Dějiny filosofie IV: Novověká filosofie Daniel Špelda, Katedra filosofie FF MU Jarní semestr 2021 ‹#› Seznam témat VI. John Locke (1632-1704) ‹#› ´Lékař a rodinný vychovatel v rodině hraběte Shaftesburyho. ´1682 – 1688 emigrace v Holandsku. ´Vrátil se do Anglie po tzv. Slavné revoluci z r. 1688. ´Spoluzakladatel Bank of England (1694), obchod s otroky. ´„Otec liberalismu.“ ´An Essay Concerning Human Understanding (Esej o lidském rozumu, 1690) ´A Letter Concerning Toleration (Dopis o toleranci, 1690) a Two Treatises of Government (Dvě pojednání o vládě, 1689). ´CZ: Esej o lidském rozumu (2006), Dvě pojednání o vládě (1954) a odděleně Druhé pojednání o vládě (1984) ´ Život a dílo John Locke Obsah obrázku interiér, osoba Popis byl vytvořen automaticky ‹#› 1. Základy empiristické epistemologie John Locke 1. Základy empiristické epis. ‹#› ´Cílem Eseje je inventarizace lidského poznání – zjistit „původ, jistotu a rozsah lidského vědění.“ (I,1,2) ´Struktura Eseje: ´1. kniha – Proti vrozeným idejím, ´2. kniha – O idejích, ´3. kniha – O jazyku, ´4. kniha – O rozsahu vědění. ´V první knize Locke kritizuje „innatismus“ – představa o vrozeném poznání. ´Lidská mysl při narození = white paper, blank slate. ´ Východiska Eseje John Locke 1. Základy empiristické epis. Obsah obrázku text, kniha Popis byl vytvořen automaticky ‹#› ´Idea = „vše, co je předmětem rozumu, když člověk myslí“ (I,1,8) = jakýkoli obsah vědomí. ´Dva druhy zkušenosti: ´Vnější (sensation). ´Vnitřní (reflection): ideje naši stavů „vnímání“, „pochybování“, „chtění“. ´Vnější zkušenost je prvotní: v časovém i epistemologickém ohledu. ´ Nauka o idejích John Locke 1. Základy empiristické epis. ‹#› ´Jednoduché (simple) a složené/složité (complex) ideje. ´Z jednoduchých se pomocí spojování, rozlišování a srovnávání vytvářejí složité ideje. ´Celé poznání lze ale vždy redukovat (zpětně převést) na výchozí jednoduché ideje. ´Primární kvality – skutečně náleží věcem: tuhost, rozlehlost, tvar, pohyb, klid a číslo. ´Sekundární kvality: existují pouze ve smyslových orgánech, „neexistují, když je nevnímáme“ (II,8,18). ´Primární kvality jsou prvotní ve čtyřech smyslech: ´1) explanační priorita; 2) kauzální priorita; 3) ontologická priorita; 4) epistemická priorita. ´Popírání kvalitativní různorodosti světa; neschopnost uchopit nekvantitativní přírodní jevy: život- růst, zánik, vývoj atp. ´ Dělení idejí a kvalit John Locke 1. Základy empiristické epis. ‹#› 2. Složité ideje a stupně vědění John Locke 2. Složité ideje a stupně vědění ‹#› ´Rozum/mysl nevytváří jednoduché ideje; je vůči nim zcela receptivní/pasivní. ´Mysl může s výchozím kognitivním materiálem, tj. jednoduchými idejemi, provádět řadu operací jako je spojování, srovnávání, oddělování a abstrahování. ´Složité ideje: 1)Mody – nesamostatně existující jsoucna, jen stavy (předpokládané) substance, obměny jednoduchých idejí: ´Pro ideu pohybu existují podle Locka mody jako je „klouzat se“, „koulet se“, „běžet“, „skákat“, „lézt“ atp. ´Mody barev = odstíny; pro mody chuti nemáme jména; mezi mody jednoduchých idejí slasti a strasti patří zase různé vášně, jako je „láska“, „nenávist“, „touha“ atd. ´Mody jsou i prostor a čas. ´ Složité ideje John Locke 2. Složité ideje a stupně vědění ‹#› 2)Substance - kombinace jednoduchých idejí, které zastupují samostatně existující věci. ´Substance je pro Locka především rozumový konstrukt, který vzniká tehdy, když pravidelně vnímáme určité konstantní spojení několika jednoduchých idejí (tvaru, tíže, barvy atp.) ´„...zvykáme si předpokládat nějaký substrát, na němž [jednoduché ideje] spočívají a z něhož pocházejí, a ten tedy nazýváme substance.“ (II,23,1) ´Určité ustálené spojení jednoduchých idejí označujeme jako „kůň“ nebo „dům“. 