FILOZOFIE UMĚNÍ DAGMAR PICHOVÁ KF FF OSNOVA PŘEDNÁŠKY • •1. Přehled tradičních teorií •2. Současné teorie •3. Vybrané otázky filozofie umění •4. Závěrečný přehled •„Nevěděli, že kýble patří k výstavě. Zničili dílo za miliony“ (Novinky, 5. 4. 2021) • FILOZOFIE UMĚNÍ A ESTETIKA •Filozofie umění se zabývá uměleckými díly (artefakty, tzn. objekty vytvořenými lidmi). •V případě estetiky můžeme hovořit o širším pojetí, nejedná se pouze o artefakty, ale i o další fenomény/objekty, které mají estetickou funkci. •Termín estetika se objevil v 18. století a tradičně byl spjat s centrálním pojmem „krása“ (estetika jako „věda o krásnu“). •Ve dvacátém století se však předmět estetiky rozšířil, nyní se estetika věnuje různým tématům a sleduje estetickou hodnotu a estetický prožitek v různých podobách, nejenom v umění (estetika každodennosti, estetika přírody atd.). PŘEHLED TRADIČNÍCH TEORIÍ • •Pokusy o definici umění v dějinách prošly velkou proměnou. •Dříve neměl vzdělaný člověk problém rozpoznat, co je a co není umění. •Do počátku 20. století byla za charakteristický rys umění považována nápodoba reality (mimésis). PŘEHLED TRADIČNÍCH TEORIÍ • •Počátky diskuse o podstatě umění musíme hledat už v době vzniku západní filozofické tradice. V řecké oblasti se zrodil klasický pojem umění – techné (latinsky ars), který ovládl diskuzi až do pozdního středověku. •Tento nejstarší obecný pojem umění zahrnoval široké spektrum činností, od řemeslné práce po intelektuální výkony. •V pozdní antice se objevilo rozdělení na tzv. svobodná umění (artes liberales) a služebná umění (artes vulgares). Služebná (mechanická) umění vyžadují fyzickou práci a ke jejich výkonu je zapotřebí využití a přetvoření materiálu, svobodná umění jsou založena na čistě intelektuálním výkonu. •Od renesance se rozvíjely úvahy o rozlišení širokého pojetí umění – zejména oddělení výtvarného umění od řemesel a vědy. PŘEHLED TRADIČNÍCH TEORIÍ • •Zásadní teorií, která formovala uvažování o umění, byla mimetická teorie. Poprvé byla systematicky formulována u Platóna a Aristotela, podle nichž je umění nápodobou přírody. •Platón chápe umění kriticky, pod něj je pouhou imitací ideální reality. Oproti tomu Aristotelés hodnotu umění uznává. •Potěšení z umění, které Platón odsuzoval, Aristotelés uznával za oprávněné. • PŘEHLED TRADIČNÍCH TEORIÍ • •Dalším zásadním období v dějinách filozofie umění byla renesance, byť klíčové pojetí umění jako nápodoby bylo stále platné. •Jedním z významných teoretiků umění byl například Giorgio Vasari (1511-1574), jenž bývá považován za otce dějin umění díky práci Životy nejvýznamnějších malířů, sochařů a architektů. Vasari vidí dějiny umění jako vývoj k dokonalosti, přičemž za vrchol považuje díla Michelangela a Rafaela. •Klasickou teorii nápodoby zproblematizovalo romantické hnutí. •Romantici prosazují emocionální koncepci umění, v jejímž rámci je princip nápodoby skutečnosti postupně nahrazován expresivním pojetím umělecké tvorby. Originální imaginace a kreativita génia nahrazují zájem o pojetí tvorby coby osvojeného řemesla a vhodně aplikovaných pravidel. PŘEHLED TRADIČNÍCH TEORIÍ • •Pokusy o definici umění v dějinách prošly velkou proměnou. •Dříve neměl vzdělaný člověk problém rozpoznat, co je a co není umění. •Do počátku 20. století byla za charakteristický rys umění považována nápodoba reality (mimésis). Obsah obrázku osoba, skupina, pózování, rodina Popis byl vytvořen automaticky PŘEHLED TRADIČNÍCH TEORIÍ • •Pokusy o definici umění v dějinách prošly velkou proměnou. •Dříve neměl vzdělaný člověk problém rozpoznat, co je a co není umění. •Do počátku 20. století byla za charakteristický rys umění považována nápodoba reality (mimésis). PŘEHLED TRADIČNÍCH TEORIÍ • •Potíže se začínají objevovat v 19. století s nástupem impresionismu, modernismu a avantgardního umění. •Objevují se otázky, zda se nám realita opravdu jeví tak, jak ji zobrazují různé směry (futurismus, expresionismus, fauvismus a kubismus). •Tyto směry však pro teorii nápodoby ještě nepředstavovaly problém fatální, protože se svým způsobem k realitě vztahují, napodobují ji a odkazují k ní. •Velký vliv na následující vývoj umění i teorie umění měl objev fotografie. PŘEHLED TRADIČNÍCH TEORIÍ • •Pokusy o definici umění v dějinách