KRONIKY

·         pojmenování z řeckého chronos = čas

·         pramen písemný, narativní

·         ve své nejzákladnější podstatě chronologický záznam jednotlivých historických událostí,
včetně jejich popisu a případného autorova výkladu či komentáře → ve srovnání s letopisem
(mechanicky zaznamenává události zpravidla bez bližšího komentáře) je informačně daleko bohatější

·         české kronikářství existovalo již v době středověké (výběrově Kosmova Kronika Čechů,
Zbraslavská kronika Oty Durynského a Petra Žitavského, Kronika tak řečeného Dalimila či Kronika
Františka Pražského)

·         v období raného novověku i nadále tradiční kroniky s „celostátním“ záběrem a kroniky
jednotlivých měst

PŘÍKLADY KRONIK RANÉHO NOVOVĚKU

Česká kronika (vydána roku 1537)

·         autorem Bohuslav Bílejovský – utrakvistický kněz

·         zvláštní případ kroniky, která je spíše apologetickým dílem, jehož hlavním tématem je
historická legitimnost přijímání pod obojí způsobou

·         patrný omezený pohled autora na minulost i současnost

Edice:

·         Bohuslava Bílejovského Kronika česká. Ed. Ota Halama. Praha 2011.

Kronika o založení země české a prvních obyvatelích země (vydána roku 1539)

·         autorem Martin Kuthen ze Šprinsberku – český humanista

·         vyhýbá se všem sporným otázkám náboženským

·         předkládá myšlenku, že slovanské osídlení české země nemůže být původní, dále pak, že
měšťané jsou starobylejší stav než šlechtický → dílo v měšťanské vrstvě oblíbené

·         spolu s překladem kroniky E. S. Piccolominiho obsažena v díle Kroniky dvě o založení země
české Daniela Adama z Veleslavína

Kronika česká (vydána roku 1541)

·         autorem Václav Hájek z Libočan – kněz – tvorba kroniky vyžaduje určitou úroveň
vzdělanosti, duchovenstvo tuto podmínku splňuje

·         Hájkova doba ve znamení humanismu, podpořeného vynálezem knihtisku

·         dílo psáno jednoduchým českým jazykem → oblíbenost kroniky u širší veřejnosti¨

·         časový interval zahrnuje období „od nepaměti“ až po korunovaci Ferdinanda Habsburského
českým králem v roce 1527

·         Hájek v kronice mnohé z minulosti neznal, dokumenty, se kterými pracoval, překládal a
vykládal bez porozumění a libovolně, vymýšlel si fakta atd. Z hlediska novodobé vědecké kritiky se
autor kroniky jevil Františku Palackému jako vědomý lhář a falzifikátor, jako největší škůdce
českých dějin.

·         jakožto zdroj informací byla kronika často používána, jako například v Historiae Regni
Boiemiae (1552) olomouckého biskupa a historika Jana Dubravia či v historiografických pracích
jezuitského barokního literáta Bohuslava Balbína, v dílech Daniela Adama z Veleslavína, Tomáše
Pešiny z Čechorodu a dalších dějepisců.

Edice:

·         Hájek z Libočan, Václav: Pověsti o počátcích českého národu a o českých pohanských
knížatech. Ed. Jan Kočí. Praha 1917.

·         Hájek z Libočan, Václav: Kronika česká. Ed. Jan Linka. Praha 2013.

Digitální verze

https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:a32feba0-2f41-11de-9808-000d606f5dc6

Městské kroniky

·         díla úzce spjatá s konkrétními městy

·         největší rozmach v době předbělohorské – období míru, přijetí humanismu a nového pohledu
na historii, vzdělaní měšťané, písemný projev je stále běžnější

·         psány česky, případně německy

·         dochovány často v jediném exempláři – nejčastěji uložen v městské kanceláři, případně
v soukromém vlastnictví

Edice:

·         Bartoškova kronika. Ed. Petr Zemek. Uherský Brod 2004.

·         Kronika Bartoše písaře. Ed. Josef Vítězslav Šimák. VČAVU 12 1903. s. 241–257, 333–343,
463–484, 551–576, 645–671.

·         Kronika mladoboleslavská od Mistra Jiřího Kezelia Bydžovského sepsaná. Ed. Zdeněk Kamper.
Mladá Boleslav 1935.

·         Mělnická kronika Jana Josefa Albrechta ze sklonku baroka. Ed. Jan Kilián. Mělník 2005.

VYUŽITÍ KRONIK

·         zkoumání minulosti v určitých letech nebo v určitém místě (zejména městské kroniky)

·         informace o panujících rodech či jednotlivých panovnících (v případě Hájkovy kroniky
například o Habsburcích)

·         informace o počasí, o živelných katastrofách, o epidemiích nebo o jiných významných
milnících (pomáhají nám pochopit dobovou atmosféru v zemi, psychické rozpoložení obyvatel a
podobně)

ZDROJE

·         Tošnerová, Marie: Raně novověké narativní prameny k dějinám českých měst. Disertační
práce. FF UK Praha. Praha 2012.

·         https://cs.wikipedia.org/wiki/Kronika

·         https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C3%A1jkova_kronika

·         https://cs.wikipedia.org/wiki/Kalend%C3%A1%C5%99_historick%C3%BD

·         https://cs.wikipedia.org/wiki/Daniel_Adam_z_Veleslav%C3%ADna

·         https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohuslav_B%C3%ADlejovsk%C3%BD

·         https://www.advojka.cz/archiv/2007/3/bohuslav-bilejovsky

·         https://cs.wikipedia.org/wiki/Martin_Kuthen_ze_%C5%A0prinsberku


Vypracovali Andrea Ducháčková a Tadeáš Račický.