3)Vztahy (mezi jednod. i slož. idejemi): např. vztahy mezi lidmi : „bratr, „syn“, „nepřítel“, „generál“, „soudce“, „Evropan“ atd. (II,25,7) – zejména ovšem: kauzalita a identita ´ Další druhy složitých idejí John Locke 2. Složité ideje a stupně vědění ‹#› ´IV. kniha: definuje vědění (knowledge) jako vnímání „sepětí a shody nebo neshody a opaku kterýchkoli z našich idejí.“ (IV,1,2) ´3 druhy: 1)Intuitivní: bezprostřední evidence. 2)Důkazné: matematické a logické důkazy. 3)Smyslové: existence vnějších věcí: ´„Nikdo nemůže být opravdu tak skeptický, aby byl v nejistotě o existenci věcí, které vidí a cítí…“ (IV,11,3) ´ Stupně a druhy poznání John Locke 2. Složité ideje a stupně vědění ‹#› ´Omezené schopnosti poznání stanovené Bohem . ´Bůh ponechal mnohé věci záměrně nejasné, aby „srazil hřebínek naší přílišné sebedůvěře a troufalosti“ (IV,14,2). ´Uznání naší kognitivní omezenosti = máme jen ideje. ´Nepoznáme svět tak, jak je o sobě – kognitivní pesimismus. ´Epistemologická opatrnost fungovala jako obrana proti nárokům náboženských a politických fanatiků, kteří znají „pravdu“. ´ Omezenost lidského poznání John Locke 2. Složité ideje a stupně vědění ‹#› 3. Sociální a politická filosofie John Locke 3. Sociální a politická filosofie ‹#› ´První pojednání o vládě – polemika s dílem Patriarcha (1680) R. Filmera: obhajoba božské moci krále. ´Druhé pojednání o vládě – pozitivní teorie státní moci. ´Člověk má právo na život, svobodu a majetek = property („vlastnictví“). ´Účelem státu je chránit „vlastnictví“. ´ Východiska John Locke 3. Sociální a politická filosofie Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky ‹#› ´Přirozený stav: úplná svoboda v nakládání s vlastnictvím. ´Přirozený zákon říká lidem, že „všichni jsou si rovni a nezávislí, nikdo nemá poškozovat druhého v jeho životě, zdraví, svobodě nebo majetku“ (II,6). ´Problémem je to, že vymáhání přirozeného zákona provádí každý sám → každý je „soudcem ve vlastní věci“→ nakonec: válka všech proti všem jako u Hobbese. ´ Přirozený stav John Locke 3. Sociální a politická filosofie Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky ‹#› ´Zdůrazňování nezcizitelnosti majetku ´„Země a vše, co je na ní, je dáno lidem společně na udržování a pohodlí jejich existence“(V,26). ´Člověk je vlastníkem sebe sama a svých činů. ´Zdrojem vlastnictví je práce: Prací se z přírody stává lidský majetek (pole, obili). ´Legitimizace protestantského kapitalismu a kolonialismu: zorání prérie z ní činí osadníkovo pole. ´Locke jako otec liberalismus ´posvátná úcta k soukromému vlastnictví typická ´anglo-americký svět Obhajování zájmů podnikatelů a měšťanů John Locke 3. Sociální a politická filosofie Obsah obrázku text, staré, několik Popis byl vytvořen automaticky ‹#› ´Kvůli ochraně „vlastnictví“ lidé uzavřeli smlouvu → vznikla občanská společnost, „jejímž hlavním účelem je zachování vlastnictví.“ (VII,85) ´Smlouvu uzavírají rovní účastníci, kteří se zbavují přirozené svobody, „aby se připojili a sjednotili ve společenství pro svůj pohodlný, bezpečný a pokojný život vespolek v zajištěném požívání svého vlastnictví a ve větším zabezpečení proti komukoli, kdo k němu nepatří.“ (VIII,95) ´Stát se soustředí pouze na zajištění jistoty vlastnictví, ale nepřísluší mu „péče o duši.“ ´Státní moc „nemůže prostřednictvím veřejného práva předepisovat články víry nebo učení nebo způsoby, jak uctívat Boha.“ (Dopis o toleranci, 47n.) ´Lidé mohou svrhnout stát, pokud neplní svou funkci. ´Revoluci se lze vyhnout dělbou státní moci na moci: zákonodárná moc (parlament), výkonná (vláda), federativní (panovník). ´ Uzavření smlouvy John Locke 3. Sociální a politická filosofie