Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav filmu a audiovizuální kultury Hon na oscarovou lišku: Úloha hvězdného obrazu v recepci hereckého výkonu Brno 2015 Obsah Úvod. 3 Teoreticko-metodologický rámec. 3 Recepce a propagace. 3 Hvězdné obrazy. 6 Závěr. 8 Seznam pramenů a literatury. 9 Úvod V čase, kdy vrcholí oscarová kampaň, se nabízí klást si otázky spojené s hvězdnými hereckými výkony. Kteří herci jsou oceňovaní a za jaké role? Existuje soulad, nebo naopak rozpor mezi hlasováním akademiků, odborným kritickým přijetím filmových recenzentů a mírou publicity věnovanou jednotlivým hereckým výkonům? A kde hledat příčiny? Domnívám se, že při pohledu na životopisné drama Hon na lišku (2014) si můžeme všimnout důležitého, ale ne vždy zdůrazňovaného aspektu, který do reflexe hereckých výkonů promlouvá: úlohy takzvaného hvězdného obrazu. Zatímco pozornost médií i hlasujících se upírá převážně k výkonům v aktuálním filmu, snímek režiséra Bennetta Millera ukazuje, jak podstatný je předchozí kariérní kontext, který si s sebou herci přináší. Na příkladu herecké trojice Steve Carell, Channing Tatum a Mark Ruffalo lze vypozorovat, že čím více se aktuální role odchyluje od hercova dosavadního hvězdného obrazu, tím více se jí média věnují a tím větší také může být šance na zisk některého z ocenění. Je to přitom Carell – zavedený komediální herec, jenž se najednou ocitá v dramaticky náročné, navíc záporné roli –, který z tohoto principu těží nejvýrazněji. Teoreticko-metodologický rámec Hvězdný obraz (orig. „star image“) James Naremore definuje jako „komplexní, intertextuální záležitost, která nevychází jen z herce a jeho předchozích rolí, ale […] pramení také z narativů vytvářených o herci v rámci propagačních a biografických materiálů.“[1] Podle Naremora jde o jeden ze tří určujících prvků (dále ještě „role“ a „herec“), jež společně konstruují to, co ve výsledku vnímáme jako hvězdný herecký výkon. Přestože hvězdný obraz nejprve z herce a jeho role vyplývá, posléze tyto dvě kategorie determinuje.[2] V podobném duchu používá stejný termín také Richard Dyer, když hvězdný obraz charakterizuje jako „složitou konfiguraci vizuálních, slovních a zvukových znaků, […] [které] utvářejí obecný obraz konkrétní hvězdy […] [a] manifestují se nejen ve filmech, ale v různých mediálních textech.“[3] Na následujících odstavcích nejprve popíšu, jak do této chvíle probíhala mediální recepce filmu Hon na lišku ve vztahu k ústřednímu triu herců a jak byli tito herci prezentovaní v propagačních materiálech. Poté se zaměřím na to, jak velkou (a zda vůbec nějakou) změnu hvězdného obrazu tento snímek pro jednotlivé herce znamenal a jak lze tuto změnu vztáhnout k poznatkům získaným o recepci filmu. Recepce a propagace Jedním ze základních nástrojů, který nám může mnohé prozradit o tom, jak často jsou vybraní umělci v souvislosti s daným filmem diskutovaní, je webová aplikace Google Trends. Při porovnání jednotlivých hesel, obsahujících vždy jméno herce a název snímku, vychází v případě Honu na lišku dobře najevo disparita mezi trojicí hereckých osobností (obr. 1). Steve Carell se v internetovém vyhledávání objevoval téměř dvakrát častěji než jeho kolega v druhé hlavní roli, Channing Tatum. Výsledky Marka Ruffala, který ve filmu zastává roli vedlejší, jsou pak o více než polovinu nižší než ty Tatumovy.[4] obr. 1 Prozkoumáme-li pak články, které o hvězdách Honu na lišku vycházely, zjistíme, že výše ilustrovaná statistická nerovnost se v nich adekvátně odráží v nerovnosti obsahové. Magazín Variety například Stevu Carellovi věnoval samostatný rozhovor s expresivním titulkem hovořícím o „nejtemnější roli jeho kariéry.