1 ISLÁM (RLBCA008 / RLA08) Attila Kovács Ústav religionistiky FF MU Brno jarní semestr 2021 místnost: online MS Teams čas: čtvrtek 18:00-21:40, 11. a 25. březen, 8. a 22. duben, 6. a 20. kveten CÍLE KURZU Hlavním cílem kurzu je zavést studenti do studia islámu. Kurz je obecním úvodem ke kultuře, náboženství, dějinám, základním směrům a frakcím, jakožto i k eschatologii, kosmologii, dále k faktografii a základním aspektům v islámské mystice, filozofii a dogmatice apod. Po absolvování kurzu studenti získají schopnost se orientovat ve výše uvedených aspektech islámu. PODMÍNKY ÚSPĚŠNÉHO ABSOLVOVÁNÍ A ZPŮSOB HODNOCENÍ Písemní test: Dva online testy, 1. test bude z témat probíraných na blocích 1.-3. a test 2. z témat z bloků 4.-6. Rozsah testů je určen s následnou literaturou (v studijních materiálech IS): KROPÁČEK, Luboš, Duchovní cesty islámu, Praha, Vyšehrad, 1993. (a pozdější vydání) Judaismus, křesťanství, islám, H. Pavlincová & B. Horyna (eds.), Olomouc, Nakladatelství Olomouc, 2003. (islámská část) Termín: „nulté termíny“ průběžně: 1. test 15. 4. 2021 a 2. test 25. 5. 2021, řádné a opravní termíny během zkušebního období Podíl testu na celkovém hodnocení: pro kolokvium: 100%, pro zkoušku: 50% Ústní zkouška: V rozsahu celého kurzu, na základě tematických okruhů (v studijních materiálech IS). Pro připuštění k ústní zkoušce je nutné získat z testů min. 60% z celkového počtu bodů. Podíl ústní části na celkovém hodnocení zkoušky: 50% Termín: ve zkušebním období Celkové hodnocení: A (100-93 %) B (92-85 %) C (84-78 %) D (77-69 %) E (68-60 %) F (59 % a míň) 2 HARMONOGRAM KURZU 1. blok (11. 3. 2021) Úvod: harmonogram a rozsah kurzu, přehled základní literatury, úvod do problematiky. Džáhilíja, prorok Muhammad a vznik islámu Džáhilíja: Náboženské, společenské a geopolitické poměry, Mekka a Arabský poloostrov před vznikem islámu. Prorok Muhammad: Muhammadovi životopisy (síra a maghází) a kritika zdrojů. Muhammad jako člověk (jeho osoba, rodina, klan, kmen), posel (rasúl) a prorok (nabí), přijetí a osudy islámu v Mekce, první muslimové, hidžra. Muhammad jako sociální reformátor, voják, politik, náboženský reformátor a vůdce. Profilování islámu (millat Ibráhím), prorok a umma (ansár a muhádžirún, tzv. medínská ústava), razie, boje, dobytí Mekky, poslední roky, smrt. 2. blok (25. 3. 2021) Islámské frakce, směry a proudy Vývoj islámu po Muhammady smrti: tzv. správně vedení, nebo pravověrní kalifové, ridda a fitna. Sunnité (ahl as-sunna wa džamác ), cháridžité (chawáridž) a šíc ité (šíc at c Alí), prvotní vývoj muslimské komunity. Šíc a (šíc at c Alí): zajdíja (šíc ité 5 imámů), ismác ílíja (šíc ité 7 imámů) (qarmatí, nizáíja / „asasíni“), ithnác ašaríja (šíc ité 12 imámů), „extrémisté“ / ghulát (nusajríja / alawíja, alevité, drúzové, jazídové, ahl-e haqq a jiní). Reformní skupiny (ahmadíja, bábíja, bahá’í). 3. blok (8. 4. 