Základy vietnamštiny 2

Týden 3

Výslovnost

U poslechu 1 si můžete povšimnout rozdílné výslovnosti na Jihu Vietnamu. Vy, nicméně, nemusíte "s" a "x" rozlišovat. Vaším úkolem je zaměřit se především na výslovnost koncovek a tónů.

U poslechu 2 se zaměřte především na výslovnost jednotlivých koncovek, a na jejich délku. Tradičně samozřejmě na výslovnost tónů.

Slovní zásoba

Mỹ - AmerikaĐức - Německonào - který
Việt - (národ) Vietů, neboli VietnamciÍ/Ý - Itálie
Tây Ban Nha - ŠpanělskoChâu Âu - EvropaChâu Á - Asie
(đi) du lịch - cestovatnghỉ - odpočívatmùa hè - léto
mùa xuân - jaromùa đông - zimamùa thu - podzim
Trung Quốc - ČínaHàn Quốc - KoreaÁo - Rakousko
Ba Lan - PolskoBồ Đào Nha - Portugalskođi - jít, jet
máy bay - letadlotàu hoả - vlak (doslova parní)tàu thuyền - Loď
sang - přijetthăm - navštívit

V rámci slovní zásoby jsou vypsané namátkově některé státy. Ne všechny mají vietnamský přepis - zůstává jim anglická verze slova. 

Việt Nam = doslova znamená národ Vietů. Vietnam se totiž skládá z mnoha národnostních skupin a nejčastěji po okrajích Vietnamských hranic jinými národnostními menšinami. Vzhledem k tomu, že převládá populace etnické skupiny "Việt", jmenuje se stát Việt Nam.

Gramatika

Národnosti: vytváří se spojením slov "člověk" (người) + "konkrétní stát"

Fráze a kolokace (slovní spojení):

Bạn là người nước nào? = Odkud jsi? Doslova věta znamená "Ty jsi člověk národnosti které?"

Tôi là người Việt. = Já jsem Vietnamec

Výraz nghỉ se pojí například s ročními obdobími. V praxi danou kolokaci lze překládat jako "jarní prázdniny", "letní prázdniny", "podzimní prázdniny" či "podzimní prázdniny". Např. nghỉ hè.

Výraz "mùa" u jednotlivých ročních období znamená "období", není ho třeba vždy připojovat a lze říct samostatně např. "hè" (léto) nebo "đông" (zima)

Sloveso "về" se pojí s významem vrátit se domů (về nhà). Jeho hlubší pojetí je vrátit se do domoviny, tedy do místa Vašeho původu. Vietnamci tedy tento výraz používají ve spojení s Vietnamem "về Việt Nam"

Tázací výrazy "jaký", "co" a "který"

(Cái) gì = jaký, co

  • Stojí vždy na konci věty.
  • Může stát za pomocným slovesem "là" nebo i za plnovýznamovým slovesem. V tu chvíli se překládá jako "co".
  • Výraz "cái" není nutné používat. Někdy zní věta lépe bez.
  • Stojí-li výraz za podstatným jménem, příp. klasifikátorem (o těch až v příští lekci), překládat lze jako "jaký" či "co" (dle kontextu). Tímto výrazem identifikujete objekt z neurčité množiny (dále vysvětlím).
  • Př.: Đây là (cái) gì? = Co je to?
  • Cô Mai mua (cái) gì? = Co kupuje slečna Mai?
  • Đây là nh gì? = Co je to za dům?
  • Cô Mai mua áo gì? = Jaké tričko kupuje slečna Mai?

(Cái) nào = který

  • Podobně jako "gì" stojí na konci tázací věty.
  • Výraz "cái" není nutné používat. Někdy zní věta lépe bez.
  • Následuje vždy podstatné jméno.
  • Významově výraz "(cái) nào" znamená "který" - tedy si vybíráte z určité konkrétní množiny.
  • Př.: Cô Mai mua áo nào? = Které tričko kupuje slečna Mai?

