Parohová a kostěná industrie Neolit a Eneolit • Periodizace Neolit Morava • Starší stupeň (6000–5000 p. K.) - kultura s lineární keramikou (LNK) • Střední stupeň (5000–4700 p. K.) - LNK – šárecký stupeň - starší vypíchaná (VK) • Mladší stupeň (4700–4300 p. K.) - mladší vypíchaná - lengyelský kulturní okruh • Periodizace Neolit Čechy • Starší stupeň (6000 – 5000 p. K.) - LNK • Mladší stupeň (5000 – 4300 p. K.) - VK Slovensko (JZ) • Starší stupeň (6000 – 5000 p. K.) - LNK • Střední stupeň (5000 – 4700 p. K.) LNK, želiezovská skupina • Mladší stupeň (4700 – 4300 p. K.) - starší a střední stupeň lengyelského kulturního okruhu Morava (před Kristem) • Časný stupeň(4300 – 3700) - lengyelský kulturní okruh, počátek KNP • Starší stupeň (3700 – 3300) - epilengyel, jordanovská k., KNP • Střední stupeň (3300 – 2600) - kanelovaná k., kulovité amfory • Mladší/pozdní stupeň (2600 – 2200) jevišovická kult.; protoúnět. kult. ŠK, KZP, • Periodizace Eneolit Čechy (před Kristem) • Časný stupeň (4300 – 3800) - pozdní lengyelský komplex: skupiny Střešovice, Aichbühl, Michelsberg • Starší stupeň (3800 – 3350) - KNP; nejstarší badenská • Střední stupeň (3350 – 2900) kultury badenská, bošácká, řivnáčská, chamská, kulovité amfory • Mladší stupeň (2900 – 2200) - ŠK, KZP Slovensko: • St. stupeň - lengyel. kult. okruh, polgárska k. • Stř. stupeň – KK, bolerázska sk. • Ml. stupeň – KZP, bošácka sk., sk. KosihyČaka, kostolacká sk., sk. Nyírség-Zatín, sk. V-slov. mohýl • Periodizace Eneolit Zdroje suroviny KPI Sus scrofa Ovis ammon f. aries/capra aegagrus f. hircus - Zuby - Žebra/Costae - Metapodia - Rohy - Clavicula/klíční kost - Žebra - Dlouhé kosti - Metapodia Zdroje suroviny KPI - Paroží - Samozřejmě i kosti - Clavicula - Scapula/Lopatka - Žebra - Dlouhé kosti - Metapodia - Rohy Cervus elaphus Bos primigenius f. taurus Zachování suroviny KPI • v neolitu a eneolitu (pravěk obecně): hospodářství s intenzivním využitím všech místních zdrojů • chov domácích zvířat převládá nad lovem • počet zachovaných kostí jen v omezené míře reprezentuje pravěkou skutečnost jak kvantitativní tak i kvalitativní • horní hranice zachování archeologizovaných kostí se pohybuje kolem cca 5 % • index k = x/y (Rulf 1984) x – počet určitelných zvířecích kostí na nalezišti y – počet KI Pracovní operace - členění kostí: za účelem získání polotovaru požadovaného tvaru, příklady – na nařezání parohu se používala plochá retušovaná čepeľ, k podélnému členění se používaly klíny, kam. sekery - vrtání: krčkovitými vrtáky, provrt býval veden z obou stran, aby nedocházelo k rozlomení artefaktu - brousení, hlazení: jemnozrnnými pískovcovými brousky (ploché pískovcové desky různé velikosti s 1 anebo vícero konkávně zaoblenými brusnými hranami) - soustružení (eneolit) Opracování suroviny KPI Opracování suroviny KPI podélné členění metapodia – ořezání/obrušení do polotovaru – finální podoba zahroceného nástroje/šídla (podle Vitezović 2013, fig. 4) Opracování suroviny Opracování suroviny KPI Reutilizace: 1- polotovar tzv. lžíce 2- používaný artefakt 3- poškozená lžíce 4- projektil vyroben z držadla tzv. lžíce podle Vitezovič 2013, fig. 6 KPI – typologie artefaktů Rozdělení podle J. Rulfa (1984) na základě tvaru a předpokládané funkce - „šídla“ → A úštěpová → B plochá → C neúštěpová A → A1 z adultních jedinců (kloubní hlavice) → A1a – dlouhé < 10 cm → A1b – krátké > 10 cm A2 z subadultních jedinců → A2a – dlouhé < 6 cm → A2b – krátké > 6 cm B → B1 široká, poměr d/š je cca 6/1 → B2 úzká, poměr d/š je cca 10/1 → B3 oboustranná, pracovní hrot na