2021) Korán a prorocká tradice al-Qur’án al-karím: definice, vznik (a způsob zvěstování), struktura, forma, dynamika (problematika tzv. satanských veršů apod.), funkce a význam, problémy a proces kodifikace; výklad a způsob čtení, tafsír. Minulost a současnost Koránu, reálie. Formování a zdroje prorocké tradice: Sunna a hadíth: struktura, funkce, proces tradování, sbírky, kritika a otázky důvěryhodnosti. Islám jako nábožensko-právní systém Základní principy a struktury islámské tradicie. A. Dogma (c aqída) a základní principy islámu (usúl ad-dín) „kořeny“ (usúl) a „větve“ (furúc ) víry, 1. jednota (tawhíd): víra + „činy“, 2. posvátné knihy, 3. proroctví (nubuwwa): islámské dějiny spásy, millat Ibráhím, 4. angeologie (al-malá’ika), 5. predestinace (al-qadar) a boží spravedlivost (c adl), 6. den posledního soudu (jawm ad-dín) a vzkříšení (mac ád), 7. imámát (imáma) – šíc itský princip. B. Etika (ádáb) C. Normy lidského chování: c ibádát (vztah člověk-Bůh), muc ámalát (vztah člověk-člověk, rodinné, dědičné právo), c uqúbát (zákazy a příkazy, trestní právo). Fiqh a islámský právní systém: klasifikace lidských skutků (fard / wádžib, mandúb, mubáh, makrúh, harám a halál), základy fiqhu: Právní postupy (qijás – analogie, idžmác – konsensus, ra’j – osobní názor, idžtihád – vlastní rozhodnutí), muqallid a mudžtahid, právní školy (sunnitské: hanafí, málikí, šáfic í, hambalí, šíc itské: džac farí, zajdí, ibádí). Náboženští specialisté: c ulamá‘ a fuqahá‘, vývoj a proměny islámských struktur. Koránské školy, madrasy a univerzity, knižnice. Šíc itské a sunnitské instituce. Fatwá a muftí. 3 4. blok (22. 4. 2021) Pět pilířů víry (arkán ad-dín) 1. vyznání výry (šaháda), 2. modlitba (salát), 3. půst (saum / sijám) v měsíci ramadán 4. almužna (zakát a sadaqa), 5. pouť (hadždž) do Mekky Život a prostředí muslima, muslimské reálie Od kolísky k hrobu, islám jako životný styl, životní zastávky (narození, obřízka, svatba, smrt), náboženský kalendář a svátky. 5. blok (6. 5. 2021) Islámská eschatologie a kosmologie Stvoření světa a „islámské dějiny“, proroci, poslední soud, konec světa a Mahdí. Svět a jeho obyvatelé, nebo, země, peklo, ďáblové a džinnové, lidé, angelologie. Islámská filozofie a rozvoj muslimské vzdělanosti Směry a tendence v islámskí filozofii (falsafa) a doktrnární rozvoj islámu: muc tazila: qadaríja vrz. džabríja. Syntéze ortodoxie a filozofie: al-Ašc arí a al-Máturídí. Filozofové na východě (al-Kindí, ichwán as-safá´, al-Farábí, Ibn Síná) a na západě (Ibn Tufajl, Ibn Rušd). Pozdější vývoj (al-Ghazálí, ar-Rází, Nasafí, aš-Šachrastání, Ibn Tajmíja). Islámská mystika a lidový islám Súfismus (tasawwuf) a cesty askeze (zuhd) a poezie, súfijské techniky a reálie, taríqy, al-Halládž, Ibn al-c Arabí, sufijská poezie (Háfez, Sá’adí, Rúmí); kult „svatých mužů“, amulety, magie apod. 6. blok (20. 5. 2021) Islámský reformizmus a islamizmus Islámské „sociální hnutí“: wahhábovské hnutí a Muhammad ibn c Abd al-Wahháb. Sanúsíja a Muhammad ibn c Alí as-Sanúsí. Mahdíja a Muhammad Ahmad al-Mahdí. Nahda: Džamál ad-Dín al-Afghání, Muhammad c Abduh, Muhammad Rašíd Ridá. Islamizmus, islámský radikalizmus, fundamentalizmus, politický islám apod. Genealogie a hlavní směry islamizmu. Základní cíle a doktríny islamizmu, „islamizace společnosti“ (shora nebo zdola?), dac wa wa džihád a „islámský řád“ (nizám al-islámí). Hlavní seskupení a organizace islamizmu: Asociace muslimských bratrů (Džamác at al-ichwán al-muslimín), Egypt: (Hasan al-Banná, Sajjid Qutb, současnost). Skupiny „přímé akce“: at-Takfír wa ’l-hidžra, Džamác át islámíjja, al-Džihád. Frakce bratrství v Sýrii, Jordánsku a Palestině. Šíc itský islámský radikalizmus, Irán: „Islámská revoluce“, ájatolláh Rúholláh Chomejní a velájet-e