Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
II. Co víme? A je to pravda?
(problematika poznávání a poznání)
Josef Petrželka, Katedra filosofie FF MU
Jarní semestr 2021
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
2
Obsah
1. Vymezení problematiky a epistemologie/gnoseologie/noetiky
jako disciplíny
2. Co je vědění?
3. Co je pravda?
4. Jak získat vědění a mít pravdu?
5. Jak (argumentačně) nefaulovat!
II. Co víme? A je to pravda?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
3
II. 1. Vymezení problematiky a disciplíny
▪Vzpomeňte na otázku:
▪ „Existuje nějaké speciální absolutní jsoucno, u nějž bychom se už nemuseli ptát, z jaké příčiny
vzniklo, proč existuje či k čemu je užitečné, nýbrž které by samo bylo odpovědí na takové
otázky?“
▪Tato otázka vyvolává mnoho dalších otázek, a to i otázek jiného typu:
▪ Je pravda, že takové jsoucno existuje?
▪ Můžeme to vědět s jistotou?
▪ Můžeme to dokázat či odůvodnit?
▪ A co vlastně znamená „vědět“ (s jistotou), tedy – co je vědění?
▪ Jak poznáme, že je něco pravda, tedy – co je pravda?
▪ Jakým způsobem lze něco dokázat či odůvodnit?
▪ (Jen na okraj – v dějinách filosofie se objevilo mnoho důkazů existence bohů či boha, ale žádný bez problematických kroků.)
II. Co víme? A je to pravda?
Stručný přehled nejslavnějších myslitelů, kteří
dokazovali existenci boha, a především jejich
motivace. (https://www.youtube.com/watch?v=nxrHdw-MA4s&t=4s)
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
4
II. 1. Vymezení problematiky a disciplíny
A. Proč si klademe otázky „Co víme?“ a „Co je pravda?“
▪ přirozená lidská zvídavost
→ touha po poznání: Aristotelés, Einstein
▪ praktické užití
→ technologie, zlepšení životních podmínek
▪ společenský význam – uspořádání společnosti, mezilidské vztahy
Odpovědi (hledá a kriticky posuzuje) → epistemologie (gnoseologie, noetika)
II. Co víme? A je to pravda?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
5
II. 1. Vymezení problematiky a disciplíny
B. Definice a vymezení epistemologie/gnoseologie
▪ Blecha 2002, s. 85:
Gnoseologie (též noetika) je filosofická disciplína, zabývající se podstatou, zdroji a výsledky poznání a
podmínkami jeho uchování a přenášení.
▪ SEP, Epistemology (Matthias Steup)
Epistemologie (úzká definice) je zkoumání vědění a odůvodněného mínění.
zkoumání vědění
Jaké jsou nutné a dostatečné podmínky vědění?
Jaké jsou jeho zdroje?
Jaká je jeho struktura a jeho hranice?
zkoumání odůvodněného mínění
Jak rozumět pojmu „odůvodnění“?
Co činí nějaké mínění odůvodněným míněním?
Epistemologie (široká definice) se zabývá problémy, týkajícími se vytváření a šíření vědění v dílčích
oblastech výzkumu.
II. Co víme? A je to pravda?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
6
II. 2. Co je vědění?
A. Vědění (znalost): propoziční vědění
▪ Jde nám o vědění (znalost) propoziční, nikoli o znalost praktickou (např. znalost postupu, jak
opravit auto) nebo o znalost ve smyslu obeznámenosti s někým či něčím (např. obeznámenost
se sousedem).
▪ Propozice = význam oznamovací věty, tj. věty, která může být pravdivá nebo nepravdivá.
▪ Příklady propozičních a nepropozičních vět:
▪„Petr je vyšší než Karel.“
▪„Dnes venku prší.
