Výslovnost

Tentokrát dbejte především na výslovnost koncovek

Slovní zásoba

cam - pomeranč, oranžová	chanh - citron	bàn - stůl
cao - vysoký	xe - vozidlo	táo - jablko
cũ - starý	lê - hruška	mới - nový
sách - kniha	hay - zábavný	Kỹ sư - inženýr
tạp chí - časopis	rất - velmi	mũ - čepice
đẹp - hezký	ngựa - kůň	thấy - zahlédnout, všimnout si
nhỏ - malý, drobný	lớn - velký, vzrostlý	chuối - banán

Gramatika

Klasifikátory

Jedná se o něco, co z češtiny neznáme. Jak sám název této "podkapitoly" naznačuje, klasifikátory klasifikují/rozřazují danou věc do určité skupiny. Hodně obecně řečeno lze klasifikátor považovat za členy v angličtině či němčině, jen s tím rozdílem, že se nedělí na určité a neurčité.

Klasifikátorů je nespočet. Některé jsou jasně dané, některé jsou neurčité a některé jsou běžně užívané "věci".

UŽITÍ:

• Leží vždy před podstatným jménem, resp. před věcí/objektem.
• Do češtiny se klasifikátor vyloženě nepřekládá - pokud ano, často nám nahrazuje ukazovací zájmeno (př. ten dům, ta kniha).
• V určitém kontextu nám pak tento klasifikátor může nahradit samotný ten objekt. (př.: Kde je ta kniha? (ta kniha) leží na stole.)

Cái, chiếc = univerzální klasifikátor. Používá se pro slova, které nemají vlastní zařazení nebo když si prostě rady.  Př. cái ghế, chiếc áo

Cây = užívá se především pro stromy. Dále lze použít pro podlouhlé předměty. Př. cây lê

Quả = užívá se pro plody/ovoce. Př.  quả lê

Con = užívá se pro zvířata. Př. con hổ

Quyển/cuốn = užívá se pro knihy. Př. quyển/cuốn sách

Tờ = užívá se pro noviny či časopisy. Př. tờ báo

Ngôi, toà = používá se pro budovy. Zatímco "ngôi" se používá obecně pro domy, "toà" jsou většinou vysoké či významné budovy. Př. ngôi nhà

DALŠÍ KLASIFIKÁTORY jsou například:

màu/mầu = barva

xe = obecně vozidlo. Nahrazuje to však dost často konkrétní dopravní prostředek.  

Číslovky 0-99

V této části se seznámíte s číslovkami a s jejími pravidly použití. Obecně jsou čísla ve vietnamštině snadná a není v tom žádná věda jako třeba v jiných jazycích.

0 - không, linh	1 - một	2 - hai
3 - ba	4 - bốn	5 - năm
6 - sáu	7 - bảy	8 - tám
9 - chín	10 - mười

Výše jsou uvedené vietnamské základní číslovky. Vyjádření tedy množství v číslech po 10 je velice snadné.

Dvoumístná čísla se tvoří velice intuitivně z toho, že máte-li číslo 11, řeknete 10 a 1, tedy "mười một".

Od dvoumístných čísel a výše Vás však budou čekat pravidla, která je třeba si zapamatovat.

0	không -> linh	Výraz "không" se používá, stojí-li nula samotná. Je-li v rámci většího čísla (1001), čte se obvykle jako "linh".
1	một -> mốt	Jako "một" se čte jednička v rámci 1 a 11. Vyšší čísla, tedy 21, 31, atp se jednička nakonci čte jako "mốt".
4	bốn -> tư	Jako "bốn" se čte čtyřka v číslech 4 a 14. Nicméně od 24 se čtyřka mění na "tư" Pozor! Jedná se však o čtyřku na konci čísla, nikoli 4 stojící na začátku čísla.
5	năm -> nhăm/lăm	Slovo "năm" je kouzelné. Má nejeden význam a špatné použití Vám může změnit celý kontext. "năm" se používá pouze pro samotnou 5. Pro čísla od 15+ se užívá "nhăm nebo lăm". Pozor! Jedná se však o pětku na konci čísla, nikoli 5 stojící na začátku čísla.
10	mười -> mươi	Výraz "mười" je platný pro čísla 10-19. Od 20+ se používá "mươi"

Z výše uvedených pravidel byste měli být schopni vytvořit veškeré číslovky od 0-99.

Pro jistotu uvedu pár příkladů.

15 -> mười lăm/nhăm

19 -> mười chín

23 -> hai mươi ba

34 -> ba mươi tư

51 -> năm mươi mốt

55 -> năm mươi nhăm/lăm

* Někteří jste se mohli setkat s tím, že u dvoumístných číslech není "mươi" (23 hai ba). Jedná se o hovorové použití. Není to vyloženě chyba, ale v rámci studia základů vietnamštiny po Vás to "mươi" budu požadovat.

Domácí úkol