Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
I. Co je filosofie? A k čemu? A co je?
(Úvod. Ontologie či metafyzika)
Josef Petrželka, Katedra filosofie FF MU
Podzimní semestr 2020
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
2
Obsah
1. Co je filosofie?
2. K čemu je filosofie?
3. Co vůbec je (existuje)? (Ontologie)
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
3
I. 1. Co je filosofie?
Co je filosofie?
Jednoduchá otázka, nesnadná odpověď – tři různé způsoby odpovídání:
A. Různé koncepce a „definice“ filosofie
▪ Pokus přesně, jednoznačně a stručně postihnout podstatu filosofie.
B. Srovnání: filosofie a … věda, náboženství, umění
▪ Poukaz na shody/podobnosti a rozdíly ve vztahu k něčemu, co je nám možná lépe známo.
C. Přehled témat či problémů filosofie a jejích disciplín
▪ Představení obsahu toho, co si chceme vyjasnit, výčet otázek…
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
4
I. 1. A. Různé koncepce a „definice“
▪ Neexistuje jediná a všeobecně uznávaná definice filosofie!
▪ Proč ne?
▪ Smyslem a cílem jakékoli definice je přesně postihnout podstatu definované věci a právě jen této věci tak, aby pod definici
nespadala žádná jiná věc.
▪ To předpokládá, že mezi těmi jednotlivými „věcmi“ jsou jednoznačné hranice.
▪ Ovšem skutečnost je možná komplikovanější a složitější…
▪ … a to nejen v případě filosofie – velké, možná neřešitelné problémy vyvstávají i při pokusech jednoznačně definovat např.
estetiku či náboženství, ale i takové přírodní a na člověku nezávislé jevy, jako je život nebo planeta!
▪ Na následujících šesti snímcích si – jen jako ukázku – představíme několik koncepcí či
definic filosofie, a to jednak z doby antiky, jednak z doby moderní a (téměř) současné.
▪ Jedná se jen o ilustraci, není nutno si definice pamatovat.
▪ Důležité a užitečné bude až jejich závěrečné shrnutí a určitá analýza (viz „c. Shrnutí –
typické motivy v definicích a koncepcích filosofie“).
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
5
I. 1. A. Různé koncepce a „definice“
a. Antika
▪ Sókratés:
▪„Ten z vás, lidé, je nejmoudřejší, kdo jako Sókratés poznal, že jeho
moudrost nestojí opravdu za nic.“
▪„... že toto je dokonce největší dobro pro člověka, každý den vésti
hovory o ctnosti a o ostatních věcech, o kterých vy mě slyšíte
rozmlouvat a sebe samého i jiné zkoušet, a že život bez zkoušení není
člověku hoden žití...“
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
© Michal Peichl, 2016
© Michal Peichl, 2016
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
6
I. 1. A. Různé koncepce a „definice“
a. Antika
▪ Platón:
▪„... filosofové jsou lidé schopní chápati to, co jest ustavičně v týchž vztazích neproměnné, a
nefilosofové ti, kteří toho nejsou schopni, nýbrž bez určitého směru se pohybují v oblasti
množství a proměnlivosti...“
▪„Nestanou-li se, děl jsem, v obcích filosofové králi nebo neoddají-li se nynější takzvaní
králové a panovníci upřímně a náležitě filosofii a nespadne-li toto obojí v jedno, politická
moc a filosofie, a těm četným duchům, kteří se nyní různě ubírají za jedním nebo druhým
cílem, násilím v tom nebude zabráněno, není pro obce (…) konce běd a myslím, že ani ne
pro lidské pokolení...“
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
7
I. 1. A. Různé koncepce a „definice“
a. Antika
▪ Aristotelés:
•„Neboť jako dnes, tak v dřívějších dobách lidé začali filozofovat, protože se
něčemu divili. Z počátku se divili záhadným zjevům, jež jim bezprostředně
ukazovala zkušenost, a teprve potom ponenáhlu postupujíce naznačenou
cestou dospěli i k záhadám významnějším… Ten pak, kdo pochybuje a diví se,
má vědomí nevědomosti (…). Jestliže tedy lidé filozofovali, aby unikli
nevědomosti, je zjevno, že usilovali o vědění proto, aby nabyli vědění, nikoli
pro nějaký vnější užitek. (…) A tak vidíme, že tuto vědu [tj. filosofii]
nevyhledáváme pro žádný jiný vnější užitek, nýbrž jako říkáme, že svobodný je
člověk, jenž je pro sebe a nikoli pro druhého, tak i ona jenom je vědou
svobodnou; jenom ona totiž je vědou pro sebe.“
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Scénka ilustrující Aristotelovu (a Platónovu) představu o