▪„Dvakrát dvě jsou čtyři.“
X
▪„Je Petr vyšší než Karel?“
▪„Kéž by dnes pršelo!“
▪ „Dvakrát dvě jsou čtyři.“ = „Two times two are four.“ = „Zweimal zwei sind vier.“ = 2x2=4
▪čtyři různé podoby téže propozice
II. Co víme? A je to pravda?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
7
II. 2. Co je vědění?
A. Vědění (znalost): definice
▪ tradiční vymezení (definice) vědění: „vědění je pravdivé odůvodněné mínění“ (justified true
belief = JTB)
▪ … ovšem opět problém s definicí:
▪20. st. – E. Gettier tradiční vymezení zpochybnil → problém obecné definice vědění
▪ „pravdivé“, pravda – viz II. 3.
▪ „mínění“ a „odůvodněné“ viz následující snímky
II. Co víme? A je to pravda?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
8
II. 2. Co je vědění?
B. Co je „mínění“?
▪ Individuální přesvědčení („belief“), domněnka:
▪člověk souhlasí s určitou propozicí, zastává určité stanovisko
▪tato propozice může, ale nemusí být pravdivá
▪jakožto domněnka není (aspoň zatím) odůvodněna
II. Co víme? A je to pravda?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
9
II. 2. Co je vědění?
C. Co je „odůvodněné“?
▪ Mějme propozici A („Petr je vyšší než Karel“), kterou si nějaký člověk (tj. „subjekt“ S,
zastánce tohoto mínění) vytvořil včera, když se s oběma setkal.
▪ Varianty odůvodnění:
▪„vnější“ přezkoušení a ověření poznávacích schopností subjektu S (např. vidí dobře na dálku? Má
spolehlivou paměť? atd.) – externalismus
▪„niterné“ posouzení samotného S, že postupoval korektně a v souladu s určitými závaznými postupy
(použil stejný metr nebo se díval ze stejného úhlu, poznačil si výsledek, ověřil jej pak ještě jednou…) –
internalismus
▪uplatnění epistemických ctností, např. přiměřená pozornost, přihlédnutí k relevantní evidenci, vyhýbání se
chybným postupům (zkreslením, „biasům“) apod. (S se snažil být přesný, dával si pozor, aby žádnému z
měřených „nefandil“, nebyl na výsledku nijak osobně zainteresován atd.)
II. Co víme? A je to pravda?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
10
II. 2. Co je vědění?
C. Co je „odůvodněné“?
▪ Mějme propozici A („Petr je vyšší než Karel“), kterou si nějaký člověk (tj. „subjekt“ S,
zastánce tohoto mínění) vytvořil včera, když se s oběma setkal.
▪ Problémy odůvodnění:
▪S tvrdí A. To odůvodní propozicí B („S má dobrou paměť“, „použil jsem stejný měřící přístroj“, „měřil
jsem pečlivě a s dostatečnou pozorností“ atd.).
▪Ale – jak víme, že B je důvěryhodné odůvodnění? Potřebujeme odůvodnit i B → pomocí C.
▪A co teď s C? → D!
▪D? → E!
▪E? → …………….. ????
II. Co víme? A je to pravda?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
11
II. 2. Co je vědění?
C. Co je „odůvodněné“?
▪ Mějme propozici A („Petr je vyšší než Karel“), kterou si nějaký člověk (tj. „subjekt“ S,
zastánce tohoto mínění) vytvořil včera, když se s oběma setkal.
▪ Problémy odůvodnění:
▪… E? → …………….. ?
▪nekonečný regres – neukončený charakter poznávání a zdůvodňování, neustálé přibližování pravdě?
▪koherentismus – přesvědčení je odůvodněno celkem jiných přesvědčení, se kterým je „koherentní“, tj. jimž
neodporuje, s nimiž je v souladu X vnitřně koherentní mohou být různé teorie; koherentní mohou být i menší
soubory poznatků
▪fundacionalismus – existují základní propozice, jež není třeba dále odůvodňovat a jimiž je třeba odůvodnit
všechny další X ale které to budou a proč?
