KPI- doba bronzová a starší doba železná - halštat ČR (před Kristem) - Starší doba bronzová (2200/2000 – 1500/1600) Únětická kultura, Věteřovská k. - Střední doba bronzová (1500/1600 – 1200) Mohylové kultury - Mladší doba bronzová (1200 – 950) Kulturní komplex lužických popelnicových polí KLPP/středodunajských; knovízská kultura popelnicových polí KSPP - Pozdní doba bronzová (950 – 750) Slezsko-platěnická fáze PP/Platěnická fáze PP Periodizace - bronz (před Kristem) - Ha C1 (750-725) - Ha C2 (725-650) - Ha C3 (650-600) - Ha D1 (600-550) - Ha D2-3 (550-450) Periodizace - halštat Čechy - kultury bylanská, slezskoplatěnická Morava - kultury horákovská, podolská fáze KLLP - Paroží; dlouhé kosti, metapodia převládá využití zhozeného paroží - Žebra; dlouhé kosti; metapodia v DB a v halštatu převládá využívání kostí tura Cervus elaphus Bos primigenius f. taurus Zdroje suroviny pro KPI Zdroje suroviny pro KPI Sus scrofa /dom. Ovis ammon f. aries/capra aegagrus f. hircus - Zuby; žebra; metapodia třetí místo ve využívání jejich kostí v KPI v DB a halštatu - Žebra; dlouhé kosti; metapodia druhé místo ve využívání jejich kostí v KPI v DB a v halštatu Zdroje suroviny pro KPI - velký rozvoj KPI nastal v mladém paleolitu - pestrý sortiment artefaktů nadále převládá i v neolitu hlavně LNK, v VK je zaznamenán ústup KPI - v eneolitu – hlavně v období řivnáčské a jevišovické kultury (ml. E) je opět KPI v nálezech velmi početná - na počátku doby bronzové zase zaznamenáváme ústup artefaktů z KPI – zaujetí novým materiálem: kovem - na konci st. d. b. dochází ke tzv. surovinové krizi, projevující se snad nedostatkem kovu – opět intenzivnější využití suroviny KP, řemeslná úroveň výrobků - v průběhu kultur mohylových a popelnicových polí v době bronzové je KPI na okraji zájmu – je k dispozici málo početný KPI-inventář - na přelomu DB a halštatu opět dochází k tzv. surovinové krizi (kovu) – rozmach KPI, řemeslná úroveň výrobků KPI – historický exkurz podomácka výroba dominuje – jednoduché nástroje, jednoduché součásti kombinovaných nástrojů tzv. domácí dílna jasné důkazy o specializované výrobě v archeologických nálezech jsou ojedinělé – příklad: objekt obec Pečky, okr. Nymburk (Justová 1965) KPI – organizace výroby KPI – organizace výroby KPI – organizace výroby  Pečky - kultura knovízská (ml.DB)  zv. kosti – skot, prase, kůň (i celá lebka); 2 lidské dětské kosti (humerus dx., fibula sin.)  cca 300 ks. parohoviny – opracované kusy v různých stádiích výroby, zlomky  z většiny se pravděpodobně vyráběly parohové destičky – jejich užití v další výrobě – možné  parohy byly rozřezávány na válečky; naříznutá pouze kompakta → ulomení KPI – organizace výroby KPI – organizace výroby válečky byly rozštípnuty na půlky; boky segmentů byly odříznuty – vznik úzké rovné destičky, úprava povrchu destiček předměty, které bylo možno vyrobit z připravených destiček: krycí destičky střenek kovových nástrojů tkací destičky ozdobné destičky mobiliáře drobné předměty s distální zahrocenou částí, jehly ... KPI – organizace výroby KPI v bronzu a halštatu: 1) Nástroje 2) Zbraně a předměty určené na lov 3) Umělecké (symbolické) předměty (neutilitární) 4) Předměty smíšeného charakteru KPI – typologie artefaktů - pracovní nástroje (zahrocené předměty – tzv. šídla, hroty, háčky; tzv. dláta; tzv. hladidla ...) - sortiment pracovních artefaktů zůstává tvarově i výběrem materiálu podobný jako v starším období pravěku - ne tak početný KPI – typologie artefaktů Nástroje / artefakty s hrotem na pracovní části předmětu - 1, které vznikly podélným štípáním kostí a s částečně zachovalou kloubní hlavicí (není to podmínka), povrch artefaktu je jemně opracovaný - 2, kterých pracovní část vznikla šikmým zřezaním diafýzy, opracovaný je jen hrot; hrot je méně výrazný KPI – typolgie artefaktů Šikmé zřezaní dlouhé kosti v diafýze Opracování pracovního konce nástroje KPI – typologie artefaktů - kovová šídla v kostěných nebo parohových násadách - od st. d. b. až po halštat KPI – typologie artefaktů 2 3 4 1: Únětická k. 2: Maďarovská k. 3: Horákovská k. 4: Bylanská k. - ostatní zahrocené předměty: - obloukovitě prohnutý artefakt z parohu upravený do hrotu na obou koncích, málo početný - tyčinkovité zahrocené drobné předměty, často na druhém konci kombinované s vyhlazenou plochou, s dobře opracovaným povrchem – hrnčířská pomůcka?, toaletní potřeba? KPI – typologie artefaktů KPI – typologie artefaktů Háčky - vyráběné z parohu i z kosti - jemné opracování celého artefaktu - na háčku se může objevit na proximálním konci zpětný výstupek s vrubem – pre uchycení na udici KPI – typologie artefaktů KPI – typologie artefaktů kultura maďarovská lokalita Veselé Artefakty s dlátovitým ukončením distálního konce - zřídkavý výskyt - z podélně štípaných kostí, z úštepů - jemně opracované vějířovité ostří - proximální část artefaktu je prevážně opracovaná jen nahrubo, může se však vyskytnout i úplně opracovaný předmět KPI – typologie artefaktů KPI – typológia artefaktov Artefakty s pracovní hranou a plochou - nepočetné - vyráběly sa většinou z žeber hovězího dobytku/skot - s velkou pravděpodobností do této kategorie nástrojů patří i výše zmiňované dlátovité nástroje - funkce: různá KPI – typológia artefaktov KPI – typologie artefaktů Předměty bruslovitého tvaru vyráběly se z metapodií tura, koně - nacházejí se hojně jako polotovary i hotové výrobky např. na lokalitách maďarovské kultury - ventrální strana je naplocho obroušena, opotřebovaná; bývají často s otvorem - funkce: brusle (?); opracování tkanin, kůže; odstraňování mázdry; úprava povrchu keramiky KPI – typologie artefaktů maďarovská kultura lokalita Veselé KPI – typologie artefaktů KKLPP Biskupin, Polsko bruslovitá hladidla – tzv. brusle gładziki łyżwowate KPI – typologie artefaktů Nástroj s ozubenou pracovní hranou - typické pro starobronzové období – maďarovská k. - z parohu, lopatek, někdy z čelistí - typická je ozubená jedna hrana artefaktu - zuby jsou často vyhlazené až vydřené - nástroj má hrubě opracovanou proximální část, která zřejmě fungovala jako rukojeť - někdy se vyskytnou provrtané kruhové otvory - funkce: stahování zvířat z kůže? KPI – typologie artefaktů KPI – typologie artefaktů Motykovité kopáče, motyky, sekáče s jednoduchým šikmým ostřím - vyráběné hl. z paroží jelenovité zvěři - polyfunkční nástroje: páčidla, klíny, při dolovaní kamenné suroviny, štípání dřeva kulatiny, při práci se dřevem obecně, při zemědělských pracech KPI – typologie artefaktů KKLPP Biskupin, Polsko artefakty s ostřím či hranou tzv. motykovité artf. v polštině tzv. motyki KPI – typologie artefaktů KKLPP Biskupin, Polsko artefakty s ostřím či hranou tzv. motykovité artf. v polštině tzv. narzędzia motykowate KPI – typologie artefaktů KKLPP Biskupin, Polsko kliny s ostřím a otvorem pro násadu v polštině tzv. narzędzia kopieniacze o prostym ostrzu KPI – typologie