tom, jak filosofie vznikla a co to vlastně je. Viz
https://www.youtube.com/watch?v=RKA5R9iD2kc&t=7s
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
8
I. 1. A. Různé koncepce a „definice“
b. Současnost (téměř)
▪ S. Kierkegaard (19. st.):
▪„Filosofie nám dává sebepochopení (soběporozumění).“
▪ Ottův slovník naučný (19./20. st.):
▪„Filosofie jest věda, která na základě výsledkův ostatních věd hledí sestrojiti jednotný názor
světa. Cíl její vždy byl a bude, aby lidské poznatky spojila v přehledný celek, aby ze všeho
vědění takto nasbíraného vyvodila poslední výslednici, z níž by vysvítalo, jak člověk v
přívale dojmů životních se orientovati, jak na svět zírati, jak smýšleti a jednati má.“
▪ K. Jaspers (pol. 20. st.):
▪„Filosofovat znamená být na cestě. Otázky jsou ve filosofii podstatnější než odpovědi a
každá odpověď se stává novou otázkou. … Co to filosofie je, to nelze vědět jinak než vlastní
zkušeností.“
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
9
I. 1. A. Různé koncepce a „definice“
b. Současnost (téměř)
▪ Arno Anzenbacher (1981):
▪„Filozofie je kritická rozumová věda o podmínkách možnosti empirické skutečnosti jako
celku.“
▪ Filosofický slovník (Olomouc: FIN 1995):
▪„Filosofie ... znamená především touhu po opravdovém vědění, jež by obsáhlo celou
skutečnost a vyjevilo člověku smysl jeho života, počínání a usilování.“
▪ Blecha (2002, s. 16):
▪„Filosofie je zvláštní myšlenkové úsilí, které si klade za cíl zkoumat jednotlivá jsoucna nikoli
jako ostatní vědy v jejich dílčích projevech, ale z hlediska toho, že, jak a proč vůbec jsou,
tedy z hlediska jejich bytí. Proto je první a základní filosofickou disciplínou tzv. ontologie –
nauka o bytí.“
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
10
I. 1. A. Různé koncepce a „definice“
b. Současnost (téměř)
▪ W. Lawhead (The Philosophical Journey, 2000):
▪„Filosofie je
1. hledání soběporozumění,
2. láska k moudrosti a snaha o její dosažení,
3. kladení otázek o významu našich nejzákladnějších pojmů,
4. hledání základních přesvědčení, která budou racionálně odůvodněna.“
▪ M. Otisk (Filosofie a její vybrané problémy, 2007):
▪„Jest tedy patrno, že ani dnes dostupné texty, které uvádějí do filosofie, nejsou sto podat
bezvadnou definici filosofie. Nelze předpokládat, že rozmnožování výčtu těchto definic, či
dokonce pokus o vlastní výměr, by vedl k lepšímu výsledku: Filosofie je minimálně velice
obtížně definovatelná, je docela dobře možné, že již z povahy samotné filosofie plyne, že je
nedefinovatelná...“
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
11
I. 1. A. Různé koncepce a „definice“
c. Shrnutí – typické motivy v definicích a koncepcích filosofie
i. zvláštní poznávací činnost
▪„kritická rozumová věda“, „zvláštní myšlenkové úsilí“
ii. speciální předmět
▪„zkoumat jednotlivá jsoucna nikoli jako ostatní vědy v jejich dílčích projevech, ale z hlediska
toho, že, jak a proč vůbec jsou“, „jednotný názor světa“, „co jest ustavičně v týchž vztazích
neproměnné“
iii. specifický účel a výsledek
▪„lidé filosofovali, aby unikli nevědomosti“, „sebepochopení (soběporozumění)“, „jak na svět
zírati, jak smýšleti a jednati“, „smysl života, počínání a usilování“
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
12
I. 1. B. Srovnání: filosofie a …
Smysl určení věci srovnáváním:
▪ Učinit si představu o tom, co je méně známé, mohu i tak, když vyjdu od něčeho známějšího a
ukážu, čím se od něj to méně známé shoduje liší.
▪ Na druhou stranu zde musí být nějaká podobnost – nic by nám nepomohlo srovnání s něčím zcela
odlišným, to bychom skončili u „ale to je něco úplně jiného“, aniž bychom se dozvěděli „co jiného“
to naše méně známé je.
▪ Chceme-li např. lépe poznat určitý druh jablka mezi jinými druhy, nebude mít smysl jej srovnávat s
hruškami.
▪ Filosofii lze smysluplně srovnat s náboženstvím, vědou a uměním (beletrií), jež jsou jistě obecně
známější, ale už ne např. se sportem či s módou (i když ty asi také všichni známe).
▪ Srovnání ovšem poukáže jen na shody se srovnávaným a odlišnosti od něj a nemusí postihnout
(vnitřní) podstatu zkoumané věci (kterou očekáváme v definici).