▪kruhové odůvodňování – argumentační chyba
II. Co víme? A je to pravda?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
12
II. 2. Co je vědění?
C. Co je „odůvodněné“?
▪ Problémy odůvodnění:
▪skepticismus
▪antický: nic nevíme jistě, vše může být tak i naopak – je třeba se zdržet úsudku, což nám přinese duševní klid, a to je
cílem života
▪metodický: R. Descartes – je třeba začít pochybovat úplně o všem, abychom nalezli nezpochybnitelný základ
(„pochybuji, tedy myslím, myslím, tedy jsem“), na němž pak lze vybudovat celý systém vědění – a to je cílem tohoto
postupu
▪„zdravý“: nepřijímat tvrzení nekriticky, ověřovat je, posuzovat zdroje a metody
▪radikální → mozek v kádi („brain in vat“, BIV) – popření spolehlivosti všech poznatků
II. Co víme? A je to pravda?
Animované vysvětlení myšlenkového experimentu
„mozek v kádi“
(https://www.youtube.com/watch?v=zO0sSJB1TrI&list=PL1NXgjXDUNJk_51d5AJzCj0Rl7avL5E9W&index=8)
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
13
II. 2. Co je vědění?
Tak jak je to s tím věděním?!
▪ ve velké většině situací bude použitelné ono „odůvodněné pravdivé mínění“:
▪vědění > mínění
▪vědění je pravdivé (mínění může být i nepravdivé)
▪vědění je nějak odůvodněné (spolehlivě odůvodněné, nikoli třeba pomocí FB!)
II. Co víme? A je to pravda?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
14
II. 3. Co je pravda?
Vědění má být pravdivé – co je pravda?
▪ Podle čeho rozhodnout, které tvrzení (propozice) je pravdivé? →
▪ Potřebujeme kritérium pravdivosti → potřebujeme říct, co je podstatou pravdy – je třeba
vytvořit teorii či koncepci pravdy.
▪ Pravda je: ……… totiž, ehm, i s pravdou je to složité… A existuje více teorií či koncepcí.
▪ Základní koncepce (teorie) pravdy:
A. korespondenční
B. koherenční
C. konsenzuální
D. pragmatická
II. Co víme? A je to pravda?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
15
II. 3. Co je pravda?
Vědění má být pravdivé – co je pravda?
Různé koncepce (teorie) pravdy:
A. korespondenční
• formulace
▪ „Propozice p je pravdivá tehdy a jen tehdy, když odpovídá [tj. koresponduje] faktu.“
▪ „Pravda je shoda rozumu a věci.“
• smysl a význam
▪ Nejstarší a nejintuitivnější koncepce – „pravda je, když se říká, jak to je“.
▪ Pro velkou většinu běžných situací dostačující a vyhovující.
• problémy
▪ V čem může spočívat shoda mezi naším poznatkem (výrokem) a faktickou fyzickou skutečností?
▪ Více pravdivých propozic o jednom a tomtéž faktu?
▪ „Petr je vyšší než Karel.“ „Karel je menší než Petr.“
▪ Co je vůbec „fakt“? → problém pravdivých negativních propozic:
▪ „Na tomto snímku není modrý slon.“ X „Na tomto snímku není černý slon.“
II. Co víme? A je to pravda?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
16
II. 3. Co je pravda?
Vědění má být pravdivé – co je pravda?
Různé koncepce (teorie) pravdy:
B. koherenční
▪ formulace
▪ „Propozice p je pravdivá tehdy a jen tehdy, pokud je v souladu (= je koherentní, tj. beze sporu) s jinými
propozicemi.“
▪ smysl a význam
▪ Charakterizuje postup vědeckého poznání.
▪ Vyhýbá se problémům korespondenční teorie.
▪ problémy
▪ Totéž tvrzení může být vzhledem k jednomu souboru propozic pravdivé, vzhledem k jinému nepravdivé – jaká je
tedy jeho pravdivostní hodnota?
▪ Tato teorie vlastně neříká, co je pravda.
II. Co víme? A je to pravda?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
17
II. 3. Co je pravda?
Vědění má být pravdivé – co je pravda?
Různé koncepce (teorie) pravdy:
C. konsenzuální
▪ formulace
▪ „Pravdou je to, na čem se shodne komunita.“
▪ smysl a význam
▪ Opět reflektuje vědecké zvyklosti (za nejlepší teorie, tj. teorie, jež se nejvíce blíží pravdě) je považována ta, na níž
se shodnou největší kapacity v oboru – samozřejmě na základě dostupných pozorování.
▪ Také se vyhýbá problémům korespondenční teorie.
▪ problémy
▪ Podobně jako koherenční teorie vlastně neříká, co je pravda.
▪ Různé komunity (i komunity vědců) se mohou shodnout na různých tvrzeních.
II. Co víme? A je to pravda?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
18
II. 3. Co je pravda?
Vědění má být pravdivé – co je pravda?
Různé koncepce (teorie) pravdy:
D. pragmatická
▪ formulace
▪ „Propozice je pravdivá tehdy a jen tehdy, pokud je užitečné v ni věřit“ (pokud se víra v ni „vyplatí“).
▪ smysl a význam
▪ Zaměření na praktický život – za pravdivé je považováno to, nás vede ke konzistentnímu pohledu na svět, ke
stabilitě a trvalým mezilidským vztahům.
▪ „Americká“ koncepce – pragmatismus, W. James, Ch. Peirce.
▪ problémy
▪ „Užitečné“ je subjektivní → pak je subjektivní i „pravdivé“.
▪ Pro stabilitu a vztahy různých skupin lidí mohou být užitečné různé „pravdy”.
II. Co víme? A je to pravda?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
19
II. 3. Co je pravda?
A tak co tedy je ta pravda?
▪ opět – v naprosté většině případů bude použitelná ta standardní a intuitivní korespondenční
koncepce pravdy
▪ ale je užitečné vědět, že v určitých situacích (např. na hranicích vědeckého poznání u obtížně
pozorovatelných jevů – černé díry, počátek vesmíru) je nutno pracovat i s jinými koncepcemi
(koherence poznatků, konsenzus vědců)
II. Co víme? A je to pravda?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
II. 4. Jak získat vědění a mít pravdu?
▪ jak směřovat k vědění či pravdě (metodologie, argumentace)
▪ zdroje (počátky) poznání
▪ svědectví
▪ paměť
▪ introspekce
▪ vnímání
▪ rozum
▪ logické vyvozování
▪ argumentace
II. Co víme? A je to pravda?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
▪ jak směřovat k vědění či pravdě (metodologie, argumentace)
▪ zdroje (počátky) poznání
▪ rozum
▪ logické vyvozování – základní úsudky s implikací:
Jestliže A, pak B.
▪ Definiční tabulka pravdivostních hodnot implikace v závislosti na pravdivostních hodnotách jejích částí:
A: 0 0 1 1
B: 0 1 0 1
Jestliže A, pak B: 1 1 0 1
II. Co víme? A je to pravda?
II. 4. Jak získat vědění a mít pravdu?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
▪ jak směřovat k vědění či pravdě (metodologie, argumentace)
▪ zdroje (počátky) poznání
▪ rozum
▪ logické vyvozování – úsudek:
Úsudek je logicky korektní (a závěr Z vyplývá z „premis“ P1, P2, …) právě tehdy, když platí, že za všech okolností,
kdy jsou pravdivé premisy, je pravdivý rovněž závěr.
Jestliže A, pak B.
A platí.
______________________________
Tedy, platí B.
Jestliže je den, pak je světlo. (1)
Je den. (1)
______________________________
Je světlo. (1)
modus ponens
Jestliže A, pak B.
Není pravda, že B.
______________________________
Tedy, není pravda, že A.
