Studijní text
Tento studijní text je elektronickou kopií výňatku z textu a je určen pouze pro studenty Filozofické fakulty Masarykovy
univerzity. Je určen výlučně k použití ve vyučování pro ilustrační účel nebo pro vědecké účely, jak je stanoveno v autorském
zákoně (Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Studenti mohou text použít jen pro studijní účely. Je zakázáno text či jeho část
jakkoliv dále šířit, kopírovat nebo používat na jiné účely, než je uvedeno výše.
. nasich casu u slov Petrovyc . II a I- , h· p ne kdybychom te
1za t'}' k ho J'1'neho bychom meli nasledovat? Jen tyopus 1 11 o . v _
J.ediny mas slova vecneho zivota; my JSme se 0 to~ ~~e
v v' v ty J' si Kristus Syn Z1Ve 0svedcili a pevne venmel ze I
Boha." Amen.
356]
- -·----~-~-- ----~-~=-=---=--
1 BERNARD BOLZANO A JEHO EXHORTY
Bernard Balzano (1781-1848) byl nejen filozofem
a vedcem evropskeho formatul ale tez vyznamnou
osobnosti ceskych kulturnich dejin. Kdyz byly
v race 1805 zi'izeny na vsech rakouskych univerzitach
v ramci snah o upevneni katolicke viry a obnovu
postaveni cirkve po revolucnich oti'esech
v Evrope na pi'elomu 18. a 19. stoleti katedry ,nabozenske
vedy"l byl Bernard Balzano jmenovan - po
urCitych prutazich- profesorem nabozenske vedy na
Karlo-Ferdinandove univerzite v Praze. Mel ovsem
o smyslu sveho poslani pi'edstavyl ktere se zcela
neshodovaly s cfli pi'edstavitelu katolicke restaurace
na nejvyssich mistech cirkve a statu v rakouske
monarchii. Slo mu nejen o obnovu viry
1
ale tez
o obrodu (reformu!) cfrkve. Hlavnimi pi'edmety Bolzanovych
vedeckych zajmu byla logika (teorie
vedy) a filozofie nabozenstvi. v ramci svych ucitelskych
povinnosti zpracoval dukladna dila pro oba
uvedene oboryl ve kterych lezel duraz na teoreticko-systematickem
pojednani latky. Mene konformni
pandan k temto vicemene akademickym ucebnicfm
tvoii obsahly soubor exhort (Erbauungsreden)
1
v nichz zaujimal jako autonomni mravni osobnost
(ucitel a knez) stanovisko k aktua.Infm problemum
doby; pi'itom je ti'eba mit na pametil ze hlavnimi
posluchaCi exhort byli univerzitni studenti. Podilel
se tak na utvaieni podoby ceske filozofiel jejiz
vyznam netkvf ani tak v oblasti filozoficke teorie
jako ,Ylsritic:l<e reflexi pra~t!_c!fc;ll_E19l'<ilnJrh_, l<Y.ltu!-._
nich a socia.Inepolitickych problemu doby (linie
KOmenskyl Bolzano;Masaryl<~Patocka affv tomto
Studijní text je určen pouze pro použití ve výuce pro ilustrační nebo vědecké účely.
smeru mel na Bolzana jiz za studii vliv profesor pastonllni
teologie Josef Mari<l.ll:)\1J!<.<:t ktery nachazel
kriterium pravdy ni:iboienstvi ,v praxi" (v to~, z~
pfispivalo k mravnimu pokroku lid~tva). Zde Je as1.
tteba hledat i puvod klicoveho poJmU Bolzanovy
individualni a socialni etiky, jeho nejvyssiho 111.ravniho
zakomi, ktery zn~i: ~:ze v~ech moiny-cli.-zpusoDll
}ed~ani volv±dy fakovy, ktery pti zvazeni v~ech
dusledku nejvic pfispeje k blahu celku, lhosteJno,
v kterych jeho castech!"
