\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png
DIVADELNÍ ŽIVOT – OD 30. LET DO KONCE 2. SVĚTOVÉ VÁLKY
PROTEKTORÁTNÍ DIVADLO
DIVADLO V CENTRECH A V REGIONU
KRAJOVÁ DIVADLA

\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png
OFICIÁLNÍ DIVADLA 30. LET
•Národní divadlo v Praze: do roku 1935 K. H. Hilar, dramaturgie F. Götz, kromě Hilara režiséři
Karel Dostal a Vojta Novák
•Městské divadlo na Královských Vinohradech: 1930: šéfem činohry Jan Bor, dramaturg a přílež.
režisér Josef Kodíček, dramaturg Fr. Langer, Borovy dramatizace Dostojevského (Z. Štěpánek), kromě
Bora režiséři Bohuš Stejskal, Gabriel Hart
•České divadlo v Olomouci: 1931: začátek činnosti Oldřicha Stibora, levicové, stoupenec avantgardy
Tairova, Hofmannsthal: Každý (Kdokoli, Jederman) (po vzoru Reinhardta), Král Oidipus (1932) v
polemice s Hilarem – komparsový chór

\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png
NÁRODNÍ DIVADLO V PRAZE
•Řízeno ministerstvem školství a osvěty, od 1942 ministerstvem lidové osvěty, ředitelé Stanislav
Mojžíš-Lom, Karel Neumann, Ladislav Šíp
•Stavovské divadlo do rukou Němců, za něj ND dostalo Variéte v Karlíně (tzv. Prozatímní divadlo)
•1939: šéfem činohry Jan Bor, režie K. Dostal, J. Frejka, v březnu 1942 pověřen řízením F. Götz, od
1. 4. 1944 Miloš Hlávka
•Směřování dramaturgie: hry české klasiky – obraz od soudobé dramatické tvorby k tvorbě z
minulosti, od zahraniční k české (z české klasiky Klicpera, Stroupežnický, F. X. Svoboda, M. A.
Šimáček, V. Štech)

\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png
REŽISÉŘI ND (BOR, PODHORSKÝ, V. NOVÁK, DOSTAL, FREJKA)
•Jan Bor
-Vycházel z Bergsonova vitalistického dynamismu, expresivně prokreslené postavy, až naturalistické
(Noc běsů, 1940)
-Macbeth (1939) – jedna z nejvýznamnějších inscenací doby, scéna: V. Hofman, Z. Štěpánek a O.
Scheinpflugová
-Nápadníci trůnu (1941), Čarodějka pasovská (1941)
Z. Štěpánek jako Macbeth

\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png
•Aleš Podhorský
-Realistický režisér
-Vybírá si realistická dramata (Tyl, Stroupežnický, Šimáček, Suchovo-Kobylin a další)
-Nejvýznamnější Maryša (1943) – Marie Glázrová jako Maryša, Z. Štěpánek jako Vávra
•Vojta Novák
•- Realistické režie, např. Pirandellův Lazar (1943)
•
•
Maryša, 1943

\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png
•Karel Dostal – psychologické propracování postav a touha vyslovit se k aktuálním společenským
problémům
•Antická tematika: Sofoklova Antigona, Euripidova Médea, Goethova Ifigenie na Tauridě
•Antigona: scéna F. Muzika – architektonická, mluvní projev herců stylizoval do intonovaného a
rytmizovaného přednesu, gesta, sošné postoje
•Torquato Tasso (1942)
Antigona, 1941

\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png
•Jiří Frejka
-Uvolnění divadelních složek – múzické divadlo
-Zájem o básnické drama, podobenství a obrazivost
-11 dramatických novinek (Lom, Hlávka, Faltis, aj.)
-Spolupráce s V. Renčem: Císařův mim (1944)
-Inscenoval především klasické komedie a komedie principu dell´arte (Benátská maškaráda, Lišák
Pseudolus, Zlý jelen, Amfytrion a další)
•Používal masky, převleky, záměny osob, improvizaci, špílce
•Princip divadla na divadle, herectví nerealistické, gesta, až mimické
•
•
•Programové manifesty:
a)O divadlo vskutku národní, 1939
b)Smích a divadelní maska, 1942
c)Železná doba divadla, 1945

\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png
Hebbel: Gygův prsten, 1943
Lišák Pseudolus, 1942, scéna Jiří Trnka

