Historický důkaz lásky
Tomáš Zmeškal:Milostný dopis klinovým pismem
Tomáš Zmeškal se svou prvotinou Milostný dopis klinovým pismem představil roku 2009. Ačkoliv kniha může některé čtenáře svým názvem zmást tak,  že ji budou pokládat za nějakou nepovedenou romanci,  prohloupil by ten,  kdo by ji zavrhl či odložil. Autor vstupuje bez jakéhokoliv úvodu do děje a časová linka přiběhu je plná mezer a odboček. Chronologická posloupnost je přiběhu cizi,  v ději se mezi jednotlivými časovými pásmy přeskakuje,  ale autor se k vynechanému,  které by mohlo čtenáři při pochopeni dělat problémy,  opět vraci,  aby mu vše řádně vysvětlil.  Téměř si s nim a jeho neznalosti hraje,  a tim zvyšuje čtenářovu zvědavost a touhu,  dozvědět se vic.  Kniha začiná přimým vstupem zhruba do poloviny celého časového obdobi, které zachycuje,  což je zhruba rozmezi padesáti let minulého stoleti.  Nastiňuje zde život a osudy téměř tři generaci, z nichž nej důležitěj ši roli hraji ti nejstarši, manželé Květa a Josef Černi. Autor umi skvěle vykreslit charaktery postav,  seznamuje čtenáře nejen s jejich měnicim se vzhledem v průběhu let   (čímž dává najevo také posun v čase),  ale i s jejich vnitřním cítěním, vnímáním, pohledem na okolní svět.
Citlivým způsobem mísí realitu válečných i poválečných let s téměř neuvěřitelnou fantazií,  která čtenáře vybízí k dalšímu čtení a zpestřuje tak šeď poloviny dvacátého století tehdejšího Československa.  Díky postavě bláznivého cukráře,   který si vymýšlí neuvěřitelné příběhy, získává autor čtenářovu již tak napjatou pozornost a vyvolává otázky,  nechává čtenáře záměrně tápat v temnotě,  ale nakonec mu vše objasní.
V dějové složce jistě čtenáře potěší autorův závěr, tedy nikoliv chronologický,  který by ve své podstatě skončil smrtí. Autor zakončuje knihu kladně,  smířlivě a prostě. Konec je koncem plným naděje,  ačkoliv už čtenář ví, jak zamilovaná dvojice příběhu dopadne.  Závěr tedy vyznívá
pozitivně a věřim,   že po dočteni zůstane nejednomu čtenáři na rtech úsměv.  Ústředním tématem je totiž láska. Taková, která překoná všemožné nástrahy i odloučeni,  taková, která je schopna být vyjádřena i starým jazykem Chetitů. Autor v textu zobrazuje lidské emoce,  individuální prožívání jednotlivých postav,  odhaluje jejich schopnost odpouštět, ale také pocity viny a samoty.  Explicitně,  nikoliv vulgárně, jsou zde zahrnuty také pasáže sexuálního charakteru.
Celé dílo je prodchnuto atmosférou dané doby, zobrazuje jednotlivá léta a postavy vykresluje právě na, pozadí doby,  do které jsou zasazeny.  V podstatě se tedy nejedná pouze o dílo milostné,  či drama,  ale také historické.  Celé vypravování a líčení děje i postav působí až na odbočky postavy cukráře velmi autenticky.
Autor používá jednoduchý jazyk a text je hojně protkán anglickými výrazy,  zvláště v mluvě jedné z postav, kterou zasadil do anglicko-českého prostředí.  Díky této postavě také autor dává čtenáři možnost podívat se na zvyky a reálie Československa s odstupem,  z pohledu cizince. Zmeškalovo vzdělání v anglickém jazyce se tedy nezapře.
Text při čtení nepůsobí uceleně,  po otočení poslední stránky se však čtenář dozví všechny důležité informace, aby si dokázal složit mozaiku a stvořit tak obraz celého příběhu.  I když bez některých zdlouhavých pasáží, které čtenáři nepřinášejí ani nové informace,  ani emocionální vzrušení,  by se text jistě obešel. Autor přiměřeně střídá vypravovací pasáže monologické s dialogy,  které podporují spád a průběh děje.  Dokáže vzbudit v čtenáři zájem, napětí, dokáže si udržet čtenářovu pozornost až do úplného konce ' svým lehkým a svižným stylem.
Zmeškalova čtivá próza je výpovědí o výjimečných postavách a výjimečné době, ve které je třeba mít se na pozoru.