1. Bunkei, Hógen-goku Bylo tma, takže jsem pořádně neviděla, ale mám pocit, že pachatel byl vysoký. Měl jsem pocit, že ve vedlejším pokoji někdo je, tak jsem se šel podívat, ale nikdo tam nebyl. Moc si nepamatuju, ale mám pocit, že jsem se už někde s tím člověkem setkal. Jošiko: Co si myslíš, jakého pohlaví bude (další) miminko? Sačiko: Tak nějak mám pocit, že to bude holka. A: Ten magnetofon je rozbitý. B: Vážně? Když jsem si ho včera půjčila já, tak rozbitý nebyl. Když se ten případ stal, tak vedoucí obchodu už byl pryč. A: Ráno je linka Jamanote naozaj prepchatá. B: To je pravda. (Veru tak.) To máš pravdu. A: Chystala som sa vystúpiť z vlaku na Šindžuku, ale nastupovalo veľa ľudí, a preto sa mi nepodarilo vystúpiť. Chtěl jsem v supermarketu zaplatit: otevřel jsem tašku, a peněženka nikde. Když jsem chtěla přejít přes přechod, skočila červená. HAZU = co se očekává, že by se přirozeně mělo stát. „přirozené je, že...“ „neměl(o) se proč“ Akanakatta hazu da. Neměly se proč/jak otevřít Když jsem se chystal odejít ze školy, z ničeho nic začalo prudce pršet, a tak jsem chvíli počka, než přestane. Včera v noci byl úplněk a nebyly ani mraky. Takže na místě činu určitě nebyla úplná tma./asi /nemohla být / neměla jak/neměla proč Suzuki maturoval na americké střední, takže nejspíš umí mluvit anglicky. / měl by umět A: Není tamhleten člověk pan Jamada? B: Žeby??? On měl přece předevčírem odjet do Evropy. Sekuriťák: Na monitoru se zobrazovaly jen ženy, takže v tu dobu nemohli být v obchodě muži. A: V tom knihkupectví před nádražím mají příručky pro „rozřazovací“ test ke studiu v zahraniční, že ano? B: Asi mají / měli by mít, žejo. Je to velké knihkupectví. Proces „hodlání“ 1 -tai (-to omou) „chci / udělal bych“ 2 5. -to omou „hodlám“, „chci“, „zamýšľať“ 3 5.-to suru „chystám se“, „šel jsem (udělat)“ 4 -u daró. 5 -u. 5. + to suru Keidžiban = nástěnka Kjómuka = Studijní oddělení Na nástenku som vyvesil, že dnes prednáška odpadá, takže študenti by mali vedieť, že dnes prednáška nebude. Hitobandžú = celou noc Nemuru = spát. Tanizaki: „Nemureru bidžo“ Spící krasavice. Klas.jazyk -eru = „stativ“, -te iru perfektové Neru=1. lehnout si = > spát ONOMATOPOIA 2. Onomatopoia: terminologie - používá sloveso 擬 = „napodobovat“, a - podle čínského slovosledu – předmět následuje ZA tímto slovesem: čúčú – myš. čvirikať (vtáčik) ňjá-to naku = mňaukať mómó = krava búbú = húkanie (hus, sova, dav), Tiež: decké slovo: autíčko batan-to šimatta = s treskom gorogoro = hrom hoeru = štekať, aj všeob. o savcích ibiki-wo kaku = chrápať GISEIGO Hijoko: pijopijo Nezumi: čúčú Niwatori: koke/KOkkó Buta: (mómó) búbú Uši: (búbú) mómó Neko: ňjáňjá GIONGO: Kaminari: gorogoro Hasami: čokičoki Doa: batan Kaze: hjúhjú Ame – cujoi: zázá Ame – jowai: pocupocu Výrazy časového limitu Zdá se, že bude pršet, tak se vraťme domů, než začne pršet. / „dokud neprší“ Nedávej si koupel, dokud ti neklesne teplota Chtěl /Hodlal jsem jít do obchodu, než zavřou /dokud nezavřou, a tak jsem šel hned po práci. Celé letné prázdniny som býval u rodiny (= na homestay) na Hokkaide. Vraťte se, prosím, zpátky do večerky. Kdyby pan Tanaka volal, zatím co já budu venku, tak mu, prosím, řekněte, že mu zavolám zítra. I. DOKUD NE- / KÝM NE- 1. sloveso = potřebujeme něco stihnout (tj. závěr děje nežádoucí) １＋ない　うちに kým nezavrú – 閉まらないうちに kým neprší 降らないうちに どうぞ、冷めないうちに召し上がってください。 2. když nejde o stihnutí 　　　３　まで kým neklesne horúčka – necuga sagaru made II. DOKUD (JSEM) – tj. POČAS TOHO, AKO 　　　ている　あいだ（に）　　　 kým budem preč – でかけているあい III. limit DOKDY NEJPOZDĚJI 　　　　３、体　までに kým sa nezavrie = 門限までに vyřiďte ji, aby mi zavolala zítra 明日電話をかけるように伝えてください。