\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png
LIŠÁK PSEUDOLUS
[Trnka] sevřel jednotlivé prvky scény do pevně rámovaného a tmavě vykrytého kulisového oblouku s
otvorem vyříznutým do tvaru obrovsky zvětšené antické vázy, přičemž vlastní akční prostor,
nalézající se za oním obloukem, rozčlenil do několika úrovní a v pozadí uzavřel malovanými, během
hry obměňovanými prospekty.
http://archiv.narodni-divadlo.cz/fotografie/36327/predstaveni/49369

\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png
MĚSTSKÁ DIVADLA PRAŽSKÁ
•1942: odstraněn umělecký šéf B. Stejskal, sesazen i dramaturg F. Tetauer, do 1944 šéfem Jiří
Plachý, poté F. Götz
•program jako boj proti fašismu, zahraniční dramata klasická i současná, za Plachého divadlo
ztrácelo svou koncepci, převažovala německá dramatika nad českou
•Převažovalo neangažované divadlo, produkce zábavná a bulvární
Ročenka Kruhu solistů Městských divadel pražských

\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png
BOHUŠ STEJSKAL (MDP)
•Hry s tématem vzpoury osamocených hrdinů proti tyranům, expresionismus, klasické tituly
•Hamlet (1941) – Hamletův vnitřní monolog, Miloš Nedbal monology z rampy do hlediště – vyčlenil H.
z vlastního děje, reálný Hamlet, scéna F. Tröster (snový charakter)
•Mrtvé moře
•Revizor – expresionistická groteska, snové prostředí, lustr připomínají orlici
•Akcentoval snové prvky, které zpochybňovaly reálnost obrazu skutečnosti
•„Dýky a důtky jsou v jeho skřípavých slovech,“ psal po premiéře A. M. Píša, „pod nimiž jako by se
chvílemi ozval zdušený pláč a mrazivý smích toho, jenž je tragickým šaškem svého zoufalství.“

\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png
DALŠÍ REŽISÉŘI MDP
•František Salzer
-Východisko expresionismus, uvádět Shakespearovy komedie – vyzdvihl lyrismus, komediálnost
-Zkrocení zlé ženy (1939)
-Jak se vám líbí (1941)
-Mnoho povyku pro nic (1944)
•Karel Jernek
•Přišel 1942 z Brna, blízký expresionismus
•Pirandello: Šest postav hledá autora (1943) a Každý má svou pravdu (1944) – expres. tragikomická
groteska
•Zmoudření Dona Quijota (1944)

\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png
STÁLÁ KOMISNÍ DIVADLA (SOUKROMÁ DIVADLA) ZA VÁLKY
•Nejpočetnější divadelní síť za okupace složena z divadel soukromých podnikatelů
•15 stálých komisních divadel
•50 cestujících společností
•2 vznikající krajová divadla (Horácké a Beskydské divadlo)
•Stabilizace provozu: Akropolis, Uranie
•Vznik nových scén: Divadlo Anny Sedláčkové, Nezávislé divadlo, Intimní divadlo, Komorní hry
Radosti ze života

\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png
LIDOVÉ DIVADLO URANIE
•Lidové divadlo Uranie
-V Praze Holešovicích
-Vedl J. Perlík, šéfem A. Klimeš, od 1944 B. Mathesius, stálý spolupracovník A. Podhorský, šéf
výpravy Josef Gabriel
-Základem česká klasika (Němcová, Neruda, Preissová, Stroupežnický aj.), dále světová klasika
•Dílo A. Klimeše Malostranské humoresky (1941), nejúspěšnější Isabela španělská (1942)
•Soubor složen z herců realistického směřování (O. Beníšková, R. Deyl), expresionistického (V.
Vejražka), civilního herectví (M. Nedbal, D. Medřická)
•V roce 1945 soubor přešel do Divadla 5. května

\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png
Miloš Nedbal
Vítězslav Vejražka
Blanka Waleská
Dana Medřická

\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png
NEZÁVISLÉ DIVADLO A INTIMNÍ DIVADLO
•Nezávislé divadlo
•1941: v podzemí hotelu Ambassador na Václavském náměstí – J. Snížek, V. Brychta, O. Rosenberg
•Režie Miloslav Jareš – reminiscence na Burianovu Manon Lescaut – Všední den
•Herci z Honzlových divadel – uváděli Honzlovy adaptace
•Vedení J. Škoda a K. Palouš – lidový repertoár
•Intimní divadlo
•V Umělecké besedě na Malé Straně
•Založil Jaromír Dohnal
•Lehký veseloherní repertoár
•Civilistický herecký projev
•Režiséři J. Jahn, A. Dvořák, J. Škoda

\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png
BULVÁRNÍ DIVADLA
•Divadlo Anny Sedláčkové: 1939-1944, Mozarteum v Jungmannově ulici, osobnost Anny Sedláčkové – Heda
Gablerová, Emilia Marty; konverzační repertoár a česká a světová klasika
•Divadlo Járy Kohouta – zpěvoherní frašky
•Divadlo Vlasty Buriana – situační veselohry a frašky (hry E. A. Longena, F. Šamberka)
-na jaře 1944 proměna na činoherní divadlo s vážným repertoárem
-Angažován Jaromír Pleskot jako dramaturg a režisér

\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png
Anna Sedláčková
Jára Kohout
Vlasta Burian

\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png
MIMOPRAŽSKÁ DIVADLA V MEZIVÁLEČNÉM OBDOBÍ
•Před říjnem 1918: Praha, Brno, Plzeň, Kladno
•Po roce 1918: České Budějovice, Olomouc, Moravská Ostrava, Bratislava, Košice
•BRNO
-1919: ředitelem Václav Štech (po odchodu z Vinohradského divadla)
-1918–1922: jako dramaturg Jiří Mahen, 30–50 premiér za rok
-Komorní večery v Redutě (1919/1920)
-1925: ředitel F. Neumann, šéf činohry Rudolf Walter, šéfem činohry Lev Blatný (1928)
-Orientace na soudobou aktuální dramatickou zahraniční i českou tvorbu
-Herci: Rudolf Walter, Ema Pechová, Jaroslav Auerswald, Karel Urbánek, Zdeňka Gräfová, Anděla
Novotná, Jarmila Urbánková, František Klika

\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png
BRNĚNSKÁ ČINOHRA 30. LET
•1931: přejmenováno na Zemské divadlo
•Ředitelem a šéfem činohry Václav Jiřikovský (do 1934/35)
•Program význačné orientace na slovanskou dramatiku a původní moravskou tvorbu
•Brněnští scénografové: Zdeněk Rossmann, Vladimír Beneš, Antonín Kurial, František Muzika
•Režiséři Aleš Podhorský (realismus), Rudolf Walter (spíše expresionismus)
Václav Jiřikovský

\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png
MIMOPRAŽSKÁ DIVADLA
•Zemské divadlo v Brně – Václav Jiřikovský ředitel, činohru zprvu řídil Jan Škoda (a režie, po jeho
odchodu do Ostravy režiséři Jiří Jahn a Antonín Kytka), herecké režie J. Skřivan, A. Klimeš, F.
Šlégr
•Jan Škoda – hlásil se k realismu, stejně jako Stejskal inscenoval Mrtvé moře s Josefem Skřivanem
•Karel Jernek – činoherní a operní režisér:
-Richard III. – F. Tröster scéna – básnické podobenství o cestách a způsobech, jimiž se diktátoři
dostávají k moci (Hitler)
-Don Carlos – politické narážky a jinotaje
-Maškaráda – obraz světa, který se vymkl z normálu a zešílel
-Josef Skřivan – lyrický jevištní ráz inspirovaný avantgardním poetismem

\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png
ČESKÉ LIDOVÉ DIVADLO
•Začátkem listopadu 1941 zatčen Jiřikovský, J. Skřivan, 2 členové opery a 10 členů divadla, zákaz
činnosti k 12. 11. 1942
•Duben 1942 zrušení divadla
•Povolení k provozování divadla – České lidové divadlo (zahájilo 15. 3. 1943) – Staré divadlo na
Veveří, bylo soukromým podnikem Antonína Fencla
•Studie Bořivoje Srby: „České divadlo v Brně v letech nacistické okupace a druhé světové války
(1939–1945)“, Program, 1989/90, č. 6

\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png
KOMORNÍ HRY RADOSTI ZE ŽIVOTA
•Poloprofesionální divadelní podnik působící v Brně 1942–1944 na základě licence a pod záštitou
kulturně politické akce Národního souručenství Radost ze života.
•Zakladatelem a vedoucím byl bývalý šéf, režisér a herec činohry ND v Brně a profesor brněnské
Státní konzervatoře Rudolf Walter.
•Cílem zobrazit soudobého člověka, jeho myšlenky a city
•Dramaturgicky: výběr z německé klasiky: Goethe, Schiller, Hebbel, Hauptmann
•Tematicky je soustředil k psychologické a etické problematice lidského života, stylově k
psychologicko-realistické herecké a režijní metodě.
•Po roce 1945 pokračování v tzv. Svobodném divadle (dnes Městské divadlo)

