\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png MEZIVÁLEČNÁ DRAMATIKA AVANTGARDNÍ TVORBA POETISMUS – SURREALISMUS TVORBA PRAGMATICKÉ GENERACE \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png JULIUS FUČÍK: DIVADELNÍ KRITIKY Rok dramatické bídy, Pramen, 1924 https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/15/95/73/divadelni_kritiky.pdf \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png SMĚRY A PROUDY (20. A 30. LÉTA) •Doznívající symbolismus •Drama 20. let ovlivněno expresionismem – ovlivnil davové drama, historizující tragédii, sociálně utopické drama a grotesku •Davové drama, drama velkých sociálních konfliktů •Utopické podobenství světa, Groteska •Přesun od společenských konfliktů k individuální problematice •Poetismus • •30. léta •Snaha zachytit reálného člověk a reálné předpoklady jeho existence, zcivilnění, zreálnění dramatické tvorby •Téma protestu a odporu proti nespravedlnostem světa, hrůze válečného zabíjení a sociálního útlaku •Oproti 20. létům patrný odklon od experimentu – experimentální zůstává linie surrealismu • • \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png GROTESKA V DRAMATU 20. LET 20. STOLETÍ •Studie Pavla Janouška: Groteska a revue (Poetika české meziválečné literatury) •Groteska: označení jak pro díla uvolněné fantazie, rozverného humoru, tak satiry a křečovité parodie, stejně jako díla vyjadřující nespoutaně živelný, optimistický vztah k životu, i díla vyvěrající z hlubokého pesimismu •Stylizace je v groteskách vyhrocena tak, aby překračovala představy diváka o přirozeném a adekvátním •Má provokovat měšťácké publikum – nejde o vnitřní konflikt dramatu, ale o konflikt mezi jevištěm a divákem, nemívá složité zápletky – rozložena na sled dějství, scén, výstupů, promluv •Postavy v groteskách se proměňují v jakési loutky, zosobňující určitou ideu nebo formu lidské existence •Již jména naznačují významovou funkci: Matěj Poctivý, Hedona, Světluška, Tulák, Kukla, Chrobák (lidské jednání se slučuje s nelidským, př. Bartošova jednoaktovka Pelikán obrovský (1923) – ptákem byrokratická moc úřadu \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png EXPRESIONISTICKÁ GROTESKA •Jan Bartoš – postihuje chamtivost a vykořisťování představiteli moci, satiry na zkorumpovanost doby: •Krkavci (1920), Pelikán obrovský (1923) •Groteska na rozporu iluze a pravdy: Vzbouření na vsi (1925), inspirováno Pirandellovou hrou Šest postav hledá autora •A. Dvořák a L. Klíma: Matěj poctivý (1922) •Lev Blatný – člen brněnské Literární skupiny, satirická komedie Kokoko-dák! (1922) •Částečně: Čestmír Jeřábek: Cirkus Maximus (1922) \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png TVORBA PRAGMATICKÉ GENERACE •http://encyklopedie.idu.cz/index.php/%C4%8Capek,_Karel •Filozofický relativismus a pragmatismus •Pavel Janoušek: Rozměry dramatu („problémové drama“), 1989 •1920: Loupežník – lyrická, básnická komedie (střet generací, živelného mládí a konzervativního, zkušeného stáří, profesor X loupežník, symoboliky •Událostí světového významu se stala hra R. U. R. (Rossum’s Universal Robots, 1920), která náleží k iniciačním dílům moderní sci-fi, neboť vytvořila a zpopularizovala fenomén Robotů: umělých, rozumem stvořených a průmyslově vyráběných ne-lidí. Tematicky R. U. R. reaguje na soudobou kolektivistickou dramatiku, na rozdíl od ní ale vyjadřuje strach, že by „náš“ svět mohl podlehnout náporu odosobněných davů, složených z jednotlivců bez duše a citu. \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png K. Čapek: R.U.R., Národní divadlo, 1921, r. V. Novák, Scéna Bedřich Feuerstein \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png BRATŘI ČAPKOVÉ •Karel a Josef: •Ze života hmyzu (1921) – scénická moralita, alegorie soudobého světa, čtyři obrazy spojené