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
13
I. 1. B. Srovnání: filosofie a …
a. Filosofie a náboženství
▪ srovnání cíle, předmětu, formy, metod, proměn v dějinách
Cíl: poznání skutečnosti (a místa člověka v ní) X
určení úkolu člověka (v rámci skutečnosti)
Předmět: v zásadě stejný – celek skutečnosti včetně člověka, člověk (a obklopující
skutečnost)
Forma: odborné texty (knihy, články) X
rituály, náboženská praxe
Metody: dedukce, pojmová analýza, hermeneutika, argumentace X
výklad „posvátných textů“
Proměny: proměna kladených otázek a témat vůbec, proměna odpovědí X
lpění na tradici a „posvátných textů“, silná dogmatičnost
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
14
I. 1. B. Srovnání: filosofie a …
b. Filosofie a věda
▪ srovnání cíle, předmětu, formy, metod, proměn v dějinách
Cíl: stejný – poznání skutečnosti (a místa člověka v ní)
Předmět: v zásadě stejný – celek skutečnosti včetně člověka; ovšem na straně vědy striktně
rozčleněný do mnoha dílčích věd
Forma: stejná – odborné texty (knihy, články)
Metody: dedukce, pojmová analýza, hermeneutika, argumentace X
velmi specifické metody pozorování i zpracování empirických dat; modelování,
experiment
Proměny: proměna kladených otázek a témat vůbec, proměna odpovědí X
jednoznačný postup poznání co do tematické šíře i hloubky odůvodnění poznatků
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
15
I. 1. B. Srovnání: filosofie a …
c. Filosofie a umění (beletrie)
▪ srovnání cíle, předmětu, formy, metod, proměn v dějinách
Cíl: (objektivní a obecné) poznání skutečnosti (a místa člověka v ní) X
(subjektivní) zobrazení lidského světa a emocionální působení
Předmět: podobný – celek skutečnosti včetně člověka X především individuální lidský svět,
ale (někdy více, někdy méně) v rámci celku skutečnosti
Forma: velmi podobná – odborné texty (knihy, články) X
knihy a jiné texty (avšak bez odborných náležitostí)
Metody: dedukce, pojmová analýza, hermeneutika, argumentace X
tvůrčí (někdy i iracionální) aktivita
Proměny: proměna kladených otázek a témat vůbec, proměna odpovědí X
střídání uměleckých směrů a žánrů
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
16
I. 1. C. Přehled témat a disciplín filosofie
Smysl určení věci přehledem:
▪ Zkoumanou věc můžeme blíže poznat také tak, že ukážeme, co všechno k ní patří, z čeho všeho
se skládá, co všechno obsahuje.
▪ Tak určitě získáme celkový přehled, ale ne nutně i pochopení toho, co je v dané věci důležité a
ústřední (to je opět nevýhoda vůči definici).
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
17
I. 1. C. Přehled témat a disciplín filosofie
a. Ontologie (metafyzika)
▪ zabývá se otázkami jako „co existuje“, „jak to existuje“, „jaké jsou vlastnosti jsoucen“, „co je principem
veškeré skutečnosti“ atd.
b. Epistemologie (gnoseologie)
▪ otázky po metodách získávání, po kvalitách a způsobech komunikace poznatků, např. „co je vědění“, „co je
pravda“ atd.
c. Etika
▪ problémy morálního jednání, hodnot, např. „jak správně žít“, „v čem spočívá dobro“ atd.
d. Sociální a politická filosofie
▪ problém společenské spravedlnosti a problém spravedlivého uspořádání společnosti, svoboda, rovnost,
moc, autorita, lidská a občanská práva, kolektivismus, individualismus, totalitarismus, stát, ideologie
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
18
I. 1. C. Přehled témat a disciplín filosofie
e. Filosofická antropologie
▪ obecné otázky po podstatě člověka (např. vztahu „duše“ a těla), jeho místě ve světě, jeho limitům a
možnostem zdokonalení atd.
f. Filosofie vědy
▪ jak rozlišit vědecké tvrzení od nevědeckého, jak se dosahuje pokroku ve vědě atd.
g. Filosofie mysli
▪ jaký je vztah mezi myslí a tělem, jak může nějaký fyzický proces způsobit psychický stav, jak je možné, že
něco psychického může účinně působit na něco fyzického atd.
h. Filosofie jazyka
▪ otázky po vztahu jazyka a věcí, významech jazykových výrazů atd.
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
19
I. 1. C. Přehled témat a disciplín filosofie
i. Filosofie dějin, filosofie práva, filosofie umění (a další)
▪ speciálnější disciplíny, zabývají se mj. obecnými a metodologickými otázkami daných oblastí (např. mají
dějiny nějaký cíl?, jaký je původ právních norem?, je krása objektivní?)
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
20
I. 2. K čemu je filosofie?
Když už víme (aspoň tak trochu), co filosofie je, můžeme se zeptat, k čemu
je. A k čemu může být užitečná i vám.