Jestliže je den, pak je světlo. (1)
Je tma (tj. není světlo). (1, tj. B=0)
______________________________
Není den. (1)
modus tollens
II. Co víme? A je to pravda?
II. 4. Jak získat vědění a mít pravdu?
A: 0 0 1 1
B: 0 1 0 1
Jestliže A, pak B: 1 1 0 1
A: 0 0 1 1
B: 0 1 0 1
Jestliže A, pak B: 1 1 0 1
Neempirický příklad:
Je-li x dělitelné 4, pak je dělitelné 2.
x není dělitelné 2.
____________________
x není dělitelné 4.
Neempirický příklad:
Je-li x dělitelné 4, pak je dělitelné 2.
x je dělitelné 4.
____________________
x je dělitelné 2.
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
▪ jak směřovat k vědění či pravdě (metodologie, argumentace)
▪ zdroje (počátky) poznání
▪ rozum
▪ argumentace
▪ argumentační vstřícnost X argumentační fauly
▪ argumentační vstřícnost
▪ snaha brát oponentovy argumenty v jejich zamýšlené podobě a v nejsilnější verzi
▪ argumentační fauly
▪ viz http://www.obcanskevzdelavani.cz/argumentacni-fauly
II. Co víme? A je to pravda?
II. 4. Jak získat vědění a mít pravdu?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
A. Co jsou argumentační fauly?
▪ „Argumentační fauly (neboli řečnické triky, argumentační klamy apod.) jsou v diskuzi používány za
účelem přesvědčení oponenta či publika o správnosti tvrzení mluvčího bez ohledu
na logickou platnost samotných argumentů. Mohou působit na emoce i na rozum, může se jednat o
přímý útok, ale i o manipulativní vsuvky. (…)
Některé fauly jsou úmyslné, jiných se může mluvčí dopustit omylem (například kvůli vlivu kognitivních
zkreslení). Úmyslné fauly bývají často součástí určité propagandy a využívají je ke své argumentaci
manipulátoři.“
(https://bezfaulu.net/argumentacni-fauly/)
▪ Proč nefaulovat?
▪korektní a věcně správná argumentace → lepší porozumění problému →
▪možnost objektivního racionálního praktického řešení problému →
▪snad i tolerantnější a mírnější mezilidské vztahy
II. Co víme? A je to pravda?
II. 5. Jak (argumentačně) nefaulovat!
Ukázka argumentačních faulů
v podání antických eristiků
https://www.youtube.com/watch?v=Jn
Rv_-gsOVs
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
B. Jak argumentačně nefaulovat – vybrané argumentační fauly
• argument neurčitou autoritou
• argument nekompetentní autoritou
• argument tradicí
• vyvolání soucitu
• zesměšňování
• toužebné přání
• argument jedinečnou příhodou
• popření příčiny
• potvrzení účinku
• logický kruh
• potvrzující slepota (konfirmační
zkreslení)
• chybné dilema
• kluzký svah
• zamlčení
• nevyvratitelnost
• útok na osobu (ad hominem)
• přesunutí důkazního břemene
• figurína (slaměný strašák)
• útok na původ tvrzení
• nelichotivé zařazení
II. Co víme? A je to pravda?
II. 5. Jak (argumentačně) nefaulovat!
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
II. Co víme? A je to pravda?
Shrnující otázky
▪ Čím se zabývá epistemologie?
▪ Jaké otázky si klade?
▪ Co jsou v epistemologii propozice?
▪ Jak je definováno vědění?
▪ Jak lze odůvodňovat domněnky?
▪ Co je v epistemologii skepticismus?
▪ Jaké koncepce pravdy znáte?
▪ V čem spočívají slabiny jednotlivých koncepcí pravdy?
▪ Jaké základní logické úsudky ovládáte?
▪ Z jakých zdrojů můžeme čerpat poznání?
▪ Jaké argumentační fauly znáte (a dokážete se jim vyhnout)?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů
27
Na viděnou příště v MS Teams!
II. Co víme? A je to pravda?
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů