Projekt a písemná příprava PhDr. Petr Juříček, Ph.D 8544@mail.muni.cz PROJEKT k prováděni vzdělávací aktivity v rámci programu zacházeni Klika a etiketa ( harakteristika: I tika: je nauka o lidských o morálce, mravnosti, lidských vztazích a jednáních. Ktikcta: pod pojmem etiketa sc skrývá souhrn společenských zvyklosti a norcm chování, resp. jsou to pravidla či normy společenského chování. Cíl: Seznámit odsouzeně s vybranými základními mra\nimi normami a pravidly společenského chováni a poskytnout praktické návody, jak sc chovat v ncjbéz.nejšich každodenních situacích. Cílovou skupinou budou vezni, kteří byli přijati do kurzu C VY Obsah: představování ve společnosti, zdraveni, oslovováni, vcházeni do budovy, vycházení. chůze ze schodů, cestovaní s MHD. jak sprav ně stolovat, chováni v restauraci, „nehody" ve společnosti, jak se chovat v kině. divadle, na koncertě, kouření, alkohol, drogy, společenské dopady užívaní návykových láick. Metody: motivační rozhovor, výklad, vysvětlování, názorná ukázka, diskuse Forma: uzavřená skupina Strukturu uěehni jednotky : I úvodní část. presence, seznámeni s tématem 2. hlavní část - výklad nového pojmu 3. diskuse, praktické zkoušeni modelových situaci 4. ukončeni - vyhodnoceni, zadáni úkolu Dolní kurzu měsíců Učebni jednotku: doba 2 x 45 min. Těmutickv plán: 1. představováni sc ve společnosti, zdraveni, oslovováni, tykáni a v v káni 2. vcházení do budov v, vycházení, chůze do (ze) schodu 3. cestováni v MIH), v autě, na kole, chováni v dopravních prostředcích 4. správné stolování 5. jak se chovat v restauraci, „nehodv" ve společnosti 6. kouřeni, alkohol a drogy ve společnosti, možná rizika při nadměrném užíváni 7. jak se chovat v kině. divadle, na koncertě 8. chování a vystupování v prostředí VTOS Materiálně-tcchnické zabezpečeni: DVD. ..Velká kniha etiketv" (I adislav špaček) Místo a čas konání: učebna C Ý V. úterý 13.15 14.45 bod Vedoucí učební jednotkv: speciální pedagog OVT /.pracoval: speciální pedagog OVT Schválila Tématicky plán (příloha k projektu Ľtika a etiketa) 6. 9.: 1.^2. hodina - úvod. seznámení s obsahem učiva, s učebními pomůckami - význam slova etika a etiketa 13. 9.: 3.-4. hodina - základy společenského chováni - představování ve společnosti. zdravení, oslovování, tykáni a vykáni, užívání titulů 20. 9.; 5. + 6. hodina - základy společenského chováni - pravidlo přednosti, pravidlo o ochrano, pravidla seznamováni, podávání a políbeni ruky 27. 9.: 7. ♦ 8. hodina - základy společenského chování - pozdrav, polibek, poděkováni, požádání, dárek, kvetiny 4. 10.: 9^-10. hodina - základy společenského chování - alkohol a kouřeni ve společnosti. užíváni návykových látek - společenské důsledky jejich užíváni 11. 10.: 11.+ 12. hodina - základy společenského chováni - jak se chovat na ulici, na silnici. v dopravních prostředcích 18. 10.: 13. • 14. hodina - základy společenského chování - jak sc choval ve vchodu do budovy, do dveří, ve výtahu, nu schodišti 25. 10.: 15. +■ 16. hodina základy společenského chováni jak se chovat v restauraci 1. II.: 17. + 18. hodina základy společenského chováni - jak se chovat v divadle, v kinč. na koncerte 8. II.: 19. + 20. hodina - základy společenského chování - pravidla stolování 15. 11.; 21. ♦ 22. hodina základy společenského chování - zásady osobní hygieny, zlozvyky 22. 11.: 23. + 24. hodina - základy společenského chování - ovládáni tčla. výraz obličeje 29. 