artefaktů Zbraně, součást výzbroje Sekeromlaty - velké sekeromlaty se šikmo zřezaným ostřím, opracovanou růžicí, odřezanou boční výsadou a kruhovým otvorem pro toporo umístěným blíž k týlu – různé varianty, výzdoba - z výřezu parohové lodyhy těsně nad její růžicí, která je odlomená a lom je vyhlazený, odlomené a vyhlazené jsou i první 2 výsady, provrt je v místě osy přetnutí výsady a lodyhy KPI – typologie artefaktů KPI – typologie artefaktů Ľ. Sokol (2011): bakalářská práce • A. masivní sekeromlaty s ostřím převážně na levé straně těla a týlem s opracovanou růžicí • B. sekeromlaty menších rozměrů, kde ostří bylo vytvořeno zřezáním na pravé straně těla a růžice na týle nebyla opracovaná • C. mlaty, nástroje s oběma konci upravenými na mlatovitou úderovou plochu, tedy bez sekerovitého ostří • D. sekeromlaty malých rozměrů s rovným (přímým) tělem KPI – typologie artefaktů Sokol 2011 Typ A KPI–typologieartefaktů masivní sekeromlaty s ostřím převážně na levé straně těla a týlem s opracovanou růžicí Sokol 2011 Typ B KPI–typologieartefaktů sekeromlaty menších rozměrů, kde ostří bylo vytvořeno zřezáním na pravé straně těla a růžice na týle nebyla opracovaná Sokol 2011 Typ C KPI–typologieartefaktů mlaty, nástroje s oběma konci upravenými na mlatovitou úderovou plochu, tedy bez sekerovitého ostří Sokol 2011 Typ D KPI–typologieartefaktů sekeromlaty malých rozměrů s rovným (přímým) tělem kolíkovité/ roubíkovité hroty - součásti oštěpů, harpun KPI – typologie artefaktů postranice udidla/bočnice zubadiel - vyráběly se z parohu – z výsad - od konce eneolitu po halštat - tvar a výzdoba postranic se měnila v průběhu doby - postranice souhrnně pre DB zpracoval HansGeorg Hüttel (PBF XVI/2) - doklad užití udidla – opotřebení zubů – premolár koně ze Štítar nad Radbuzou KPI – typologie artefaktů KPI – přehled vývoje postranic v BD KPI – postranice na koňském postroji - rekonstrukce postranice udidla KPI – typologie artefaktů Starší doba bronzová Střednídobabronzová Halštat Justová (1965) polotovar postranice udidla Hrala (1973) polotovar parohové palice/kladiva Pečky, okr. Nymburk Ozdoby Jehlice - vyráběly se z parohu - mírně prohnutý tvar - typické pro vrcholní fázi starého bronzu - tvar hlavice: konický, vroubkovitý, hlavice kulovitá a svisle provrtaná, plochá trojúholníkovitá s příčným provrtem, berlovitá, kroužková - tvary hlavic jsou na Z od Moravy méně „barokní“ KPI – typologie artefaktů Otomanská k. Maďarovská k. Únětická k. Z V KPI – typologie artefaktů Nášivky (z lamel kančích klů) - označují se tak podle dírek podél vnější strany oblouku - kel je naplocho zbrousený - neopracované kly s 1 otvorem se označují jako přívěsky - nacházejí se hojně v hrobech od sklonku pozdního eneolitu (na lebce, blízko ní) - výskyt až do KPP – východní oblast Evropy KPI – typologie artefaktů KPI – typologie artefaktů Nitriansky Hrádok, maďarovská k. přívěsek – amulet z kančího klu KPI – typologie artefaktů Z mykénského období a z popisu v Homérovi se můžeme dočíst o kožených přilbách hustě pošitých umně poskládanými kančími lamelami. Tato přilba je z Kréty, datace 1450-1300 p.n.l. http://nikolajnikolov.blogspot.com/2018/05/vystroj-bojovniku-trojske-valky.html obraz domorodce ze Zadní Indie z kmene Naga s výzdobou z kančích klů na hlavě a na krku KPI – typologie artefaktů https://www.alamy.com/stock-photo-naga-konyak-tribe-man-80052371.html