faqíh, export revoluce, současní íránské „reformy“ a trendy. Libanon: hnutí c Amal a Hizballáh. Šíc a v Iráku. Salafizmus a džihádizmus (od afgánských mudžáhidů přes al-Qác idu po Dác iš). Islám a Západ, muslimové na západě, islámofobie Islám a Západ: orientalizmus a „střet civilizací“. Islám a muslimové v USA, Evropě, Československu, ČR a SR, Islámofobie. VYBRANÁ BIBLIOGRAFIE Primární / pramene BAJÁTOVÁ, Moždeh, DŽAMNIJÁ, Mohammad Alí, Příběhy z pouští a zahrad. Moudrosti a příběhy ze života nejznámějších súfijských mistrů, Praha, Portál, 1999. AL-GHAZÁLÍ, Abú Hámid, Ghazálího výklenek světel, Praha, Academia, 2012. HAERI, Šajch Fadhlalla, Základy islámu, Praha, Votiba, 1996 = Islám, Bratislava, Ikar, 2000. 4 IBN ISHÁK, Život Muhammada Posla Božieho, (slov. trans. Ján Pauliny), Bratislava, 1967, 2003. IBN RUŠD, Abú ´l-Walíd, Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, Praha, Academia, 2012. IBN TUFAJL, Abú Bakr, Živý, syn bdícího, , Praha, Academia, 2011. AL-KISÁ´Í, Abú ´l-Hasan, Kniha o počiatku a konci. Islamské mýty a legendy, Bratislava, Tatran, 1980. Korán, (czech trans. Ivan Hrbek), Praha, Odeon, 1972 a mnohé další vydání. LANDOLT, Hermann & SHEIKH, Samira & KASSAM, Kutub (eds.), An Anthology of Ismaili Literature: A Shic i Vision of Islam, London – New York, I.B. Tauris - The Institute of Ismaili Studies, 2008. AN-NAFZÁVÍ, Šejch sídí Muhammad, Zahrada vůní pro potěšení myslí, Praha, Dar Ibn Rushd, 2001. Sekundární / literatura BARŠA, Pavel, Západ a islamizmus. Střet civilizací, nebo dialog kultur?, Brno, CDK, 2001. BERÁNEK, Ondřej & OSTŘANSKÝ, Bronislav (eds.), Stíny minaretů. islám a muslimové jako předmět českých veřejných polemik, Praha, Academia, 2016. BERÁNEK, Ondřej & OSTŘANSKÝ, Bronislav (eds.), Islámský stát. Blízký východ na konci časů, Praha, Academia, 2016. BEZOUŠKOVÁ, Lenka, Islámské rodinné právo se zaměřením na právo manželské, Praha, Leges, 2013, BRETT, Michael, FORMAN, Werner, Mauri: Islám na Západe, Bratislava, Tatran, 1989. BUREŠ, Jaroslav & ČEJKA, Marek & DANIEL, Jan, Muslimské bratrstvo v současnosti, Praha, Academia, 2017. CORNE, Patricia, COOK, Michael, Hagarism: The Macing of the Islamic World, Cambridge, Cambridge U.P., 1977. COOK, Michael, Muhammad, Praha, Odeon - Argo, 1994. CHITTICK, William C., Science of the Cosmos, Science of the Soul: The Pertinence of Islamic Cosmology in the Modern World, Oxford, Oneworld Publications, 2007. CARDINI, Franco, Evropa a islám, Praha, Nakladatelství Lidové noviny, 2004. COOK, David, Studies in Muslim Apocalyptic, Princeton – New Jersey, Darwin Press, 2002. DAFTARY, Farhad, The Ismāc īlīs: Their History and Doctrines, Cambridge, Cambridge University Press, 2007. DAKAKE, Maria Massi, The Charismatic Community: Shic ite Identity in Early Islam, Albany, State University of New York Press, 2007. DELCAMBROVÁ, Anne-Marie, Muhammad slovo Alláhovo, Bratislava, Slovart, 1996. DENNY, Frederick M., Islám a muslimská obec, Praha, Prostor, 1998. DEÁK, Dušan & PIRICKÝ, Gabriel & SLOBODNÍK, Martin(eds.), Súčasné podoby súfizmu od Balkánu po Čínu, Bratislava, Univerzita Komenského, 2010. DEÁK, Dušan, Indickí svätci medzi minulosťou a prítomnosťou, Trnava, FF Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnave, 2010. DROZDÍKOVÁ, Jarmila, Lexikón islámu, Bratislava, Kalligram, 