V zimě


Starý muž se probudil zimou.

Vlezla k němu pokrývkou a usadila se mu v plicích, vlhká a těžká.

Pomalu cítil, jak se bolest provrtává až k mozku, zasténal a zakašlal.

Potom zhluboka dýchal, ležel potichu na kuchyňské sofě a poslouchal tikot nástěnných hodin.

Světlo hvězd venku před oknem roztříštilo temnotu v nespočetné modré nuance.

Zvedl hlavu a namáhavě se podíval k bedně na dřevo.

Byla prázdná.

Teď musí už brzy vstát a jít ven pro nové dřevo.

 „Pojď sem, Zelenoočko“, řekl.

Kočka vyskočila ze stínu před sporákem a uvelebila se muži na hrudi.

Zasmál se.

„Jsi stále tlustší, ty jeden kocoure.“

Muž cítil, jak teplo z kocourova malého tělíčka proudí do jeho těla.

Tlumilo to bolest v jeho hrudi.

Tak chvíli leželi, stařec a kocour.

V bedně na dřevo to zašustilo a kočka skočila velkým skokem na podlahu a pronásledovala myš.

Stařec ležel a tiše sledoval lov.

Pak přišlo vylekané zapísknutí a triumfující kočka položila mrtvou myš na podlahu.

Muž řekl: „Dobře to udělals.“