A. Co znamená to „k čemu“?
B. Kompetence filosofie (a jejich historické proměny)
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
21
I. 2. A. Co znamená „k čemu“?
▪„K čemu to je?“ „To není k ničemu.“
▪ To jsou v každodenním životě velmi častá vyjádření. Přitom se jaksi automaticky
předpokládá, že je jasné, co se myslí tím „k čemu“.
▪ Tedy by mělo být jasné a samozřejmé, v jakém vztahu či kontextu se o dané věci
vyjadřujeme.
▪ To ale tak úplně samozřejmé nebude. Posuďte sami podle následujících výpovědí o
filosofii, v nichž je to „k čemu“ vždy výslovně určeno.
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
22
I. 2. A. Co znamená „k čemu“?
▪ „K čemu je mi (užitečné) studium filosofie?“
▪ Studium filosofie je velmi užitečné (přímo nezbytné) ke splnění všech podmínek bakalářského studia na MU.
▪ Studium filosofie není příliš užitečné k nalezení lukrativnějšího zaměstnání.
▪ Studium filosofie určitě není nezbytné a asi ani příliš užitečné k přežití jednotlivce a jeho rodu.
▪ Studium filosofie nebylo a není nezbytné ani k přežití druhu Homo sapiens.
▪ Studium filosofie je velmi užitečné ke kultivaci myšlení (a následně snad i jednání), jež spočívá mj. ve
vnímání skutečností v širším kontextu a v rozlišování (a respektování) různých perspektiv.
▪ Studium filosofie je rozhodně užitečné až nezbytné k získání ucelenějšího a věcně a argumentačně
podloženého pohledu na život a skutečnost.
▪ Otázka na vás: Která z těch „k čemu“ jsou pro vás důležitá, příp. které z nich je pro vás
vůbec nejdůležitější?
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
23
I. 2. A. Co znamená „k čemu“?
▪ Sókratés pečuje o duši ševce
(© Michal Peichl)
▪ Švec pracuje, vyrábí boty.
▪ Sókratés se s ním chce bavit o filosofických
otázkách (etických otázkách, např. jaká je
spravedlivá cena a co je vůbec
spravedlnost).
▪ K čemu to nebohému ševci bude?!
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
24
I. 2. B. Kompetence filosofie
(a jejich historické proměny)
▪ Antika
▪ filosofie jako celek a souhrn veškerého poznání + jako způsob života
▪ Novověk
▪ rozvoj techniky → speciální vědecké pozorovací a měřící přístroje (dalekohled, mikroskop,
urychlovače částic) → postup vědeckého poznání → oddělení vědeckých poznatků od filosofie
jako celku vědění → postupné zúžení a proměna předmětu filosofického zkoumání
▪ 20. století a současnost
▪ filosofie se soustředí na:
▪zkoumání jazyka (analytická filosofie)
▪zkoumání vědomí a podstaty mentálních stavů (fenomenologie, filosofie mysli)
▪etické a společensko-politické problémy (existencialismus, aplikovaná etika, sociální filosofie)
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
25
I. 2. B. Kompetence filosofie
(a jejich historické proměny)
▪ A k čemu může filosofie sloužit nefilosofům?
▪ pojmová práce (definice, rozlišování a porovnávání různých významů slov apod.)
▪ metodologie (zvláště metodologie práce s promluvou/textem, rozlišování různých perspektiv
apod.)
▪ argumentace (co lze a co nelze logicky odvodit z daných východisek, jakých argumentačních
chyb či faulů je třeba se vyvarovat apod.)
▪Tyto tři body přispívají ke zmíněné kultivaci myšlení, a v důsledku k vytvoření onoho ucelenějšího a
věcně a argumentačně podloženého pohledu na život a skutečnost.
▪ orientace v morální problematice (eutanazie, autonomní auta…) a problematice hodnot
▪ Filosofie ovšem musí přiznat, že její nabídka je zajímavá jen pro toho, kdo má
zvídavého ducha, klade si otázky a touží porozumět věcem nad rámec všedního života!
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
26
Shrnující otázky
▪ Jakými způsoby je možno odpovídat na otázku „co je filosofie“ (a vůbec na otázku „co je
X“)?
▪ Jaké typické motivy se opakovaně objevují v definicích filosofie?
▪ Srovnání s čím může být užitečné pro zodpovězení otázky „co je filosofie?“ a proč právě
s těmito oblastmi kultury?
▪ Co má filosofie společného s náboženstvím, vědou a uměním a čím se od nich liší?
▪ Na co se vlastně ptáme, když se ptáme, k čemu je filosofie?
▪ A k čemu tedy filosofie může být v dnešní době?
▪ A k čemu je filosofie vám osobně?