prošly velkou proměnou. •Dříve neměl vzdělaný člověk problém rozpoznat, co je a co není umění. •Do počátku 20. století byla za charakteristický rys umění považována nápodoba reality (mimésis). • the First Photograph Ever Taken SOUČASNÉ TEORIE • •Zlom nastal s příchodem abstraktního umění (Kandinskij Kupka, Malevič a Mondrian), které nic nenapodobuje a nic neoznačuje. •Etablování abstraktního umění znamenalo pro teorii umění závažný problém – ukázalo se, že nápodoba není esenciální vlastností umění. PŘEHLED TRADIČNÍCH TEORIÍ • •Pokusy o definici umění Obsah obrázku text, monitor, televizor, obrazovka Popis byl vytvořen automaticky SOUČASNÉ TEORIE • •V roce 1917 se objevuje revoluční dílo Marcela Duchampa Fontána – umělecké dílo identické s obyčejnou mušlí na pánských toaletách. •Toto dílo nic nenapodobuje, navíc ani není objektem, který by umělec sám vytvořil. PŘEHLED TRADIČNÍCH TEORIÍ Obsah obrázku interiér, bílá, kuchyňské nádobí Popis byl vytvořen automaticky SOUČASNÉ TEORIE • •Na přelomu 60. a 70. let se prosazuje konceptuální umění, pro něž je Duchamp inspirací. •Tento druh umělecké činnosti považuje za podstatu uměleckého díla sdělení myšlenky nebo vytvoření konceptu, jejichž materiální ukotvení v objektu či médiu, které by vykazovalo nějaké estetické kvality, je zcela nepodstatné. •Podstata umění je intelektuální a sebereflektující: umělecká díla musí sama komentovat umění, musí si klást otázku, co je umění a kde jsou jeho hranice. PŘEHLED TRADIČNÍCH TEORIÍ Obsah obrázku interiér, postel Popis byl vytvořen automaticky SOUČASNÉ TEORIE • •Tento směr podryl další dosud přijímaný předpoklad spojovaný s podstatou umění: umění existuje proto, aby uspokojovalo naše estetické potřeby. •V důsledku to znamenalo opuštění koncepce spojující umění s krásou a libostí a jejich nahrazení pojmy estetické hodnoty a estetického prožitku. •Dále pak pochyby nad tím, zda jsou estetická hodnota a estetický prožitek nutnou podmínkou umění. SOUČASNÉ TEORIE: ANALYTICKÁ FILOZOFIE UMĚNÍ • •V 50. letech 20. století se u angloamerických analytických filozofů začínají objevovat pokusy o přehodnocení přístupu k umění. •Analytičtí filozofové navrhují obrátit se k jazyku teorie umění. Metodou zkoumání se stává kritická analýza jazyka využívající nástroje moderní logiky. •Této analýze je třeba podrobit veškeré konstitutivní pojmy filozofické (estetické) tradice, cílem je zbavit se pseudopojmů a pseudoproblémů. SOUČASNÉ TEORIE: FUNKCIONÁLNÍ DEFINICE UMĚNÍ • •Zastánci funkcionální definice umění zastávají názor, že umělecká díla jsou formována za určitým účelem (např. za účelem vzbudit v recipientovi estetickou zkušenost). •Námitky !!! •Nedostatečným způsobem osvětluje neurčitý pojem estetické zkušenosti. •Těžko se vyrovnává s námitkou, že ve světě existuje značné množství artefaktů, které byly vytvořeny za účelem vyvolat v recipientovi estetickou zkušenost, avšak nejsou pokládány za umělecká díla (např. automobily). •S obtížemi odpovídá na otázku, jak vysvětlit existenci špatného umění. •Např. Monroe C. Beardsley • • SOUČASNÉ TEORIE: INSTITUCIONÁLNÍ DEFINICE UMĚNÍ • •Jádrem institucionální teorie umění je tvrzení, že pro umělecký status určitého objektu je rozhodující sociální kontext, ve kterém se daný objekt nachází. •Proponenti tohoto směru vymezují umělecká díla ve vztahu ke specifickému institucionálnímu kontextu. To znamená, že daný objekt je možné považovat za umělecké dílo, pouze pokud byl vytvořen v souladu s odpovídající institucionální procedurou. •Námitky !!! •Institucionální teorie nevysvětluje, v čem konkrétně toto uznání či ocenění spočívá. •Umělecká díla nezískávají svůj umělecký status tím, že jsou vystavena či prezentována v příslušném institucionálním kontextu, nýbrž jsou vystavena proto, že jsou pokládána za umělecká díla, •Dalším problémem je vyloučení výtvorů osamocených umělců. •Např. Artur Danto, George Dickie • SOUČASNÉ TEORIE: HISTORICKÁ DEFINICE UMĚNÍ • •Historická definice přistupuje k určování uměleckých děl na základě vztahu díla k předcházející umělecké tradici. •Pokud chceme uznat nějaký objekt za umělecké dílo, je třeba, aby relevantním způsobem navazoval na předcházející umělecká díla a tradici (či se k nim aspoň nějakým relevantním způsobem