Norsko po 2. světové válce Norge i etterkrigstida > Obsah obrázku text, osoba, exteriér, lidé Popis byl vytvořen automaticky Obnova země - Finnmark > •Během války nacisté na severu Norska aplikovali taktiku spálené země – takřka všechny obytné domy srovnané se zemí, obyvatelstvo vyhnáno – přesun na jih Norska, na severu zůstávají skoro jenom Sámové v divočině •Obnova Finnmarky a severní části kraje Troms probíhala až do roku 1955 • > Obnova země – zbytek Norska •Několik měst na jihu vybombardovaných – poměrně rychlá obnova •Norsko nebylo válkou tak zasažené – Němci silně investovali do rozvoje infrastruktury, stavěli elektrárny, továrny atd. •Norsko se již během dvou let po válce dostalo v rámci HDP na předválečnou úroveň •Nedocházelo pouze k nahrazení zničených segmentů stejnými, Norsko se snažilo využít situaci k transformaci k průmyslové zemi – moderní průmysl, moderní prvky bydlení atd. Vypořádání se s kolaboranty •Více než 90 000 soudních případů •Odsouzeno 46 000 mužů a žen •25 poprav – Vidkun Quisling a další 2 ministři, zbytek spolupracovníci Gestapa •Většina dostala pokutu nebo jim byla odebrána některá práva •Část byla odsouzena do vězení, 80 na doživotí •Knut Hamsun – Podporoval Hitlera, po válce na psychiatrické léčebně pro nepříčetnost – jen krátce, poté poslán domů – snaha vyhnout se uvěznění držitele Nobelovy ceny? Tyskerjenter •Během války mělo množství norských žen poměr s německými vojáky •Minimálně 10 000 dětí, které mělo za otce německého vojáka •Vztah žen k německým mužům nepodporoval obraz domácího odboje, který měl být všenárodní •Vztah s Němcem nebyl protizákonný, ženy i děti byli nicméně odsuzovány společností – gatejustis – Násilí, šikana •Mnoho žen odsouzeno na základě smyšlených skutků •Změna zákona o občanství – ženy, které si vzaly Němce, ztratily norské občanství a byly odeslány do Německa •Děti odebírány a převychovávány, stigma zrady po dlouhá desetiletí •Hospodářští „kolaboranti“ bez stigmatu • • Obsah obrázku exteriér, obloha, osoba, strom Popis byl vytvořen automaticky Obnova – Marshallův plán, povolenky •Po válce Norsko přijalo nabídku USA a během několika let získalo přes 256 milionů dolarů •Díky tomu se dařilo rozvíjet průmysl a vyhnout se poválečné chudobě •Po dobu několika let nicméně i nadále byla část potravin na příděl – mléčné výrobky, cukr, káva, auta pak byla na příděl až do roku 1960 •Zaměření vlády na industrializaci – spojitost s politickým vývojem po 2. světové válce Politický vývoj po 2. sv. válce •V 1945 vláda národní jednoty, pak volby, ve kterých komunisté získávají 11 mandátů •Snaha o pokračování v neutrální politice – Norsko se chtělo stát mostem mezi Západem a Východem •Einar Gerhardsen – premiér za nejsilnější Ap •Arbeiderpartiet získává nadpoloviční většinu mandátů, úplnou moc •Strach z komunistické strany, odklon od provýchodní orientace ( i na základě puče v Československu v 1948) •Ap rozvíjí průmysl za účelem získání práce pro všechny, vymýcení chudoby, levná elektřina (i díky nacistickým elektrárnám) – těžký průmysl, výstavba bydlení •1948 – Kråkerøytalen – cesta do NATO • • Demonteres Arbeiderpartiet? | steigan.no Obsah obrázku hala, dav, hlediště, konferenční místnost Popis byl vytvořen automaticky Mezinárodní politika •Už v roce 1945 Norsko spoluzakládá novou OSN, od 1. února Trygve Lie generální tajemník OSN •Po událostech 1948 Norsko opouští politiku neutrality a přidává se plně k západním státům – zakládajícím členem NATO v 1949 – Ap nicméně vzhledem ke své komunistické minulosti rozpolcena – vnitřní rozpory. Nakonec díky silnému tlaku Gerhardsena vstup do NATO schválen •Vztah k Evropě – na konci 50. let společně s Británií a několika dalšími „krajními“ státy žádají o přístup do ESUO – Francouzské veto 50. Léta v Norsku •Arbeiderpartiet i nadále zcela dominuje politické mapě Norska •V roce 1957 umírá Haakon VII – nastupuje Olav V •Norsko v rozmachu – nezaměstnanost padá, životní úroveň se zvedá, rostoucí průmysl, atd. •První televizní vysílání, rozvoj divadel a kin •Zavádění elektřiny a telefonu do domácností •Ap spolupracuje s odbory, vznikají pevnější základy sociálního státu - Velferdsstaten Velferdsstaten Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky •Sociálnědemokratická Arbeiderpartiet měla za cíl zvyšování sociální úrovně celého obyvatelstva •Díky Marshallovu plánu, extrémně levné elektřině a německým investicím během války se poválečný průmysl rychle nastartoval a překonal všechny předválečné výsledky •Přídavky na děti už v roce 1945, nemocenská 1946, zákon o dovolené 1947, podpora v nezaměstnanosti 1949, v polovině 60. let zavedení starobních důchodů •Financováno z bohatého průmyslu a zvyšujících se daní Obsah obrázku obloha, země, exteriér, hora Popis byl vytvořen automaticky 60. Léta v politice •Ap i nadále dominuje – poprvé ztrácí svoji nadpoloviční většinu mandátů až v roce 1961, kdy získává 74 mandátů ze 150 •Poprvé ztrácí vládu po důlním neštěstí Kings Bay na Špicberkách – vytvoření koalice proti Ap, trvala jen 4 týdny, pak se Gerhardsen opět stává premiérem, až do roku 1965, kdy se poprvé ujímá vlády pravicovější opozice (u vlády do 1971) •Pokračování příklonu k Evropě, vyjednávání o vstupu do Evropského společenství Oljeeventyret Obsah obrázku voda, exteriér, obloha, loďka Popis byl vytvořen automaticky •V první polovině 60. let začíná zájem o norské vody s ohledem na hledání ropy – zahraniční společnosti Phillips Petroleum, ESSO a podobně •Negativní nálady kvůli těžbě ropy zahraničními společnostmi – vzniká státní firma Statoil (dnes Equinor), která má od začátku polovinu z vytěžených objemů ropy a zemního plynu •První náznaky přítomnosti ropy během zkušebních vrtů v 1966 a 1968 •O Vánocích 1969 objevení velkého naleziště ropy v místě Ekofiskfeltet – začátek norské ropné pohádky