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
27
I. 3. Co vůbec je (existuje)?
(Ontologie a metafyzika)
A. Co je ontologie (metafyzika)?
B. Od otázky „k čemu (něco je)?” k různým druhům jsoucen
a. Různá jsoucna
b. Velký speciální problém – univerzálie
C. Absolutní jsoucno (bůh) a jiná, podmíněná jsoucna
D. Filosofické problémy s existencí absolutního jsoucna
a. Odlišnost – imateriální X materiální jsoucna
b. Absolutní vědění – předvídání a předurčení → determinismus vs. svoboda vůle
c. Absolutní moc – problém existence zla → potřeba theodicey (monismus, dualismus,
nebo pluralismus?)
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
28
E. Prostor a čas
▪ otázka jejich reality, konečnosti, počtu dimenzí, šipky času
F. Trvání a utváření věci
▪ mereologie (= „nauka o částech“) – čím je konstituována věc?
G. Mentální a fyzické
▪ dualismus – problém interakce X redukcionismus – materialismus (fyzikalismus), nebo
idealismus? (→ filosofie mysli!)
H. Problém existence vnějšího světa (co vše existuje?)
▪ solipsismus, simulace, virtuální realita
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
I. 3. Co vůbec je (existuje)?
(Ontologie a metafyzika)
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
29
I. 3. A. Co je ontologie (metafyzika)?
▪ ontologie = „nauka o jsoucnu“ (o jsoucnu jakožto jsoucnu)
▪ v krajní verzi o ničem jiném (Parmenidés)
▪ metafyzika = „za (ve smyslu „nad“) fyzikou“ (zabývá se tím, co přesahuje „fyziku“ jakožto
disciplínu zabývající se pohybem materiálních těles)
▪ klasický příklad – Aristotelés: nejobecnější počátky a příčiny všech jsoucen, druhy a hierarchie
jsoucen (substance = samostatně existující věci, např. Vy, Váš počítač, Vaše bota, pes atd., a
jejich vlastnosti = akcidenty, např. Vaše výška, barva Vaší boty, poloha Vašeho psa atd.),
speciální nemateriální substance (první nehybný hybatel)
▪ Pro naše potřeby znamená „ontologie“ i „metafyzika“ totéž:
▪ zkoumání jsoucna (jako jsoucna), jeho základních vlastností (např. složení, prostoročasový
charakter), druhů jsoucen (např. zapříčiněná vs. nezapříčiněná, materiální vs. nemateriální),
vztahů mezi těmito jsoucny, procesů, jimž jsou jsoucna vystavena
▪ rozhodně velmi abstraktní disciplína, ale filosoficky nejzásadnější
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
30
I. 3. B. Od otázky „k čemu (něco je)?” k
různým druhům jsoucen
Vzpomínáte na otázku „k čemu je filosofie“?
Od této otázky můžeme příhodně vyjít směrem k ontologii či metafyzice:
▪ Tento kurz filosofie je vám užitečný k tomu, abyste mohli absolvovat studium.
▪ Absolvování studia vám bude užitečné k tomu, abyste dostali diplom.
▪ Diplom bude užitečný k tomu, abyste získali lepší zaměstnání.
▪ Lepší zaměstnání vám přinese vyšší mzdu.
▪ S vyšší mzdou budete moci například více cestovat.
▪ Budete-li více cestovat, budete mít více zážitků.
▪ Budete-li mít více zážitků, budete spokojenější.
▪ Být spokojenější vám pak bude k – k čemu vlastně?
Existuje nějaký poslední účel všeho lidského usilování, u něhož bychom se už nepotřebovali ptát, k čemu je?
Nějaký poslední účel, který by byl už absolutní, a tedy ničím nepodmíněný?
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
31
I. 3. B. Od otázky „k čemu (něco je)?” k
různým druhům jsoucen
a. Různá jsoucna
Než si položíme tu velmi atraktivní otázku, jak je to s takovým absolutním jsoucnem, bude užitečné si
vysvětlit, co se vlastně tímto divným termínem – „jsoucno“ – myslí.
Jsoucno je jednoduše řečeno všechno, co má nějaký podíl na bytí, tedy co existuje.
A pokud se ptáte, co je to bytí, pak lze odpovědět: „jakási síla, intenzita, aktualita, která udržuje
všechno v nějaké časové nebo prostorové určitosti.“
A co všechno tedy existuje/je jsoucí? Podívejme se na předchozí snímek:
▪ Samozřejmě vy (a také váš vyučující); ale také tento kurz filosofie; studium; mzda; cestování; zážitky;
spokojenost.
▪ Tedy nejen „věci“ (fyzická jsoucna jako vaše tělo), ale také vztahy (např. student – vyučující), činnosti
(cestování), stavy (spokojenost) nebo vlastnosti (např. zodpovědnost při studiu – tu určitě máte!).