Zde vstupuje do hry originalni koncep~'~olza~ovy
logiky- ,pfedstava, veta, pravda~ s~be ,Jak~zto
pravda o sobe" plali nejvyssi mravm zakon ,obJek;ivne",
tj. bez ohledu na to, zda ho sdili, uznava
a sankcionuje nekdo- vcetne Boha. (Neni vylouceno,
i kdyz pro to nemame prim~ dvokl~dy, ze Bo~a:
no znal obdobne nazory cambndzskych platomku
17.stoleti - zejmena Ralpha Cudwortha -, podle
nichz mravni dobro a zlo jsou nemenne povahy,
nezavisle na libovuli samotneho Boha.) Tyto Bolzanovy
nazory pobufovaly ovsem pfedstavitele katolicke
hierarchie; podle nich mel ostatne Bolzano
(a potom i jeho zaci) pod ,etickfmi" ~odnota~i ve
skutecnosti na mysli hodnoty ,nekfest'anske , ba
,pohanske". VyCitali mu, ze mluvi pofad jen o etice
misto 0 dogmatech a zazracich; nabozenstvi se
u neho stavalo pouhou ,moudrosti usnadimjid souziti
lidi" (E.Winter). Bolzano k tomu ovsem sam
zavdaval podnet, kdyz uzival formulaci jako ,ki'esfanstvi
a zdravy rozum nas uci...", jako by slo 0 rovnocenne
a zamenitelne autority.
Dokladem teto- v ocich jeho kritiku scestneeticke
orientace byla Bolzanova prakticka nabozen'
sko-pedagogicka cinnost a jeji .trvaly p_lod- exhor,~
\
ty. Bolzano pusobil jako ,umverz1tm katecheta
. v Praze ctrnact let (1805-1819) a za tu dobu Pfl~dr:teS~
l
358]
pod!e.s~ych ~azna~u?_77 e~h?~!· z nich bylo dosud
uvereJneno tisk:m Jen 237 v nasledujidch vydanich:
L B. Bolzano s Erbauungsreden fur Akademiker,
Prag 1813 (1828 dany na index zakazanych knih·
2. vyd. Sulzbach 1839) '
2. B. Bolzano's Erbauungsreden an die akademische
Jugend, I.-IV. sv., Prag 1849-1852
3. B. Bolzano's Erbauungsreden an die Harer de
Philosophie an der Prager Universitat, Neue Folg;
I., Prag 1884 (dal~i svazky nevysly)
4. B. Bolzana Reci vzdelavaci k ademicke mladezi,
I.-IV. sv., vyd. Emilian Wewerka, Praha 1882-1888
(prakticky pfeklad nemeckeho vydani z let 1849-1852)
5. B. Bolzano: 24 Erbauungsreden 1808-1820
vyd. Kurt E Strasser, Praha 2001 '
Tato kazatelska Cinnost byla od pocatku pfedmetem
nevraziveho zajmu cirkevni i svetske vrchnosti.
1-I_ned Bolzanova prvni exhorta z 1. 5. 1805 (pfiznacne:
o nutnosti viry fidici se duvody rozumu!) vyvolala
vysetrovani; na Bolza:novo iriisto byl dokonce
vypsan novy konkurs. Nakonec se sice obhajil a byl
v roce 1807 jmenovan profesorem ,nabozenske
vedy"I ovsem S podmfnkou, ze bude pfednaset
podle ucebnice cisafova osobniho zpovednika biskupa
Jakoba f!.iE!_a, horliveho exponenta katolicke
restaurace, cinneho mj. v oblasti cenzury. Bolzano se
p~ddal tom~to pi~azu, ale s otevienymi vyhradarnl.
Byl take pro Jeho nedodrzovanf opakovane
denuncovan ve Vfdni i ve Vatikanu. Nakonec dosahli
pi.edstavitele cirkevnf hierarchie v cele s biskupem
Fnntem 24. 12. 1819 jeho sesazenf. To Bolzanovi ve
skutecnosti zachranilo zivot; nutnost ovladat hlasem
rozsahle studene prostory (v univerzitnfm kostele
sv. Klimenta mel az 700 posluchacu) vyvolala
u neho kaslanf krve (tbc). ,Bolzanuv proces" vsak
(359
Studijní text je určen pouze pro použití ve výuce pro ilustrační nebo vědecké účely.
skoncil az v roce 1825, kdy doslo k tichemu srozumeni
opozice ceskych zemskych patriotu. ~. i'~~
slechty proti videi\.skemu centralismu SopOZICI JeSte
osvicensky smyslejicich pi'islusniku c~skeh~ kler.u
(arcibiskupa Vaclava Leopolda Chlumcanskeho aJ.,
ale zejmena Josefa Dobrovskeho) proti videi\.skemu
ultramontanismu. Balzano neskonCil v klasternim
vezeni, byl dan pouze do penze a pod policejni
dohled a dostal zakaz publikovat; bylo mu dokonce
zakazano i jen se hajit.
