svíčka, -y ž. (2. mn. -ček) 1. voskový, lojový ap. váleček opatřený uprostřed knotem a užívaný k svícení: svíce 1: vosková, stearínová s.; zapálit, rozžehnout svíčku; svítit si ve sklepě svíčkou; dát na hrob svíčku; hromničná s. (Něm.) hromnička; chlapec rovný jako s.; stát, jít rovně lako s.; (zemřel,) jako když sfoukne svíčku (Svět.), jako by svíčku zhasil (Něm.) rychle; ♦ svíčka mu dohořívá, dohořela (euf.) umírá, zemřel; zapálit někomu svíčku prokázat mu čest, předcházet si ho; zast. ob. pálit svíčku pánubohu i čertu předcházet si obě strany, být obojaký, vypočítavý; někdy třeba i čertu svíčku zažehnout (Něm.) ucházet se o přízeň u nemilého člověka; tak člověk někdy čertu svíčku zapálí (Neum.) zahřeší si; muž, jakého by se svíčkou nenašel (Šmil.) při nejpečlivějším hledání, pátrání; fyz. (mezinárodní) s. starší jednotka svítivosti 2. motor. součást zapalovacího ústrojí u zážehových a vznětových motorů: žhavicí s. 3. ob. expr. proužek hlenu stékající z nosu: ušpiněný kluk se svíčkou pod nosem 4. co připomíná svíčku (svislou polohou ap.): ob. a slang. udělat svíčku (na rukou) stojku; sport. slang. vysoko zahraný míč (zprav. v kopané n. v tenisu); let. slang. strmé až kolmé stoupání letadla; → zdrob. k 1, 3 svíčička, -y ž.: barevné s-y na vánočním stromku; dort k narozeninám s devíti s-mi (s počtem naznačujícím věk); příd. svíčičkový: s. stojánek https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledat&heslo=sv%C3%AD%C4%8Dka&sti=EMPTY&where=hesla&hsubs tr=no svíčk|a, -y f 1 bujía f, vela f, candela f, Am parafina f, cera f; (tlustá, dlouhá) cirio; dohořívající ~ cabo m, Am mecho m; ohořelá | rozteklá ~ moco m, vela chorreada; elektrické -y na vánoční strom guirnalda f para árbol de Navidad ■ jako ~ (rovný) derecho como una vela, más derecho que un huso; ~ mu dohořela kniž. euf. (zemřel) se le acabó la candela; obětovat | zapálit jednu -u pánubohu a jednu čertovi expr. encender˙ | poner˙ una vela a San Miguel | a Dios y otra al diablo 2 fyz. (jednotka síly světla) bujía f lumínica | luminosa, lumen m 3 sport. slang. (v kopané) golpe m alto; (v let. akrobacii) ascenso m vertical, trepada f; (v tělocviku) farol m 4 fyz. bujía f (de ignición, de encendido), candela f; žhavicí ~ bujía incandescente 5 lid. expr. (u nosu) vela f; má -y u nosu le cuelgan˙ velas de la nariz Josef Dubský: Česko-španělský slovník svíčk|a, -y f 1. (svíce) bougie f; hromničná ~a cierge m bénit de la Chandeleur; kostelní ~a cierge m; lojová ~a chandelle f; oltářní ~a bougie d´autel; velikonoční ~a cierge m pascal; vosková ~a bougie de cire ■ kousek/zbytek ~y lumingon m; při svíčce à (la lueur de) la bougie; rovný jako ~a droit comme un cierge; rozžehnout ~u allumer une bougie; svítit si ~ou s´éclairer la bougie/ à la chandelle 2 tech. bougie f; vyměnit ~y u auta changer les bougies d´une voiture 3 ob. (h´en u nosu) morve f; mít -u u nosu avoir la goutte/la morve au nez 4 sport., let. slang. chandelle f; těl., slang. arbre m fourchu; udělat ~u v tenise faire une chandelle au tennis Václav Vlasák: Česko-francouzský slovník svíčka ž e Kerze (-, -n) ; I. lojová s. e Talgkerze ; obětní s. e Opferkerze ; stearinová s. e Stearinkerze ; s. kape e Kerze, s Licht tropft ; světlo svíčky s Kerzenlicht, s Kerzenschein ; pracovat při svíčce bei Kerzenlicht arbeiten ; hořet jako svíčka lichterloh brennen ; II. fyz. svítivost dvaceti svíček e Lichtsterke von zwanzig Kerzen ; III. tech. (zapalovací) s. e Zündkerze, e Kerze IV. sport. kopnout svíčku eine Kerze schieβen ; V. stát rovně jako s. kerzengerade stehen ; ♦ s. mu dohořela sein Leben erlosch (wie eine Kerze) ; zapálit čertu svíčku dem Teufel eine Kerze anzünden Hugo Siebenschein: Česko-německý slovník svíčk|a, -y f-32 1 (ke svícení) kaars -en; čajová s. waxinelichtje het, -s ; zapálit // sfouknout ~u de kaars ^àaansteken // ^àuitblazen 2 motor. bougie -s fr. ; vyčitstit ~y de bougies schoonmaken 3 sport. kaars, kaarshouding 4 přen. hov. má u nosu ~u hij heeft een snottelbel Emmy Máčelová van den Broeke, Dana Spěváková: Česko-nizozemský slovník