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
32
I. 3. B. Od otázky „k čemu (něco je)?” k
různým druhům jsoucen
b. Velký speciální problém
Na tomto místě bude vhodné udělat malou odbočku k jednomu velkému ontologickému (či
metafyzickému, ale dotýkáme se také filosofie jazyka) problému:
▪ Vy (každý z vás) zcela jistě existujete a lze snadno říct, kde se vy jakožto jsoucno nacházíte, kde tedy „jste“.
▪ Jistě také souhlasíte s tím, že každý z vás studentů je člověkem (nikdo jiný by nezvládl se registrovat v ISu…).
▪ Tedy musí existovat také „člověk“. Ale…
▪ … kde (a jak) takový člověk existuje? To už není nikdo jediný z vás, vy všichni jste přece člověkem (jste lidmi).
Co to tedy je ten „obecný člověk“?
▪ Jedná se o otázku existence obecných pojmů, univerzálií jakožto protějšku jednotlivin, individuí (každý z nás
jsme jednotlivinou, individuem a spadáme do obecné kategorie „člověk“).
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
33
I. 3. B. Od otázky „k čemu (něco je)?” k
různým druhům jsoucen
b. Velký speciální problém
Ale jakým způsobem existuje člověk – nebo živočich, živý organismus, těleso atd.?
Je to něco reálného, nebo je to pouze námi vymyšlená kategorie?
V dějinách filosofie se přišlo s následujícími odpověďmi:
▪ realismus: tyto kategorie (obecné pojmy, univerzálie) existují reálně a objektivně, ovšem v nemateriální podobě
▪ nominalismus: tyto kategorie jsou pouhá slova, jména (nomina), ale reálně neexistují
▪ konceptualismus: sice neexistují reálně, ale ani to nejsou pouhá slova jako pouhé libovolné zvuky, nýbrž se
slovy je spojen určitý smysl či význam, myšlenka (conceptus)
„Ale kuš, to je jen takové nepraktické filosofické blábolení, dejte mi s tím pokoj!“ – To si myslíte? →
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Stručné představení tohoto problému i základních typů
odpovědí (a ještě něco navíc) nabízí tato scénka
(https://www.youtube.com/watch?v=WJQtOJ3YiRU):
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
34
I. 3. B. Od otázky „k čemu (něco je)?” k
různým druhům jsoucen
b. Velký speciální problém
Pak uvažte, jak často ve své řeči používáte obecné pojmy (např. je spočítejte na tomto snímku!).
Když je tedy používáte – mluvíte o něčem, co existuje, a o tom, jak to existuje, nebo ne?
Jak tomu bude např. v těchto větách?
▪ Tři plus dva rovná se (tj. „je“) pět.
▪ Zodpovědnost je kladná charakterová vlastnost.
Ke které z výše uvedených variant odpovědi se tedy přikloníte?
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
I kdybyste se nechali přesvědčit, že se jedná o vážnou
otázku, určitě se nepřikloníte k tak radikální odpovědi jako
Platón (https://www.youtube.com/watch?v=DXNibeVTnIw):
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
35
I. 3. C. Absolutní jsoucno (bůh) a jiná,
podmíněná jsoucna
Přicházíme k té atraktivní otázce:
▪ Existuje nějaké speciální absolutní jsoucno, u nějž bychom se už nemuseli ptát, z jaké příčiny
vzniklo, proč existuje či k čemu je užitečné, nýbrž které by samo bylo odpovědí na takové otázky?
▪ Hodilo by se to (filosoficky vzato), mnozí filosofové se pokoušeli jeho existenci dokazovat –
▪ … ale žádný z důkazů není zcela přesvědčivý.
▪ Jen pro zajímavost – standardně se rozlišují tři typy dokazování existence boha: ontologický (Anselm),
kosmologický a teleologický (oba tyto poslední typy najdeme u Tomáše Akvinského).*
▪ (To se už ovšem dotýkáme problematiky epistemologie – nauky o poznání a souvisejících problémech.)
▪ Ovšem i kdyby existovalo, budou s ním nemalé (opět filosoficky vzato) problémy. →
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
* Jen tak pro zajímavost se můžete podívat, jak to s těmi
důkazy v dějinách bylo, a jak to bylo složité
(https://www.youtube.com/watch?v=nxrHdw-MA4s&t=4s):
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
36
I. 3. D. Filosofické problémy s existencí
absolutního jsoucna
a. Odlišnost – imateriální („ideální“) X materiální jsoucna
Velká většina filosofů se shodne na tom, že má-li nějaké takové absolutní a jedinečné jsoucno
existovat, musí být nemateriální, a tedy nevnímatelné našimi smysly.
→ (metafyzický/ontologický) idealismus (= skutečnost nebo aspoň její základ a zdroj je nemateriální)
X
(metafyzický/ontologický) materialismus (= veškerá skutečnost je čistě materiální)
▪ Problémy:
▪ Ale jak to pak poznáme (viz opět ty nepřesvědčivé důkazy)?
▪ Může vůbec něco nemateriálního existovat?