Nasel utociste u duchovne probudilych rodin;
nejprve (v letech 1823-1842) u_sve um~ters~e,pri!el~
kyne" Anny Hoffmannove v ~:hobuzi, p_o JeJI SJ_illti
pal< u vlasteneckeho mecenase A~tonma :'eitha
v Libechove (v letech 1843-1848) a venoval se mtenzivne
vedecke praci v oboru filozofie nabozenstvi
a logiky. Vzdor zakazu publikacni cinnost~ vydal
v teto dobe v zahraniCi za pomoci pratel Michaela
Josefa Fesla, Vincence Fiebricha a Frantiska Pi'ihonskeho
"Athanasii aneb duvody pro nesmrtelnost
duse" (1827), "Ucebnici nabozenske vedy" ("Lehrbuch
der Religionswissenschaft" 1834, 4 sv.; toto dilo
bylo dano 1839 na index), ,;vedoslovi" ("Wissenschaftslehre"
1837, 4 sv.), "0 perfektibilite katolicismu"
(1845); utopie ,0 nejlepSim state" (1831) aj.
zustala v rukopise. Y.!2C~ l~·g_s~ Bern~rd Balzano
na vyzvu Frantiska Palackeho jeSte zapojil do snah
o reorganizaci Kralovske ceske spolecnosti nauk
jako sekretar filozoficke a in~tem~ticke tfi~Y; Snadejemi
i obavami sledoval ud~lost~ :evolucn~~o rok~
1848. Podporoval pokus sveho zaka Franhska Nahlovskeho
svolat do Prahy shromazdeni katolickeho
duchovenstva k projednani nalehavych reforem
v cirkvi a priki'e odsoudil"zbabeleho'' drazd'anskeho
biskupa Josefa Dittricha, ktery tuto akci zmai'il. Kratce
po porazce revoluce Bernard Balzano v Praze
360]
------....----- - - ----- :
18. 12. 1848 zemrel. z ceske kulturni sceny t k
vl ". v ' h . a odes
a vy]lmecna c ansmaticka osobnost mrav ,
rita i pro jinak smyslejici. ' nt autoPrehled
Bolzanova odkazu nam nesmi t'
tr 1, ·w: , v , d zas Irat
va e ;r:uumnapeti, ne obojovany zapas, ktery b
1
~? ,ro:~t~u o~~azen.v jeho dile a ktery Bolzano;i
ZaCI, pnvrzenCII odpurci, dosud V ruzne mire po
reflektovali, zadny vsak nedospel ke komplexni~~
soudu. Ten neni ani v nasi moci; pokusime se pouze
o zmapovani Bolzanova bojiSte. Soustfedime se pi'itom
na dva hlavni problemove okruhy: problematikuv~~bjektivn!
pra~dy,v podi'izujici se pragmaticky
vyssi mravm potrebe, a problematiku absolutni
objektivni pravdy, nepodlehajici ani vsemohoucnosti
Bozf. Bolzanuv celozivotni zapas o autenticke osobni
katolicke ki'es(anstvi je poznamenan dualismem
viry a rozumu, prekrytym zprvu naivni duverou
v priro.zenou obrodu strnule cirkevni doktriny
a orgamzace v duchu racionalistickeho obrazu sveta
a etiky. Deprimujid neuspechy vsech reformnich
pokusu vedly u neho k promene latentniho dualismu
v otevfeny rozpor, z nehoz se u.Z nevymanil.
Radikalismem sve revolty prekracuje Bernard Balzano
obcas, a to vedome, hranice oficialniho uceni
c~kve, ab! ovsem vzapeti sve kacifske vyroky zmirnil,
nebo I odvolal. V exhorte prednesene 13. nedeli
po Dusickach v roce 1809 se dal napi'iklad strhnout
k pateticke vyzve: "radeji pochybujte o bozskem
puvodu naSi svate viry, ano - co iikam! - o existenci
Boha ve vesmiru, nez abyste pochybovali o podstatne
rovnosti vsech lidi!" Avsak do protokolu komise
prazskeho arcibiskupstvi, kterym bylo 31. 12. 1825
piedbezne uzavieno mnohalete vysetrovani jeho
pravovernosti, prohlasil slavnostne, ze si sice neni
vedom toho, ze by ucil necemu, co by nebylo v souladu
s ucenim cirkve, a kdyby.piesto nektere jeho
(361
I
Studijní text je určen pouze pro použití ve výuce pro ilustrační nebo vědecké účely.
