MUNI 2021-1 ELLINGTON DUKE 2 Není zdaleka jediný případ, kdy původní orchestrální skladba Duka Ellingtona po vzniku zpěvního textu změnila svůj název. Je to zrovna případ té, která je dobře známá i u nás díky veršům Zdeňka Borovce a v podání Karla Hály. Než se pustíme do dalšího výkladu, připomeňme si ji. Pozor, zpívá i verse: https://secondhandsongs.com/performance/675801 V I D E O Všichni tancovat jdou by Karel Hála 1971 – 1972 Roku 1993 písničku s Borovcovým textem vydala také Jitka Zelenková. Předně tedy vězme, že v instrumentální podobě se tato melodie nazývala „Never No Lament“ a byla takto poprvé nahrána 4. 5. 1940. Pod novým titulem „Don’t Get Around Much Anymore“, ale ještě bez vokálního partu, byla poprvé hrána během rozhlasového přenosu v Trentonu (New Jersey) 19. 11. 1942 a pak provedena na historickém prvním koncertu v Carnegie Hall 23. 1. 1943. Poněvadž už pár měsíců běžela generální stávka hudebníků v nahrávacích studiích, došlo k první nahrávce se zpěvákem až 21. 7. 1945 a byl to Al Hibbler. Pokud jde o Orchestr Duka Ellingtona, jsou jeho dalšími vokálními sólisty Louis Armstrong (3. 4. 1961), Ray Nance (3. 7. 1962), 22. 1. 1963 (Milt Grayson) a pak už jen Teresa Brewer na vůbec posledním studiovém albu orchestru (4. 9. 1973). Ella Fitzgerald písničku sice zařadila na svůj pověstný Duke Ellington Song Book, ale měla k dispozici jen malou partu s jediným členem Dukova orchestru, saxofonistou Benem Websterem. Jako instrumentálku ji však najdeme v Ellingtonově kompletní diskografii v mnoha desítkách verzí, často jako součást směsi (medley) s jí blízkou melodií „Do Nothin' Till You Hear from Me“. Také ona vznikla už roku 1940 jako orchestrálka se sólem pro trumpetistu Cootieho Williamse a původně nazvaná „Concerto for Cootie“, také ona se prosadila jako písnička s textem Boba Russella roku 1943 a prvním vykonavatelem byl Al Hibbler 14. 8. 1943. Z toho plyne poučení, že pokud nemá nějaká kompozice Duka Ellingtona název dvoudílný – před závorkou a v závorce, může mít dva i více postupných názvů (Subtle Slough → Just Squeeze Me [But Don’t Tease Me]) a kdo toto neví, napočítá víc titulů, než kolik jich Ellington ve skutečnosti napsal. I tak se ale odhaduje, že byl autorem či spoluautorem více než tisíce skladeb. Následuje už zkrácená přehlídka desek k názornému poslechu. Nejstarší nahrávka, ještě pod původním názvem, sólový part má Johnny Hodges-altsax https://secondhandsongs.com/performance/10903 Never No Lament by Duke Ellington and His Famous Orchestra May 4, 1940 Černošská vokální skupina The Ink Spots byla tehdy velmi populární https://secondhandsongs.com/performance/10904 Don't Get Around Much Anymore by Ink Spots July 28, 1942 Ella na svém Song Booku v komorním duchu, Barney Kessel-kytara, Ben Webster-tenorsax, Stuff Smith-housle https://secondhandsongs.com/performance/746550 Don't Get Around Much Anymore by Ella Fitzgerald with Duke Ellington and His Men September 4, 1956 Velezkušený zpívající klavírista ve zralé formě (1919 – 1965) https://secondhandsongs.com/performance/113787 Don't Get Around Much Anymore by Nat "King" Cole July 10, 1957 Skoro zapomenutý, nyní 96-letý průkopník vibrafonu (uslyšíme i hlubší marimbu), Terry Gibbs https://secondhandsongs.com/performance/942503 Don't Get Around Much Any More by Terry Gibbs December 4, 1957 Svézný zpívající klavírista a skladatel židovského původu svým typickým civilním způsobem https://secondhandsongs.com/performance/181289 Don't Get Around Much Anymore by Mose Allison January 24, 1958 Na hebkém smyčcovém podkladu nelze jinak než vysloveně lyricky https://secondhandsongs.com/performance/175479 Don't Get Around Much Anymore by Bobby Darin January 27, 1960 S pověstnou lehkostí zpíval Mel Tormé, řečený Velvet Fog – Sametová mlha https://secondhandsongs.com/performance/495052 Don't Get Around Much Anymore by Mel Tormé December 12, 1960 Tyhle dva nelze přeskočit, obejít ani vynechat https://secondhandsongs.com/performance/401109 Don't Get Around Much Anymore by Louis Armstrong & Duke Ellington April 3, 1961 Andy, Geraldine a Salome Beyovi v nashvillském stylu za účasti kytaristy Cheta Atkinse https://secondhandsongs.com/performance/197236 Don't Get Around Much Anymore by Andy and The Bey Sisters Nashville, 1961 Billy Byers, trombonista, aranžér a dirigent, dostal na své ellingtonovské album i jemnou parodii a orchestrální barvy (saxofony, trubky, trombony, rytmika) rozšířil o 4 lesní rohy a tubu – malebné https://secondhandsongs.com/performance/923563 Don't Get Around Much Anymore by Billy Byers Jamuary 5, 1962 Nestor zpěváků v mladších letech (*1926) https://secondhandsongs.com/performance/44050 Don't Get Around Much Anymore by Tony Bennett January 27, 1967 Kdo si oblíbil kytarové mistrovství Joea Passe, může určitě i tuto podobu https://secondhandsongs.com/performance/44050 https://secondhandsongs.com/performance/72617 Don't Get Around Much Anymore by Joe Pass June 21, 1974 Nezapomínejme na milovníka předválečných a jiných archivních melodií https://secondhandsongs.com/performance/28248 Don't Get Around Much Anymore by Paul McCartney July 21, 1987 Německý pianista má navzdory věku (1928 – 2013) stále chuť hrát živě, rytmicky https://secondhandsongs.com/performance/788500 Don't Get Around Much Anymore by Paul Kuhn Trio Live at Klangstudio Leyh, July 6 & 7, 2000 Kanadský epigon Franka Sinatry (s průběžnými titulky) https://secondhandsongs.com/performance/650380 Don't Get Around Much Anymore by Michael Bublé 2001 Tyhle dva pantáty jsem taky nedokázal nezařadit https://secondhandsongs.com/performance/165949 V I D E O Don't Get Around Much Anymore by Tony Bennett with Michael Bublé CD Duets II released September 20, 2011 Afro-Američan hraje v newyorském klubu podstatně pohodlněji, líněji https://secondhandsongs.com/performance/760317 Don't Get Around Much Anymore by Harold Mabern Live at Smoke Jazz Club, New York City, March 22 and 23, 2013 Když se mi podařilo alespoň trochu omezit počet nahrávek a zjistil jsem, že to jde, příště budu brzdit ještě víc. A to proto, že ellingtonovské minimum počítá ještě s pár songy, o kterých bychom měli vědět. S tím prvním budeme rychle hotovi. Po předchozích písňových formách A – A – B – A tu je konečně ta tresť hudby Afro-Američanů, jejich tradiční blues. Toto je opravdu založeno jen na třech základních akordech, tonika-subdominanta-tonika, melodie je prajednoduchá, jen z tónů „g“ a „c“ a proto se jmenuje C Jam Blues. Poněvadž Ellington možná sám nevěřil, že tak banální nápad uspěje, nechal skladbu nahrát nejprve v malé partě ze svých mužů, které velel klarinetista Barney Bigard, sám seděl u klavíru, ale nevyčníval. To bylo 29. 9. 1941. Deska Bluebird se prodávala, přistoupil tedy k úpravě pro celý orchestr a tu pod svým jménem natočil 21. 1. 1942 pro Victor. Zde je starší z obou, ještě s neúplným názvem, https://secondhandsongs.com/performance/58723 "C" Blues by Barney Bigard and Orchestra September 29, 1941 Druhá je postižena občasnou vadou na kráse – hraje o půltón výš než prvá, tedy je to Cis Jam Blues. Navíc jde o podvod ohledně synchronizace obrazu a zvuku, o tento detail se nikdo nestaral. https://secondhandsongs.com/performance/302163 The "C" Jam Blues by Duke Ellington and His Famous Orchestra January 21, 1942 Jeden z nejvzdělanějších jazzmanů neopovrhl tou dvoutónovou-tříakordovou předlohou https://secondhandsongs.com/performance/62864 C Jam Blues by The Dave Brubeck Quartet Live at Newport Jazz Festival, Rhode Island, July 3, 1958 Pod názvem Duke’s