postavou tuláka, putování poutníka alegorickým labyrintem lidských mravů •Adam Stvořitel (1927) – relativnost pokroku • •Karel Čapek: Věc Makropulos (1922) – otázka nesmrtelnosti •Josef Čapek: Země mnoha jmen (1923) Adam stvořitel, ND, r. K. H. Hilar, 1927, scéna V. Hofman \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png KAREL ČAPEK – PRAGMATISMUS/RELATIVISMUS (30. LÉTA) •Ve 30. letech dvě hry: •Bílá nemoc (1937) a Matka (1938) – varuje před hrozbou nacismu, dr. Galén (H. Haas) nachází lék na léčbu bílé nemoci, je ušlapán davem a lék je zničen (Galén lidský, ale neschopný činu, Maršál diktátor, mocenský, bez zájmu na lidech) • Foto ze zkoušky Bílé nemoci, ND, 1937, r. K. Dostal \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png FRANTIŠEK LANGER (1888-1965) Spisovatel, dramatik, vojenský lékař, legionář 1930-1935 dramaturg Divadla na Vinohradech \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png LANGEROVA DRAMATIKA •v 10. letech 20. století pod vlivem sensualismu a vitalismu prozaickou prvotinou Zlatá Venuše (1910), k níž o čtyři roky později napíše dramatický protějšek veršovaného lyrického dramatu Noc (publ. 1925). •Vliv neoklasicismus (povídky Snílci a vrahové, poprvé publikováno 1920; filosofická tragédie s historickým námětem psaná blankversem Svatý Václav, 1912; a také jeho první komedie Miliony, 1915). •Po skončení první světové války, které se aktivně účastnil jako plukovní lékař a následně jako šéflékař prvního pluku ruských legií, publikuje jako první hru komedii Velbloud uchem jehly (1922). V následujících dílech se soustřeďuje především na prostředí pražského předměstí, a to jak v cyklu Předměstské povídky (1926), tak ve hře Periferie (1925).. \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png LANGEROVA DRAMATIKA •Hlavní témata a motivy hry Periferie (pojetí spravedlnosti, zločinu a trestu nebo lidské svědomí) se promítají také do Langerovy pozdější tvorby a stávají se jeho klíčovým tématem, na něhož nahlíží z různých perspektiv a relativizuje jeho pojetí a vyznění (např. v komedii Obrácení Ferdyše Pištory, 1929, která je označována za přímý komediální protějšek Periferie, dále ve hře Andělé mezi námi, 1931 nebo Dvaasedmdesátka, 1937. Poslední dvě jmenované byly spolu s Periferií publikovány v roce 1957 pod názvem Tři hry o spravedlnosti). •Andělé mezi námi se Periferii podobají ve formální rovině členěním na obrazy, v obsahové rovině se v nich autor vyrovnává s otázkou spravedlnosti a zachování vyváženosti existujícího řádu světa, lidské dobroty a obětavosti a euthanasie. • \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png ANDĚLÉ MEZI NÁMI •Andělé mezi námi Langer na pozadí střetu dvou světů, toho pozemského a nadpozemského, otevírá dvě ústřední motivické roviny své hry: otázku lidské laskavosti a dobroty a filozoficky závažnější rovinu úvah nad možnostmi euthanasie. Svůj optimistický náhled na život (přestože ovlivněný lékařskými zkušenostmi z první světové války) Langer do hry promítá skrze postavu Miseho, z něhož učiní po vzoru žánru středověké legendy mučedníka a světce, který při svém pozemském poslání vždy prožívá trýzeň v zájmu vyššího principu. Nadčasovost Langerovy hry se projevuje jak v rovině uvažování nad možností euthanasie jako vysvobození v případě nevyléčitelné nemoci, ale také nad celkovým řádem (a chaosem světa) – skrze postavy „průchozí“ mezi oběma světy (andělé), posly boží (kněz), otázky o fungování a řízení světa (bůh) a člověkem, kterým by měl vládu jak nad životem, tak nad smrtí (lékař). \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png SURREALISMUS •„V letech 1921-1930 trvaly dosti podstatné rozdíly mezi českým poetismem a francouzským surrealismem, třebas že oba směry působily v rozličném prostředí ve smyslu obdobné