Avšak někdo si[PD1]  všimnul, že tento[PD2]  sobotní večer zůstaly otevřené (okenice).

Proto se po městě rozšířila hypotéza o tom, že se útok stal během dne, v pozdním odpoledni.

Ať už [PD3] oběť křičela nebo ne, nikdo nic neslyšel.

Nikdo ani nevěnoval pozornost rozbitému [PD4] oknu, nebo rámusu, který útočník v domě způsobil
rozbíjením věcí a už vůbec ne ozvěnám jeho opakovaných úderů.

Buď zaútočil toho rána, po dnech úzkostlivého sledování a číhání na svou oběť, při nichž si
všimnul, že otevřela okenice a začal[PD5]  se věnovat své práci, zatímco nejbližší sousedi ještě
spali. Nebo se v domě objevil v podvečer, kdy sousedi byli pryč nebo přilepeni k televizi. Nebo
byli jednoduše tak [PD6] unešení kouzlem této zářijové soboty a něžností přicházejícího večera.


Hodnocení:

Posun smyslu PD3, PD5, pozor na jazykovou přesnost: PD1, PD4 („rozbité okno“ je indicie pro zrak,
„rozbíjení“ pro sluch)

Formulace střízlivé, pěkné

________________________________

 [PD1] modalita vyjádřená min. kondicionálem: „musel všimnout/ nejspíš všimnul..“

 [PD2]stačilo by „ten/ onen“ = rekonstrukce okolností zločinu

 [PD3]se vztahuje k předchozímu, tedy k době zločinu; „Ať už to bylo jakkoli, pokud oběť
kříčela...“

 [PD4]lépe: třeskotu rozbíjeného okna = potřebujeme něco, co označuje zvuk, jako v dalších dvou
případech

 [PD5]-a, ta oběť

 [PD6]lépe: natolik (aby bylo jasné, že nic nevnímali)