Place a se zpěvním textem to pojali oni dva, Největší z Velkých https://secondhandsongs.com/performance/401116 Duke's Place by Louis Armstrong & Duke Ellington April 3, 1961 Takto se skladbou naložil kanadský fenomén Oscar Peterson se svým triem (Ray Brown, Ed Thigpen) https://secondhandsongs.com/performance/599975 The "C" Jam Blues by Oscar Peterson December 16, 1962 Úhledné, efektní roucho zhotovil „melodii“ zkušený filmový autor Henry Mancini, sběratel Grammy https://secondhandsongs.com/performance/199813 Duke's Place by Henry Mancini and His Orchestra 1963 Podstatně inteligentnější úpravu nahrál orchestr Mela Lewise, s tématem 2 tónů v jeho bicích nástrojích. Autorem aranžmá je Bill Finegan https://secondhandsongs.com/performance/1072967 C Jam Blues by The Mel Lewis Jazz Orchestra March 20 – 22, 1985 Jiný elitní jazzový big band z New York City pod vedením trumpetisty Wyntona Marsalise https://secondhandsongs.com/performance/877427 C Jam Blues by Lincoln Center Jazz Orchestra with Wynton Marsalis August 25 – 27, 1998 Pravou vlastnicí textu Duke’s Place byla ovšem božská Ella, zvláště, když ji doprovázel Duke. https://www.facebook.com/harleminmontmartre.musee/videos/2503197156369125 V I D E O Harlem In Montmartre * Ella Fitzgerald, Duke Ellington - Duke's Place (1966) 1966 O ubohosti některých lidí svědčí tato očividná (ušislyšná) krádež. Roku 1958 vydala v socialistickém Maďarsku firma Qualiton malou desku, na níž byla hlavní skladbou písnička Halló, Boogie. Jako autor hudby i textu (ten je obzvlášť složitý!) ji podepsal jistý Andor Kovács a vzpomínám si, že za mých studentských let, kolem roku 1960, zněla i z brněnských prodejen gramofonových desek. Poslechněte si toto a sami posuďte: https://www.youtube.com/watch?v=U_wBKL5ifQY Toto je pachatel té umělecké loupeže: https://img.discogs.com/5TYC8OF3s8tFFTdpCUmO7ZSYDks=/416x478/smart/filters:strip_icc():format(jpeg) :mode_rgb():quality(90)/discogs-images/A-3231642-1365193625-7219.jpeg.jpg https://img.discogs.com/6Md7xhHkgw2O3M4Kx-x4ptxy4p4=/fit-in/600x599/filters:strip_icc():format(jpeg ):mode_rgb():quality(90)/discogs-images/R-4308679-1361385134-6635.jpeg.jpg Andor Kovács Hungarian jazz guitarist, born June 4, 1929 in Budapest, Hungary, died in 1989. A ještě kratší seznámení s jednou z prvních skladeb Duka Ellingtona a naopak s „pozdním dítětem“ jeho skladatelské práce, z let 1930 a 1953, o kterých musíme vědět. Zase jeden případ dvou názvů pro tutéž hudbu: jako „Dreamy Blues“ skladbu znají jen majitelé nejstaršího vydání ze 14. 10. 1930 na značce OKeh. O pouhé tři dny později už Irving Mills nakomandoval orchestr do studia Brunswick, kde natočili totéž jako Mood Indigo a pod tímto názvem patří skladba naopak k nejhranějším. Po několika písňových formách A-A-B-A a jednom jednoduchém blues máme konečně tu druhou častou formu, 2 x 16 taktů. Ono je to ještě jinak, vlastní kompozice má jen 16 taktů volného tempa, po tématu přišlo hrát první sólo, to začalo tak pěkným motivem, že se ujal jako tradice a byl doplněn do druhých 16 taktů. Takže forma je A – B – A – B. Sehnat se dala až v pořadí třetí nahrávka, tentokrát pro Victor z 10. 12. 1930. https://www.youtube.com/watch?v=bogIo6zhmhQ Mood Indigo - Duke Ellington (Victor version) December 10, 1930 O vzniku skladby se můžeme dočíst, že s náčrtem za Ellingtonem přišel jeho tehdejší nový klarinetista, Barney Bigard, s tím, že je to jeho nápad. Až později připustil, že základ melodie získal od svého neworleanského učitele, Lorenza Tia Jr., který jej pobízel, aby skladbu nahrál. Přitom ale Tio byl členem chicagské kapely, kterou vedl houslista Armand Piron a používal kousek zvaný Dreamy Blues jako znělku. Nelze už zjistit, jaký díl kompozice vznikl přičiněním koho, včetně samotného