obou koncích - „hladítka“ – z plochých kostí s různě širokou prac. hranou A – břitvovitý typ B – oválný typ - „špachtle“ – tvar rovnoramenného trojúhelníku, z plochých kostí - „lžičky“ - esovité nástroje – kruhového průřezu s S-profilací - „nože“ – z kančích klů - ostatní KPI – typologie artefaktů A1a – dlouhé < 10 cm A1b – krátké > 10 cm A2a – dlouhé < 6 cm A2b – krátké > 6 cm šídla KPI – typologie artefaktů B1 široká, poměr d/š je cca 6/1 B2 úzká, poměr d/š je cca 10/1 B3 oboustranná šídla KPI – typologie artefaktů A – břitvovitý typ B – oválný typ hladítka KPI – typologie artefaktů špachtle lžičky KPI – typologie artefaktů Příklady tzv. lžic ze starčevské kultury, lokalita Starčevo-Grad (podle Vitezović 2013, fig. 5) KPI – typologie artefaktů esovité nástrojenože Rozdělení KPI podle V. Ondruše (1967): 1) Pracovní nástroje 2) Zbraně 3) Ostatní předměty KPI – typologie artefaktů 1) Pracovní nástroje - zahrocené předměty - šídla, parohové klíny, hroty, háčky, udice - hladidla - stěrky - vyhlazovače - dláta - roztírače, drtidlá - držadla/rukojeti - nože - škrabky (škrabáky) KPI – typologie artefaktů 2) Zbraně - dýky - sekeromlaty - hroty šípů KPI – typologie artefaktů 3) Ostatní předměty - ozdoby (závěsky, zápony) - předměty připomínající píšťalky - předměty s neznámou funkcí (tyčinky) KPI – typologie artefaktů AD 1)“Šídla“ – artefakty se zahrocenou distální částí - patří k nejčastějším nálezům KPI - tvoří cca 50 % všech nálezů KPI - 70 % jich má délku od 6 po 12 cm Rozčlenění šídel: - šídla typu A - šídla typu D - šídla typu B - šídla typu E - šídla typu C - šídla typu F - ostatní šídla KPI – typologie artefaktů Šídla typu A: - poměrně dlouhý a štíhlý hrot - Nelze stanovit přesnou hranici mezi hrotem a tělem artefaktu KPI – typologie artefaktů Šídla typu A KPI – typologie artefaktů Foto 2: distální vrchol poškozený - deformace po nárazu; nenese známky funkčního ohlazení; předmět nesloužil k perforaci ve smyslu šídla; stopy broušení v dist. části, úprava v prox. a med. části, využití artf. jako projektilu Foto 3: distální vrchol pozorovány známky funkčního poškození a ohlazení; patrny známky podélného broušení; funkce ve smyslu šídla podle Rašková – Zelinková 2009, 364-365, obr. 1 Šídla typu B: - krátká šídla - s poměrně krátkým, konvexně zbrouseným hrotem – jako ořezaná tužka ořezávátkem KPI – typologie artefaktů Šídla typu C: - s krátkým konkávním hrotem - hrot má tvar tužky ořezané ostrým nožem KPI – typologie artefaktů Šídla typu D: - so sploštělým hrotem - většinou z kostěných úštěpů - hrot je poměrně ostrý ale plochý KPI – typologie artefaktů Šídla typu E: - dutá šídla; většinou z metakarpálních kostí - šikmé zbrousení/zřezání distálního konce kosti - patří mezi nejkratší neolitická šídla (cca 3,3–5,3 cm) KPI – typologie artefaktů Šídla typu F: - oboustranná šídla - z masivních kostěných třísek/úštěpů - průřez mívají kruhový nebo čtvercový - jsou dokonale opracované KPI – typologie artefaktů Ostatní šídla: - většinou hrubě opracované, masivní - z kostěných úštěpů, třísek, např. z ulny nebo žeber - šídla z nedokonale rozštípaných dutých kostí - šídla ve tvaru jehlic KPI – typologie artefaktů AD 1)„Parohové klíny“ - – artefakty se zahrocenou distální částí - vyráběly se z parohových výsad jelena - průměrná délka artefaktů bývá 10-14 cm - širší konec bývá prevážně poškozený - užší konec bývá šikmo zřezaný do poměrně tupého ostří - zbroušení je vždy z vnitřní strany oblouku - perlení bývá téměř nedotknuté - funkce: jako klíny při páčení či štípání poddajného