dějinné funkce. Jestliže poetismus v oblasti básnictví zdůrazňoval to, co bylo pro surrealismus východiskem, které však surrealismus postupně opouštěl, totiž dědictví Apollinairovy poesie, stál naproti tomu od počátku filosoficky a sociologicky na stanovisku dialektického materialismu, kam se surrealismus teprve zvolna a klikatými cestami vyvíjel. Poetismus, vyplniv svou úlohu obrody českého básnictví, osvobodiv lyriku od rhetoriky, vyvíjel se dále působením vlastních sil a působením vlivu surrealismu takovým způsobem, že prvotní vzdálenost mezi surrealismem a poetismem se značně zmenšila.“ (Karel Teige) \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png TVORBA EDMONDA KONRÁDA (1889–1957) •V dramatické tvorbě Edmonda Konráda se hra Širočina řadí k dramatům, v nichž autor rozvíjí sociální otázku třídního postavení a rovnosti společenských vrstev, která se v pozdějších dílech (Komedie v kostce, 1925 nebo Rodinná záležitost, 1927) promění především ve společenskou kritiku absentující morálky a mravnosti v měšťácké společnosti. Po neúspěšné prvotině Žluté růže (1911) se Konrád k dramatické tvorbě odhodlal až po téměř desetileté přestávce, po níž publikoval a uvedl na scénu hry, ve kterých se zřetelně promítají doznívající realistické tendence v dramatu zpodobněné ve hrách H. Ibsena (otázka vlivu dědičnosti na chování jednotlivce ve společnosti ve hrách Návrat mládí, 1920, Rajka, publikováno1920, nebo zmíněné Rodinné záležitosti) a stejně tak vliv symbolismus (Javor čili děti a smrt, 1922). Zatímco ve hrách Rodinná záležitost nebo Nahý v trní (1929) uplatnil výstavbové principy molièrovské frašky a profiloval se jimi jako bulvární dramatik kritizující pokřivený morální charakter měšťácké třídy (z níž sám pocházel), Širočinu coby velké drama idejí můžeme – i přes její formální nedostatky v dramatické výstavbě – považovat za dílo, jimž se Konrád začleňuje do tzv. pragmatické generace bratří Čapků a Františka Langera. •Vrchol Konrádovy komediální tvorby znamenala hra Kvočna (1932). \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png DRAMA OBDOBÍ AVANTGARDY •Osvobozené divadlo V + W •Nezvalovy pokusy propojit avantgardu se socialistickým realismem •Dramatický experiment – surrealisté K. Hynek a V. Effenberger 1.avantgardní hra: V. Nezval: Depeše na kolečkách (1922), poprvé inscenováno 1926 (Osvobozené divadlo, J. Frejka) \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png AVANTGARDNÍ TVORBA, POETISMUS, LYRISMUS •2. pol. 20. let – dramatická tvorba spjatá s oficiálním divadlem ustoupila do pozadí – úsilí umělecké avantgardy bylo vytvořit poetický obraz světa •Spjato s prostředím Osvobozeného divadla – Honzl, Voskovec a Werich, Frejka (Dada) a Vl. Gamza (Umělecké studio) •Východiskem ve shodě s básnickým poetismem – lyrismus a komediální hravost •Texty V. Nezvala, V. Vančury, J. Seiferta, A. Hoffmeistra •Příznačným výrazovým prostředkem se stává metafora – snaha osvobodit divadlo, zbavit ho konvencí, obnovit nespoutanou divadelnost a komediální charakter \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png VLADISLAV VANČURA (1891–1942) •Filozofující komedie Učitel a žák (1927) a Nemocná dívka (1928) se staly v Honzlově inscenaci OD jakousi syntézou a dovršením dramaturgických snah Devětsilu. •Vančura obnovil drama jako báseň především převedením scénického dialogu do oblasti obecně lidských témat Alena Štěrbová: K interpretacím Vančurova Učitele a žáka, ČL 3 (1997) \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png NOVÉ FORMY / DRAMATICKÉ ÚTVARY •V roli dramatického textu se začíná uplatňovat sama poezie: do popředí se dostávají drobné útvary: lyrizující libreta k pantomimě, scénické provedení básní, malé scénky založené na poetickém nápadu •Lyrická libreta: V. Nezval (Pan Fagot a