Týden 2
Výslovnost
U Poslechu 1 se zaměřte na koncovky, konkrétně na jejich délku výslovnosti či jejich znělost (např. u "-ia" je "a" mírně neznělé, apod.)
U Poslechu 2 není třeba brát v potaz rozdíl mezi výslovností "d", "gi-" a "r". Zaměřte se především na výslovnost tónů a koncovek. Rozdílná výslovnost "d", "gi-" a "r" můžete brát spíše jako kulturní vsuvku.
Slovní zásoba
| vâng - ano | không - ne, zápor | xin lỗi - omlouvat se |
| cám ơn - děkovat | thầy/thày giáo - učitel | cô giáo - učitelka |
| người - člověk | nước - stát/země, voda/tekutina | học - učit se |
| đại học - vysoká škola | sinh viên - student/ka | Cộng Hoà Séc - Česká republika |
| Việt Nam - Vietnam | trường - škola | lớp - třída |
| trẻ - mladý | ai - kdo | nhỏ - malý/drobný |
Gramatika
Ukazovací zájmena
Mezi ukazovací zájmena lze zařadit ten, tento, tamten. V češtině nejen pomáhá specifikovat předmět, ale zároveň ho umisťuje a upřesňuje, kde daný předmět leží. Nicméně ve vietnamštině jsou ukazovací zájmena určený pouze k umístění objektu.
| Đây | = tady, toto, tento, tato. Označuje objekt, který se nachází blízko mluvčího (osoby, která danou větu prohlašuje). Př.: Toto je slečna Ha. Đây là cô Hà. Tady je velký dům. Đây là nhà to. |
| Đấy, đó | = tam, ten, ta, to. Používá se pro označení objektu, který je daleko od mluvčího (osoby, která danou větu prohlašuje), ale blízko k osobě, které je dané prohlášení určené. Pro lepší pochopení to zkusím vysvětlit následovně: Představte si, že vy, jako studenti, sedíte ve třídě a já, jako vyučující, jsem na druhé straně třídy za katedrou. Mezi studenty bude ležet sešit. Prohlásím: Sách đó/đấy là xanh. = v překladu by to znamenalo, že "Tamten sešit (co je daleko ode mě, ale blízko k vám) je zelený/modrý. |
| Kia | = tam, ten, ta, to. Používá se pro označení objektu, který je daleko od obou (tedy od mluvčího, i od osoby, které je informace mířena). Představte si, že stojí 2 lidi na ulici a přes ulici se dívají na dům. Jeden z nich prohlásí: Kia là nhà to. = Tamten dům je velký. (pro obě osoby je budova stejně daleko) |
Přídavná jména
Vyučovat češtinu, nazvala bych to "shoda přídavného jména s podstatným". Ve vietnamštině se však nejedná o shodu v češtinářském smyslu nejedná. Ani v tom není žádná věda, i přes to v tom studenti velice často chybují.
Základem je vždy rozlišit jednotlivá slova ve větě a jejich slovní druh. Nemusíte jít příliš do podrobna, ale je nutné, abyste poznali, zda dané slovo vyjadřuje podstatné jméno, přídavné jméno nebo zda stojí na místo "slovesa". Pokud jednotlivá slova dokážete identifikovat a zároveň si utřídit v hlavě význam věty, víte, jak věta bude vypadat.
Ale zpět k přídavným jménům. Máte-li přídavné jméno a podstatné jméno, přídavné bude VŽDYCKY za podstatným. Můžete to brát i tak, že gramaticky je dvojslovné vyjádření považováno za větu, jelikož přídavné jméno bude ve výsledku nahrazovat sloveso.
Zkusím vysvětlit jinak, protože z výše uvedené definice jsem Vám možná zamotala hlavu.
Budeme používat v příkladu pouze 2 slova: "Hà" (= dívčí jméno) a "vui" (= veselý).
Prohlášení zní: "Hà vui."
1. význam: nejedná se o větu, ale pouze o spojení podstatného jména s přídavným, tedy "Veselá Hà"
2. význam: jedná se o větu, nicméně pomocné sloveso, na které jsme z češtiny zvyklí (sloveso být), tam není. V překladu je to pak: "Hà je veselá."
Významově se obě možnosti neliší, pouze po gramatické stránce, a to ještě ke všemu české..
Nicméně hlavní sdělení této části mělo být pouze to, že je vždy nejdříve podstatné jméno a bezprostředně za ním je přídavné jméno.
Vzhledem k tomu, že na tuto tematiku (gramatiky) se velice špatně vytváří domácí úkol, aniž by bylo nutné mi opisovat a vysvětlovat, proč jste zvolili takovou formulaci jakou jste zvolili, i pro tento týden jste z obliga z domácího úkolu.
Měli byste však nějaké nejasnosti či dotazy, případně by Vás napadli nějaké věty, ale nevěděli si s nimi rady, můžete mě zkontaktovat přes mail.