Užitečné chyby ze slohů JÓGIŠA


kangaemašita-kara.   - to není úplná věta.

                  kangaeta kara-DES.




-to itt[DEL: eta :DEL]

      v písemném projevu: to ittE ITA





千九百九十五年 x

                  Roky se píšou „kopírujíce“ zápis v arabských číslicích, tj:

                  一九九五年




kare-no denwa-suru-wa

                  kare-no denwa-suru KOTO-wa




„kóban-e iku jó-ni[DEL: “ to :DEL] itte imašita.

                  Iku-jó-ni = „aby šel“, tj. není to citace, ale už vedlejší věta, tudíž:

                  iku-JÓ-NI ITTE IMAŠTIA

                  nebo – pokud citace, tak:

                  „itte kudasai“-to itte imašita.




datum: musí být pořadí 年・月・日




zenša 前者znamená „the former“ (ten první - předešlý člen - u vyjmenovávání) – opozitum ke kóša　後者 =
the latter (ten druhý – následující člen)




džicu-[DEL: ni :DEL] „ve skutečnosti“

      DŽICU-WA




džinsai-okage-de

      džinsai-NO okage-de




-datt[DEL: a :DEL] , ...att[DEL: a :DEL] ... masen dešita.

      Toto je možné jenom v případě vícenásobné přívlastkové věty (jógiša datta, tehai-postá-ni
sono šašin ga atta Hiratasan), ale v tomto případě musí být –TE:

      -DE, ... atTE, ... masen dešta.




píšete zle jednotku – vyzerá ako japonská sedmička!

píšete zle sedmičku – vyzerá skoro ako japonská štvorka!

radšej píšte číslice ZNAKMI




Dóšite... šuttó-šite ki[DEL: mašita :DEL] ka. – je to “uvažovací” otázka (něco jako řečnická),
kterou je vhodné zakončit jinak:

                  -kita NO DEŠÓ ka.




mezurašii [DEL: dešita :DEL] .

                  mezurašiKATTA DESU.




Dóštie de[DEL: su :DEL] ka?

      V takovýchto případech, když uvažujeme nad něčím a tážeme se sami sebe, používá se
pravděpodobnostní tvar:

      LÉPE: Dóšite deŠÓ ka?




malé cu – ne na začátek řádku, ale na konec předchozího




Hirata Makoto-[DEL: ni :DEL] šindžimasen dešita

       sloveso šindžiru je s WO, spíš ještě s doplňkovým “-no koto-wo” nebo “-ga itte iru-no-wo”:

      H.M.-WO šindžimasen...

      H.M.-NO KOTO-WO šindžimasen

      H.M.-GA ITTE IRU KOTO-WO šindžimasen

      (naše “věrím ti” ve smyslu “důvěřuji” je spíš: anata-wo ŠIN´JÓ šite imas)




Závěrečná věta by se hodila zakončit “-no desu”

      naranakatta-NO DES.

      Navíc, i z toho důvodu, že se začíná “Naze-nara”, a takovéto věty je vždycky dobré zakončit
důvodovým –NO DES.



-to i[DEL: i :DEL] mašita – lépe:

                  to iTTE imašita („iimašita“ se obvylke používá v 1. osobě „já jsem řekl“)




jonda-[DEL: no :DEL] kidži x

                  ! jonDA kidži

                  NB: oznamovací tvary sloves jsou i přívlastkovými, bez –no. „-NO“ se napojuje na
SUBSTANTIVUM (nebo jiná „neslovesa“), které chceme udělat přívlastkem jinému substantivu. Za
sloveso se přidává, pokud ten tvar není oznamovací, např. 2 základ tebo přechodník TE (kaeri-NO
miči, hadžimete-NO deai)




Asahara-no sennó-no sei-de [DEL: toka :DEL] minna-no džijú-no kimari dešita ka.

                  „toka“ není vylučovací spojka, ale „navrhovací“ částice - používá mezi
substantivy nebo jinými částmi věty, když „navrhujeme“ různé možnosti. Ale „nebo“ jako větní
vylučovací spojka („Bylo to takto, NEBO udělali něco jiného?) –

                  ....-KA, (SORETOMO / ARUIWA)... KA?

                  ...-no sei-deSITA KA, (SORETOMO).... ka?




podobně máte navrhovací “toka” v poslední větě:

Dare-mo hontó-[DEL: toka :DEL] uso-ka wakarimasen. –

                  hontó-KA uso-ka wakarimasen.



 “..... Sugoi”

to omotte ite, ...




                  v japonštině se po přímé řeči nevynechává řádek, ale napojuje se rovnou:

“... Sugoi” to omotte ite, ...




kitto Hirata-[DEL: wo :DEL] micu[DEL: ka :DEL] ru daró

                  micukaru je vi (-ga micukaru = najde se). vt je micukeru (-wo micukeru = najde
(koho-co). Takže:

                  buď: Hirata-GA micuKAru daró

                  nebo: Hirata-WO micuKEru daró




itazu[DEL: ra-só :DEL] da.

                  SÓ-DE ARU ve významu “zdá se” se nepoužívá ve jmenném přísudku (např. “itazura-de
aru”). Dá se použít u “-na keijóši” (benri-de aru: benRI-SÓ-dearu), ale u měnného přísudku se musí
nahradit jinými výrazy “zdá se”:

                  ! itazuRA-RAŠII, itazuRA-MITAI-DA, itazuRA-NO JÓ DA

                  (NB: ve významu “prý” se “só-de aru” běžně napojuje na sponu: itazura-da só-de
aru. benri-da só-de aru = prý je to šprým. prý je to výhodné)




nattó-[DEL: ga :DEL] dekinai:

      nattÓ-DEkinai

      NB Konstrukce “...-u koto ga dekinai”, když se aplikuje na sinojaponské sloveso (nattó-suru),
je buď plná:

                  nattó-suru koto ga dekinai

      nebo zkrácená – vlatně “dekiru” nahradí “suru”:

                  nattó-dekinai