vyroky mely tak byt vykladan!, ,~e je vei'ejne odvolava
a pi'eje si, aby byly povazovany_za nepr~~ese:
ne". Podobny pi'iklad dvojznacnosh obsahUJl ~ve
exhorty pi'ednesene 2. a 4. nedeli po Velikonoctch
v roce 1817, v nichz respektovany kazatel zkou~~l
otazku kde marne hledat pi'icinu vseho zla na svete,
zda v lldske spatnosti (Bosheit), nebo v ne~ostatec~~
osvete (Mangel an Aufklarung). R?zhod~e p~k h~Jil
tu druhou moznost, a to z duvodu praktickj~h, J_e~
ta toti.z nabizi perspektivu napravy (odstranovam
omylu, vyvraceni bludu, zavadeni spra~n~ch
pojmu). Opacny nazor, ze pi'icinou vseho zla Je_hdska
spatnost (tj. dedicny ~~~h), B?l~~n? odmttli
kdyby byl pravdivy, protoze Je bezut:sny (ave~ b~
nas jeri k nenavisti k lidem). Mravne p~agm~tickj
vyklad konecne umoznoval Bol_za~ov~ zau!~out
vicemene plausibilni postoj i k ract~nalne nepnJavtel-
1
nym zazrakum a legendam; zde ~s~de podlevneh~
nejde v prve fade 0 to, jak se vee: vev_skute~~os~
maji ci mely, ale 0 to, je-li vir~vv ~:: pnp~dne Jvakj
jejich vyklad je mravne prospesneJSl. Ve vs;ch techto
pi'ipadech tedy dava Bernard Balzano fredvpravdou
pi'ednost mravni uzitecno~ti. N~~~ ~1vu, ze mu
byl jeho protivniky pi'edhazovan uhlitansmus. Zde
je ovsem ti'eba mit na pameti, ze na rozdil od amoralniho
britskeho utilitarismu (Jeremy Bentham,
John Stuart Mill) slo Bolzanovi prave o mravnf pro~ili
. 0
K Bolzanovym originalnim vykonum v ob~asti
teorie vedy pati'i jeho formulace konceptu ,predstav,
vet a pravd o sobe" a na nem zalozeny dusle~~
ny boj proti psychologismu v lo~n;. ~~a~s ,_o sobe
umoznuje jasne odlisit jevy logtc~e (ctste vy~na~y
a jejich objektivni vztahy) od j~vu psyc~ologt~kjch
a fyzickjch (od mySlenek, Jazy~ovych vyrazu
a jejich psanych, tistenych, a dnes 1
362]
. ·--~--
fix:~i). ~ataz :'~~tiY!!LpJ:a\T~~",(,~pra~~a-~ spbe"
muze byt vyjadrena a zaznamenana v nescet······;Jh.,
'I v . t ., , h nyc
rea ne ex1s UJ1C1c ,subjektivnich pravdach" . v
nemohou byt zcela totozne (liSi se zpusobem · 'd!e_z
d 'l ' Ji In 1V1ua
m rea_ zac~ v urCitem case a prostoru). Jen diky
schopnosh zabyvat se skrze sve subjektivnf m 'I ,
. h b" kt· , . ys em
Je o o _1e 1Vm0:1 obsahy jsou lide s to dorozumet
se mezt sebou nejen zde a ted', ale i pres hrani t
I t, k . • ce s ae
1a ontinentii. Absolutne identicW status d
b vn. vak ''Y ,prav
o so e Je vs zaplacen tim, ze na rozdil od sub· k
ti ' h d 1e vmc
prav empiricky, realne neexistujf. Neexistu .,
avsak plat{! Balzano se ovsem nedokazal spok/;
S d b VII • k J1,prav ou o so e Ja o pouhou teoretickou hy _t' , , po
s. az~ vyznamu, obsahu, latky zobecnenych subjekh~m~h
prav~. To bylo v rozporu s idealistickym
n_abozensko-filozofickym myslenfm, v jehoz tradi~1ch
byl v~cho_va~."Nejlepe je to patrne na jeho
mterpretact ne1vyss1ho rnravnfho zakona. Jak b
mohl nejvysSi mravni zakon, ,pravda
0
sober
v oblasti ~tiky nejvysSi, absolutnf, vecna, ktera plati
d~konce 1pro Boha a nezavisf tedy ani na absolutnf
ex1stenci Bozf, neexistovat? Zde se pak Balzano
dopousti. nepfipu~tneho skoku: Nemilie-li objektivn(
p~avda extstovatfyztcky, pak existuje metafyzicky! Logicke
vypljvanf nizsich pravd z vyssich, a nakonec
_vsech z te je?n~ nejvysSi, je pak snadno vylozeno
Ja~o rnetafyz1cke produkovanf onech touto. Vyslov~e
to Balzano ~ nejvyssim mravnfm zakonu nei'ika,
Jako s m_etafyz1ckou podstatou (ideou, monadou,
substanci) v duchu tradicnfho idealismu s nfm vsak
operuje~ Tim je ovsem to jedinecne a nove na jeho
konce~tu ,o sobe" micky odsunuto stranou a zpochybne~o.