11.: 25. + 26. hodina - základy společenského chováni - společenské oblečeni, vázání kravaty 6. 12.: 27. + 28. hodina - základy společenského chováni - nehody ve společnosti, dochvilnost, kýchaní 13. 12.: 29. + 30. hodina - základy společenského chováni - základy slušnosti (takt, takt v rozmluv č. taktní jednáni 3. 01.: 31. + 32. hodina - rodina, vztahy vzniklé narozením, sňatkem, ženy versus muži 10.01.: 33. + 34. hodina - opakováni probraného učiva, příprava na záverečné zkoušky 17.01.: 35. + 36. Hodina - opakováni probraného učiva, příprava na záverečné zkoušky PÍSEMNÁ PŘÍPRAVA na den: 11.2. 2014 Cil: seznámit odsouzeno se zdravotními problém) v důsledku nadměrného kouřeni, užíváni alkoholu a dalSimi návykovými látkami, sociální a společenské dopady Obsah: kouření a piti alkoholu jako součást společenského chováni, důsledky nadmerného užíváni návykových látek (zdravotní problémy, sociální problémy, pácháni trestné činnosti) Metody: výklad, videoprojekci', d i skuse na dané téma Formy: práce ve skupině \ \ hoilniKTni : Aktivita proběhla dne 11. 2. 2014 v dobe od 17.15 hod do 18.00 hod., přítomno 5 odsouzených. V této učební jednotce se aktivně zapojili vSichni přítomni včzni, protože se jednalo o téma. které je jim blízké, dúvčme známé a maji spoustu vlastních zkušenosti. Cílem bylo přivést odsouzené k zamyslení, jaké dopady pro ne a pro společnost má nadmerné zneužíváni návykových látek. Podklady ke studiu Alkohol ve společnosti. V této hodině se zaměříme na zvládáni alkoholu vc společnosti. Společenské události jsou obecně doprovázeny konzumací alkoholu. Často se nejedná pouze o jeden druh alkoholu, ale čeká nás aperitiv, víno či pivo a nakonec digestiv. kterým múze být například koriak. Právč kombinace nčkolika druhů alkoholu múze být pro člověka, který není příliš zvyklý pít. nebezpečnou. Je naprosto v pořádku dát si skleničku, ale vždy bychom měli pit tak. abychom dokázali slušné konverzovat a méli pod naprostou kontrolou své chováni. Důležité je Mi Jat se u tédy vycítit. kdy máme dost. Pověst máme jenom jednu! A jak to maji ve společnosti abstinenti? Po příchodu na večírek je slušnost přijmout skleničku na přivítanou. Také abstinent by mčl skleničku uchopit a s ostatními si přiťuknout (například na zdraví hostitele). Skleničku nemusí vypít. Může pouze naznačit, že se napil, může ve sklence pouze smočit rty nebo se nenapít vůbec. Nikdy abstinenta nenutíme, aby se napil. Pokud zveme hosty my a víme, že je mezi nimi někdo, kdo nepije vůbec, měli bychom to respektovat a připravit pro takového hosta jinou alternativu stejně tak. jako bychom připravili náhradní pohoštěni pro vegetariána. Kouřeni, stejné jako alkohol, je také Častým tématem. V některých zemích je kouřeni úplně zakázáno a tam. kde ještě není. SC Muiivni / wrejnchi> fetVOO pomalu vytcicá. Pokud M však někdo stále řadí mezi kuřáky, měl by se řídil několika pravidly, která mu umožni užít si svou cigaretu nebo doutník, ani?, by někoho obtěžoval. Pravidla jsou následující. Do místnosti nikdy nevstupujeme se zapálenou cigaretou. V případě, že vstoupíme do podniku, kde je povoleno kouřit, dáváme pozor, abychom druhému neposílali kouř přímo do tváře. Pokud se jedná o návštěvu přátel, vždy se zeptáme, zda kouřit smíme. Jsou-li našimi hostiteli nekuřáci, respektujeme to a nekouříme. Cigarety kuřák nikdy neloudí. Pokud nemáme své vlastni a nikdo jiný nám cigaretu nenabídne, jednoduše