Výklad 8 JJ VI U každého Bunkei a Hjógen-goku se podívejte na vzorovou větu a přeložte si ji Bunkei 1 pozor na rozdíl: -ó to omou x -ó ka to omou -ó to omou = chci, hodlám (udělat) -ó ka to omou = uvažuji, jestli ne(udělat), jestli bych ne(udělal) (sk. rozmýšľam, či ne-/ či by som ne-), že bych mohl (udělat) „ka“ tu zvýrazňuje pocit váhání, rozvažování Slovíčka: ude = angl. „arm“: v japonštině se podobně jako u nás, běžně řekne te = ruka a nerozlišuje se anglické „arm x hand“. V případě potřeby ale japonština má slovo ude = ruka celá, paže (sk. rameno). ude-dokei = náramkové hodinky bokó = má (stará) škola – škola, do nějž jsem chodil, „alma māter“ (ale v japonštině znamená jakoukoli školu, přičemž naše „alma māter“ se používá jenom na vysokou školu) de-mo = „třeba“, připojuje se na pádovou příponu: saikringu-ni + de-mo ... „třeba na kolo“ Bunkei 2 kauzativní –(s)ase- ve smyslu dovolení: dát/umožnit/dovolit (komu něco udělat) Slovíčka: gešša = „měsíční dík“ – měsíční poplatek (za zájmový kroužek či kurz) ukagau = skromné (nevztahová skromnost) kiku, tj. slyšet, poslouchat, ptát se okosan = úctivé kodomo kinzoku = nepřerušeně být (kde) zaměstnaný kóen = veřejná přednáška (x přednáška na univerzitě je kógi) rokuon, rokuga: Japonci rozlišují „nahrávání“, jestli jde jenom o ZVUK – rokuon-suru, nebo i o OBRAZ – rokuga-suru Bunkei 3 (-u) cumori-wa nai je to zápor koncové konstrukce „cumori-de aru“, ale pozor – není to „cumori-*de wa nai“, ale: cumori-wa nai Slovíčka 三鷹　Mitaka (dosl. „tři sokoly“) – tokijská část západně od Šindžuku -ndža nai = no de wa nai: pozor, není to zápor a otázka! je to posilnění tvrzení mata hikkosu n dža nai (no?) = to se zase přestěhuješ (?) – blíže viz Bunkei 5 čóriši = kuchař senmon gakkó = učiliště, odborná škola (střední i nadstavba) NB: Iku cumori-wa nakatta n desu ga, tomodači-ga iššo-ni ikó-to iu-no de... Nehodlal jsem jet, ale když kamarád říká, že by se mnou jel, (tak možná....) Bunkei 4 ó-to suru vedle významu „chystám se udělat“, se používá i na charakterizaci lidí, podobně jako náš budoucí čas: „on si pořád bude něco cpát do pusy“ – icu-de-mo kuči-ni irejó-to suru. Slovíčka: (-wo) juzuru = pustit, přepustit, uvolnit (něco svoje někomu jinému) Bunkei 5 -no de wa nai /ndžanai NB: není to zápor! A i když v japonštině má formu otázky, intonace jde často prudko dolů (a ne nahoru, jak by bylo u skutečné otázky): Kore-wa kuroi-ndžanai! = Ale toto je přece černé, (ne?)! Vždyť je to černé (, ne?)! zesilňuje tvrzení zdánlivým dotazovacím zakončením věty Rijú-wa iroiro aru-ndžanai kaná... Důvody jsou (snad/přece) různé... ... kuru-ndžanai-kaná... snad přijde ... kjó-wa jasumi-na-ndžanai?! ale vždyť dnes mají zavřeno (, ne?)! Slovíčka: enkjoku-na = nepřímý, oklikou vyjádřený kaná... (koncovětná částice) = jestlipak; kdoví, jestli Bunkei 6 -ó-ni-mo ... –enai = i když by chtěl... nemůže... hazu-no: všimněte si, že „hazu de aru“ se v přívlastkovém postavení (před substantivem) má formu s –no. kuru hazu-no takuhaibin = zásilka, která má přijít denwa-ni deru = zvednout (telefon), přijmout hovor Hjógen-goku 1-8 1. –te ...ni naru = už to bude (...jak dlouho), co (tu pracuji) NB: U nás tento typ vyjadřování není tak úplně běžný jako v japonštině. My spíš říkáme „už to je (jak dlouho), co...“, ale Japonci rádi mluví o tom, kdy to v nejbližší době dosáhne nějakou zaokrouhlenou dobu. zuibun = značně, poměrně, dost mačiaišicu = čekárna 2. -wa = takových (dobrých) ... (větný důraz je na tom, co následuje) (saitei) 10nen-wa (jamenai) = (aspoň) takových 10 let (tam vydržím) použití tématu u výrazů množství katamiči = cesta tam, jedna cesta 3. -u mai = nai dešó u samohláskových a nepravidelných sloves může –ru také vypadnout: taberu-mai i tabe-mai. čúi suru = 1. dávat pozor. 