Ellingtona. Ten často dopracovával nápady svých zaměstnanců a ne vždy jim přiznal autorský podíl v podobě uvedení jména na etiketě desky. Někdy je vysloveně odbyl jednorázovým pakatelem. Poslechněme si ještě pár jiných verzí Mood Indigo, které zůstávalo 10 let nezpívané. Významný orchestr 30. let vedl Jimmie Lunceford. Aranžmá je nápadité https://secondhandsongs.com/performance/194100 Mood Indigo by Jimmie Lunceford and His Orchestra September 4, 1934 I modernistu Monka melodie inspirovala k vynalézavému aranžmá, které nekopíruje originál https://secondhandsongs.com/performance/72594 Mood Indigo by Thelonious Monk July 27, 1955 Melodie vychází pěkně i v trojhlasu vysloveně tradiční kapely, jakou jsou Britové https://secondhandsongs.com/performance/148136 Mood Indigo by Chris Barber's Jazz Band December 16, 1956 Celoživotním obdivovatelem Ellingtona a krátký čas i jeho zaměstnancem byl Charles Mingus https://secondhandsongs.com/performance/301985 Mood Indigo by Charles Mingus and His Jazz Group November 13, 1959 Jde to i v pouhém dvojhlasu trubky a pístového trombonu hudebníků známých smyslem pro humor https://secondhandsongs.com/performance/764059 Mood Indigo by Clark Terry / Bob Brookmeyer Quintet 1966 Krásná práce trombonisty s dusítkem a vtipně připsané smyčcové kvarteto https://secondhandsongs.com/performance/573391 Mood Indigo by Steve Turre February 5 – 6, 1988 Clark Terry, kdysi Ellingtonův hudebník, ve zvukové lázni Metropole Orkestu z Holandska https://secondhandsongs.com/performance/425055 Mood Indigo by Clark Terry - Metropole Orchestra December 16, 1994 https://secondhandsongs.com/performance/877430 Mood Indigo by Lincoln Center Jazz Orchestra with Wynton Marsalis August 25 – 27, 1998 Mládí vpřed, ale tolik? https://secondhandsongs.com/performance/740446 Mood Indigo by Sant Andreu Jazz Band Released December 22, 2014 A takto hotoví mistři https://secondhandsongs.com/performance/851567 Mood Indigo by Anat Cohen, Fred Hersch June 11, 2016 __________________________________________________________________________________ Nevykládejte si slova Blue Grass v dnešním smyslu, Lee Morse byla stejně tradiční jako ostatní https://secondhandsongs.com/performance/586855 Mood Indigo by Lee Morse and Her Blue Grass Boys 1931 V trojicích nezpívaly jen sestry Andrewsovy a Boswellovy, ale i pánové Three Keys https://secondhandsongs.com/performance/223817 Mood Indigo by The Three Keys August 18, 1932 Nezapomenutelným basbarytonem vládl Paul Robeson, pokrokový Afro-Američan, též na indexu https://secondhandsongs.com/performance/176594 Mood Indigo by Paul Robeson London, October 18, 1937 Lahodný čtyřhlas close harmony má dodnes, po více než 70 letech, tyto reprezentanty https://secondhandsongs.com/performance/420464 Mood Indigo by The Four Freshmen February 16, 1954 Zpěvák všech zpěváků, Frankie Boy, ze svého legendárního alba In the Wee Small Hours https://secondhandsongs.com/performance/110124 Mood Indigo by Frank Sinatra February 16, 1955 Po Dukově klavírní introdukci a s jeho orchestrem za zády se to zpívá! https://secondhandsongs.com/performance/33124 Mood Indigo by Rosemary Clooney & Duke Ellington and his Orchestra January 23, 1956 To teta Eliška se musela obejít jen s malou partou a zařazením na Duke Ellington Song Book https://secondhandsongs.com/performance/64599 Mood Indigo by Ella Fitzgerald with Duke Ellington and His Men October 17, 1957 Černý protipól Four Freshmen rovněž v krásné harmonii https://secondhandsongs.com/performance/340837 Mood Indigo by The Mills Brothers 1958 Povinná zastávka s mistry oboru https://secondhandsongs.com/performance/325175 Mood Indigo by Louis Armstrong & Duke Ellington April 3, 1961 Velký Satchmo rok před definitivním odchodem k big bandu archanděla