vztahoval). •Námitky !!! •Velký problém představuje otázka, jak vysvětlit vznik historicky prvních uměleckých děl (tato díla nemají návaznost na předchozí historickou tradici). •Dále se musí proponenti vyrovnat s námitkou, že neexistuje pouze jedna (západní) umělecká tradice či jeden společný svět umění, ze kterých by bylo možné odvodit umělecký status objektu, •Problematické místo též tvoří vysvětlení uměleckého statusu revolučních děl •Např. Jerrold Levinson SOUČASNÉ TEORIE: KLASTROVÁ TEORIE • •Klastrová teorie (z angl. cluster) vychází z Wittgensteinovy filozofie. •Klastrová teorie předpokládá, že je možné sestavit nějaký soubor vlastností, například být krásný, být expresivní, být originální a být koherentní. Pokud lze daný objekt nalézt alespoň v některých podmnožinách objektů, na které můžeme některé z výše uvedených termínů aplikovat, pak je uměním. •Žádná z těchto vlastností se nemusí vyskytovat ve všech uměleckých dílech, ale všechna umělecká díla musí mít některé z nich. Umění pak nemůžeme definovat ve smyslu stanovení individuálně nutných a společně postačujících podmínek, můžeme ho však vysvětlit z hlediska kritérií nebo charakteristických vlastností. •Např. Berys Gaut SOUČASNÉ TEORIE: KLASTROVÁ TEORIE • •Vlastnosti, které bývají často zohledňovány při charakteristice uměleckého díla, jsou následující: •objekt se vyznačuje pozitivními estetickými vlastnostmi (schopnými poskytnout smyslový požitek), •je výrazem emocí, •je intelektuálně smělý (zpochybňuje ustálené názory a způsoby myšlení), •je plodem kreativní imaginace (je originální), •je artefaktem nebo provedením, k jehož vyrobení byla třeba výjimečná dovednost, •přísluší k etablovaným uměleckým formám, •je produktem záměru vytvořit umělecké dílo. •Klastrové pojetí objasňuje, proč se nám zdá, že některé činnosti (např. vaření) leží těsně u hranice umění, aniž by však plně uměním byly. Některé vlastnosti mají totiž s uměním společné, současně však jiná relevantní kritéria nesplňují. VYBRANÉ PROBLÉMY: PARADOX FIKCE •Jakým způsobem lze nejlépe popsat fikci? Jak můžeme vysvětlit vznik emocí při recepci fikce? Jak souvisí fikce s pravdou? •Pod vlivem článku Kendalla L. Waltona „Fearing Fictions“ (1978) se v současné filozofii umění hovoří o tzv. paradoxu fikce. •Tři následující charakteristiky vztažené k recepci fikce nemohou totiž platit současně. Jednotliví autoři řeší problém nejčastěji popřením platnosti (nejméně) jednoho z tvrzení: •Diváci či čtenáři často pociťují emoce jako je strach, soucit, atd. k fiktivním objektům – např. postavám fikce. •Nutnou podmínkou zakoušení emocí jako je strach, soucit, atd. je fakt, že osoby, které tyto emoce pociťují, věří ve skutečnou existenci objektů svých emocí. •Diváci či čtenáři, kteří vědí, že objekty jsou fiktivní, nevěří, že tyto objekty existují. ZÁVĚREČNÝ PŘEHLED: HLAVNÍ POJMY • •Filozofie umění/estetika •Mimésis •Techné (ars) •Artes liberales/artes vulgares •Romantická teorie umění •Abstraktní umění •Konceptuální umění •Analytická filozofie umění •Současné definice uměleckého díla a námitky vůči nim (funkcionální, institucionální, historická, klastrová) •Paradox fikce • ZÁVĚREČNÝ PŘEHLED: POUŽITÁ LITERATURA • •Tomáš Kulka, Denis Ciporanov (eds.), Co je umění? Texty angloamerické estetiky 20. století, 2010. •Pavel Zahrádka (ed.), Estetika na přelomu milénia: vybrané problémy současné estetiky, 2010. •Jean-Luc Chalumeau, Přehled teorií umění, 2003 (z fr. přeložila Helena Beguivinová). •Kendall L. Walton, Fearing Fictions, The Journal of Philosophy, vol. 75, no. 1, 1978, pp. 5–27. •https://www.youtube.com/watch?v=9aGRHOpMRUg&ab_channel=Vox (Why these all-white paintings are in museums and mine aren‘t) •https://www.youtube.com/watch?v=YooFwA7xj18&ab_channel=BusinessInsider (Why Modern Art Is So Expensive) • ILUSTRACE • •Rafael, Aténská škola, c. 1511. •Caspar David Friedrich, Poutník nad mořem mlhy, 1818. •André Derain, Big Ben, 1906. •První dochovaná fotografie,1826 (autor Joseph Nicéphore Niépce). •Kazimir Malevič, Černý čtverec, 1915. •Marcel Duchamp, Fontána, 1917. •Tracy Eminová, Moje postel, 1998. UMĚNÍ V POZADÍ PŘEDNÁŠKY • •Meditace, Barbora Lungová (http://www.barboralungova.net/) •Stroj psací mechanický (neznámé značky) •Soubor deskových her doc. Pichy