▪ Jak by mohlo něco tak odlišného působit na materiální věci?
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
37
I. 3. D. Filosofické problémy s existencí
absolutního jsoucna
b. Absolutní vědění – předvídání a předurčení → determinismus vs. svoboda vůle
Takovému výjimečnému jsoucnu se často připisuje výjimečné vlastnosti, např. absolutní vědění
(vševědoucnost).
→ Pak ale předvídá (ví předem) všechny události, mj. naše jednání.
▪ Problémy:
▪ Máme potom vůbec svobodnou vůli (tj. aspoň část našeho jednání závisí na našem vědomém a záměrném
rozhodování), nebo je vše determinováno (určeno) bohem → determinismus?
▪Moderní verze problému: jsou všechny události ve vesmíru determinovány počátečními parametry a fyzikálními
(chemickými) zákonitostmi, nebo se vědomý život může z takového determinismu vymanit?
▪ Pokud ovšem svobodnou vůli nemáme, jaký smysl mají jakékoli etické normy či příkazy (včetně těch od
boha)?!
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
38
I. 3. D. Filosofické problémy s existencí
absolutního jsoucna
c. Absolutní moc – problém existence zla → potřeba theodicey
Takovému výjimečnému jsoucnu se často připisují ještě další výjimečné vlastnosti, např. také
absolutní moc („všemohoucnost“) a nejvyšší dobrotivost.
→ pak ale chce určitě jen dobro a má moc jej uskutečnit
▪ Problémy:
▪ Jak je tedy možné, že existuje zlo?
▪ Tím vzniká problém ospravedlnění takového jsoucna (boha) vůči výtce, že zapříčinilo zlo („theodicea“ =
ospravedlnění boha).
▪ Možné řešení – existují dva takové významné principy, jeden (ten náš bůh) chce dobro, druhý (nějaký zlý
oponent boha) zlo, proto spolu bojují se střídavými úspěchy → (metafyzický/ontologický) dualismus.
▪ Ovšem to monisté (např. křesťané) nepřijmou.
▪ Pro úplnost, třetí variantou je (metafyzický/ontologický) pluralismus – principů je ještě více.
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
39
I. 3. E. Prostor a čas
Otázka, zda existuje takové význačné jsoucno, byla důležitá zvláště v dobách, kdy bez něj
nebylo možno vysvětlit mnohé přírodní děje.
To se s rozvojem novověké vědy mění a filosofie musí spíše skromně reflektovat vědecké
poznatky vědy, případně na nich stavět. Proto se mění i problémy a otázky moderní
ontologie.
Ta si klade např. otázky po charakteru prostoru a času:
▪ Jak vůbec existují? Nemůžeme ukázat na žádnou „věc“ a říct: „tady toto je prostor a tamto zase čas“.
▪absolutní pojetí času a prostoru (I. Newton): čas i prostor existují nezávisle na čemkoli, na pozorovateli i na věcech
▪perceptuální pojetí (I. Kant): čas a prostor jsou naše (obecně lidské) formy vnímání věcí a událostí, čas a prostor
neexistují nezávisle na člověku
▪relační pojetí (G. Leibniz, speciální i obecná teorie relativity – moderní fyzika): čas i prostor jsou dány vztahy mezi
věcmi a událostmi a závisejí na nich
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
40
I. 3. E. Prostor a čas
▪ Je prostor (a čas) konečný, nebo nekonečný?
▪ Kolik rozměrů má prostor? Jistě, v běžném životě 3 (délku, šířku, hloubku), ale podle některých kvantových
teorií 7, podle jiných 11 a ještě podle jiných 27, a to vlastně dohromady s časem, protože je lepší hovořit o
propojeném časoprostoru než zvlášť o čase a o prostoru.
▪ V prostoru můžeme jít tam i zpět – v čase nikoli. Čím je dána tato šipka času?
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Prostor a čas pak jsou základními charakteristikami pohybu –
podívejte se na jednu starodávnou provokativní úvahu o pohybu:
https://www.youtube.com/watch?v=xw30nYPjErE
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
41
I. 3. F. Trvání a utváření věci
(problém identity)
▪ Každá věc (tak velká, že jsme s to ji vnímat) je složená z více částí. Jak vysvětlíme, že je přesto
jednou identickou konkrétní věcí?
▪ Proslulý příklad – Théseova loď:
▪dřevěná loď z mnoha prken
▪po každé plavbě vyměníme jedno (poškozené) prkno
▪po určité době budou vyměněna všechna – a teď z těch poškozených znovu stejným způsobem sestavíme loď →
▪máme tu dvě lodi – která je tou původní lodí athénského hrdiny Thésea?
▪ Teď to aplikujme na lidský organismus: Těžce zraněnému člověku lékaři nahradí poškozené části
těla protézami – jak velkou část těla mohou nahradit, aniž by změnili identitu daného člověka?