materiálu, prostředníky při štípání ŠI? KPI – typologie artefaktů KPI – typologie artefaktů AD 1)„Hroty“ – artefakty se zahrocenou distální částí - zahrocené artefakty z kosti / parohu - různě upravené distální zahrocené konce - z dutých dlouhých kostí – podélně štípaných, parohových výsad, kostěných úštěpů - součásti kombinovaných artefaktů - funkce: různá, ne vždy definovatelná, např. zahrocené artefakty na výzdobu VK KPI – typologie artefaktů VK Oboustranně zahrocený artefakt z parohu 2 – 5 hrotů Snad na zdobení povrchu keramiky ve formě vpichů Litoměřice- Mlékojedy KPI – typologie artefaktů kombinované artefakty ploché zahrocené kosti vytvářející nástroj tzv. vochle kostěný hrot spojený s dřevěnou rukojetí tvořící tzv. kopáč KPI – typologie artefaktů Háčky a udice Tzv. ozubené artefakty KPI – typologie artefaktů http://www.historischerfischer.de/html/eisen zeit2.html AD 1)„Hladidla“ - Artefakty s dlátovitě upravenou pracovní hranou - vyráběly se z kostí i z parohu - kostěné jsou z masivních dutých kostí, podélně rozštípnutých - pracovní plocha je oboustranně opracovaná - obloukovité ostří – pracovní hrana - parohová hladidla byla vyráběná z jeleních parohových lodyh anebo z parohových úštěpů KPI – typologie artefaktů Kostené artefakty KPI – typologie artefaktů Parohovéartefakty KPI – typologie artefaktů AD 1) „Stěrky“ - ploché – z podélně rozštípnutých žeber, mají obloukovitý tvar, viditelné jsou zbytky spongiozy, jednostranné stěrky – z rozštíplých žeber, oboustranné stěrky – z celých žeber - úštěpové – z úštepů masivních dutých kostí - lžicovitého tvaru (nálezy u nás známe z Čech) KPI – typologie artefaktů Lopatovité stěrky Rulf 1984 - špachtle Rulf 1984 - lžičky KPI – typologie artefaktů AD 1) „Vyhlazovače“ - artefakt ne příliš častého výskytu - vyráběl se převážně z metakarpů a metatarzů tura či jelena - diafýza je z 1 strany anebo z vícero stran konkávně zbrousená - funkce – nástroje na leštění keramiky – vysušené nádoby hlazené horizontálním směrem (tmavý lesk); vyhlazování broušené industrie KPI – typologie artefaktů KPI – typologie artefaktů Rekonstrukce použití vyhlazovače AD 1)„Dláta“ - Artefakty s dlátovitě upravenou pracovní hranou - výskyt „dlát“ – dlátovitých předmětů je značně sporadický - vyráběné většinou z úštěpů masivních kostí, výjimečně z parohu - jejich povrch bývá opracovaný jen zběžně - jejich pracovní hrana je buď rovná anebo mírně zaoblená do širokého „U“ a zbrousená z obou stran - jsou převážne menších tvarů - funkce: dlabání otvorů nebo vrubů do dřeva či do změklého parohu (?) KPI – typologie artefaktů KPI – typológia artefaktov Rekonstrukce použití dláta AD 1) „Roztírače“ - vyráběné především ze srnčích parohů - bazální konec je mírně zaoblený a vyhlazený - konce pahýlů uřezaných výsad jsou zabroušené - při styku výsady s lodyhou bývá provrt - funkce: na roztírání hrudek barviva?, kultovní předmět?, schematická plastika zvířete? KPI – typologie artefaktů KPI – typologie artefaktů AD 1) „Drtidla“ - nepočetné nálezy - vyráběné z kostí Bos primigenius f. taurus – z metakarpů a metatarzů - neopracovaná kloubní hlavice - nahrubo opracovaná část diafýzy - funkce: drcení barviv?, drcení potravy?, při výrobě jiných artefaktů? KPI – typologie artefaktů Drtidlo Vedrovice KNP KPI – typologie artefaktů AD 1) Rukojeti/Násady - z parohových jeleních výsad - z dutých kostí příčně rozlomených v diafýze (tibie ovce/kozy) - z žeber velkých zvířat - odstraněná kompakta - jako držadla kombinovaných štípaných nástrojů (držadlo vrtáčků) KPI – typologie artefaktů KPI – typologie artefaktů KPI – typologie artefaktů AD 1)„Nože (škrabáky)“ – artefakty s pacovní hranou / ostřím - z podélně štípaných kančích klů – ploché lamelky, mírně obloukovitě prohlé - na užším konci na jednom z boků jsou konkávně vybroušené do ostří (převažuje vnitřní strana) - stopy po opětovném dobrušovaní - funkce: nástroje na řezání či škrábání do měkkého materiálu (oddělování masa od kůže, tuku, kosti; zpracování ovoce, zeleniny, mléčných výrobků; úprava povrchu keramiky); závěsky (na základě otvoru); kleště při manipulaci z kadluby - jejich výskyt je od LNK, hojněji od mladšího neolitu (MMK) KPI – typologie artefaktů KPI – typologie artefaktů Funkční analýza: s ostřím nástroje Bylo manipulováno kolmo k dlouhé ose nástroje, přičemž ostří bylo k opracovávanému materiálu přikládáno pod velmi malým úhlem nástroj tedy nesloužil k řezání, ale spíš ke škrábání/strouhání Opracovávaný materiál – nejspíš dřevo Použití: strouhání dřeva, narovnávání při výrobě luku, šípů, rukojetí seker; hlazení kostí podle Rašková – Zelinková 2009, 375.377, obr. 3 AD 2) „Dýky“ − štíhlé zahrocené artefakty − jeden konec je zbrousený do ostré, poměrně krátké špičky − proximální konec je buď zaoblený anebo je tvořený zbytkem kloubní hlavice − A – dýky z podélně řezaných masivních dutých kostí s hrotem kuželovitého tvaru, prům. dl. 18-20 cm − B – z ulny větších zvířat či srnčího parohu, starostlivě opracovaný je pouze hrot KPI – typologie artefaktů A B KPI – typologie artefaktů AD 2) Sekeromlaty - z výřezů parohových lodyh jelena (z kosti jsou ojedinělé) - A – z výřezu parohové lodyhy těsně nad ružicí, která je odlomená a lom je vyhlazený, odlomené a vyhlazené jsou i prvé 2 výsady, provrt je v místě osy přetnutí výsady a lodyhy (prům. průměr otvoru 2,2-3 cm), funkce: zbraň? nástroj? statusový symbol? - B – dvojramenné sekerovité mlaty ze střední partie jeleního parohu, funkce: viz výše - C – z výřezů parohových výsad nebo lodyh bez výsad (unikátní je kostěný zdobený sekeromlat z obce Dukovany) KPI – typologie artefaktů A KPI – typologie artefaktů B C KPI – typologie artefaktů AD 2) Hroty šípů/projektily - možná mezi ně patří některé exempláře zařazené k hrotům malých rozměrů KPI – typologie artefaktů Rekonstrukce přichycení kostěných hrotů šípů AD 3) Ozdoby - závěsky - závěsky ze zvířecích zubů – z divého prasete, medvěda, lamelky klů divočáka, zuby psa, bobra - provrt je většinou vrtaný z jedné strany - povrch zubu je vyleštěný - symbolika ochrany, síly, zdatnosti - závěsky z metapodií – pes, liška, zajíc, divoké prase - provrtané jsou převážně u distálního kloubu - typické jsou hlavně pre SZ alpskou oblast , střed. Německo, Čechy, Polsko - závěsky z kostí silně modifikovaných – často nelze určit ani kost či druh zvířete KPI – typologie artefaktů 2: pes, 3: bobr, prase: 1, 7 KPI – typologie artefaktů závěsek z Vedrovic (LNK) z kosti lišky (vulpes vulpes) KPI – typologie artefaktů Divostin, Starčevská kultura, závěsek ze zubu jelena a napodobenina závěsku vyrobena z kosti (podle Vitezović 2013, fig. 3) KPI – typologie artefaktů AD 3) Ozdoby – zápony - vyskytují sa už od LNK - raritně (Vedrovice, Roztoky); v JV Evropě/Malé Asii – např. od akeramického neolitu (Çatal Hüyük), nebo časný chalkolit (Hacilar) – od 2. pol. 6. tis. p.n.l.; v Karpatské kotlině – pozdní neolit – 1. pol. 4. tis. př.n.l. - jejich značná popularita spadá až do eneolitu (KNP – Přáslavice) a počátku doby bronzové - jde o destičkovitý/tyčinkovitý artefakt určený k zapínání pásu, opasku; někdy bývá v párech; bývá zdobený, s otvory; vyskytují sa typy z rozšířeným koncem, s výčnělkem a s háčkem - převažují nálezy z hrobových kontextů – většinou v pánevní části, vyskytují sa však i v sídlištních kontextech - jiné interpretace – vrhač oštěpu, na vázání sítí, rybářský háček, závěsný háček, harpuna ... KPI – typologie artefaktů Vedrovice KLN Brno – St. Zámky, Lískovec JevK Přáslavice KNP Brno ŠK Typ Ig KPI – typologie artefaktů podle Peška 2001 KPI – typologie artefaktů PřáslaviceErgolding Kava Ertl Líšeň Ezero B.