“[5] Také text v LA Times mluví o Carellově účasti v Millerově filmu jako o možném kariérním zlomu.[6] Jiný, bulvárněji laděný článek vyzdvihuje Carellův umělý nos a další make-up, který jej měl vizuálně přiblížit reálnému předobrazu jeho role, duševně narušenému magnátovi Johnu du Pontovi.[7] Variety také zveřejnilo vyjádření Channinga Tatuma k Honu na lišku, ale oproti Carellově profilovému interview jde zjevně o text s menší důležitostí. Na úvodním obrázku ke článku je herec spolu s Carellem a režisérem Millerem a ani samotný obsah se netýká pouze Tatuma a jeho role.[8] Méně exponované weby zmiňují například drobný incident, který se Tatumovi během natáčení udál, když herec v klíčové zlostné scéně rozbil úderem hlavou zrcadlo.[9] Texty o zápasníkovi Marku Schultzovi, kterého Tatum v Honu na lišku ztvárňuje, se velmi často zabývají Schultzovými mnohdy kontroverzními výroky směřovanými k filmu a průběhu jeho natáčení.[10] U Marka Ruffala, jenž ve snímku zosobňuje staršího z obou wrestlerských bratrů Davea Schultze, je situace podobná jako u Tatuma. Herci sice bylo věnováno „interview čísla“, zmiňující fyzickou intenzitu jeho zápasnické role, ale pouze v méně významném časopisu Backstage.[11] Většinou je však Ruffalo v článcích k filmu spojován s osobami svých hereckých kolegů a v krátkém rozhovoru pro Wall Street Journal dokonce ve světle oscarových nominací vyzdvihuje Tatumův výkon nad svůj vlastní.[12] Krátký pohled na kritické přijetí Honu na lišku už přináší do jisté míry vyrovnanější výsledky. Oficiální stručné shrnutí na webu Rotten Tomatoes, které má za úkol zobecnit názory sledovaných recenzentů, uvádí, že snímek všem třem hercům „dává šanci zazářit.“[13] Také Justin Chang ve své recenzi pro Variety píše o vynikajících výkonech celého hereckého tria, ovšem zároveň nezapomíná vyčlenit Carrelovu performanci jako tu „nejvíce transformativní.“[14] Samostatnou (nicméně s recepcí nevyhnutelně spojenou) kapitolou jsou pak statistiky z udílení výročních cen, potažmo zveřejněných nominací. Jako reprezentativní vzorek lze uvést prestižní Zlaté glóby, kde byl Carell nominován za nejlepší herecký výkon v hlavní roli a Ruffalo za výkon v roli vedlejší.[15] Stejná situace se opakuje v případě oscarových nominací.[16] Dynamika ústřední trojice herců se zde mění v neprospěch Tatuma, který najednou z rovnice téměř vypadává (individuálně herec získal cenu pouze od International Cinephile Society[17]), což lze ale přičíst tomu, že soutěží spolu s Carellem v kategorii hlavních rolí. Ruffalo oproti tomu profituje z toho, že je uváděn v kategorii vedlejší. Komplexní zhodnocení propagační strategie Honu na lišku s důrazem na herecké hvězdy bohužel není v možnostech tohoto textu, nicméně mnohé můžeme vyčíst alespoň z dostupných plakátů k filmu. Na nich je patrná snaha studia zrovnoprávnit obě hlavní role, kdy se Carell i Channing střídavě objevují ve středu skupinových fotografií a každý navíc dostává prostor na samostatných plakátech (obr. 2). obr. 2 Jak je z vizuální prezentace filmu zřejmé, trojice ústřední postav je tu stylizovaná do soudržného týmu (v souladu se sportovním zaměřením snímku), k čemuž kromě kompozice dopomáhá i volba jednotných kostýmů (dresů). Černé kombinézy navíc splývají s potemnělým pozadím plakátů, což může evokovat, že hrdinové Honu na lišku jsou zde stejně podstatní jako hlavní tematická rovina filmu: tragická výpověď o úpadku velkých amerických ideálů. Zmíněné propagační záměry, které uvádění snímku doprovázely, jsou přitom v rozporu s jeho konečnou recepcí. Debata o Carellovi a jeho postavě byla v médiích mnohem živější (alespoň co se týče problematiky herectví), než v případě zbylých dvou kolegů. V