Klasická hudba se v Německu těší velké oblibě

Bach, Beethoven, Brahms – klasičtí skladatelé, kteří jsou celosvětově známí a které si spojujeme
s Německem. Německo dnes zaujímá vůdčí postavení, pokud jde o financování kulturních institucí.

Ať se jedná o Bacha, Beethovena, Schumanna nebo Brahmse: Německo je známé svými mnohými skladateli.
Zvláště v roce 2020, v roce, ve kterém se slavily 250. narozeniny Beethovena, to bylo opět zřejmé:
orchestry na celém světě hrály v tomto roce jeho díla, především ale tomu tak bylo v Německu.

V roce 2018 bylo v Německu 129 veřejně financovaných orchestrů, mezi nimi světově proslulé jako
např. Berlínští filharmonikové. Kromě toho je v Německu ještě 80 pevných operních souborů – téměř
tolik jako ve zbytku ostatního světa. Zatímco se kritikové ptají, zda se potřebuje tolik státně
financovaných orchestrů a operních domů, myslí  Peter Lenz z Německé hudební rady: „Nemůže jich být
nikdy dost.“ Pro něj je důležitá kulturní rozmanitost – a ta je možná jen, když je velká nabídka.

Kulturní rozmanitost musí ale být financována: v Německu je kultura veřejně podporována více
(silněji), než v jakékoliv jiné zemi světa. V roce 2019 bylo na kulturní instituce vydáno přes
deset miliard euro, které byly placeny Spolkem, spolkovými zeměmi a městy. K tomu se připočítávají
peníze z Evropské unie, z hospodářství, od soukromých osob a nadací. V jiných zemích, např. v USA,
je podpora kultury financována téměř výhradně ze soukromých zdrojů.

Téměř 14 miliónů lidí v Německu hraje na nějaký nástroj nebo zpívá ve sboru. Hudební výchova se ale
koná především v hudebních školách a ne v normálních školách – je to něco, co kritizuje i Peter
Lenz. Ale i když na nástroj nenaučili hrát všichni Němci, poslouchá z nich 33 procent rádo
klasickou hudbu. I po roce 2020 se bude Beethovenova 9. symfonie se Schillerovou „Ódou na radost“
jistě hrát a bude často ke slyšení.