Učebnicové heslo „Zlatá bula sicilská“ pro střední školy

Zlatá bula sicilská je vžité označení pro tři listiny, které nechal vyhotovit na sklonku září roku
1212 budoucí římský císař Fridrich II. pro Přemysla Otakara I. a jeho bratra Vladislava Jindřicha.
První listina potvrzovala Přemyslovi královský titul a tímto způsobem navazovala na dříve vydaná
privilegia (Přemysl Otakar I. byl králem již od roku 1198), dále stanovila právo
na investituru (uvedení do úřadu) pražského a olomouckého biskupa, nedělitelnost území českého
království a právo Čechů volit krále. Druhá listina Přemyslovi stvrzovala držbu majetků v říši.
Obsah třetí listiny, jejímž příjemcem byl Vladislav Jindřich, je dodnes mezi historiky předmětem
sporů. Klíčovou otázkou je interpretace tajemného spojení „Mocran et Mocran“, na níž dosud není
shoda.

Vznik listin provázela celá řada problematických okolností. Sepsány byly v Basileji
po dobrodružné cestě Fridricha II. z Říma. Po formální stránce je nutno je označit minimálně za
nestandardní. Navíc jsou z právního hlediska v říši neplatné, protože jsou potvrzeny pečetí
sicilského království. Zdánlivě poslední kapkou je skutečnost, že v době svého vydání a po celé
následující století prakticky nikoho nezajímaly. Přesto od smrti krále Václava III. v roce 1306
nečekaně nabývají na významu (převážně první listina) a stávají se důležitou součástí státoprávních
sporů následujících staletí. Zveličení jejich dobového významu se nevyhnuli ani mnozí historici.
Role Zlaté buly sicilské při formování královských Čech byla a stále zůstává předmětem sporů a
vášnivých debat.