Vědecká písemná práce – jak ji napsat
a jak ji prezentovat
Renáta Přichystalová
Základní předpoklady pro napsání práce
1) Dobrá orientace v problematice
2) Schopnost samostatně, tvořivě myslet a
adekvátně a srozumitelně myšlenky vyjadřovat
3) Schopnost samostatně pracovat s naší i
zahraniční odbornou literaturou, včetně jejího
správného citování (tištěné, rukopisné i el-
zdroje)
4) Schopnost autora odlišit vlastní myšlenky od
myšlenek převzatých
5) Schopnost definovat pracovní
hypotézy/testování modelu, pokud je to
potřebné
6) Schopnost zvolit přiměřené metody a techniky
adekvátní zpracovávanému tématu
7) Schopnost realizovat výzkumnou část práce,
zpracovat výsledky a vyvodit z nich závěry
8) Schopnost napsat práci ve formě, která je
z formálního, jazykového a etického hlediska
korektní
Základní předpoklady pro napsání práce
Základní typy dokumentů
• Původní/primární dokument – je tvořen novými
informacemi, do té doby nezaznamenanými
v jiných dokumentech
• Sumarizační/sekundární dokument – je
shrnutím, utříděním nebo zobecněním poznatků
z větší části z převzatých, jiných dokumentů;
sumarizací se vytváří nová hodnota
• Kompilační/sekundární dokument – v novém,
novému cíli přizpůsobené vyjádření opakující
informace převzaté z jiných dokumentů (je nutné
rozlišovat mezi netvořivou a tvořivou kompilací)
• Text práce → reprodukovatelný, tzn. zřetelný,
jasný, transparentní
• Před psaním každé práce → co je jejím
smyslem a komu je určena
• Pokud se školní práce nepublikují → jako
kdyby nevznikly
„If it was not published, it was never done“
Schéma vzniku práce
1) Volba tématu a strategie průběhu prací → potřeba si uvědomit
zvládnutelnost tématu, dostupnost informací (materiálu, softwaru),
jazyk zdrojů, možnost výzkumu, technickou náročnost
2) Časový plán
3) Průzkum informačních zdrojů → pracovní osnova práce,
návštěva knihoven, profilových informačních zdrojů, internetu,
depozitáře, konzultace s vedoucím práce, s konzultantem
4) Shromažďování informací z pramenů → zjištění bibliografie
k tématu (tvorba rešerší ze všech dostupných informačních
zdrojů); práce v knihovnách, archivech, ve virtuálním prostoru
(studium primárních i sekundárních dokumentů)
5) Zpracování informací z pramenů → studium (zevrubné
seznámení s tématem a s dosud známými závěry, výběr
relevantních dokumentů, stáže, konzultace); excerpování
(zhotovení záznamů o skutečně použitých dokumentech,
parafrázování, citáty, vlastní postřehy a poznámky, konzultace)
6) Výzkum → vymezení problému, vypracování hypotéz,
určení metodiky výzkumu (popis výzkumné metody se
zdůvodněním – popis materiálu, přístrojů, zařízení, sledovaných
objektů – popis posloupnosti kroků při experimentu či výzkumu),
formulování cíle a úkolů výzkumu, plán výzkumu,
realizace výzkumu, interpretace faktů (logické
uspořádání faktů od nejdůležitějších po méně důležité a od
jednoduchých ke komplexním – uvedení hlavních výsledků
názornou formou a jejich zhodnocení co do významnosti),
diskuse (co znamenají výsledky, k nimž se dospělo –
sumarizace nejdůležitějších poznatků – vztah zjištěného k starším
informacím a vztah k tomu co se předpokládalo – význam
zobecnění? – principy, vysvětlení, souvislosti konkrétní práce,
možnosti uplatnění těchto výsledků), závěry, konzultace
Schéma vzniku práce
7) Vytváření textu práce → definitivní osnova (konzultace);
uspořádání materiálů (konzultace); tvorba textu (příprava
doprovodného materiálu – tabulky, grafy, obrázky, mapy,
kompletování textu, konzultace)
8) Příprava dokumentace → soupis bibliografických citací;
citace (etika); ilustrace, tabulky, přílohy; kompletování a
úprava (konzultace)
9) Příprava konečné verze práce → psaní definitivní verze
(konzultace); závěrečná redakce textu – čistopis
(zapracování poznámek školitele či konzultanta, úprava
předmluvy, úprava celkového vzhledu práce, kopírování,
vazba)
10) Odevzdání práce
11) Prezentace a obhajoba
Vzory studentských prací na FF MU
Zdroj:
https://is.muni.cz/th/j1482/pokyn.pdf
https://is.muni.cz/do/fsps/fak_predpisy/smernice-dekana/2020-
03_Smernice_pokyny_vypracovani_ZP_bc-mgr-rig.pdf
• rozsah práce je závazně určen počtem znaků, do rozsahu se
započítává vlastní text, poznámkový aparát, obsah. O započítání
příloh rozhoduje vedoucí práce
• do rozsahu se nezapočítává seznam literatury,
titulní strany, čestné prohlášení
• doporučená kvantita je pro bakalářskou diplomovou práci 70 000
znaků (délka BP by se měla pohybovat v rozmezí 30–60 normostran.