Gabriela https://secondhandsongs.com/performance/388326 Mood Indigo by Louis Armstrong May 26, 1970 S touto lahůdkou šetřeme, jsou to nejkrásnější hlasy na Zemi https://secondhandsongs.com/performance/502478 Mood Indigo by The Singers Unlimited September – October 1975 Barcelonský kapelník tentokrát jako sbormistr, doprovázející své zpěvačky na kontrabas; Joana Casanova je zpívající saxofonistka v jeho Sant Andreu Jazz Bandu https://secondhandsongs.com/performance/742061 Mood Indigo by Joan Chamorro & Joana Casanova 2016 Určitě ne konečné rozloučení s tvorbou Velkého Vévody obstará hojně rozšířená a hrávaná i zpívaná písnička z doby, kdy už málokdo očekával od 54-letého autora, píšícího především rozměrné suity, ještě nějaký hit. Stalo se tak hned na prvním nahrávání pro nového partnera, gramofonový gigant Capitol Records z Kalifornie. Firmu založil nešťastně, protože těsně před stávkou v létě 1942, zpěvák a především velmi plodný textař Johnny Mercer (kolem 1.500 textů pro desítky skladatelů) a jeho hlavními hvězdami byli Nat King Cole, Frank Sinatra nebo Stan Kenton. Tříletou smlouvu začal Ellington plnit novinkou Satin Doll dne 6. 4. 1953, jako první ji s Ellingtonem nazpívala Alice Babs v Paříži 28. 2. 1963 (ovšem bez Duka ji nahrála Ella už roku 1957 na svůj Duke Ellington Song Book a s jeho orchestrem ji máme ze stockholmského koncertu 1966) a pak ještě Teresa Brewer 4. 9. 1973. O to víc se písnička zalíbila stovkám jiných zpěváků a samozřejmě ji často slyšíme i od instrumentalistů, jako vítanou předlohu k improvizacím. Forma je ta nejčastější, A – A – B – A, základní tónina C-dur, bridge vybočí na prvé 4 takty do F-dur, pak se šikovnou modulací a-moll – D7 – d-moll – G7 vrací do výchozí tóniny. Melodie se nebojí sekvencí pod heslem „v jednoduchosti je síla“ – sestává ze střídání dvou tónů, které dvakrát stoupají a pak klesají: a-g-a-g-a│a-g-a│h-a-h-a-h│h-a-h│d-c-d│b-as-b│g. Také bridge téměř doslova (malá změna rytmu) opakuje první čtyřtaktí o tón výš: c-b-a-g-a-b│c-b-a-g-a-b│c→ d-c-h-a-h-c│ d-c-h-a-h-c│d. Není to až opovážlivost, napsat po desítkách komplikovaných mnohavětých suit něco tak prajednoduchého? Ale abychom jen nechválili a neobdivovali, posuďme tuto první zvukovou podobu kriticky: nevleče se už příliš, zvláště ve srovnání s pozdějšími kreacemi skladatele? Odhadnout ideální tempo hned napoprvé nedokázali ani jiní mistři, třeba Miles Davis. Také záleží na momentální konstelaci – krevním tlaku, alkoholu v krvi, rozčilení po předchozí výměně názorů na něco atd. https://secondhandsongs.com/performance/40921 Satin Doll by Duke Ellington and His Famous Orchestra April 6, 1953 A proto si dáme optimální tempo ve videu o devět let později: https://www.youtube.com/watch?v=wTFPV1pk654 Duke Ellington - Satin Doll (1962) [official video] https://www.youtube.com/watch?v=W8bIU_2ehXs Satin Doll in Rotterdam 1969 with Wild Bill Davis-Hammond organ Rotterdam, Netherlands, November 7, 1969 ABSOLUTNÍ REKORD VE SKOKU DO VÝŠKY – TRUMPETISTA CAT ANDERSON NA A4!! https://www.youtube.com/watch?v=Z1L8tLMxm1I Duke Ellington - Satin Doll 70th Birthday Concert (od 3:45) Bristol, England, November 25, 1969 Zařazení si rozhodně zaslouží jediná jazzová harfenistka, tmavá Dorothy Ashby; Herman Wright-bass https://secondhandsongs.com/performance/129118 Satin Doll by Dorothy Ashby August 8, 1961 To jsou paradoxy: Ella zpívala Satin Doll s Dukem, ale má ho i na desce jeho rivala Basieho. Ten tah! https://secondhandsongs.com/performance/483721 Satin Doll by Ella Fitzgerald & Count Basie July 15 – 16, 1963 I švédština má své kouzlo v podání tohoto sexteta https://secondhandsongs.com/performance/1007760 Det är vårt öde att dooa by Gals and Pals 1964 Absolutní šampion Hammondových varhan Smith, Kenny