\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png
ČESKÉ DIVADLO V OLOMOUCI
•Oldřich Stibor – zatčen 1940, odsouzen k vězení, zemřel 1943
•Poslední režie: Jan Výrava (1940): obraz vzpoury sedláků proti panskému útlaku – výzva k boji
proti fašismu
•Jinotajné inscenace Schillerových Loupežníků, Gogolova Revizora
•Ředitel Stanislav Langer do roku 1943, poté Julius Lébl
•Monografie Heleny Spurné o Oldřichu Stiborovi:
http://vffup.upol.cz/edice/konvikt/helena-spurna-divadelni-reziser-a-clovek-oldrich-stibor-1901-194
3
Oldřich Stibor

\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png
•Jan Škoda
-Ředitel, šéf činohry, dramaturg, režisér (1940–1942)
-Inscenace české a světové klasiky, rozšíření řady shakespearovských inscenací (Sen noci
svatojánské, Romeo a Julie)
•Jiří Myron – vedl divadlo do konce války
•Karel Palouš – režie her Komorního cyklu
NÁRODNÍ DIVADLO MORAVSKOSLEZSKÉ

\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png
MĚSTSKÉ DIVADLO V PLZNI
•Zatčeni Jarmil Škrdlant, i jeho nástupce Ota Zítek
•1943: Stanislav Langer, šéf činohry Antonín Kurš
•1942: Zítek přijal režiséra Alfréda Radoka (pod j. Vladimír Bureš): Šrámek: Ostrov veliké lásky,
Benátská maškaráda, Před západem slunce – jevištní metafoy
•Kurš: sociální díla, politické jinotaje: Maryša, Strašidla
•Život je sen: nespravedlivě vězněný princ
Alfréd Radok

\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png
DALŠÍ DIVADLA
•Městské divadlo na Kladně: A. Kurš (1940–1941), poté Jaroslav Novotný
•Kurš: Othello, Dítě, Manon Lescaut, Faust – po Manon vypovězen do 24 hodin z Kladna; Novotný
nasazoval klasiku Shakespeare, Molière, Mrštíci, cyklus tzv. kladenských premiér (návaznost na
Buriana)
•Východočeské národní divadlo
•Jihočeské národní divadlo

\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png
KRAJOVÁ DIVADLA
•Horácké divadlo
-Sídlo v Třebíči, později Jihlava
-Družstvo HD – Antonín Skála
-1. ředitelem Rudolf Nádhera, 1941: Ludvík Žáček
-Soubor vedl A. Skála, poté A. Kurš a Jarmil Škrdlant
-Herci: M. Hynšt, O. Krejča, K. Novák, J. Sovák
-Kurš přijat po jeho vyhoštění z Kladna
•Beskydské divadlo
-1942, Hranice na Moravě, Vladislav Hamšík, zpočátku soukromá koncese
-Dramaturg K. Kraus
-Režie: O. Lukeš, R. Walter, J. Jahn, M. Pásek
-Jahnova inscenace Ondřej a drak (1944)

\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png
KRAJOVÁ DIVADLA
•Horácké divadlo
-Sídlo v Třebíči, později Jihlava
-Družstvo HD – Antonín Skála
-1. ředitelem Rudolf Nádhera, 1941: Ludvík Žáček
-Soubor vedl A. Skála, poté A. Kurš a Jarmil Škrdlant
-Herci: M. Hynšt, O. Krejča, K. Novák, J. Sovák
-Kurš přijat po jeho vyhoštění z Kladna
•Beskydské divadlo
-1942, Hranice na Moravě, Vladislav Hamšík, zpočátku soukromá koncese
-Dramaturg K. Kraus
-Režie: O. Lukeš, R. Walter, J. Jahn, M. Pásek
-Jahnova inscenace Ondřej a drak (1944)

\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png
DIVADELNÍ KRITIKA
•Levicová:
•Julius Fučík, Zdeněk Nejedlý, Jindřich Honzl, Marie Majerová, Bedřich Václavek
•Mimo levicově orientovaní:
•Jindřich Vodák (Čas, České slovo, Jeviště), Karel Engelmüller (Národní politika), Jaroslav Hilbert
(Venkov), Václav Tille (Jeviště, Prager Presse), Otokar Fischer (Jeviště, Národní listy), Miroslav
Rutte (Národní listy, s Kodíčkem a Götzem Nové české divadlo), Josef Kodíček, A. M. Píša
•1926: Jan Vondráček: Přehledné dějiny českého divadla
•1929: V. K. Blahník: Světové dějiny divadla, 1923: Smysl a podstata divadelního umění
•1931: O. Zich: Estetika dramatického umění
•