2005. The Encyclopedia of Islam, New Edition, 12 volls. + index, Leiden, E.J. Brill, 1986-2004. Encyclopaedia of the Qur’ān, 6 volls., Leiden - Boston, E.J. Brill, 2001-2006. FILIU, Jean-Pierre, Apokalypsa v islámu, Praha, Volvox Globator, 2011. GEERTZ, Clifford, Islam Observed. Religious Developement in Morocco and Indonesia, New Haven – London, Yale University Press, 1968. GOMBÁR, Eduard, Úvod do dějin islámských zemí, Praha, Najáda, 1994. HALLAQ, Wael B., The Origins and Evolution of Islamic Law, Cambridge - New York, Cambridge University Press, 2005. HENTSCHEL, Kornelius, Geister, Magier und Muslime. Dämonenwelt und Geisteraustreibung im Islam, München, Diederichs Verlag, 1997. HILLENBRANDOVÁ, Carole, Islám. Historie, současnost a perspektivy, Praha, Paseka, 2017. Judaismus, křesťanství, islám, H. Pavlincová & B. Horyna (eds.), Olomouc, Nakladatelství Olomouc, 2 2003. KAMALI, Mohammad Hashim, Shari‘ah Law: An Introduction, Oxford, Oneworld, 2008. 5 KEPEL, Gilles, Boží pomsta. Křesťané, Židé a muslimové znovu dobývají svět, Brno, Atlantis, 1996. KEPEL, Gilles, Allah in the West. Islamic Movements in America and Europe, Standford, Standford University Press, 1997. KLAPETEK, Martin, Muslimské organizace v Německu, Rakousku a Švýcarsku, Brno, CKD, 2011. KOVÁCS, Attila, Alláhovi bojovníci. Vizuálna kultúra radikálnych islámskych hnutí, Bratislava, Chronos, 2009. KROPÁČEK, Luboš, Duchovní cesty islámu, Praha, Vyšehrad, 1993. KROPÁČEK, Luboš, Islám a Západ, Praha, Vyšehrad, 2002. KROPÁČEK, Luboš, Súfismus: Dějiny islámské mystiky, Praha, Vyšehrad, 2008. LANGE, Christian, Paradise and Hell in Islamic Traditions, Cambridge - New York, Cambridge University Press, 2016. LEWIS, Bernard, Kde se stala chyba? Vliv Západu na Střední Východ a jeho následná odpověď, Praha, Volvox Globator, 2003 a 2016. MALECKÁ, Jana, Narození, svatba a pohřeb v sunnitském islámu, Brno, Masarykova univerzita Filozofická fakulta - Ústav evropské etnologie, 2014. MALIK, Zafar Abbas & SARDAR, Ziauddin, Islám, Praha, Portál, 2004. MAREŠ, Miroslav a kol., Ne islámu! Protiislámská politika v České republice, Brno, CDK, 2015. MENDEL, Miloš, S puškou a Koránem: Pojmy a argumenty soudobého islámského fundamentalismu, Praha, OÚ AV ČR, 2008. MENDEL, Miloš, Islám jako nepřítel? Eseje a poznámky k dějinám a současnosti islámu, Brno, Masarykova univerzita, 2014. MENDEL, Miloš, Muslimové a jejich svět. O víře, zvyklostech a smýšlení vyznavačů islámu, Praha, Dingir, 2015. MENDEL, Miloš & KOUŘILOVÁ, Iveta (eds.), Cesta k prameni. Fatvy islámských učenců k otázkám všedního dne, Praha, OÚ AV ČR, 2003. MENDEL, Miloš & OSTŘANSKÝ, Bronislav & RATAJ, Tomáš, Islám v srdci Evropy: Vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí, Praha, Academia, 2008. MÜLLER, Zdeněk, Islam, historie a současnost, Praha, Svoboda, 1997. NASR, Seyyed Hossein & DABASHI, Hamid & NASR, Seyyed Vali Reza (eds.), Shi'ism: Doctrines, Thought, and Spirituality, Albany, State University of New York Press, 1988. NASR, Seyyed Hossein & LEAMAN, Oliver (eds.), History of Islamic Philosophy, London – New York, Routledge, 1996. NOVÁKOVÁ, Nea, Předislamští Arabové, Praha, SPN, 1969. OBUCHOVÁ, Ľubica (ed.), Variace na Korán. Islám v diaspoře, Praha, OÚ AV ČR, 1999. OSTŘANSKÝ, Bronislav, Dokonalý človek