Burrell-kytara, Grady Tate-bicí = ideál https://secondhandsongs.com/performance/261453 Satin Doll by The Incredible Jimmy Smith featuring Kenny Burrell and Grady Tate June 14 – 15, 1965 Nápady se cení, jen té dánštině není moc rozumět. Na singlu Dab Dua, na albu Det er vor skæbne. Hlavní vokalistka Daimi je ve skutečnosti Augusta Larsen (*1944) https://secondhandsongs.com/performance/122868 Dab-Dua! by Jørn Grauengaards Orkester med Daimi Copenhagen, Denmark, May 31 & June 1, 1966 Chce to uvolnit se maximálně a nedat se vyprovokovat k technické exhibici; basa-Chuck Domanico https://secondhandsongs.com/performance/803220 Satin Doll by Carmen McRae Live at Donte's Club, Los Angeles, November 6, 1971 Teprve poté, co se zbavil prokletí heroinu, předváděl Joe, kam až je možno posouvat hranice techniky https://secondhandsongs.com/performance/72611 Satin Doll by Joe Pass June 21, 1974 Když ke klavíru usedne génius bez technických limitů a s bezbřehou představivostí skladatele (*1927) https://secondhandsongs.com/performance/132126 Satin Doll by Martial Solal Villingen, Germany, April 7, 1975 Nejlepší prostředek na uklidněnou, huhlající basista náladu nepokazí, nikdo si nehoní triko https://secondhandsongs.com/performance/583953 Satin Doll by Jay Leonhart / Joe Beck / Gary Burton / Terry Clarke November 8, 1994 Černý pianista Chestnut má rytmus v těle, podpoří jej i český basista Jiří Mráz s pěkným sólem https://secondhandsongs.com/performance/1122460 Satin Doll by Cyrus Chestnut, George Mraz, Billy Drummond November 25, 1998 Jako bonus uvádím výpis z cestovního deníku Orchestru Duka Ellingtona, když na podzim 1969 vyjel na delší turné na starý kontinent, aby oslavil své dubnové sedmdesátiny i s tisíci svých evropských příznivců. Je dokladem obrovské vytíženosti souboru, vedeného již docela starým mužem, který se v žádném případě nešetřil. V listopadu 1969 to znamenalo 34 koncertů ve 30 dnech!!! 1969 11 01 Saturday . Paris, France Salle Pleyel Rehearsal 1969 11 01 Saturday . Paris, France Salle Pleyel Two concerts 1969 11 02 Sunday . Copenhagen, Denmark Tivolis Koncertsal Concert, taped by Danish Radio for later telecast 1969 11 03 Monday . Bergen, Norway . Televised concert 1969 11 04 Tuesday . Stockholm, Sweden Kongresshallen Two concerts 1969 11 05 Wednesday . Stockholm, Sweden Gustaf Vasa Kyrka Recorded rehearsal for Second Sacred Concert 1969 11 06 Thursday . Stockholm, Sweden Gustaf Vasa Kyrka Second Sacred Concert, televised 1969 11 07 Friday . Rotterdam, The Netherlands De Doelen Two recorded concerts 1969 11 08 Saturday . Berlin, Germany Philharmonie Two concerts. 1969 11 08 Saturday . Berlin, Germany . Stratemann: 1969 11 09 Sunday . Malmö, Sweden Stadsteatern Two concerts, booked by La Musette AB 1969 11 10 Monday . Köln (Cologne), West Germany Opernhaus Two concerts, both recorded. 1969 11 11 Tuesday . Frankfurt, West Germany . Concert 1969 11 12 Wednesday . Pescara, Italy Teatro Massimo Concert, 9:15 p.m. 1969 11 13 Thursday . Bologna, Italy Palazzo Dello Sport Two concerts 1969 11 14 Friday . Venezia (Venice), Italy Teatro La Fenice Concert, 4:30 p.m. 1969 11 14 Friday . Mestre, Italy Teatro Corso Concert 9 p.m. 1969 11 15 Saturday . Lausanne, Switzerland Théâtre de Beaulieu Theater Concert, 3 p.m. This was the first concert of the day, the second being that evening in Geneva. 