Non scholae, sed vitae discimus?! Kurikulum šFormální šŽité š šMaterializované šSituační š šDynamické šStatické šStabilní [USEMAP] Od osnov k RVP šOd kognitivistického pojetí osnov ke konstruktivistické výuce šKombinace: šVýstupů z učení šPrůřezových témat šKompetenčního učení šV první fázi (po roce 2004) jen malý odklon od kognitivismu, dnes jsou ŠVP (implementace RVP) na úrovni školy typicky konstruktivistické, což se ale ne vždy musí nutně odrážet ve výuce. šDvojstupňovité kurikulum, participativní metody, demokratizace vzdělávání. šNyní nastupuje tzv. „malá reforma“. šReforma spojena s diskusí o vzdělávacím obsahu a o bezobsažnosti kompetencí. šDůraz je kladen na mezipředmětové vztahy (Palouš: Heretická škola) š Kompetence dle RVP škompetence k učení škompetence k řešení problémů škompetence komunikativní škompetence sociální a personální škompetence občanské škompetence pracovní š Vzdělávací obsah základního vzdělávání RVP šPro skoro každý druh školy (od MŠ po SŠ) existuje speciální RVP. šToto RVP je obecné a školy si ho mohou volně implementovat do ŠVP, které je již konkrétní. Organisace výuky je na nich, ale musí dodržet vzdělávací výstupy (což ale nikdo nedělá). šŠVP jsou pak ještě dále rozpracovávány do vzdělávacích nebo tematických plánů. š Problémy šPřetíženost kurikula šPostupné bobtnání (přidávání nových a nových témat či látky) šProblematická reforma šNení odlišné povinné a nepovinné učivo (jádrové a fakultativní) šPedagogické fakulty neumí učit kompetence šVzdělávání je stále hodně odborné a málo kompetenční šMáme silné diference mezi „vědními“ obory, tedy edukační obsah není integrovaný šKurikulum je přetížené šKaždá změna vyvolává nelibost Problémy šRVP je nastavené primárně na všeobecné vzdělávání šNeumíme ho implementovat na učňovské obory (spor konkrétního s abstraktním, teorie s praxí) šVzdělávací systém je silně segregační šInklusivní nástroje ne vždy fungují (hůře fungují sociální než speciální) šNeumíme být aktuální – již od Tomáše Akvinského šNeumíme rozvíjet kompetence šNemáme jasno, co chceme Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+ šV současné chvíli externí expertní skupina vymezila dva strategické cíle (čeho chceme dosáhnout?) a čtyři strategické linie (jak toho chceme dosáhnout?). Cíle jsou definovány následovně: š1) Zaměřit vzdělávání více na získání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život; š2) Snížit vzdělanostní nerovnosti a zvýšit spravedlnost v přístupu ke vzdělání. Zatímco čtyři základní strategické linie představují následující prvky: š š š1) proměna obsahu a způsobu vzdělávání; š2) podpora učitelů, ředitelů a dalších pracovníků ve vzdělávání; š3) zvýšení odborných kapacit, důvěry a vzájemné spolupráce; š4) zvýšení financování a zajištění jeho stability. sl-a-sc-edu.png Učňovské školství… jednotné závěrečné zkoušky… Základní rysy koncepce nové závěrečné zkoušky šJednotné zadání závěrečné zkoušky (JZZZ) se vytváří pro každý učební obor s využitím kvalifikačního standardu úplné kvalifikace. � šJednotná zadání připravují pracovníci odborných škol. � ša posuzování a tvorbě jednotných zadání se podílejí zástupci podnikové sféry a další sociální partneři. � šEfektivní tvorbu jednotných zadání a jejich plošnou distribuci do škol umožňuje informační systém nové závěrečné zkoušky. � šDo závěrečné zkoušky byly zařazeny nové obsahové prvky, jako je obecný přehled ze světa práce a samostatná odborná práce. � šPedagogové mají možnost doplnit jednotné zadání závěrečné zkoušky o specifika odborné přípravy v rámci konkrétní školy. Z čeho se skládají nové závěrečné zkoušky š� Zkouška písemná: Trvá 240 minut, žáci si volí nejméně ze tří témat, vybrané téma pak samostatně zpracují. U některých oborů je zařazena i zkouška z jazyka (např. u pekařů a kadeřnic). Součástí písemné zkoušky je zhruba v polovině oborů test. � šZkouška ústní: Téma si žák vylosuje z 25 až 30 témat. Pak má 15 minut na přípravu a stejně dlouho trvá samotné zkoušení. Jeho součástí je i otázka ze světa práce. � šZkouška praktická: Jde o nejdůležitější součást závěrečných zkoušek, trvá 1 až 3 dny (v uměleckých oborech 2 až 4 týdny – maximálně 140 hodin). � šHodnocení: Výkony žáků hodnotí učitelé školy, ale řídí se přitom kritérii a pravidly, která stanovuje jednotné zadání.