Přesný rozsah uvádí každá fakulta samostatně), magisterskou
diplomovou práci 140 000 znaků a pro disertační práci 180 000
znaků. Je v kompetenci jednotlivých oborů tyto hodnoty upravit podle
vlastních zvyklostí a potřeb
• volitelně je možný oboustranný tisk, při
zajištění čitelnosti obou stran (kvalita tisku,
volné místo u hřbetu)
• práce musí být odevzdána v nerozebíratelné
vazbě nebo ve vazbě upravené tak, aby
znemožňovala dodatečnou manipulaci s
jednotlivými listy (páska-razítko),
ústav/katedra/seminář mohou požadovat 1
výtisk pro vlastní archivaci v pevné vazbě
Vzory studentských prací na FF MU
na webu FF MU:
• předloha úpravy pro bakalářské i magisterské
diplomové práce. Obsahuje také podrobný popis
formálních náležitostí práce (rozsah, grafická
úprava, bibliografie aj.). U prací psaných v cizím
jazyce zůstává obálka a titulní list v češtině, ve
vlastním cizojazyčném textu se Vzor prací aplikuje
podle instrukcí ústavu, resp. vedoucího práce.
Vzory studentských prací na FF MU
Ústní projev
• Verbální prostředky – vytváří vlastní text
• Neverbální prostředky – posluchač je vnímá všemi
smysly
→ doprovodné zvukové prostředky sdělení (fonické,
hl. prozodické – rytmus, kadence projevu)
→ prostředky vizuálně vnímatelné – mimika, gesta,
posturika (držení těla), proxemika (vzdálenost od
posluchačů), haptika (fyzický kontakt), olfaktorika
(vliv pachů)
→ celkový vzhled řečníka → body language/řeč těla
• Důležité je přednáškové prostředí (osvětlení,
akustika, vybavení, teplota …)
Při sestavování ústního projevu musíte myslet na:
• Kdo mně zve?
• Kdy mám mluvit? (vyhovuje mi termín?)
• Kde mám mluvit?
• Proč mně pozvali?
• Jak dlouho mám mluvit?
• Jaký typ publika tam bude?
• O čem mám mluvit?
• Jaký je přínos pro mě a přínos pro posluchače?
Když se rozhodnu projev pronést,
mělo by následovat 5 fází přípravy
přednášky / obhajoby BP/MP
1) Výběr tématu, zvážení komunikačního záměru,
analýza publika, shromáždění materiálu
• téma musí odpovídat požadavkům organizátora
• musím vědět kolik času mám na přednes;
nepřetahovat !!!!
• musím vědět k čemu projev slouží (informovat,
vysvětlovat, agitovat, vychovávat, obhajovat
atd.)
• obsah přednášky/projevu musí brát zřetel na
erudovanost publika
2) Uspořádání a rozvržení materiálu
• uspořádání projevu musí být takové, aby jej posluchači
dobře vnímali, zapamatovali si hlavní myšlenku (main
message)
• kompozice má odrážet vnitřní logiku tématu a zaměření
projevu
• má obsahovat spojení s realitou – obsahovat příklady
• důvěryhodné prameny
• vhodně vybrané ilustrace, příklady, videa apod.
• adekvátnost úvodu a závěru (dynamika)
• vyrovnanost kompozice – přehledná stavba vymezující
podstatné informace proti detailům, zdůraznění
nejdůležitějších bodů
3) Výrazová složka projevu
• používat přesné, konkrétní výrazy
• nové pojmy a fakty vysvětlovat jednoduše
• někde je vhodné opakování informace
• krátké věty
• neužívat slang, vulgarizmy, expresivní výrazy
• princip postupnosti – nesdělovat vše najednou, jednotlivé
informace navazovat na sebe postupně (nové na obecně
známé, od konkrétních k abstraktním)
• princip přehlednosti – logická propojenost jednotlivých
částí projevu
• princip ekonomie – správné časové vymezení projevu – je
třeba vybrat podstatné a relevantní informace v závislosti
od druhu akce
Na začátek projevu dáváme informace,
které by si posluchači měli uvědomit a na
závěr projevu informace, které by si měly
zapamatovat.
