Umění 19. století • • Gabriel-Max-Affen-als-Kunstrichter Umění „dlouhého 19. století“ (1780-1918) Styly a směry, sdružení a umělci •Neo/klasicismus (David, Ingres, Canova, Thorvaldsen, Soane, Klenze) •Umělci imaginace a iracionality: Goya, Füssli, Blake •Nazaréni (Cornelius, Overbeck, Führich, Tkadlík) •Romantismus a realismus v malířství (Géricault, Delacroix, Courbet, Daumier, Barbizonská škola: Millet ad., Purkyně, Čermák, Pinkas) •Reformátoři krajinomalby: Constable a Turner •Prerafaelité (Millais, Hunt, Rossetti) •Ruskinovy teorie, hnutí Arts and Crafts •Architektura historismu (Semper, Le Duc, Hansen, Zítek) •Akademismus a salónní umění (Couture, Makart, Brožík, Hynais) • Umění „dlouhého 19. století“. Styly a směry, sdružení a umělci /dokončení/ •Počátky fotografie (Niépce, Daguerre, Fox Talbott) •„Česká národní klasika“: generace Národního divadla i je-jí předchůdci (Zítek, Levý, Myslbek, Mánes, Aleš, Brožík) •Impresionismus ve Francii (Manet, Monet, Renoir, Degas) •Impresionismus v Čechách (Radimský, Slavíček, Hude-ček) •Reformní směry v sochařství (Rodin, Bílek) •Secese (Horta, Gaudí, van de Velde, Beardsley, Mucha) •Postimpresionismus (Cézanne, Gauguin, van Gogh, Seurat) •Avantgardní směry - fauvismus, expresionismus, kubis-mus, futurismus, abstrakce Počátky neo/klasicismusmu Anton Raphael Mengs, J. J. Winckelmann, cca 1777 Jacques Louis David, Přísaha Horatiů, 1784-85 Antonio Canova, Amor a Psyché, 1787 01 MengsWinckelm 03 canova 03 Umění neo/klasicismusmu Leo von Klenze, Walhalla u Řezna 1830-1842 J. G. Schadow, busta M. Koperníka Walhalla_innen Walhalla_aussen Copernicus_Walhalla Horace Walpole /autor gotického románu Otrantský zámek/ Strawbery Hill, Twickenham, 1749-1777 /novogotika jako exotismus a zároveň inspirace pro romantickou fázi historicismu/ walpole 01 walpole 02 Historicismus v architektuře - teoretické koncepty •Heinrich Hübsch, In welchem Stil sollen wir bauen, 1828 (V jakém stylu máme stavět) •Gottfried Semper, Die vier Elemente der Baukunst. Ein Beitrag zur vergleichenden Baukunde, 1851 (Čtyři elementy stavitelství. Příspěvek k srovnávací stavební vědě) •Týž, Der Stil in den technischen und tektonischen Künste oder Praktische Aesthetik, 1861-1863 (Styl v technických a tektonických uměních neboli Praktická estetika) • Semper portrét 1871 Gottfried Semper, Opera v Drážďanech, od 1838 • Semper opera Dresden od 1838 Eugène Emmanuel Viollet-le-Duc ilustrace k jeho spisu o architektuře, 1872 obnova města Carcassonne, od 1844 42 Carcassone Josef Zítek Národní divadlo v Praze, 1868-1881, po požáru upraveno do 1883, spolupráce Josef Schulz DSC_0008 Kritika architektonického historicismu •Rozpor mezi bytím a vědomím, nepůvodnost – pouhé výpůjčky z historie, neschopnost vytvořit styl pro moderní dobu, opomíjení podstaty architektury (práce s prostorem) atd. •Durtal, hrdina Huysmansova románu Katedrála: “jest tomu již hezká doba, co [Francie] nezrodila architekta; lidé, kteří se zahalují v toto jméno, jsou jen fušeráky, zedníky bez vší osobitosti, bez vší vědy. Nedovedou již ani obratně plagovati svých předchůdců! Čím jen jsou nyní? Příštipkáři kaplí, látaři chrámů, ševci, prťáky!