5. Nerostné suroviny Vietnamu a zemí jihovýchodní Asie
1) Ve Vietnamu se nerostné suroviny nacházejí hlavně na severu. Bohaté zdroje vápence
z krasových útvarů v deltě Rudé řeky jsou zdrojem pro výrobu cementu, oblast Bắc Thái má
ložiska železné rudy, v okrajových provinciích thajskojazyčných etnik je grafit a dále různé
kovy, polokovy a jejich sloučeniny: měď, baryt (síran barnatý = BaSO4), apatit (jako základ
fosforu a fosfátových hnojiv), zlato, cín, křemenec, dolomit; bauxit se ale nachází i v jižní části
Vietnamu, kde se těží i písek a zavodněné nížiny delty Mekongu jsou zdrojem rašeliny. Hlavní
ložiska uhlí jsou v severovýchodní vrchovině, tedy poblíž delty Rudé řeky v provincii Quảng
Ninh, hlavní ložiska ropy jsou naopak na jihu u Ho Či Minova města, přesněji u Vũng Tàu,
kam se sváží ke zpracování ropa z okolí ostrova Côn Ðảo. Těžba a produkce ropy začala ve
větší míře až v devadesátých z letech vesměs ve spolupráci se zahraničními těžařskými
společnostmi. Strategicky významné Spratleyho + Paracelsovy ostrovy jsou důležité nejen
polohou, ale významnou těžbou fosfátů v podmořském dně – tato bohatá ložiska jsou jedním z
důvodů sporů o tyto ostrovy.
V severní části Vietnamu se těží i kámen a břidlice, v přímořských oblastech i okolo zátoky
Halong: antracit, lignit (hnědé uhlí), kaolín, křemičité písky, antimon, rtuť.
V jižní části země se navíc těží žula, molybden a sůl z moře.
V centrálním Vietnamu se navíc těží drahokamy, hnědé uhlí a jíl (Lam Dong); olovo, granit a
fosfor (Daklak); bauxit, zlato a stavební materiály jako bazalt a granit včetně písků těžených
z řek (Gia Lai), mangan, zlato a drahokamy (Kon Tum), uhlí, grafit a kaolín (Quang Nam a
Quang Ngai), bikarbonáty a minerální písky, oxid titaničitý (TiO2) v provincii Binh Thuan.
Řada minerálů včetně hliníku se přirozeně uvolňuje z půdních ložisek do podzemních vod,
koncentrace iontů hliníku a jiných kovů se ale nyní rapidně zvyšuje kvůli průmyslové výrobě,
nadužívání hnojiv a nadměrnému znečištění.
2) Hlavní nerostné suroviny v ostatních zemích jihovýchodní Asie
Poznámka: ve většině případů se nerostné suroviny těží ve spolupráci se zahraničními
společnostmi.
Filipíny: významná těba probíhá u zlata a železné rudy (Luzon, Mindanao), stříbra, chromu
(Luzon, ostrov Dinagat); Filipíny mají asi světově největší zásoby mědi a palladia, dále těží
nikl, molybden, mangan, pyrit, černé uhlí (Cebu), asfalt + ropu, mramor
Indonésie: nejvýznamnější je ropa a zemní plyn (Sumatra + Západní Irian), cín (ložiska na
ostrovech u Malajského poloostrova), nikl (Sulawesi), bauxit (Riau), černé uhlí (Sumatra),
mangan (Jáva + Kalimantan), sůl (Madura), měď, drahé kovy a drahokamy, síra, jód, asfalt,
kaolín
Kambodža: železná ruda, zlato, sůl, vápenec, ropa a zemní plyn
Laos: zlato, měď, stříbro, olovo, cín, bauxit, zinek, železná ruda, ropa, zemní plyn, uhlí, sůl
Malajsie: cín a železná ruda, bauxit, ropa, zlato, wolfram, granit, vápenec, měď a v menším
množství další minerální látky: titan, zirkonium. Z nekovových látek kaolín.
Thajsko: hnědé uhlí, ropa, zemní plyn, cín, wolfram, železná ruda, sůl
Myanmar: nejvýznamnější je těžba drahokamů: rubínů, safíru, nefritu, produkce perel. Dále
kovy, ropa a zemní plyn.
Brunej: ropa a zemní plyn
Východní Timor: ropa a zemní plyn, mramor
Singapur: ropa a minerály na dně moře, cín. Singapur ve velkém kupoval a dovážel písek za
účelem rozšiřování souše, řada zemí proto vývoz písku do Singapuru zakázala.
Zdroje:
Economic Potentials 1998 = Tiềm năng kinh tế Tây Nguyên & duyên hải Miền Trung. Economic Potentials of the
Western Plateau and the Central Coast. Ed. Trung tâm nghiên cứu & tư vấn về tiêu dùng = Centre for Study
and Consultation of Consumerism (CESCON). Hà Nội: Nhà xuất bản Thống kê.
Forbes, Vivian Louis. 2014. Indonesia’s Delimited Maritime Boundaries. Heidelberg – New York – Dordrecht –
London: Springer.
Henderson, John W. et al. 1970. Area Handbook for Malaysia. Washington D.C.: The American University &
U.S. Government Printing Office.
Jankovec, Miloslav et al. 1964. Zadní Indie a Indonésie (Soubor map „poznáváme svět“). Praha: Ústřední správa
geodézie a kartografie.
Klíma, Jan. 2003. Východní Timor. Praha: Libri.
Le Ba Thao. 2017. Vietnam. The Country and its geographical regions. Hanoi: The gioi publishers.
Nguyen Viet Ky & Bui Trong Vinh et al. 2014. Source of aluminum in Pleistocene aquifer in Ben Cat and Thuan
An Binh Duong Province. In: ASEAN++ 2014: Moving Forward – The 8th
International Conference on Earth
Resources Technology (ICERT 2014), Vung Tau – Viet Nam. October 23rd
, 2014. Ho Chi Minh City: Vietnam
National University – Ho Chi Minh City, University of Technology, Faculty of Geology and Petroleum
Engineering, 2014, 45-53.
Parker, Edward. 2005. Vietnam. London: Evans Brothers.
Sisouphanthong, Bounthavy & Taillard, Christian. 2000. Atlas of Laos. The Spatial Structures of Economic and
Social Development of the Lao People’s Democratic Republic. Chiang Mai: Silkworm Books.
Trần Văn Trị et al. 2003. Di sản thế giới Vịnh Hạ Long: những giá trị nổi bật về địa chất. The Hạ Long Bay World
Heritage: Outstanding geological values. Tạp chí địa chất. Loạt A. Số 277, 7-8/2003. Hà Nội: Cục địa chất và
khoáng sản Việt Nam. 6-20.
Vũ Tự Lập & Taillard, Christian. 1993. Atlas du Viêt-Nam / Atlat Việt Nam / An Atlas of Vietnam. Montpellier –
Paris: RECLUS – La Documentation Française.