▪ Řekneme-li, že identitu člověka tvoří jeho myšlenky a vzpomínky: Kolik myšlenek a vzpomínek
60letého člověka je totožných s těmi, jež měl v 10 letech?
▪ V čem tedy spočívá jeho totožnost a identita? (Uvažte právní důsledky tohoto problému!)
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
42
I. 3. G. Mentální a fyzické
▪ Starý problém (viz otázka existence nemateriálního jsoucna), ale stále aktuální:
▪ Jistě máme fyzické tělo.
▪ Jistě máme myšlenkové (mentální) stavy – pocity, myšlenky atd.
▪ Tyto dvě roviny se zdají být velmi odlišné, ale přitom propojené – úraz těla působí určité mentální stavy,
určité mentální stavy působí pohyb těla.
▪ Jaký je jejich vztah?
▪ Dualismus (psychofyzický) – jedná se o zcela rozdílné druhy skutečnosti.
▪Problém: Ale jak potom mohou na sebe působit?
▪ Redukcionismus – jedná se pouze o jednu a tutéž skutečnost.
▪Problém: Co redukujeme na co? Dvě možnosti:
▪idealismus = principem všeho je myšlení či nemateriální princip
▪fyzikalismus/materialismus = všechny mentální stavy lze redukovat na stavy a vlastnosti mozku
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
43
I. 3. H. Problém existence vnějšího světa
(co vše existuje?)
▪ realismus X solipsismus (idealismus) X skepticismus
▪ (metafyzický) realismus: svět kolem nás zcela normálně existuje více méně tak, jak ho vidíme
(velká většina filosofů)
▪ solipsismus: existuje jen to jedno vědomí, které si právě uvědomuje tuto myšlenku (tj. jen jedna
jediná osoba – právě Vy!; přesněji – jen Vaše mysl, „duše“), a vše ostatní existuje jen jako Vaše
mentální stavy – G. Berkeley
▪ (metafyzický) skepticismus: nelze rozhodnout, zda svět kolem nás skutečně existuje, nebo zda
to jsou jen naše mentální stavy (např. stavy v mozku v kádi se živným roztokem a s připojením k
počítači)
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
44
I. 3. H. Problém existence vnějšího světa
(co vše existuje?)
▪ „Prosím? Mozek v kádi? To je pěkná blbost – tím se filosofie fakt zabývá?!“
▪ ano, a je to opravdu seriózní problém, podívejte se na video!
▪ Jistě víte o virtuální realitě – to je simulace určité reality. Pravda, nedokonalá.
▪ Ale jak budou vypadat naše, lidské, simulace reality třeba za tisíc let?
▪ A co když ve vesmíru je o milióny let pokročilejší civilizace, která také vytváří simulace?
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Animované vysvětlení myšlenkového experimentu „mozek v kádi“
(https://www.youtube.com/watch?v=zO0sSJB1TrI&list=PL1NXgjXDUNJk_51d5AJzCj0Rl7avL5E9W&index=8)
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
45
I. 3. H. Problém existence vnějšího světa
(co vše existuje?)
▪ Není pak celý náš svět spíše simulace než „realita“?
▪ Uvažte – jedna jediná vyspělá civilizace může spustit stovky, tisíce, milióny a ještě mnohem více
simulací současně.
▪ Co je tedy pravděpodobnější – že jsme „reální“, nebo že jsme simulace?
▪ A můžeme to vůbec poznat?!
▪(Jak vidno, tyto ontologické otázky jsou neodlučně spjaty s epistemologií.)
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
46
Shrnující otázky
▪ Čím se zabývá ontologie?
▪ Co je „jsoucno“ a co „bytí“?
▪ Co jsou univerzálie a jaké jsou standardní koncepce způsobu jejich existence?
▪ Jaké vlastnosti filosofové obvykle připisují absolutnímu jsoucnu (bohu) a jaké filosofické problémy
jsou s těmito vlastnostmi spjaty?
▪ Co v ontologii znamená materialismus a idealismus?
▪ Jaký problém se objevuje, připíšeme-li bohu vševědoucnost?
▪ Jaký problém se objevuje, připíšeme-li bohu všemohoucnost?
▪ Jak vypadá theodicea v podání metafyzického dualismu?
▪ Který důkaz existence boha je zcela přesvědčivý?
▪ Jaké pojetí času a prostoru je typické pro moderní fyziku (a na ni navazující ontologii)?
▪ Pomocí jakého proslulého příkladu je vysvětlován problém identity věcí?
▪ Jak se ontologický problém identity věcí dotýká lidského života?
▪ Co je solipsismus a jak byste jej odůvodnili (kdybyste to měli za úkol)?
▪ Žijeme v „realitě“, nebo v simulovaném vesmíru?
I. Co je filosofie? A k čemu je? A co je?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
47
Na viděnou příště v MS Teams!
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů