Úvod do Aristotelovy „druhé“ a praktické filosofie 1 (IV.) 4.1. Zpět na Zemi – život (duše) Josef Petrželka, Katedra filosofie FF MU Jarní semestr 2021 Fyzika Metafyzika O vzniku a zániku O nebi O duši Etika Níkomachova Politika Meteorologiky 4.1. Zpět na Zemi – život Úvod do Aristotelovy „druhé“ a praktické filosofie 4. 1. Zpět na Zemi – život (duše) Plán výkladu o spise O duši A. Metodologie zkoumání duše (I 1) B. Vymezení duše (II 1) C. Duše a život – úrovně života (II 2-4) D. Vnímání jako funkce duše (II 5-12) E. Rozum a myšlení (III 4-6) F. Duše a počátek místního pohybu? (III 9-11) 4.1. Zpět na Zemi – život Metafyzika O nebi Meteorologiky Fyzika O vzniku a zániku O duši Etika Níkomachova Politika Úvod do Aristotelovy „druhé“ a praktické filosofie 4. 1. A. Metodologie zkoumání duše (I 1) ̶ Věda o duši je významná pro poznání přírody, neboť duše je „jakoby počátek živých bytostí“. ̶ témata psychologie: ▪ ke které kategorii duše náleží? ▪ je v možnosti nebo je určitou skutečností? ▪ je dělitelná nebo nedělitelná? ▪ jsou všechny duše stejnorodé nebo se liší druhově nebo rodově – tj. je druhově stejná či rozdílná např. duše lidská a duše jiných živočichů? ▪ jestliže není mnoho druhů duší, nýbrž jen mnoho částí jedné duše, je třeba zkoumat celou duši nebo části? ▪ je třeba poznat nejen podstatu, nýbrž i vlastnosti, protože ty nám umožňují vyjádřit se správněji i o podstatě ▪ jsou všechny duševní stavy sdíleny i tělem, nebo existuje zvláštní vlastnost duše samotné? → Metafyzika O nebi Meteorologiky Fyzika O vzniku a zániku O duši Etika Níkomachova Politika 4.1. Zpět na Zemi – život Úvod do Aristotelovy „druhé“ a praktické filosofie 4. 1. A. Metodologie zkoumání duše (I 1) Duše a typy věd ➢ poslední téma vedlo Aristotela k zajímavé úvaze: ▪ přírodovědec („fyzik“) – určení z hlediska látky: ▪ duševní stav jako určitý druh pohybu (hněv = var krve nebo tepla v srdci) ▪ dialektik – určení z hlediska tvaru a bytnosti (εἶδος καὶ λόγος [eidos kai logos]): ▪ hněv = touha po odvetě ̶ předměty věd – kam patří duše? ▪ fyzika – neodlučitelné, pokud je neodlučitelné ▪ matematika – neodlučitelné ve skutečnosti, avšak abstrahované od konkrétního tělesa (čára, plocha…) ▪ první filosofie – odlučitelné (odloučené) pokud je myšleno jako odloučené ▪ duševní stavy jsou neodlučitelné od těla → psychologie tedy spadá pod „fyziku“ ▪ a také si všimněme, že problematika duše nijak nesouvisí s etikou! Metafyzika O nebi Meteorologiky Fyzika O vzniku a zániku O duši Etika Níkomachova Politika 4.1. Zpět na Zemi – život Úvod do Aristotelovy „druhé“ a praktické filosofie 4. 1. B. a. Vymezení duše – předchůdci (I 2-5) Význam historického zkoumání koncepcí duše a. typická vymezení duše ▪ obecné chápání duše v řeckém myšlení: pohyb, vnímání, netělesnost (to poslední ale určitě ne u všech předchůdců!) b. duše a pohyb ▪ první obecná charakteristika → vztah k fyzice ▪ nastolení tématu duše jako počátku pohybu ▪ jak duše pohybuje tělem? vlastním pohybem, nebo nějak jinak? c. duše a poznání, vnímání ▪ druhá obecná charakteristika ▪ nastolení tématu poznávacích mohutností duše ▪ poznává se stejné stejným, nebo různé různým? Metafyzika O nebi Meteorologiky Fyzika O vzniku a zániku O duši Etika Níkomachova Politika 4.1. Zpět na Zemi – život Úvod do Aristotelovy „druhé“ a praktické filosofie 4. 1. B. b. Vymezení duše – Aristotelés (II 1) ̶ duše je tedy podstatou (οὐσία [úsiá], ve smyslu „tvar“ – εἶδος [eidos]) přírodního těla, které má v možnosti život ̶ duše je první skutečností (πρώτη ἐντελέχεια [próté entelecheia) organického těla ̶ duše je bytností (τὸ τί ἦν εἶναι [to ti én einai]) přírodního tělesa; znamená „být živým organismem“ ̶ jako taková je duše neoddělitelná od těla ▪ ale u některých jejích částí nemusí odloučení nic bránit, jestliže nejsou skutečností – ἐντελέχεια [entelecheia] – žádné části těla… ̶ určité tělo je určitou možností a skutečnost každé věci se přirozeně projevuje v její konkrétní možnosti, tj. ve vlastní látce → v určitém těle může být pouze určitá duše Metafyzika O nebi Meteorologiky Fyzika O vzniku a zániku O duši Etika Níkomachova Politika 4.1. Zpět na Zemi – život Úvod do Aristotelovy „druhé“ a praktické filosofie 4. 1. C. Duše a život – úrovně života (II 2-4) ̶ mít duši = žít. Ale co znamená „žít“? ̶ projevy života: ▪ myšlení ▪ smyslové vnímání ▪ pohyb a klid ▪ výživa, růst, ubývání ̶ úrovně života – podle počtu a druhu obsažených duševních mohutností (tj. např. rostliny a živočichové se liší v prvé řadě duší, nikoli tělem!): ▪ rostliny – vyživovací duše = nezbytná podmínka života → výživa a plození ▪ živočichové – navíc smyslové vnímání → žádostivost → schopnost pohybu ▪ člověk – navíc rozum → myšlení Metafyzika O nebi Meteorologiky Fyzika O vzniku a zániku O duši Etika Níkomachova Politika 4.1. Zpět na Zemi – život Úvod do Aristotelovy „druhé“ a praktické filosofie 4. 1. D. Vnímání jako funkce duše (III 1, 12-13) „Fyzika“ vnímání ̶ existuje pouze 5 smyslů a více nemůže: ▪ smysl odpovídá čidlu (např. zrak oku) ▪ čidla vnímají buď bezprostředně → hmat (+ chuť), nebo zprostředkovaně (zrak, sluch, čich) ▪ zprostředkovat vjem může pouze voda a vzduch ▪ čidlo musí být z téhož prvku, jako prostředí, aby mohlo vnímat předmět tímto prostředím zprostředkovaný ▪ oko je z vody, sluchový orgán ze vzduchu, čichový z obou a žádný smysl není z ohně, ze země snad jen hmat ▪ případný další smysl by musel mít čidlo z jiného prvku ̶ pohyb a klid, tvar, velikost, číslo postřehujeme jakýmsi společným smyslem, přičemž patero smyslů je vnímá „mimotně“ ̶ právě kvůli lepšímu postižení těchto společných vlastností máme více smyslů Metafyzika O nebi Meteorologiky Fyzika O vzniku a zániku O duši Etika Níkomachova Politika 4.1. Zpět na Zemi – život Úvod do Aristotelovy „druhé“ a praktické filosofie 4. 1. D. Vnímání jako funkce duše (III 1, 12-13) „Biologie“ vnímání ̶ pro živočicha je nezbytný pouze hmat: ▪ bez něj by se nemohl ničemu vyhnout a nepřežil by ▪ nevnímal by ani potravu (a tedy ani nenašel → nepřežil…) ▪ chuť je totiž také druhem hmatu ▪ bez ostatních smyslů (i bez chuti) může živočich žít ▪ ztráta hmatu znamená zánik celého živočicha (ztráta např. zraku ne) ➢ hmat je prvním a základním smyslem Metafyzika O nebi Meteorologiky Fyzika O vzniku a zániku O duši Etika Níkomachova Politika 4.1. Zpět na Zemi – život Úvod do Aristotelovy „druhé“ a praktické filosofie 4. 1. D. Vnímání jako funkce duše (II 5-12) Základní charakteristiky vnímání (II 12) ̶ smysl (jako duševní δύναμις [dynamis]) je schopen přijímat smyslové tvary bez látky, jako vosk přijímá znak prstenu bez železa nebo zlata ̶ smysl zaměřený na jednotlivý předmět bývá drážděn předmětem, který má barvu nebo chuť nebo zvuk (nikoli předmětem jako jednotlivinou, nýbrž jeho vlastnostmi) ̶ čidlo je (tělesné) ústrojí, v němž je taková schopnost ̶ čidlo představuje určitou střední hodnotu vnímané veličiny, od níž se připodobňuje podnětu (chladné  vlažné čidlo → teplé) ▪ tedy různé různým! Metafyzika O nebi Meteorologiky Fyzika O vzniku a zániku O duši Etika Níkomachova Politika 4.1. Zpět na Zemi – život Úvod do Aristotelovy „druhé“ a praktické filosofie 4. 1. D. Vnímání jako funkce duše (II 5-12) Vnímání z hlediska možnosti a skutečnosti (II 5) ̶ vnímání závisí na vnějším předmětu (nevidíme, když nemáme co vidět) → je mohutností, možností (δύναμις [dynamis]) ̶ co je schopné vnímat (tj. smyslový orgán), je v možnosti takové, jaké je ve skutečnosti to, co je předmětem vnímání (tj. vnější těleso) ̶ schéma procesu vnímání: 1. smyslový orgán pasivně „čeká“ na uskutečnění vjemu 2. podnět (vnější těleso) skrze prostředí zapůsobí na orgán, který působení „vytrpí“ 3. tímto působením se orgán připodobní podnětu a stane se stejným jako on ̶ příklad schématu: 1. ruka (kůže jako orgán hmatu) přivyklá prostředí nevnímá a „čeká“ na podnět 2. chladnější předmět při zprostředkovaném dotyku působí na teplejší ruku, ruka je vůči němu ve stavu trpnosti 3. ruka se jeho působením ochladí a připodobní předmětu Metafyzika O nebi Meteorologiky Fyzika O vzniku a zániku O duši Etika Níkomachova Politika 4.1. Zpět na Zemi – život Úvod do Aristotelovy „druhé“ a praktické filosofie 4. 1. D. Vnímání jako funkce duše (II 5-12) Schéma struktury vnímání na příkladu zraku (II 7) ̶ Předmět ▪ barva ̶ Prostředí ▪ něco průhledného, které je jako průhledné uskutečněno světlem (bez světla nelze vidět barvy) ̶ → Barva je hybným činitelem toho, co je průhledné. → Pohybuje průhledným, např. vzduchem, a jím uvádí v pohyb čidlo. → Vidění je tedy zprostředkováno prostředím mezi barvou a zrakem, které dráždí smyslový orgán. Metafyzika O nebi Meteorologiky Fyzika O vzniku a zániku O duši Etika Níkomachova Politika 4.1. Zpět na Zemi – život Úvod do Aristotelovy „druhé“ a praktické filosofie 4. 1. E. Rozum a myšlení (III 4-6) Rozumové poznání z hlediska možnosti a skutečnosti (III 4) ̶ myšlení podobně jako vnímání je dráždění tím, co je myslitelné ̶ rozum je neměnný, ale vnímavý pro tvar, v možnosti takový a takový → mohoucnost, δύναμις [dynamis] ̶ rozum v možnosti je v jisté míře myslitelnými předměty, ale ve skutečnosti není ničím, dokud nemyslí ̶ rozum poznává bytnost věcí, oddělenou od látky ̶ může myslet sám sebe, protože u bytostí bez látky je myslící a myšlené totožné Metafyzika O nebi Meteorologiky Fyzika O vzniku a zániku O duši Etika Níkomachova Politika 4.1. Zpět na Zemi – život Úvod do Aristotelovy „druhé“ a praktické filosofie 4. 1. E. Rozum a myšlení (III 4-6) Rozum činný a trpný – νοῦς παθητικὸς καὶ νοῦς ἀπαθής [nús pathétikos kai nús apathés] (III 5) ̶ u všech přírodních bytostí je třeba rozlišovat ▪ látku, která je u všeho možností ▪ příčinu a působícího činitele ̶ tedy také rozum je a) jednak takový, že se stává vším = možnost b) jednak takový, že jako jakási zdatnost všechno působí (podobně jako světlo činí možné barvy barvami skutečnými) = skutečnost ̶ ad a) παθητικός [pathétikos] = „trpný“, pomíjivý, proměnlivý ̶ ad b) ἀπαθής [apathés] = „bez trpění“ (neměnný) → činný (ποιητικός [poiétikos]), odloučený, nesmíchaný, nesmrtelný, věčný, jeho jsoucností je ἐνέργεια [energeia] ̶ srovnejte tento rozum s prvním pohybujícím nepohnutým! Metafyzika O nebi Meteorologiky Fyzika O vzniku a zániku O duši Etika Níkomachova Politika 4.1. Zpět na Zemi – život Úvod do Aristotelovy „druhé“ a praktické filosofie 4. 