1969 11 15 Saturday . Geneva, Switzerland Victoria Halle Concert, 9 p.m. 1969 11 16 Sunday . Paris, France Église Saint Sulpice Recorded rehearsal of Second Sacred Concert 1969 11 16 Sunday . Paris, France Église Saint Sulpice Televised SECOND SACRED CONCERT 1969 11 17 Monday . Paris to Lyon, France Airport, Lyon A 30 second INA video clip shows a port-side view of a taxiing Air Inter Vickers Viscount 4-engine turboprop 1969 11 17 Monday . Villeurbanne, France The commune Villeurbanne is in the Metropolis of Lyon and located northeast of the city. [DEL: Théâtre de la Cité :DEL] Maison des Sports de Villeurbanne 1969 11 18 Tuesday . Nancy, France Salle Victor Poirel Concert 1969 11 19 Wednesday . Bordeaux, France Alhambra Concert 1969 11 20 Thursday . Paris, France Cabaret L'Alcazar Belated dinner party to celebrate Ellington's 70th birthday. 1969 11 21 Friday . Grenoble, France . . 1969 11 22 Saturday . Palma De Majorca, Spain (Majorca is a Mediterranean island south of Barcelona and east of Valencia.) Auditorium Concert 1969 11 23 Sunday . Barcelona, Spain Basilica de Santa Maria Del Mar Vail reports a rehearsal for the sacred concert to be performed Monday. 1969 11 23 Sunday . Barcelona, Spain Palau Musica Two concerts, 6:15 and 10:45 p.m., 1969 11 24 Monday . Barcelona, Spain Basilica de Santa Maria Del Mar Second Sacred Concert) 10:45 p.m. 1969 11 25 Tuesday . London, England . Arrival etc. 1969 11 25 Tuesday . Bristol, England Colston Hall Two concerts, 6:45 and 9:00 p.m. 1969 11 26 Wednesday . Manchester, England Free Trade Hall Two concerts. One or both were recorded 1969 11 27 Thursday . Newcastle, England City Hall Concert 1969 11 28 Friday . Wakefield, England Wakefield Theatre Club Concert 1969 11 29 Saturday . London, England Hammersmith Odeon theatre 45 Queen Caroline St. Two concerts 1969 11 30 Sunday . Bournemouth, England Winter Gardens Two concerts Červeně v rámečku dva britské koncerty, z nichž vzniklo pamnátné dvojalbum. Z něho uslyšíme i tu nejvypjatější podobu písničky „Satin Doll“ se stratosférickou trubkou Williama „Cata“ Andersona – rovněž červeně a v rámečku v přehledu interpretací výše. Co ještě z odkazu Duke Ellingtona by pro nás mohlo být zajímavé? Zajímavé například je zjištění, že ačkoliv od roku 1943 napsal desítky suit na nejrůznější náměty a každá mívala tak od 4 do 12 částí, takže těch jednotlivostí je několik stovek, ujaly se pouze dvě jako samostatné skladby, které můžeme slyšet i od mnoha jiných hudebníků. Je to „církevní“ součást první suity, „Black, Brown and Beige“, nazvaná „Come Sunday“, premiérované v lednu 1943 v newyorské Carnegie Hall, a pak až část „Isfahan“ ze suity „Dálného Východu“, ačkoliv jde o reflexi velkého turné po Východu spíš blízkém. Zájezd se uskutečnil na podzim roku 1963. Část „Come Sunday“ byla původně hrána ve volném tempu, ale později si někteří jazzmani dodali odvahy a nepietně ji zrychlili až ke dvojnásobku původního tempa, jak uslyšíme. Melodie je až na jedinou výjimku (zvýšení v 16. taktu) přísně diatonická, v B-dur. Zato se zde Ellington vzácně odchýlil od pravidelné formy a pokud si písmeno na začátku 5. řádku představíme ne jako C ale A , vidíme, že osmitaktí jsou pouze tři a forma A – B – A. Dál už ale nemudrujme a ponořme se do poslechu té nebesky krásné melodie, kterou tak procítěně nazpívala Mahalia Jackson. Nejlepší možné východisko s královnou spirituálů a gospelů https://www.youtube.com/watch?v=cInnyr5hlhE Duke Ellington: Come Sunday - Mahalia Jackson February 11, 1958 O něco světštější se nám může zdát manželka bubeníka Maxe Roache https://secondhandsongs.com/performance/84647 Come Sunday by Abbey Lincoln March 25, 1959 Z jazzového břehu nemůže chybět Carmen https://secondhandsongs.com/performance/422470 Come Sunday by Carmen McRae May 20, 1964 Ve snové náladě začíná tato znamenitá zpěvačka již o něco mladší generace https://secondhandsongs.com/performance/878010 Come Sunday by Dee Dee Bridgewater - Hollywood Bowl Orchestra - John Mauceri ‎ 1996 Zajímavé, jak se jí za deset let prohloubil hlasový rejstřík https://secondhandsongs.com/performance/60197 Come Sunday by Cassandra Wilson, Mark O'Connor