“ Joris-Karl Huysmans: Katedrála (přel. F. Odvalil), Nový život 9, 1904, s. 77. Huysmans chartres ChartresSouthDehioVonBezold Architektura historicismu ve střední Evropě •Periodizace podle Renate Wagner-Rieger: •romantický historicismus, 1830-1860 •přísný historicismus, 1850-1880 •pozdní historicismus a secese, 1880-1914 • 57 romantický historicismus přestavba zámku Lednice 1846-1858 přísný historicismus Theofil Hansen, Besední dům v Brně, 1871-1873 DSC_0020 pozdní historicismus F. Fellner a H. Hellmer ml., Mahenovo divadlo v Brně, 1881-1882 03_Mahenovo RTEmagicC_h_md1_jpg Nazaréni •1809 šest studentů vídeňské akademie založilo Spolek sv. Lukáše, k nim se postupně přidali další přívrženci, část z nich zůstala ve Vídni a někteří odešli do Říma, kde se usadili ve františkánském klášteře S. Isidoro •název se odvozuje podle vlasů „alla Nazzarena“ – stylizace do podoby Krista a jeho pokračovatelů •první výtvarná skupina v novodobých dějinách, jejím cílem byla obnova církevního umění a kolektivní způsob života a práce •vlivy: romantická literatura, staří mistři – Dürer, italští primiti-vové (Giotto, Pierro della Francesca), Raffael, klasicistní krajinomalba aj. •Po 1818 rozšíření stylu do Německa a Rakouska, hlavní díla vznikají ve 20.-50. letech 19. stol. Carl Philipp Fohr, Podobizna Friedricha Overbecka, 1818 - Vlastní podobizna, 1816 img002 Friedrich Overbeck, Italia a Germania, 1811-1828 Overbeck Peter Cornelius, Poslední soud, 1836-1839 Mnichov, kostel sv. Ludvíka 52 cornelius lastjudg Joseph von Führich, Cesta do Emauz, 1837 Joseph_von_F%C3%BChrich_001 František Tkadlík, Sv. Václav a sv. Ludmila při mši, 1837 DSC_0014 Akademismus •Definice dle Romana Prahla: „umělecká teo-rie a praxe, rozšířená zvláště v 19. století, odvozující své postupy, ale i kriteria hodnocení výtvarného díla od uznávaných vzorů umění. (...) Akademismus úzce sou-visel s doktrínou učitelů na akademiích.“ •Společnost vlasteneckých přátel umění, zal. 1796. Tato společnost založila v roce 1799 Akademii výtvarných umění v Praze. Josef Matyáš Trenkwald, Bitva u Lipan roku 1434, IX. scéna z cyklu nást. maleb z českých dějin, 1850. Praha, Letohrádek královny Anny DSC_0127 Salónní umění •Salon – výstava umění pořádaná v Paříži pravidelně od r. 1737, zprvu tamní Akademií (od r. 1667 nikoli výroční). Později se umělecké výstavy pro veřejnost konaly pravidelně a jejich význam rostl (v Praze od 1821, název salon užíván od konce 19. st.) •Definice dle Romana Prahla: s.u. bylo především uměním pro měšťanský salon, úspěšní byli ti umělci, kteří se uměli přizpůsobit vkusu kupujícího publika a rozvinout dekorativní efekty díla. S.u. bylo středním proudem dobové produkce - mezi oficiálními konvencemi a nekonvenčními přístupy. Salónní malba Thomas Couture, Římané v době dekadence, 1847 47 Couture Decadence Salónní malba Hans Makart, Jaro, 1883-1884 Makart_Der_Fruehling Salónní malba Vojtěch Hynais, Paridův soud, 1893 Program realistického malířství •Gustave Courbet, předmluva ke katalogu samostatné výstavy, 1855 •„...ukázat lidu pravé dějiny prostřednictvím pravého malířství... Pravými dějinami mám na mysli historii oproštěnou od nadlidských zásahů, které vždy převracely mravní smysl a pošlapávaly individuum.