Flétna) •Voicebandové úpravy poezie: adaptace básnických textů (Křest sv. Vladimíra, Máj, Píseň písní) •Dalším proudem směřování k čisté divadelnosti – scénická improvizace, volně sestavené revue, kabaretní pásmo •Jiří Voskovec a Jan Werich: Vest Pocket Revue (1927) – syntéza scénického pásma, dadaistického slovního humoru, poetického veselí a scénické improvizace, kapesní malá revue předpokládající nepatrné jevištní prostředky \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png AVANTGARDA 30. LET •Poetistické principy, surrealistické drama •Vítězslav Nezval: (poetistické) adaptace: Calderón: Schovávaná na schodech (1931), Dumas: Tři mušketýři (prem. 1934), autorské: Milenci z kiosku (1932) •Nezvalova veselohra spojuje prvky poetismu, dadaismu i surrealismu a hraje si s antickými citáty. Se surrealistickou i poetistickou tendencí je spojeno směšování estetických norem vysokého i pokleslého umění (V. Ambros: Milenci z kiosku V. Nezvala v roce 1932, aneb Národní divadlo na vlnách avantgardy, ČL 2006, č. 2–3) •Surrealistická dramatika: Strach (1930), Modrý jelen (1930), Zlověstný pták (1936) •Další tvůrci: •V. Vančura, A. Hoffmeister, E. F. Burian, Voskovec a Werich \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png SURREALISMUS NA DIVADLE •Jmenovitě šlo o Němého kanára Georgese Ribemont-Dessaignesa a Prsy Tiréziovy Guillaumea Apollinaira uvedené roku 1926, skeč Račte…? André Bretona a Philippa Soupaulta (1928); za výtvarného přispění Jindřicha Štyrského pak také o Cocteauova Orfea (1928) a Vančurovy hry Učitel a žák a Nemocná dívka (1928). K nejvýznamnějším pak patřila inscenace Jarryho Krále Ubu (1928), vyznačující se souhrou gesticky výrazného projevu živých herců s neživými předměty; v tomto případě se v Osvobozeném divadle spojila experimentální Honzlova linie se záhy dominující a divácky přitažlivější komickou dvojicí Voskovec-Werich (Voskovec Jarryho hru přeložil a hrál kapitána Obrubu, Werich samotného krále Ubu). \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png SURREALISMUS – VÍTĚZSLAV NEZVAL •Vítězslav Nezval. Surrealistické myšlení (a posléze hnutí) podněcoval nejen literárně, včetně dramaturgie a překladů, ale i organizačně, například vydáváním revue Zvěrokruh (dvě čísla z listopadu a prosince 1930), navazováním kontaktů s francouzskou skupinou (návštěva Paříže roku 1933, organizace návštěvy francouzských surrealistů v Československu) a zejména iniciováním založení Surrealistické skupiny v roce 1934, včetně stylizace klíčových dokumentů. Nezval v této činnosti – mimo svou vlastní literární tvorbu – vytrval až do rozchodu se skupinou v roce 1938 •Za surrealistické se v Nezvalově díle tradičně označují hry Strach (1929) a Zlověstný pták (1936), které se spolu s ranými hrami Oheň (1922) a Modrý Jelen (1926; jde o radikální přepracování Ohně) řadí do tzv. „černé série“ autorových dramat. K uvedeným bývá přiřazována jednoaktovka Věštírna delfská (1932), jež měla být prvním dějstvím nikdy nerealizovaného dramatu Delfy. \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png NEZVAL O SURREALISMU •O surrealismu (1934): „Sen tedy, jak jsme si to uvědomili, interpretuje jistým způsobem skutečnost. Hlavní vlastností této interpretace je: úžasné zhušťování dějů, situací, procesů. Sen tedy ve své dramatičnosti postupuje ve zkratkách, je mu vlastní zveličování a užívá umělých skoků, jejichž příčinou je velmi přímočaré využití asociací. Ve snu se rychle zamění jedna osoba druhou, jedna věc druhou věcí, jinými slovy řečeno, substituce hraje ve snu úžasně velikou roli. Čas je podáván v maximální zkratce.“ (NEZVAL 1934: 77–83; přetištěno in NEZVAL 1974: 144–149) \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png https://monoskop.org/images/5/5c/Nezval_Vitezslav_ed_Surrealismus.pdf