nekouříme. V neposlední řadě je třeba upozornit na to. že je kouřeni škodlivé jak pro nás. tak pro osoby v našem okolí. Co se týká ceny cigaret, ta se také zvyšuje. Zdá se. že cigarety přinášejí více nevýhod než výhod, a proto se sami sebe zeptejme: .. Nebylo by lepXi peníze investovat výhodněji? " Drogy a společnost Touha dosáhnout pocitu štěstí, radosti, euforie, snaha docílit mimořádných zážitků a prožitků i zažít něco. co rozšíří možnosti lidského vnímáni, provází lidi od nepaměti. Docílit těchto pocitů se dá různými způsoby. Většina z nich je poměrně pracná a vyžaduje fyzickou i psychickou aktivitu, vynaloženi času a případně financi. Zdánlivé jednodušší cesta vede přes různé psychoaktivni látky, které podobné pocity poskytuji. Přinášejí rychlé a snadné uspokojeni s odloženou splatností - nepříznivé důsledky nastupuji až po určitém čase. Každá doba a každá společnost měla a má jinou drogu, kterou preferovala a do jisté míry tolerovala. Tyto látky si v dané kultuře získala své místo a její užívání se stalo tradicí. Užívaní takových drog potom podléhá výrazně menším (případně žádným) trestněprávním sankcím a omezením. I proto jedním z hledisek, podle kterých drogy dělíme, je rozděleni na legální a nelegálni. loto děleni, které má výrazně regionální charakter (a mění se v závislosti na státu, v němž je uplatněno), se ale v žádném případě nekryje s rozdělením drog podle míry jejich rizikovosti a nebezpečnosti pro uživatele a pro společnost. Tak drogy, které u nás lze považovat za legální, tedy zejména alkohol a cigarety, ale i legálné dostupné léky (zejména psvchoťarmaka a léky ovlivňující spánek), mohou být pro svého konkrétního uživatele mnohem rizikovější (třeba s ohledem na jeho genetické dispozice, psychický stav. fyziologické charakteristiky a podobně), než některá droga zákonem zakázaná. Stejné tak lze alkohol považovat za drogu s velmi významnými, společensky nepřijatelnými důsledky a to zejména pro jeho podíl na kriminalitě, která je páchaná pod vlivem návykové látkv a kde alkohol má zceela nepochybně nejvyšší podíl. Je proto dobre nezapomínat, že hledisko /ikona nemusí nutně odrážet míru rizikovosti určité látky. Každá droga mční po své aplikaci (po požití, inhalaci či injekční aplikaci) psychický stav svého uživatele a to obvykle požadovaným způsobem. Důvodů, proč se drogy užívají je celá řada: • Unik zc stresové situace, uvolnční napčti • Potřeba vyřešit problém, dodat si odvahu, odbourat zábranv • Potřeba začlenit se do skupiny, být akceptován subkulturou, která drogu užívá • Potřeba vymanit se ze stereotypu, získat nové zážitky, inspiraci • Potřeba dosáhnout uspokojení či slasti Rizika, která užívání drog přináší, se nedají redukovat pouze na závislost. Taje pouze jedním z možných negativ. Nežádoucích důsledků užívání drog je více, a to jak přímo pro jejich uživatele, tak i pro rodinu, nejbližši a Širší okolí i pro celou společnost: • Psychické nebo tčlesné poškozeni uživatele - k nčmu může dojit už při užiti první dávky a muže byt svázáno s drogou přímo (např. akutní intoxikace či toxická psychóza) nebo nepřímo - tedy s její aplakaci (infíkacc nčkterou z přenosných chorob) • Vznik závislosti - tčlesné nebo psychické. Jejich přesné rozlišeni je obtížné a často nemožné. Jde o soubor příznaků, které sc v) tvoří jako důsledek opakovaného užívání drog v a které přetrvávají. • Telesné a psychické chátráni, ztráta