“ •„...být schopen převést mravy, myšlenky, charak-ter mé doby podle mého úsudku, nebýt pouze malířem, ale navíc člověkem; řečeno jedním slovem – mým cílem je provozovat živé umění.“ Gustave Courbet, Štěrkaři, 1849 31 Gustave Courbet, Pohřeb v Ornans, 1850-1851 32 G. Courbet Koupání 1853 Courbet Koupání G. Courbet Koupání 1853 Courbet Koupání Venuše Milétská (nález 1820) Ke kritice Théophila Gauthiera Gustave Courbet, Ateliér, 1855 33 Gustave Courbet, Slečny na břehu Seiny, 1857 35 Barbizonská škola založena 1848, zaměřena na plenérovou malbu krajiny 27 Théodore Rousseau Brod (Tůně) cca 1850 Jean-François Millet, Sběračky klasů, 1857 28 Jean-François Millet, Klekání (Angelus), 1859 29 Salvador Dalí, Reminescence Archeologique de l'Angelus de Millet, 1935 30 Realistická malba v Čechách – Karel Purkyně Podobizna kováře Jecha, 1860 Podobizna rodiny řezbáře Vorlíčka, 1859-60 DSC_0121 DSC_0122 Podněty realismu a romantismu u „salónního malíře“ Jaroslava Čermáka Rybář s chlapcem na lodi, 1857 – Únos Černohorky, 1865 DSC_0133 DSC_0132 Soběslav Hypolit Pinkas, V ateliéru, 1854 img003 Prerafaelité •Preraphaelite Brotherhood zal. v Londýně r. 1848 v okruhu nespokojených studentů Královské akademie. •K zakladatelům patřili John Everett Millais, William Holman Hunt a Dante Gabriel Rossetti. •Bratrstvo jako umělecká komunita existovalo do 1853 (1855), prerafaelitské umělecké postupy jsou však uplatňovány až do konce 19. století. •Návrat před Rafaela, tedy k italským a nizozem-ským primitivům. •Věrnost přírodě („true to nature“) – John Ruskin. •Literární inspirace (Dante, Milton, Shakespeare, Keats aj.), studium bible, vlastní literární tvorba. •V okruhu Rossettiho později rozvíjen estetismus. John Everett Millais, Kristus v domě svých rodičů, 1849-1850 03 millais3 John Everett Millais, Ofélie, 1851-1852 Ophelia-floating-Millais-BIG William Holman Hunt, Naše anglické pobřeží (Ztracená ovce), 1852 hunt_english_coasts William Holman Hunt, Probuzené svědomí, 1853 hunt_conscience Dante Gabriel Rossetti Beata Beatrix cca 1864-1870 DSC_0013 Edward Burne-Jones Očarování Merlina 1874 Beguiling_of_Merlin Hnutí Arts and Crafts •Odpor k průmyslové revo-luci a k eklektickému pojetí stylovosti •Reforma etických hodnot, společenského uspořádání, designu •Program hnutí formulovali a naplňovali John Ruskin, William Morris (a další) •Největší rozmach hnutí: cca 1880-1910 ve Velké Británii a v USA •Podrobněji v prezentaci Dr. D. Koudelkové • •J. E. Millais, John Ruskin, • 1853-1854 John Ruskin 1853_54 Christies London Augustus Welby Pugin, Kontrasty neboli Paralela mezi vznešenými stavbami středověku a odpovídajícími stavbami dnešní doby, 1840 56 William Morris, látka z tkané vlny s motivy pávů a draků, 1878 E. W. Godwin a William Wyatt, Kredenc (ebenové dřevo a japonský kožený papír), 1867 DSC_0048 DSC_0052 Philip Webb, Červený dům Bexleyheath, Kent 1856-1859 • • • redhouse3 The_Red_House%2C_Bexleyheath James McNeil Whistler, Paví pokoj, Dům Frederica Leylanda v Lon-dýně, 1876 DSC_0054 Arthur Heygate Mackmurdo /pozn.: zakladatel cechu Century Guild, 1882/ židle (mahagon a kůže), 1882 titulní list knihy, 1883 DSC_0050 DSC_0051