https://www.alamy.com/india-nagaland- kohima-annual-meeting-of-all-the-naga- tribes-during-the-hornbill-festival- naga-warrior-of-the-konyak-tribe- wearing-a-necklace-with-three-skulls-symbolising-the-three-heads-he-had-hunted-by- the-past-image246029126.html Nižná Myšla, otomanská kultura, hrob 133, hrob kovolitce? podle Bátora 2006, obr. 59 Jelšovce, únětická kultura, hrob 2, kenotaf podle Bátora 2006, obr. 68 Ludanice, nitrianska kultura, hrob 507, podle Bátora 2006, obr. 82 Ludanice, nitrianska kultura, hrob 78, korálky z parohoviny podle Bátora 2006, obr. 78 Valaliky, koštianska kultura, hrob 54, korálky z perleti podle Bátora 2006, obr. 79 Zápony - artefakty přecházející z eneolitu - jejich výskyt sa předpokládá v širokém pásu mezi Alpami a Karpatským obloukem - vyráběné většinou z parohu - precizní opracování povrchu, zdobení, otvory - tvary: obdélníkové, trojúhelníkové se zahroceným výčnělkem na jednom konci KPI – typologie artefaktů KPI – typologie artefaktů Rozdělovače korálkových šňúr - artefakty z parohu nebo kosti - podélný úzký tvar - po celém těle artefaktu kruhové otvory - rozdělují jednotlivé šňúry korálků - výskyt - halštat (Býčí skála např.) KPI – typologie artefaktů KPI – typologie artefaktů Ostatní artefakty Prstence/objímky (zděře) - vyráběné z parohu - typické pro st.d. b. - častá výzdoba – tzv. mykénským ornamentovým stylem (strmá vlnovka s koncetrickými kroužky) - z JV cez Potisí se dostaly až do náplně maďarovské či věteřovské k. a dále na Z - funkce: objímky, ozdoby, náustky...? KPI – typologie artefaktů KPI – typologie artefaktů z prostředí únětické kultury - Čechy v= 7,5 cm KPI – typologie artefaktů Kostěné trubice - zhotovované z tibie ovce/kozy, ojediněle z dlouhých kostí ptáků - objevují se počátkem st.d.b. (nitrianska skupina, protoúnětická k.) - jejich výskyt se považuje za dědičství ŠK - častý výskyt v hrobech, v pánevní části spolu s ŠI - funkce: vábničky?, část hudebního nástroje?, schránky na drobné věci – jehelníčky? KPI – typologie artefaktů KPI – typologie artefaktů KPI – typologie artefaktů Užití rohu v halštatu kultura slezskoplatěnická hliněné picí rohy Dobřenice okr. HK Dobřenice Platěnice, okr. Pardubice Předměřice n/L, okr. HK Keramický picí roh objevený v kontextu hrobové výbavy hrobu 45 kultury lužických popelnicových polí pozdní doby bronzové (9. – 8. př. n. l.) na lokalitě Skalice http://en.wikipedia.org/wiki/Venus_of_Laussel Venuše z Laussel Bátora, J. 2006: Štúdie ku komunikácii medzi strednou a východnou Európou v dobe bronzovej. Bratislava. Drzewicz, A. 2004: Wyroby z kości i poroża z osiedla obronnego ludności kultury łużyckiej w Biskupinie. Warszawa. Hüttel, H-G. 1981: Bronzezeitliche Trensen in Mittel- und Osteuropa. Grundzüge ihrer Entwicklung. Prähistorische Bronzefunde XVI/2. München. Jiráň, V. – Venclová, N. 2008: Archeologie pravěkých Čech 5 a 6. Praha. Justová, J. 1965: Knovízská dílna na výrobu parohových předmětů v Pečkách, AR XVII, 790-795, 801-809. Oravkinová, D. – Hromadová, B. – Vlačiky, M. 2017: Kostená a parohová industria z výšinného opevneného sídliska v Spišskom Štvrtku. Slovenská archeológia LXV, 23- 80. Podborský, V. ed, 1993: Pravěké dějiny Moravy. Brno. Točík, A. 1959: Parohová a kostená industria maďarovskej kultúry na juhozápadnom Slovensku, Študijné zvesti 3, 23-53. Vladár, J. 1973: Osteuropäische und mediterrane Einflüsse im Gebiet der Slowakei während der Bronzezeit, Slovenská archeológia XXI/2, 253-357. KPI – literatura