VĚDA A MOŽNOSTI POZNÁNÍ. KVANTITATIVNÍ VÝZKUM V SOCIÁLNÍCH VĚDÁCH.



ZKOUMÁNÍ REALITY
 Předmoderní (tradice, autorita, nedokonalé pozorování, přílišná generalizace, nelogická
zdůvodnění)

 Moderní (empirický výzkum )

VĚDA
 systematický, kritický způsob poznávání reality


 empirie


 kauzální       X     stochastický charakter výsledků

KVANTITATIVNÍ VÝZKUM
 vzor přírodní vědy (jaká filozofická východiska ?)

 realita je vnější (je objektivně poznatelná, nebo alespoň jsme schopni uvažovat o chybě)

 Zkoumá měřitelné (operacionalizovatelné)  jevy:
- hledá jejich rozložení (variabilitu) ve vybrané populaci
- snaží se vysvětlit proč je taková variabilita nebo co to dále způsobuje (vztahy mezi jevy)
-  snaží se predikovat

 kvantitativní výzkum – podstatou jsou měřitelné jevy (konstrukty) a vztahy mezi nimi



 Vymezení a přesná formulace problému jsou základním předpokladem úspěšnosti jakéhokoliv výzkumu.


 Musíme nastavit výzkumný problém v podobě otázky, tak abychom mohli na něho odpovědět.


 Téma není výzkumný problém!
Např. „rodina“, „školní třída“, „žák“, „učitel“, nebo abstraktněji: „klima rodiny“, „osobnost
žáka“, „autorita učitele“ nejsou výzkumným problémem.

VÝZKUMNÝ PROBLÉM
 Autor stanovil téma a ne problém.

 Problém neobsahuje alespoň 2 měřitelné konstrukty.

 Výzkumný problém není hodnotný nebo smysluplný (Je dobré si představit, jak budou vypadat výsledky
šetření?).

 Problém je tázací věta nebo výrok, který se ptá:
jaký je vztah mezi dvěma nebo více proměnnými (konstrukty).
üJaký vliv na pracovní spokojenost mají různé druhy motivačních stimulů?
ü
 Otázka může být i implicitní.
üZjištění rozdílů ve vnímání supervize u různých skupin zaměstnanců.

 Modernizace vyučování.
 Vztah mezi SES a úspěšností na VŠ.
 Únava učitele během dne, týdne a školního roku.
 Vliv genderu na efektivnost práce.
 Zjištění míry patologického chování u adolescentů vyrůstajících na sídlišti.
 Názory vysokoškoláků na placení školného.
 Jak zlepšit chování u dětských klientů diagnostických ústavů