and the Lincoln Center Jazz Orchestra live at Federick P. Rose Hall, Lincoln Center, Manhattan, New York City, September 17, 2005 Když bubenice hostí zpěvačku, dceru slavného otce, Nata Kinga Colea https://secondhandsongs.com/performance/474580 Come Sunday by Terri Lyne Carrington featuring Natalie Cole Rodney Whitaker od kontrabasu řídí kapelu, zpívá Rockelle Whitaker, nejspíš příbuzná https://secondhandsongs.com/performance/891082 Come Sunday by Rodney Whitaker November 19, 24 & 25, 2017 _________________________________________________________________________________ Nebyla-li balada „Come Sunday“ zpívána, první v Ellingtonově orchestru připadal v úvahu ješitný altsaxofonista Johnny Hodges – běda, kdyby jeho sólo hrál jiný https://secondhandsongs.com/performance/310170 Come Sunday by Johnny Hodges December 11, 1952 Přednostní právo uplatňují legendární Ellingtonovi hráči, zde tenorák Ben Webster https://secondhandsongs.com/performance/462756 Come Sunday by Ben Webster December 14, 1972 Až tajemně zní hluboká flétna Yusefa Lateefa v harmonii s dalšími nástroji https://secondhandsongs.com/performance/699950 Come Sunday by Yusef Lateef Released January 1973 Opět jedno snové provedení od předního tvůrce cool jazzu https://secondhandsongs.com/performance/932914 Come Sunday by Lee Konitz - The Netherlands Metropole Orkest 1997 A což takhle něco s českou účastí? Slavný Čechoameričan Jiří Mráz s kolegy, na basu smyčcem https://secondhandsongs.com/performance/1122472 Come Sunday by Cyrus Chestnut, Renee Rosnes, George Mraz, Billy Drummond November 25, 1998 Poněkud modernější uchopení tématu světoběžníkem Tonym Scottem na přidušený klarinet https://secondhandsongs.com/performance/228648 Come Sunday by Tony Scott Milan, Italy, February 2006 Přehlídku uzavírá již klasická hráčka tmavé pleti na Hammondovy varhany, ročník 1938 https://secondhandsongs.com/performance/1134754 Come Sunday by Rhoda Scott Released January 2020 Isfahan je třetím největším městem v Íránu (1.600000 obyvatel) a hlavním městem stejnojmenné provincie. Orchestr Duka Ellingtona zde koncertoval začátkem listopadu 1963 pro 1400 diváků a vzpomínky na toto turné daly vzniknout ve spolupráci s Dukovým asistentem, Billym Strayhornem, cyklické skladbě „Far East Suite“. Téma „Isfahan“ je rozděleno na dvakrát 16 taktů, tóninou je Des dur a akordický průběh nese znaky Strayhornova rukopisu. https://secondhandsongs.com/performance/291961 Isfahan by Duke Ellington December 20, 1966 Jedna z nejkouzelnějších interpretací zde https://open.spotify.com/album/792OdUvnfu4r6FH2l3137K Isfahan by Gary Burton Quartet June 1980 V mnohem odvážnějším tempu slyšíme „Isfahan“ od Arta Farmera https://secondhandsongs.com/performance/596572 Isfahan by Art Farmer January 14 – 15, 1987 Nesmírně delikátní hra na tenorsaxofon od muže, který hrál s Milesem Davisem, opět v tempu https://secondhandsongs.com/performance/596565 Isfahan by Joe Henderson September 3, 6 & 8, 1991 Tenorsaxofonista Tabackin v luxusním balení slavného holandského orchestru https://secondhandsongs.com/performance/932684 Isfahan by Lew Tabackin - The Netherlands Metropole Orkest November 13, 1991 Šlapající newyorský big band, to je jedna velká radost s Panem trombonistou https://secondhandsongs.com/performance/653914 Isfahan by John Fedchock New York Big Band October 22 – 23, 1997 Nádherně vyvážené klavírní trio, které nikam nespěchá https://secondhandsongs.com/performance/455218 Isfahan by The Bill Charlap Trio December 26, 1998 Nejkomornější obsazení dvou hudebníků, kteří shodou okolností už každý sám koncertovali v brněnském Besedním domě! Izraelská klarinetista a americký klavírista https://secondhandsongs.com/performance/851564 Isfahan by Anat Cohen, Fred Hersch June 11, 2016