4) Příprava na přednes
• projev v písemné formě je dobré si nahlas přečíst
• přednes → čtenářský → volný → kombinovaný → blokový
→ deklamační
• čtenářský přednes – doslovné čtení předlohy, důležitá je správná
modulace souvislé řeči (dynamika, rytmus, tempo, pauzy)
• volný přednes – vyžaduje zkušeného řečníka, k dispozici je
většinou osnova projevu, předčítány jsou pouze citáty,
faktografické údaje nebo části, kde je nutná přesná stylizace,
• kombinovaný přednes – střídání čtení s volným přednesem,
důležitá je jistota při návratu k textu
• blokový přednes – řečník prezentuje podstatu obsahu vět a
odstavců připraveného textu, aniž by je doslovně četl
• deklamační přednes – memorování textu, důležitá je správná
modulace souvislé řeči (dynamika, rytmus, tempo, pauzy)
5) Průběh přednesu řečnického projevu
• projev začíná už vstupem na scénu
• zřetelná artikulace, správná hlasitost
• důraz na důležité věci
• frázování, tempo, rytmus
• nehledět do plátna! nehledět pouze do textu!
• pokud je mikrofon – mluvit do mikrofonu
Neverbální projev řečníka
Gesta/gestika – hlavně ruky, prsty
• řečník nedokáže zastavit pohyb prstů déle než na
15 sek.
• kontrolovaná gestikulace ulehčuje řečníkovi
proces stylizace, ulehčuje posluchači koncentraci
a vnímání a podporuje jeho obrazotvornost
• gesta zbavují řečníka trémy, psychicky ho
uvolňují
• používání gest přibývá úměrně s tím jak uplývá
řečníkův čas
• gesta mají být uměřená, tlumená a disciplinovaná
Mimika
• je barometrem emocí mluvčího
• mírný úsměv řečníka dokáže navodit stav pohody
a příjemného očekávání
• nepřirozený úsměv působí negativně
• součástí mimiky je přivíraní očí, mrkání, zvedání
obočí, pohyby koutky úst
• opakování určitých pohybů ve tváři nebo jejich
vyšší frekvencí si publikum u řečníka všímá, můžou
působit rušivě
• zrakový kontakt s publikem
• vyšší kontakt očima je patrný při přesvědčování
nebo při předávání významné informace
• nefixujeme pohled na jednoho posluchače déle než
na 3 sek.
Neverbální projev řečníka
Posturika
• zkoumá podávání informací fyzickým postojem,
držením těla, konfigurací jeho částí
• slova řečníka by se neměla rozcházet s řečí těla
• řečník může stát na jednom místě nebo se
během projevu může nenápadně občasně
přemístit
• při stání není vhodné zavalit plnou vahou
řečnický pultík
• stereotypní chůze před publikem patří mezi
zlozvyky
• řečník se smí pohybovat pouze před posluchači
Neverbální projev řečníka
Proxemika
• mapuje teritoriální chování účastníků
komunikace
• není dobrá přílišná blízkost ani přílišná
vzdálenost
• reorganizaci prostoru si řečník zajistí před
zahájením akce
• ideální je umístění ve středu půlkruhu
• větší vzdálenost – větší oficiálnost projevu
Neverbální projev řečníka
Haptika
• komunikace prostřednictvím doteků
• osobní úroveň komunikace
• podávaní rukou – energický, přiměřeně silný
stisk ruky
Olfaktorika
• komunikace pomocí pachů
• osobní úroveň komunikace
Neverbální projev řečníka
Promítaná obrazová prezentace
• V současnosti – běžná prezentace pomocí
aplikace MicroSoft – PowerPoint (Apple Apple
Keynote, OpenOffice.org (LibreOffice)
Impress, GooglePrezentace)
• Cloudový prezentační software Prezi
Není třeba si stahovat žádný program, vše probíhá
online na http://prezi.com, kde se musíte nejprve
zaregistrovat a pak už můžete začít tvořit
Prezi
• Cloudový prezentační software
• Zajímavá alternativa, která dá při vytváření
prezentace víc práce než např. PowerPoint, ale
zato výsledek může být velice efektivní
• Program zvládá efekty typu zvětšování a
zoomování, zvládá prezentace online i offline, umí
importovat videa z YouTube, PDF soubory, fotky
atd.