1. F. Duše a počátek pohybu (III 9-11) ̶ zdroj místního pohybu – jedna z nejzákladnějších charakteristik duše (viz výše!) ̶ působí pohyb celá duše, nebo jen její část? Která by to byla? ▪ vyživovací (θρεπτικόν [threptikon])? ▪ vnímavá (αἰσθητικόν [aisthétikon])? ▪ obrazivost, představivost (φανταστικόν [fantastikon])? ▪ rozum (λογιστικόν, νοῦς [logistikon, nús])? ▪ nebo snad žádostivost (ὀρεκτικόν [orektikon])? Metafyzika O nebi Meteorologiky Fyzika O vzniku a zániku O duši Etika Níkomachova Politika 4.1. Zpět na Zemi – život Úvod do Aristotelovy „druhé“ a praktické filosofie 4. 1. F. Duše a počátek pohybu (III 9-11) ̶ vyživovací mohutnost (θρεπτικόν) není zdrojem pohybu: ▪ místní pohyb je účelový na základě představivosti nebo žádostivosti – θρεπτικόν s nimi nespolupracuje ➢ rostliny nemají schopnost místního pohybu ̶ vnímavá mohutnost (αἰσθητικόν) není zdrojem pohybu: ▪ někteří živočichové mají smyslové vnímání, ale místně se nepohybují ̶ rozum (νοῦς) spíše není zdrojem pohybu: ▪ teoretický rozum se v principu vůbec nezabývá jednáním a nedává pokyny, co konat a nekonat – to je ovšem počátkem pohybu ▪ jestliže se rozum i zabývá praktickými záležitostmi, výsledek jeho úvahy nevede vždy k pohybu – může totiž nastat konflikt se žádostivostí Metafyzika O nebi Meteorologiky Fyzika O vzniku a zániku O duši Etika Níkomachova Politika 4.1. Zpět na Zemi – život Úvod do Aristotelovy „druhé“ a praktické filosofie 4. 1. F. Duše a počátek pohybu (III 9-11) ̶ žádostivost (ὀρεκτικόν) také není bezvýhradným zdrojem pohybu: ▪ zdrženliví lidé poslouchají rozum i proti žádosti ̶ tedy obrazivost, představivost (φανταστικόν)? → viz další úvaha Metafyzika O nebi Meteorologiky Fyzika O vzniku a zániku O duši Etika Níkomachova Politika 4.1. Zpět na Zemi – život Úvod do Aristotelovy „druhé“ a praktické filosofie 4. 1. F. Duše a počátek pohybu (III 9-11) ̶ zdrojem pohybu tedy může být rozum (ten praktický, který v úvaze směřuje k účelu) a žádostivost ̶ primárnější je však žádostivost, protože žádané je počátkem úvahy praktického rozumu ➢ → rozum nepohybuje bez žádostivosti, žádostivost bez rozumu či dokonce proti němu ano ▪ také obrazivost působí pohyb se žádostivostí ➢ žádostivost je hybným činitelem v duši ➢ jen ta živá bytost, jež má žádostivost, má také schopnost vlastního pohybu ̶ nezbytná je také obrazivost – rozumová (pouze u člověka) nebo vnímavá (i u zvířat) Metafyzika O nebi Meteorologiky Fyzika O vzniku a zániku O duši Etika Níkomachova Politika 4.1. Zpět na Zemi – život Úvod do Aristotelovy „druhé“ a praktické filosofie 4. 1. F. Duše a počátek pohybu (III 9-11) ̶ příčinné schéma pohybu živočicha: ▪ pohybující prvky ▪ nehybný předmět jako cíl = dobro ▪ pohybovaná a pohybující žádostivost jako úsilí o dobro ▪ tělesné ústrojí, jímž žádostivost působí pohyb těla ▪ děj, který náleží společně tělu i duši ▪ tento pohybový tělesný orgán není blíže určen ▪ pohybovaný živočich ̶ srovnejte s výkladem o počátku pohybu ve fyzice! Metafyzika O nebi Meteorologiky Fyzika O vzniku a zániku O duši Etika Níkomachova Politika 4.1. Zpět na Zemi – život Úvod do Aristotelovy „druhé“ a praktické filosofie 20 Příště – život usilující o dobro (člověk a etika, politika) 4.1. Zpět na Zemi – život Úvod do Aristotelovy „druhé“ a praktické filosofie