zájmů, poruch) koncentrace, pamčti. sociální problémy a konflikt) • Sociální důsledky - zhoršeni pracovní či školní výkonnosti, devastace rodinných vztahů, přátelských vazeb a kontaktů. • Celospolečenská negativa - sociální stigma, nízký společenský statut, nerespektováni společenských norem a konvenci, kriminalita Drotiov á /á\ islost Drogová závislost, narkomanie, látková závislost i toxikománie je abnormální až patologický stav vyvolaný častým užíváním drog. Závislost začíná z pravidla častým užíváním drog. které vyvolá potřebu drogy vyhledávat, ať už. psychologicky nebo fyzicky podminčnou. Drogová závislost vede ke sníženi schopnosti přirozené raegovat na běžné stimuly, ve vážnejších stádiích vede k narušeni základních společenských i životních činnosti a nakonec k selháni funkci tělesných orgánů až po jejich trvalém poškozeni. Látkovou závislost můžeme diagnostikovat, pokud jedinec pokračuje v užíváni alkoholu nebo jiných drog nehledě na problémy spojené s užíváním této látky. Opakované užívání může vést k toleranci vůči účinkům drogy a k abstinenčním příznakům pokud jc užívání omezeno nebo přerušeno. V/nik závislostiCastvm motivem k začátku bráni drog a vytvářeni závislosti jc zvědavost. Mnoho lidi vyzkouší drogu jen proto, že chce zkusit, jaké to je. Dalším motivem je stres nebo životni problém, který daný člověk není schopen řešit jinak, než útěkem. NejčastčjŠim motivem je iniciátorem parta, k niž daný člověk patři a do které chce patřit i nadále, a proto se nechá k drogám "donutit". 1. ťá/.ť Experimentální - V této fázi drogová závislost začíná. Datu člověk je drogou nadšen -zažívá si najednou pocity, které nikdy před tím nezažíval, má najednou mnohem bohatší sny. nápady, pohled na svět. Vše mu jde najednou lehce, s nadhledem, nic mu nedělá starosti. V této fázi ještě neni těžké utajit před okolím, že člověk bere drogu. Je to poznat jen náznakově - časté střídání nálad, euforie, laxní přistup k problémům. Droga v této době ještě nedá najevo žádné negativní účinky, člověk tedy může být přesvědčený, že výroky o škodlivosti drog jsou jen výmysl na odstrašeni. Člověk také v této době ještě nepocíti takovou finanční zátěž, jelikož mu stači k uspokojeni malé dávky drogy. Také v práci nebo ve škole zatím človek nemá žádné problémy, ba naopak, vlivem drogy se mu může dařit lépe - muže hyt soustředěnější a lépe mu může fungovat pamčť. Droga spolehlivé pomáhá "utápét" problémy a unikat z reality do ideálního světa, kde problémy neexistuji. Přestože je v této fázi ještě relativné lehké přestat (nevytvořila se ještě fyzická závislost), většina lidi v této fázi nepřestane, jelikož vnímají jen pozitiva, které jim droga přináší. V případě, že člověk v této době přestane, je u něj velmi důležitá příprava na nejrůznější těžké situace, které jej později v životě čekají. Na závěr jsme se ptali slečny X , aby nám popsala jaký- byl první kontakt i drogou. Slečna X z vlasmi zkušenosti popisuje první kontakt s drogou takto: Napoprvé to byla svalovka z půlky plata. ... Trvalo to asi Čtvrt hodiny a nic nepřicházelo. Najednou to přišlo, v minulé jsem byla úplné sjetá. Jak to přišlo, prý' jsem zezelenala a zbélela. kluci mé drieli tep a báli se o mné. Mně bylo rajsky, lehla jsem si do trávy a rozplývala jsem se blaženosti. 2. ráze Sociální užíváni - V této fázi se také někdy říká "Víkendové braní". Začíná se projevovat závislost a droga už začíná být zdrojem problémů. Droga se už musí brát pravidelněji, ve větších dávkách. Drogově závislí člověk si však ještě mysli, že má braní drogy pod kontrolou, a že s ním může kdykoliv přestat. Droze se v této fázi začíná přizpůsobovat denní cvklus a rovněž přátele1 (Člověk, který bere drogu už si nemá co říct se svými bývalými přáteli a hledá si nové me/i narkomany). Velkým problémem v tomto období se stává škola či zaměstnání. Člověk již začíná být drogou otupován a zhoršují se jeho schopnosti přemýšlet a pamatovat si. Proto se snižuji jeho pracovní čí studijní výkony. Rovněž může mít problémy s tím. že do školy nebo do zaměstnáni chodi pod vlivem drogy a jeho reakce se mohou ostatním zdát divné. V této fázi člověk má problém se zvyšující se absenci ve skolc či zaměstnání, a proto je donucen často lhát. vymlouvat se. vymýšlet si. Množí se rovněž konflikty s okolím - s rodinou (časté pozdní příchody domů), s učiteli (nevyspalost, nepřipravenost či naprostý nezájem), se spolupracovníky a přáteli (ztráta společné řeči. zájmů, koníčků). Člověk v této fázi často hledá pomoc u osoby, která je mu blízká nebojí důvěřuje, ale většinou neřeší problém se závislostí, ale problém s tím. jak nemít spory s rodiči, sourozenci, partnerem/partnerkou, učiteli. Rovněž přichází v této fázi určité zdravotní problémy, často se jedná o: nespavost, nechuť k jídlu, bolesti hlavy, agresivita, bolest celého těla. deprese nebo stre> 3. Káze každodenní užívání - V této fázi již člověk ztrácí kontrolu nad drogou a svoji závislostí. Celý jeho život se začíná točit kolem drogy, myslí jen na to. kdy si dá přišli dáv ku. Vše se podřizuje droze - denní režim, morálni hodnoty^ /arnýflnáni. přátelé. V tomto období se často dostavuji už i finančni problémy, protože se často už na závislost přijde a člověk je vyhozen ze školy či zaměstnáni. Získáváni peněz na drogy je v tomto období různé - jedinec se často uchyluje ke krádežím, podvodům či prostituci. Na diskotéce jsem se seznámila s jedním vojákem. Vyprávěl mi o svým kámošovi, který je ošetřovatel a fetuje. Potom jsem mu řekla, že laky fetujú, a ie bych potřebovala néjaký véci. To zcela zménilo situaci. Slíbila jsem mu. že mu svoje télo prodám jediné za fet. Veškeré problémy je schopny člověk v této fázi řešit už jedině drogou, čímž se dostává do hlubších a hlubších problémů, které často vedou až k vyloučeni jedince z : rodiny, zaměstnáni, školy, kruhu přátel na okraj společnosti. 1 v této fázi se ještě mnoho lidi snaži přestat, ale sami již toho nejsou schopni, protože u/ si vytvořili fyzickou závislost. Návrat k normálnímu životu z této fáze je již velmi náročný, člověk má už úplně jiný žebříček hodnot, přátele, jeho rodina ho už často zavrhla a jeho závislost k droze je již velmi silná. 4. Fáze 1 žíváni k dosaženi normálu -loto je poslední fáze závislosti a často konči smrtí predávkovaním ěí naprostým selháním organismu. Droga již uživateli v této fázi nic nepřináší, je pro něj jen úlevou od fyzické i psychické bolesti. Dávky již jsou pro tělo téměř na hranici snesitelnosti, jsou však také jedinou věcí. která je sehopna ho udržet při živote. Veškerý život a myšleni jedince se v této fázi točí kolem užíváni drogy a jejího získání. Pravé se získáváním bvva velkv problém, jelikož Člověk je iiž velmi vyčerpaný I rovněž jeho pobyl I bídných sociálních podmínkách se na ném začíná promítat napf.: vychrtlé a neudržované télo. roztrhané oblečeni, na kůži stopy od \ pichů. Človék se neštíti udélat cokoliv pro získáni drogy - krádež, prostituee. ale klidné i vražda. To všechno délá proto, že jej k tomu nutí droga, on sám často nechce. Jedinec si ješté pamatuje, jak příjemná bvla aplikace drogy v první fázi a snaží se o navození stejného stavu, ale mamé. V případe, že drogu nedostane, nastává tzv. abstinenční syndrom, jinak také nazývaný absťák. který se projevuje různé, v závislosti na používané droze. Jde například o : zimnici, bolest celého téla, agresivita, stres, deprese, absolutní vyčerpání, halueinace a další. Typický je taky pocit viny po použiti drogy, človčk to řeší v této fázi tak. že si musí dát další dávku, aby zapomnél na pocit viny. Z této fáze již téméř neni možné, aby se človék vymanil vlastni vůlí. proto je jednoznačné nutná pomoc zvenčí. Po vyléčeni závislosti I toto bv šlo označit jako fázi závislosti, protože i po v v léčeni závislost přetrvává a může se snadno probudit, například životni krizí či pouhou chuti zkusit to znova. Duskdkv drogové závislosti: Je volky rozdíl mezi důsledky a příznaky. Příznaky následuji v řádech minut po použiti drogy, jsou to například euforie, extrémní výdrž, halucinace a další. Dfoledk) jsou však spiše následkv a projeví zhruba až od 2. fáze drogové závislosti Jsou to vétšinou negativní dopady na zdraví, rodinu, přátele, práci, ekonomickou situaci jedince, které se stal drogové závislý. Duslcdkv zdravotní: l zdravotních důsledků musíme rozlišovat mezi abstinenčními příznaky a vlivem užíváni drog na náš organizmus Zdravotní následky braní drog se projeví až relativné pozde, vétšinou od 3. nebo 4. fáze drogové závislosti. Patři mezi né: nespavost, nechuť k jídlu, poruchy ledvin, jater či mozku, poruchy vidéni a sluchu, vyčerpanost, zhoršení paméti a reflexů, špatná orientace, strach, různé fóbie a mnohé další. K nepřímým zdravotním důsledkům patří i nemoci, způsobené nečistým nebo již použitým injekčnim materiálem, tedy například: otrava krve. sexuálne přenosné nemoci, velmi častá je mezi narkomany žloutenka, a další nemoci, které se přenášejí krvi. O prevenci tohoto problému se starají některé humanitní organizace (například Drop In) lak. že narkomanům zdarma nabízí na veřejným místech výměnu injekčniho materiálu za sterilní. Socální: Lidé s drogovou závislosti velmi často ztratí zájem o své kamarády, protože zážitek z drogy je natolik silný, že už si s lidmi, kteří jej nepoznali, nemají co řict. Rovněž se naprosto začínají rozcházet jejich zájmy - u narkomana se prohlubuje zájem o drogu a vše ostatní upadá, kdežto jeho okolí žije dál. Častejšou ale i případy, kdy se celá parta dá na zkoušení drog, které později přejde v závislost. V tomto připadě jejich "přátelství" zůstává, ale jakmile někdo z dane partv začne bojovat s drogovou závislosti. partu většinou opouští. Rodinné Drogové závislosti maji často v rodinách velmi negativní důsledky. Rodina se totiž jedince v průběhu závislosti často zřekne, a není pak již ani po vyléčení navázán normální vztah. Častým zdrojem problémů v průběhu závislosti bývají např.: pozdní příchody domů, ztráceni peněz. časté lži a podvodv. zhoršení vzhledu. Finanční: V průběhu závislosti bývá často jedinec vyhozen z práce, a také ceny drog jsou na černých trzích značně vysoké, a proto se často potýkají s finančními problémy. V počátcích je často řeši půjčkami od známých, později už se dopouští i podvodů a krádeží.