To nicmene nijak nesnizuje vyznam
samotneho Bolzanova vytyceni problemu objektivit~gr~v~y
a. tilohy jeho konceptu ,o sobe" v boji za
oc1stem log1ky (a objektivnfho vedeckeho poznanf
(363
Studijní text je určen pouze pro použití ve výuce pro ilustrační nebo vědecké účely.
vubec) od psychologismu. Bolzanovu vedeckou
prozfravost potvrzuje i bourlivy rozvoj rady vedeckych
disciplin, ktery uz sam nezazil; krome logiky
a gnozeologie zahrnuje teorii vedy, fenomenologii,
kybernetiku, teorii informad aj. - vyboje techto ved
stojf a padajf s objektivitou pravdy v Bolzanove
smyslu (i kdyz na jeho dilo prima nenavazuji).
Nas vybor je jen skromnym pfipomenutfm mnohalete
zanfcene cinnosti Bernarda Bolzana jako univerzitnfho
exhortatora. Nutnost porfdit pro ceske
vydani omezeny vybor z rozsahleho souboru zachovanych
nemecqch exhort vyzaduje, abychom si
ujasnili povahu zanru exhorty obecne i osobite pojetf
a tematicke bohatstvi exhort Bolzanovych. Co je to
~~a_s_t~~-~x-~?l"ta(~rbau~ngsrede)~ Je_ tteba ptfinai:~ze
v cestine pro ru nemame adekvatru termin. Vydavatel
ceskeho vyboru exhort z let 1882-1888
E.Wewerka zvolil vyraz ,feci vzdehivad"; nebylo to
nejstastnejsf reseni. Nemecke ,Reden" jsou sice
prvoplanove ,feci", avsak ve spojeni s ,Erbauung"
znamenaji ,kazani". ,Exhortatio" a ,Erbauung" pak
neznamenaji vzdelavani, poucovanf (ve skolskem
smyslu), nybrz spise nabadani, povzbuzovani, podnecovanf,
povznaseni; musili bychom tedy ,Erbauungsreden"
prekladat jako ,kazani nabadava ci
povznasejfci" apod. , coz ale take nezni prirozene.
Proto pouzfvame v nasem vydani radeji poceStenou
formu latinsqch terminu ,exhortatio", ,exhortationes"
exhorta, exhorty; Bernarda Bolzana pak ptilezitostne
oznacujeme jako exhortdtora.
Po tematicke strance jsou Bolzanovy exhorty velice
rozmanite. Bylo to dana tim, ze krome nametu
vfcemene povinnych (k cirkevnim svatkum apod.)
a takovych, jez byly soucastf jeho systematickeho
vykladu drkevni doktriny, prijfmal k nim podnety
i z aktualnich udalostf na univerzite, v zemi a ve
364]
svete. Protoze neni mozno podat zde jejich jmenovity
seznam, pokusime se aspon o charakteristiku
hlavnich tematickych okruhu Bolzanova zajmu:
I. Filozofie dejin (o lidskych pravech a pokroku,
o uToze rozumu a o nutnem vitezstvf dobra v dejinach
aj.); II. Obecne lidske otazky (o stestf, o osvete, •
0 pi'atelstvi, 0 preCinostech rodiimeho zivota, 0 dabrote
lidske pi'irozenosti aj.); III. So~ial_nepoli,t~cke
otazky (o obcanske spolecnosti, o rovnosti lidi,
0 dustojnosti zeny, 0 lasce k vlasti, 0 pojmu vlastnictvi,
o chovanf k nespravedlivym vrchnostem,
o postoji k Zidum aj.); IV. ~~yc_h~logick~ a pedasogicke
otazky (o odvaze, o vesele mysh, o pravem
n~d.~'llTo-smyslu pro krasne a vznesene, o chovanf
pi'i neodvratem nebezpeci, o povinnosti myslit na
smrt aj.); V. ~t!S~~"~t!zky_ (o ctnosti, o pokrytectvf,
0 pravem hrdinstvf, olzi a pravdomluvnosti, o sttidmosti,
o povinnosti venovat se obecne prospesne
praci, 0 povinnosti ctft mravy sve zeme, 0 bludu, ze
udelem ctnosti je jen utrpeni a ze cistota srdce spociva
jen v odtikani, aj.) ; V!:_I'Ja_b?ze!lske otaz~
(o pomeru prave ucenosti k nabozenstvi, o zneuzlvani
nabozenstvi, 0 podi'izovani rozumu vire, proc
upada ucta ke ktesfanstvi aj.). Neustale je ovsem
tteba mit na pameti, ze Balzano nektera temata
pojednaval i v nekolika (az ctyi'ech) po sobe nasledujidch
exhortach a ze se v prubehu let k nekterym
tematum take vracel a sve nazory pi'itom pi'fpadne
doplnoval a opravoval.