2. (tu použitý případ) upozornit 4. -3 / -ta toka... –3/-ta toka jako třeba ... nebo /či ... 5. -te mo = ačkoli.. (sk. hoci); i když... 6. -3 / -ta / -na wake dewa nai Ne že by... pozor na morfologii připojení –na , z toho důvodu, že wake je morfologickou podstatou substantivum. 7. -ó to (kangaeru / gambaru...) = „že ... / s tím účelem, aby/že... -ni fureru = dotknout se (čeho); pocítit, zažít. 8. -3 hó de aru = je spíš (jaký...) wari-to = poměrně poznámka k cvičení c: „-ndžanai?“ (= no dewa naika?) „Ale vždyť ... (, ne?)“ je hovorové zakončení vět, ve kterých vyjadřujeme partnerovi jistotu, že co říkáme, je pravda, a přitom jemně naznačujeme, že náš názor jsme ochotni změnit, pokud partner je názoru jiného. NB: i když „technicky“ je to otázka, intonace se nezdvihá, ale klesá, s nejnižším bodem na „nai“. Bunkei 7 7 -no jako nominalizant Hjógen, goku 9-11 9 -koto-ga aru. = stává se. občas (také). může (třeba) 10 některé výrazy se v japonštině mohou běžně použít v záporu na vyjádření jistých postojů a poctů. 11 výrazy vztahující se k povaze: vyhledejte si tyto výrazy a naučte se je jako nová slovíčka! Kulturní rozdíl: Všimněte si, že sunao-na (poslušný, pokorný, mírný) je zařazeno pod pozitivními výrazy, i když v naší kultuře (a v dnešním světě, minimálně v před-koronavirovém) se může považovat spíš za handicap. juníku-na = ne „unikátní“, ale spíš „originální“. Secuzokuši-to fukuši SECUZOKUŠI (= začátečněvětné spojky) 1. Sorega = „No (ale (víte, ) ) ...“ 2. Sorede = „Tím / (A) proto“ eiten = povýšení 3. Soreni = „A (navíc (sl. navyše) / ještě)“ kujakušo = Prefekturální úřad (srovnej: šijakušo = Městký úřad, Magistrát) 4. Tadaši = (silně formální) „Ale / Ovšem... / sl. Avšak...“ CVIČENÍ na secuzokuši: tannin(no sensei) = třídní arakadžime = předem, v předstihu, sl. popredu (formálnější než „maemotte“) todoke = oznámení, omluvenka tósan = bankrot NB: DEJTE POZOR na 4. – dobře pouvažujte, co „B“ vlastně říká! FUKUŠI (= naše „částice“ + „příslovce (príslovky)“) 1. nakanaka ... nai = „ne a ne“ nakanaka konai = ne- a nechodí. ne a ne přijít. 2. taš(i)ka (NB – jiné než „tašika-ni“!) = „tuším / pokud se nemýlím / zdá se mi“ (váže se se závěrečným –hazu des / to omoimas / dešó) Takadanobaba = lokalita v Tókju, severně od Šindžuku, zhruba mezi Šindžuku a Waseda. 3. zuibun = značně 4. ittai – na posilnění „dopytování“ před opytovacím zájmenem = (kde/co) jen / pak / vlastně (lépe mu odpovídá angl. „(what) on earth / the hell“ 5. iroiro-to = formálnější obdoba běžného iroiro ansacu = atentát uwasa = pověst. „co se (o kom / čem) povídá / mluví“. uwasa-suru = povídají (o tom / o něm) -buri: NB buri-ni (na rozdíl od ato-de) = po (jak dlouhé době) 6. hakkiri(to) = jasně 7. sorosoro = (už) pomalu 8. čódo = právě, zrovna 9. daitai = zhruba, více-méně 10. nidoto ...nai = (už) po druhé (ne) 11. cui = v nepozornosti / v nedostatku sebekontroly (něco) podvědomě (udělat), pozapomenout se... „Než jsem se vzpamatoval, už (jsem měl koupené...)“ 12. zettai(ni) = rozhodně / v každém/žádném případě 13. keššite ...nai = 1. vůbec. 2. nikdy. šotoku = příjmy (šo- je staročínská pasivní předpona) raku-na = je lehký 14. becu-ni ... nai = ne nějak extra, nic moc 15. warito = poměrně omimai = návštěva nemocného v nemocnici 16. tamani(wa) = jednou za čas. z času na čas. sorou = sejít se 17. zehi = rozhodně. (se záporem) vůbec