nominacích na prestižní ocenění, a méně už v recenzích k filmu, se Tatum ocitá v Carellově stínu. Jaké faktory tedy k tomuto rozvržení sil přispěly? Jak už jsem zmiňoval v úvodu, tvrdím, že za jeden z rozhodujících vlivů se nabízí označit míru změny v hvězdném obrazu jednotlivých herců. K této změně tu přispívá zejména obsazení proti hereckému typu (respektive v souladu s hereckým typem) a nutnost adaptovat se na jiný druh herectví. Hvězdné obrazy U Steva Carella se narušení jeho hvězdného obrazu v souvislosti s Honem na lišku jeví jako jednoznačně nejvýraznější. Za hercův průlom bývá považována role v komedii 40 let panic (2005), kde ztvárnil slušňáckého ňoumu, který se teprve ve středním věku učí seznamovat s ženami.[18] Typově velmi podobnou úlohu si pak Carell zopakoval například v romantickém filmu Bláznivá, zatracená láska (2011), kde mu mladšího lifestylového kouče dělal Ryan Gosling. V Carellově filmografii bychom marně hledali snímek, v němž by se herec zhostil dramatické úlohy. Jeho hrdiny vystihuje určitá komická nemotornost, v někerých případech až duševní nedostatečnost, podpořená Carellovou spíše subtilní fyzickou konstrukcí. Paradoxně to byla právě tato charakterová rozbředlost, která podle Bennetta Millera byla pro roli du Ponta ideální.[19] Jak ovšem sám Miller přiznává, jednalo se současně o podvratné gesto – vějičku, která měla postupně dát prostor du Pontově potlačované agresi a skrývaným traumatům. Ačkoli tedy Carellova role v Honu na lišku v jedné z vlastností odpovídá jeho dosavadnímu typu, celkově jde o zásadní hereckou proměnu odehrávající se mimo pole komediálního žánru. Carellova kreace se zde vyznačuje zvláštní zadrhávanou dikcí, přesně odposlechnutou od skutečného du Ponta. Již vzpomínaný prostetický nos herec akcentuje téměř neustále pozdviženou hlavou, která jako by vyjadřovala vžitou nadřazenost a až patologickou touhu ovládat situaci za každou cenu. Carell, který se jinak ve své kariéře vždy spoléhal na klasické reprezentační herectví, se pro náročnou roli psychopatického milionáře musel přizpůsobit novým podmínkám. Pod Millerovým vedením se najednou v mnohém přiblížil k takzvanému metodickému herectví, jehož hlavním cílem je vyjádření „vnitřní pravdy“ vycházející z hercových osobních zážitků a emocí, nejčastěji prostřednictvím improvizace nebo emocionálně zabarvených předmětů.[20] Režisér údajně Carellovi před natáčením poradil, aby na papírek napsal tu nejhorší věc, kterou o sobě dokáže vymyslet, a schoval si jej do kapsy od tepláků.[21] V jednom z rozhovorů pak Miller uvádí, že se během natáčení mimo jiné spoléhali i na improvizaci, díky níž by tak mohli zachytit některá mimoděčná, více spontánní gesta.[22] Směřování k metodickému herectví pochopitelně neuniklo ani Channingu Tatumovi, který v rozhovorech přiznává, že si s Carellem při natáčení drželi vzájemný odstup a prakticky spolu nekomunikovali.[23] Do stejné kategorie nakonec spadá i Tatumův výše uvedený incident se zrcadlem, kterým herec potvrdil svoje osobní zanícení pro roli Marka Schultze. V porovnání s Carellem ale jinak nelze mluvit o tak podstatných změnách, které by dramaticky ohrožovaly jeho hvězdný obraz. Tatum v úloze oddaného, ne příliš bystrého zápasníka rovněž výrazně akcentoval své fyzické herectví, když Schultzovu vnější charakterizaci založil především na kolébavé, takřka gorilí chůzi (du Pont jej v jedné z vypjatých scén nazve „opicí“) a nepřirozeně vysunuté bradě. V kontextu jeho prozatimní herecké kariéry jde ale spíše o zesílení již dříve ustanoveného typu: jednoduše uvažujícího hrdiny dominujícího hlavně svojí výraznou muskulaturou. Jednou z definujících Channingových úloh je například