Zajfmave je zjisteni, ze bolzanovci pres nepi'izen
konzervativnich kruhu v drkvi i ve state postupne
prakticky ovladli ve druhe polovine 19. stoleti ceske
a zcasti i rakouske skolstvi; pokud jde o Bolzanovo
autenticke uceni, doslo pi'itom k jeho urCitemu rozmelneni.
To bylo usnadneno tim, ze Balzano vyslovne
zadal sve :laky, aby pti sii'eni jeho nazoru neuva-
(365
Studijní text je určen pouze pro použití ve výuce pro ilustrační nebo vědecké účely.
deli jeho jmeno. Jiz pi'ed rokem 1848 vznikl
v Cechach neformalni ,Bolzanuv kruh", jehoz hlavnimi
pi'edstaviteli byli Josef Fr. Hurdalek, jeho asistent
Michael J. Fesl a Viilcenc Fiebrich. V roce 1825
zalozili VfilcenC Zahradnik a :KarefAl6is VinatTCly
(;~s_c>pis katolickeho ·duchcwenstva; v roce 1834
1
pomoh1 V. Zahradnik Ignaci Jakschovi s vydavanim
Jahrbuch fur Lehrer. Jako ucitele nabozenstvi pusobili
na prazske univerzite bolzanovci Jakob Beer
a Jan Pavel Padlesak, na prazske technicea-·nemeck~
reaTce._Fr~j:1fScli.neider (znamy z Arbesovy pr6zy
Uktizovana). Na uiliverzitu ve Vidni byl v roce 1861
povolan ~]Je}.t Zimmermann, jehoz Philosophische
Propadeutik (1852), zpracovana na zaklade Bolzanova
Vedoslovi, zprosti'edkovala prvni seznameni
s filozofii nekolika generacim gymnazism; v!£:_~!§to
us~Q_nice se pi'ipisuje skutecnost, ze v Rakous,ku-Ull.ersku
se uplamoyala vice filozofie J. Fr. Herbarta
(~etoda ,:z,prac~vacl pojmu") nez G. W Fr. Hegel~.
Vyrazny podil meli bolzanovci i na rakouske
skolske reforme: Anton Krombholz v referatu pro
obecne skoly, Franz Exner a Johann August Zimmermann
v referatu pro gymnazia. Bolzanovci byli
i vsichni skolni inspektoti v Cechach: pro ceske
skoly JosefWenzig a Rehor Zeithammer, pro nemecke
Johann Maresch a Franz Effenberger. Navic byl
ministrem skolstvi hrabe Lev Thun, ktery nejen sdilel
Bolzanovy nazory na nabozenskou a narodnostni
otazku, ale podporoval Bolzana (po jeho sesazem)
i financne. Zhodnotit, co skutecne tito Bolzanovi
zaci a pokracovatele z odkazu sveho ucitele zachovali,
sitili, pi'ipadne dale rozvijeli, vyzada si jeste
i'adu konkretnich kritickych studii. I tak plati mimo
jakoukoliv pochybnost to, co napsal v den Bolzanova
pohtbu Karel Havlicek Borovsq v Narodnich
novinach: ,Pomnikem jeho nejkrasnejsim a nejtrva-
366]
lejSim jest, ze svobodne pohybovani ducha v "
1 ti . 1 d nas1
vas Jest namnoze p o semene, ktere on rozsiv ll"a.
]. L.
(367
Studijní text je určen pouze pro použití ve výuce pro ilustrační nebo vědecké účely.