Jak je výše uvedeno, stojí-li výraz "gì" před podstatným jménem (či klasifikátorem) používá se pro identifikaci objektu z neurčité množiny. Pro zjednodušení si představte, že jste v knihkupectví. Je tam nespočet knih různých žánrů. Někdo se Vás zeptá, jakou knihu si chcete koupit, tedy "Bạn mua quyển gì?" s tím, že v odpovědi je třeba specifikovat "knihu", tedy, že se například jedná o slovník - "Tôi mua (quyển) từ điển."

V tuto chvíli víte, že z toho obrovského množství knih, je zájem pouze o slovníky - tím jste zúžili okruh a vytvořili určitou množinu. Nicméně stále nevíte, který konkrétní slovník si chce dotyčná osoba koupit. Lze tedy položit otázku "Bạn mua quyển từ điển nào?", tedy "Jaký slovník kupuješ?". Odpověď může být všelijaká, avšak už Vám blíže specifikuje, o který slovník se jedná - např. "Tôi mua quyển (từ điển) kia." = Kupuju si tamten slovník.

Mohli jste si všimnout ve výše uvedených příkladech, že je občas v závorce slovo "quyển" a občas slovo "từ điển". Je-li výraz v závorce, lze ho vynechat. Není to však náhodné jako u "cái", kdy ho řeknete jak se Vám zlíbí. Zde navážu na problematiku klasifikátorů, které však nebudeme probírat, jen nastíním, o co jde:

jak už sám pojem "klasifikátor" naznačuje, bude nám třídit jednotlivé výrazy. Je to jakési zájmeno v češtině a určitý a neurčitý člen v angličtině, jen s tím rozdílem, že nám to specifikuje jakousi třídu, do které daný předmět patří. Namátkově lze uvést třídy - budovy, knihy, stromy, plody... Občas lze použít pouze klasifikátor, v některých případech je třeba použít konkrétní předmět, někdy je záhodno použít oba výrazy (pro srovnání výše).


Tázací věty (část 2)

V minulém semestru se probrala tázací konstrukce "có... không?" a "...có phải là.. không?". Předpokládám, že netřeba rekapitulaci, jelikož si to můžete dohledat.

Další typ tázacích vět je tázací konstrukce "..., phải không?"

  • Tuto tázací konstrukci lze v praxi překládat jako "... je to tak?"
  • Značí nám ověření si nějakého faktu.
  • Užití je podobné jako anglický "question tag" neboli "... isn't it?"
  • Věta se tedy tvoří tak, že vytvoříte větu oznamovací a nakonec, za čárku, přidáte "phải không?"
  • Stojí vždy na konci věty, za čárkou.

Příklad: Anh là người Việt, phải không? = Ty jsi vietnamec, že?

Kladná odpověď: Vâng, anh là người Việt. = Ano, jsem vietnamec.

Záporná odpověď: Không phải, anh không phải là người Việt. = Ne, nejsem vietnamec.

Tázací věty (část 3)

Další způsob vytváření otázek je za použití "... ?"

  • Používá se na konci věty.
  • Věta se tedy tvoří tak, že vytvoříte větu oznamovací a nakonec přidáte "?"
  • Stejně jako předchozí tázací věta, si touto otázkou potvrzujete informaci. Zde je však větší citová zabarvenost, resp. je zde tazatelův předpoklad, že mu bude kladně odpovězeno, resp. odpověď s ním bude souhlasit.
  • Odpověď se tvoří klasicky jako u základních tázacích konstrukcí probraných minulý semestr.

Představte si, že jste v budově školy a Vy půjdete za nějakou osobou, co vypadá jako student. Zeptáte se: "Bạn là sinh viên à?" Použijete tuto konstrukci, jelikož jste ve školním prostředí a ptáte se osoby, co vypadá jako student. Je tu tedy velký předpoklad, že odpověď bude kladná.


Domácí úkol

Vymyslete 10 vět (ideálně jako konverzaci, ale nemusí být) za použití slovní zásoby a gramatiky z této lekce. Napsat, včetně překladu, případně vysvětlení, jak jste to mysleli.