáleném Luo-jangu •do vyhnanství vypověděl také všechny významnější Lü Pu-wejovy přívržence •dal přitom jasně najevo, že podobně, nebo ještě hůře skončí v budoucnu všichni další potenciální odpůrci •dva roky nato Lü Pu-wej spáchal sebevraždu 53 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Konec dynastie Východní Čou a porážka šesti velkých států •k poslední fázi sjednocování patřila kromě vojenských i hospodářská opatření •na začátku vlády krále Čenga začal odborník na vodní stavby Čeng Kuo 郑国 Zhèng Guó ze státu Chan (další cizinec ve službách státu Čchin) budovat v centrálních oblastech státu v provincii Šen-si rozsáhlý systém kanálů, jímž byly zúrodněny desetitisíce hektarů půdy na sever od řeky Wej 54 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Konec dynastie Východní Čou a porážka šesti velkých států •230 př. n. l. padl Chan •228 Čao •225 Wej •223 Čchu •222 Jen •221 Čchi •právní důvody: všech šest králů porušilo platné smlouvy, proto byli potrestáni •pro obyvatele podrobených států První císař neměl slovo výtky 55 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Konec dynastie Východní Čou a porážka šesti velkých států •při útoku na stát Chan roku 256 př. n. l. zabito 40 tisíc nepřátel •při útoku na Čao téhož roku zabito dokonce 90 tisíc nepřátel •o půl století dříve pobili vojáci státu Čchin 82 tisíce mužů vojsk protičchinských spojenců •260 př. n. l. padlo u Čchang-pchingu (dnešní Kao-pching 高平 Gāopíng, provincie Šan-si), v jedné z nejkrvavějších bitev období Válčících států (长平大战 Chángpíng dàzhàn, 262–260 př. n. l.), na straně státu Čao více než 450 tisíc bojovníků (stát Čchin ztratil na 250 tisíc mužů) 56 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Konec dynastie Východní Čou a porážka šesti velkých států •expanze státu Čchin si vyžádala přes jeden a půl miliónu životů •o spolehlivosti údaje se pochybovalo •argumentovalo se např. tím, že za Napoleonova tažení do Ruska v roce 1812 padlo „pouze“ 50 tisíc mužů a že vysoké číselné údaje v čínských pramenech jsou notoricky nespolehlivé •jakkoli logicky zní i námitka, že takové oslabení by bylo ohrozilo politické a ekonomické přežití státu, musíme vycházet z toho, že ztráty na všech stranách byly mimořádné 57