• Umožňuje online spolupráci několika lidí na jedné
prezentaci, její úpravu na populárním iPadu nebo
vytvoření časové osy
• Při veřejném zobrazení výtvorů lze Prezi užívat
zdarma, jiné licence jsou již placené
Výhody prezentace
Pochopení obsahu přednášky:
- pouze verbální projev → 8-20%
- pouze vizuální forma → 25-35%
- verbální projev spojený s vizuální
prezentací → 60-85%
• ideální délka jedné obrazové prezentace
8-12 min.
• forma: landscape/na šířku
• údaje musí být heslovité
• nadpisy musí být dobře čitelné
(to platí i o textu)
Na začátek projevu dáváme informace,
které by si posluchači měli uvědomit a na
závěr projevu informace, které by si měly
zapamatovat.
Schéma prezentace
Úvodní snímek → název přednášky (výstižný,
pravdivý, 6-8 slov, velké písmena
• úplné jméno autora (obyčejně bez titulů)
• název pracoviště/instituce
• při zahraniční přednášce – název státu
• logo projektu/instituce
sled dalších snímků →
• úvod: cíl, důvody vedoucí k prezentované
studii
stručný úvod (5-7 jasných vět)
• jádro: materiál a metody
výsledky
diskuse
• závěr: shrnutí a doporučení
zdůraznit, co se zjistilo, v čem je
význam pro praxi nebo další výzkum
Schéma prezentace
• je nutné vyvarovat se nadbytečnému textu/
nadbytečným informacím
• zarovnávat na celou šířku řádku (doporučuje se
levý okraj)
• nepsat celý text velkými písmeny
• jeden zvolený typ písma (Arial, Courier,
Helvetica, Verdana, Tahoma, Arial black)
• velikost písma pro nadpis 32 bodů, pro
podnadpis 26-28 bodů
• velikost písma textu ideálně – 22-24 bodů
• pozadí: doporučuje se stejné pro celou
prezentaci
• nedoporučují se rušivé barvy či textury
• barvu i písmo vybrat pro dobrou čitelnost i
v temné místnosti
doporučené kombinace:
• bílé/světlé pozadí → černé/tmavomodré písmo
• tmavomodré pozadí → matně žluté písmo
• tmavofialové pozadí → bílé písmo
• pří mírném zatemnění → tmavší pozadí
• při výrazném zatemnění → světlé pozadí
Obrázky, grafy a tabulky
• pozor na kvalitu použitých fotografií
• tmavé foto – světlé pozadí
• velikost obrázku – dodržovat proporce
prezentace
• v 10-minutové prezentaci → 3-6 obrázků
• grafy a tabulky – jednotná úprava
• na jednom grafu by nemělo být víc než 6
vertikálních a 3 horizontální sloupce
• velikost tabulky by měla být 4 sloupce, 6 řádků
• přesnost údajů na max. 1 desetinné místo;
pokud si situace nevyžaduje přesnější údaje
• žertovné obrázky – s velkou mírou opatrnosti
1 snímek:
• ne víc než 5-7 řádků textu
• na jednom řádku ne víc než 6-7 slov
• text je doplňkem k výkladu
• uvádět zdroje u převzatých věcí
• dobrá prezentace: zřetelná, stručná,
jednoduchá, ucelená, čitelná
• při 10-minutové přednášce – max. 12-14
snímků
• na jeden snímek – 20-60 sek.
• vyváženost text – obrázky – grafy –
tabulky
Rady:
• snímky prezentace – nejsou umělecká díla
• moc efektů škodí
• úlohou snímků je zprostředkovat určitý obsah
• efekty povoleny v úvodu – funkce: zaujmout
posluchače od počátku přednášky nebo na
závěr jako forma rozloučení → tzv. ice-breaker
slide / key-points slide
• kvalitně graficky provedená prezentace – ne
efektní ale efektivní
Použitá literatura
Eco, U. 1997: Jak napsat diplomovou práci.
Olomouc.
- Katuščák, D. 1998: Ako písať. Bratislava.
Meško, D. – Katuščák, D. – Findra, J. a kol.
2006: Akademická příručka. Martin.
Šesták, Z. 2000: Jak psát a přednášet o
vědě. Praha.
http://www.phil.muni.cz/wff/home/studium/
informace/predpisy-a-navody