0. Geografie jako obor – vymezení a směry
Geografie je věda nebo interdisciplinární obor, který má dvě základní sekce: sekci přírodních
věd a sekci sociálních věd a věd o člověku. Sekci, kterou zkoumají přírodní vědy, dělí Demek
et al. (1976: 10) na disciplíny, které se liší konkrétním zaměřením nebo předmětem výzkumu.
První dvě jsou obecné, ostatní zkoumají dílčí složky přírodní sféry:
paleogeografie = komplexní zaměření – v minulosti
obecná fyzická geografie = komplexní zaměření – v současnosti
geomorfologie = reliéf, tj. krajina ve všech vrstvách a způsobech utváření
klimatologie = atmosféra
hydrogeografie a oceánografie = vodstvo, tj. hydrosféra
geokryologie a glaciologie = kryosféra, tj. ledový povrch včetně věčně zamrzlých půd
pedogeografie = pedosféra, tj. půdy
biogeografie = biosféra, tj. sféra živých organismů
Sekci, kterou zkoumají sociální vědy a vědy o člověku (tzv. humánní geografie) dělí Cloke et
al. (2014) na následující disciplíny s odpovídajícími předměty nebo hledisky výzkumu:
biogeografie = člověk a živá příroda
kartografie = mapy
kulturní geografie = kulturní souvislosti
rozvojová geografie (Development geographies) = rozvojové souvislosti
ekonomická geografie = ekonomické souvislosti
environmentální geografie = souvislosti přírodního prostředí
historická geografie = souvislosti vývoje
politická geografie = politické souvislosti
populační geografie = vývoj osídlení a obyvatelstva
sociální geografie = společnost
geografie města a venkovských oblastí (Urban and rural geographies).
Již z uvedeného přehledu je zjevné, že ani jedna ze zmíněných sfér a disciplín není oddělená od
ostatních a všechny se vzájemně prolínají. Tematiku geografie Vietnamu a jihovýchodní Asie
lze následně specifikovat jako regionální geografii (Bičík et al. 1994), která se zaměřuje na Asii
či specificky jihovýchodní Asii. I samotná jihovýchodní Asie s přilehlými moři a oceány je
ovšem velmi rozsáhlou oblastí planety. Každá regionální geografie a tím i geografie Vietnamu
a jihovýchodní Asie pracuje se všemi zmíněnými disciplínami, které zkoumají jednotlivé sféry
živé i neživé přírody a jejich vzájemné vztahy.
Užité zdroje:
Bičík et al. 1994. Regionální zeměpis I. Úvod do regionálního zeměpisu Společenství nezávislých států, Asie.
Praha: Nakladatelství České geografické společnosti.
Cloke, Paul et al. (eds.) 2014. Introducing Human Geographies: Third edition. London - New York: Routledge.
Demek, Jaromír et al. 1976. Úvod do obecné fyzické geografie. Praha: Academia.
1. Poloha Vietnamu a jihovýchodní Asie na mapách – kontinent versus
ostrovy
V hlubší geologické vrstvě tvoří celou jihovýchodní Asii jedna deska zemské kůry, která přiléhá
k jihovýchodní části eurasijského kontinentu – k dnešní Číně. Jihovýchodní Asie se dělí na
pevninskou a ostrovní část. Pevninskou část jako celek tvoří Indočínský poloostrov, který se
dříve nazýval i Zadní Indie (např. Jankovec et al. 1964). Součástí Indočínského poloostrova je
i dlouhý výběžek – Malajský poloostrov, který tvoří západní část Malajsie. Druhá východní
část Malajsie leží na severu ostrova Borneo. Protože je ale západní pevninská část na
Malajském poloostrově ze tří stran obklopena mořem, které ovlivňuje klima, distribuci obyvatel
i ekonomickou infrastrukturu, řadívá se celá Malajsie k ostrovní části jihovýchodní Asie.
Ostrovní část jihovýchodní Asie tvoří několik souostroví: Velké Sundy (Sumatra, Jáva,
Kalimantan/Borneo a Sulawesi), Malé Sundy (hlavně ostrovy Sumbawa, Sumba, Flores a
Timor), dále souostroví Filipíny a zcela na východě je součástí jihovýchodní Asie západní
polovina ostrova Nová Guinea, která je politickou součástí Indonésie – východní část ostrova
tvoří stát Papua Nová Guinea.
Státy, hlavní města a orientační počty obyvatel, rozloha a zvláštní charakteristika.
Kontinentální část (240,5 milionů obyvatel):
Myanmar (Barma) - 53,5 milionů (2017), hl. město Naypyidaw – 1 milion. Rozloha:
676 578 km2
– kulturně starobylý a etnicky velmi pestrý stát.
Laos – 7 milionů, hlavní město Vientiane – 800 tisíc. Rozloha: 236 800 km2
– jediný
vnitrozemský stát jihovýchodní Asie.
Thajsko – 69,5 milionů (2018), hl. město Bangkok – 1,5 milionu. Rozloha: 513 115 km2
–
jediná nekolonizovaná země jihovýchodní Asie.
Kambodža – 15 milionů, hl. město Phnom Penh – přes 2 miliony. Rozloha: 181 035 km2
–
pokračovatel významné říše Khmerů.
Vietnam – 95,5 milionů (2018), hl. město Hanoj – přes 3,5 milionu. Rozloha: 330 363,
s dalšími ostrovy 331 689 km2
– země, která je v jihovýchodní Asii nejvíce ovlivněna
čínskou kulturou.
Ostrovní část (411 milionů obyvatel):
Malajsie – 33 milionů, hl. město Kuala Lumpur – 1,8 milionu. Rozloha: 329 749 km2
–
země, která má část na kontinentu a část na ostrově Borneo / Kalimantan.
Singapur – 5,6 milionů. Rozloha: 618 km2
. Přes charakter ostrovního městského státu patří
k Singapuru i několik desítek ostrovů (srov. Lexikon zemí, s. 34-35).
Brunej – 450 tisíc, hl. město Bandar Seri Begawan – přes 100 tisíc. Rozloha: 5765 km2
–
malý stát obklopený Malajsií na ostrově získal nezávislost na Velké Británii až jako poslední
z celé jihovýchodní Asie.
Indonésie – 268 milionů, hl. město Jakarta – přes 10 milionů. Rozloha: 1 904 569 km2
–
zemi tvoří více než 13 tisíc ostrovů
Východní Timor – přes 3 miliony, hl. město Dili – přes 200 tisíc. Rozloha: 15 007 km2
–
jediná dlouhodobá portugalská kolonie v jihovýchodní Asii.
Filipíny – 101 milionů, hl. město Manila – 1,8 milionu. Rozloha: 300 000 km2
– země je
pojmenována po španělském králi Filipu II.
Geograficky k ostrovní části JV Asie patří ještě:
Ve správě Austrálie:
Kokosové ostrovy (500 obyvatel), Vánoční ostrovy (2000 obyvatel)
Ve správě Indie:
Andamanské a Nikobarské ostrovy (400 tisíc)