a jeho svět islámské mistiky, Praha, OÚ AV ČR, 2004. OSTŘANSKÝ, Bronislav, Hledání skrytého pokladu, Praha, OÚ AV ČR, 2008. OSTŘANSKÝ, Bronislav, Malá encyklopedie islámu a muslimské společnosti, Praha, Libri, 2009. OSTŘANSKÝ, Bronislav, Atlas muslimských strašáků aneb vybrané kapitoly z "mediálního islámu", Praha, Academia, 2014. OSTŘANSKÝ, Bronislav (ed.), Smrt, hroby a záhrobí v islámu. Poslední věci člověka pohledem muslimských pramenů, Praha, Academia, 2014. OSTŘANSKÝ, Bronislav (ed.), Islamofobie po česku: Český odpor vůči islámu, jeho východiska, projevy, souvislosti, přesahy i paradoxy, Praha, Vyšehrad, 2018. PETRÁČEK, Karel, Islám a obraty času, Praha, Orbis, 1969. PETRÁČEK, Karel, HRBEK, Ivan, Muhammad, Praha, Orbis, 1967. RENARD, John, The A to Z of Sufism, Lanham – Plymouth, The Scarecrow Press, 2009. ROBINSON, Francis, Svĕt islámu, Praha, Knižní klub, 1996. ROSEN, Lawrence, The Justice of Islam. Comparative Perspectives on Islamic Law and Society, Oxford – New York, Oxford University Press, 2000. SAID, Edward W., Orientalismus, Praha, Paseka, 2006. SCHIMMEL, Annemarie, The Mythical Dimensions of Islam, Chapel Hill, University of North California Press, 1975. SOBHANI, Ayatollah Jac far, Doctrines of Shic i Islam: A Compendium of Imami Beliefs and Practices, New York – London, I.B. Tauris - The Institute of Ismaili Studies, 2001. TAUER, Felix, Svĕt islamu. Jeho dĕjiny a kultura, Praha, Odeon, 1984, 2007. 6 TOPINKA, Daniel (ed.), Muslimové v Česku. Etablování muslimů a islámu na veřejnosti, Praha, Barrister & Principal, 2016. VESELÝ, Rudolf, Přehled politických a kulturních dějin islámských zemí od vzniku islámu do konce 18. století, 2 volls., Praha, Karolinum, 1991. WAARDENBURG, Jacques, Islam. Historical, Sociological and Political Perspectives, Berlin – New York, Walter de Gruyter, 2002. WINTER, Tim (ed.), The Cambridge Companion to Classical Islamic Theology, Cambridge – New York, Cambridge University Press, 2008. EL-ZEIN, Amira, Islam, Arabs, and the Intelligent World of the Jinn, Syracuse - New York, Syracuse University Press, 2009. Poznámka k transkripci arabštiny písmeno poměňovaní výslovnost přepis ‫ا‬ alif dlouhé „á“, může být i nositelem hamzy á ‫ء‬ hamza ráz, hiatus ’ ‫ب‬ bá přibližně české „b“ b ‫ت‬ tá přibližně české „t“ t ‫ث‬ thá přibližně hláska na začátku anglické „think“ th ‫ج‬ džím přibližně české „dž“ dž ‫ح‬ há hrdelní „h“ h ‫خ‬ chá přibližně české „ch“ ch ‫د‬ dál přibližně české „d“ d ‫ﺫ‬ dhál přibližně hláska na začátku anglické „this“ dh ‫ر‬ rá přibližně české „r“ r ‫ز‬ zájn přibližně české „z“ z ‫س‬ sín přibližně české české „s“ s ‫ش‬ šín přibližně slovenské „š“ š ‫ص‬ sád emfatické, silně artikulované „s“ s ‫ض‬ dád emfatické, silně artikulované „d“ d ‫ط‬ tá emfatické, silně artikulované „t“ t ‫ﻅ‬ zá emfatické, silně artikulované „z“ z ‫ع‬ c ajn hrdelní, úžinová hlásná souhláska c ‫غ‬ ghajn silně artikulované „ráčkované“ „r“ gh ‫ف‬ fá přibližně české „f“ f ‫ق‬ qáf hluboko v hrdle tvarované „k“ q ‫ك‬ káf přibližně české „k“ k ‫ل‬ lám přibližně české „l“ l ‫م‬ mím přibližně české „m“ m ‫ن‬ nún přibližně české „n“ n ‫ه‬ há přibližně české „h“ h ‫و‬ wáw přibližně anglické „w“ nebo dlouhé „ú“, může byť aj nositelem hamzy w / ú ‫ي‬ já přibližně české „j“ nebo dlouhé „í“, může byť aj nositelem hamzy j / í