-ul. Veveří 5: Velké Žernoseky 6: Dobříčany 7: Dětenice 8: Hracholusky 9: Sulejovice podle Peška 2001 KPI – typologie artefaktů Rozšíření destičkovitých zápon trapézovitého tvaru se zpětným háčkem, podle Peška 2001, obr. 4 podle Peška 2013, Mapa 4 KPI – typologie artefaktů AD 3) Tyčinkovité artefakty - dlouhé tyčinky zhotovené z masivní podélně rozštípnuté duté kosti - dokonale opracované, vyhlazené - v průřezu jsou většinou oválné, ojediněle ploché a kruhové - ke koncům jsou nepatrně zúžené - průměrná délka 11-13 cm - na lokalitě ve Střelicích (Zn) se jich našlo až 52 - funkce: ? KPI – typologie artefaktů KPI – typologie artefaktů AD 3) Artefakty připomínající píšťalky - vyráběné z dutých kostí menších zvířat (tibie) - často s provrtem - ohlazený povrch kosti - funkce: píšťalky, vábničky, schránky na drobné předměty, vzácné byliny? KPI – typologie artefaktů KPI – typologie artefaktů Eneolit: Dreveník – Slovensko kostěný idol (?) • Předměty zvláštní, nezařaditelné, kterých interpretace není jednoznačná • Často zařazované do náboženského kontextu nebo k předmětům svázaných s magií Brno – Lískovec JevK H1 – Nemilany 4 – Lidická ulice podle Kalábek – Peška 2006, obr. 3 ŠK podle Kalábek – Peška 2006, obr. 14, 15 Švýcarsko (1, 2) ČR – Blšany (3, 4) Nemecko (5) Polsko (6, 7); Litva (8) 1-2 – kost/paroh 3-5 – mušle 6-8 – jantar Jantar: 1: Dánsko; 2-6, 8-12: Poľsko; 7: Litva Mušle: 13: ČR - Blšany; 14: Nemecko Kost: 15: Švýcarsko; 16: Polsko Měď: ČR – 17: Hřivice ; 18: Ukrajina Zlato: 19: Irsko Hlína: 20: Dánsko podle Kalábek – Peška 2006, obr. 18 podle Peška 2013, obr. 71 Vřesovice – Padělky, H1; 4, 8 kost podle Peška 2013, obr. 75, 80 Určice – Záhumení, H12, čtyřnásobný, částečně následný pohřeb; 5-6, 9, 15 kost Marefy – Člupy, ženský hrob, 6 kost, 7 perleť, 11 molár pratura, 12,15 psí zuby, 16 kostěné korálky podle Peška 2013, obr. 81 Typologie keramiky a nekeramického inventáře ŠK na základě hrobů, podle Buchvaldkovi práce z r. 1986 Ondruš, V. 1967: Kostěné a parohové předměty mladší doby kamenné na Moravě. Rkp. dizertační práce, ulož. na ÚAM FF MU. Brno. Neustupný, E. 1981: Zachování kostí z pravěkých sídlišť, Archeologické rozhledy XXXIII/2, 154-165. Peška, J. 2013: Morava na konci eneolitu. Brno. Rulf, J. 1984: Příspěvek k poznání neolitické kostěné industrie v Čechách. Výsledky předstihového archeologického výzkumu na stavbě měnírny v Roztokách, Archeologické rozhledy XXXVI/3, 241-260. Rulf, J. 1991: Archeologický výzkum neolitického sídliště v Roztokách, kostěná industrie, Muzeum a současnost 10/II, 257-270. Rašková Zelinková, M. 2009: Industrie z tvrdých živočišných materiálů z protoúnětického pohřebiště v Pavlově, In: Peška, J. Protoúnětické pohřebiště v Pavlově. Olomouc, 363-368. Vitezović S. 2013: From Artefacts to Behaviour: technological Analyses in Prehistory, Anthropologie LI/2, 175-194. Čech, P. – Černý, V. 1997: K pohřebnímu ritu kultury se šňůrovou keramikou a datování mladoeneolitických pásových zápon, Praehistorica XXII –Varia Archaeologica 7, 41-55. Základní výběrová literatura