role striptéra ve snímku Bez kalhot (2012) režiséra Stevena Soderbergha, v níž dokonce vycházel z vlastních osobních zkušeností. Tatumovu opakovanou účast v Soderberghových filmech, jež bývají chápány jako součást autorského, divácky náročnějšího mainstreamu, lze vnímat jako určité přípravné pole pro herecky závažnější part. Ten nakonec definitivně přišel s Honem na lišku, který v těchto souvislostech vyznívá více jako kulminační bod, k němuž Tatum směřoval, a méně už jako (v případě Carella) prudký kariérní zvrat Ruffalova úloha méně nápadného z obou bratří Schultzů, Davea, pak na druhou stranu přesně odpovídá jeho zažitému hvězdnému obrazu. Ruffalo se často objevuje v seznamech nejméně doceněných hollywoodských herců současnosti[24] a charakterizují jej zejména vedlejší role sympaťáků, v nichž zpravidla exceluje. Navzdory tomu, že má herec za sebou také účast v ryze komerčních, oddechových projektech, jako jsou například Avengers (2012), proslavil se hlavně v prostředí nezávislé americké kinematografie. Za jeho průlom lze označit roli v indie dramatu Kennetha Lonergana Na mě se můžeš spolehnout (2000), kterou posléze utužil účinkováním ve filmech významných autorských režisérů, např. Zodiacovi (2007) Davida Finchera nebo Collateralu (2004) Michaela Manna. Ani z hlediska hereckého projevu nepředstavoval pro Ruffala Hon na lišku téměř žádnou změnu. Postava Davea Schultze, ochranitelského „medvěda“ v pozadí, svým dobráckým, utlumeným charakterem zcela koreluje jak s řadou hercových předchozích rolí, tak s jeho obecnějším mediálním obrazem chlapíka z láskyplné rodiny. Závěr Pokud se nyní na závěr vrátíme ke grafu znázorňujícímu zastoupení ústředních herců Honu na lišku v internetovém vyhledávači, zjistíme, že tato v úvodu naznačená hiearchie přesně vystihuje, do jaké míry snímek představuje změnu v jednotlivých hvězdných obrazech. Nejvýraznější je tato změna v případě Steva Carella, méně výrazná u Tatuma a téměř neexistující u Ruffala. Tezi podporuje také aktivita filmových a jiných publicistů, kteří svoji pozornost v herecké oblasti u Millerova snímku nejvíce zaměřovali na Carella a jeho roli du Ponta. Původně ryze komediální herec je najednou za tento snímek nominován na řadu ocenění, přičemž v tomto ohledu dominuje nad svým kolegou v druhé hlavní roli, Channingem Tatumem. Silné zastoupení Marka Ruffala v nominacích na cenu za výkon ve vedlejší roli a relativně rovnocenné hodnocení trojice hereckých výkonů ze strany filmových kritiků už přímočarou rovnici mezi hvězdným obrazem a recepcí filmu poněkud znesnadňuje. Ačkoli je patrné, že pro komplexnější zhodnocení role „star image“ v přijetí snímku by bylo nutné zabývat se problémem detailněji, i tak se na příkladu Honu na lišku ukazuje, že jde o jeden z významných určujících faktorů. Seznam pramenů a literatury Knihy: NAREMORE, James (1988): Acting in the Cinema. Berkeley: University of California Press. DYER, Richard – MCDONALD, Paul (1998): Stars. London: British Film Institute. Studie: WEXMAN, Virginia Wright (2004): Masculinity in Crisis: Method Acting in Hollywood. In: Movie Acting, The Film Reader, ed. WOJCIK, Pamela Robertson. London: Routledge. Digitální zdroje: RILEY, Jennele (2014): ‚Foxcatcher‘: Steve Carell on the Darkest of His Career. Variety. < http://variety.com/2014/film/news/steve-carell-foxcatcher-oscars-1201352920/> (cit. 17.1. 2015) WHIPP, Glenn (2014): Steve Carell coping with post-dramatic text of ‘Foxcatcher’. Los Angeles Times. < http://www.latimes.com/entertainment/la-et-mn-steve-carell-foxcatcher-john-du-pont-20141211-column. html> (cit. 17.1. 2015) MALLENBAUM, Carly (2014): Yes, the guy Steve Carell put on a prosthetic nose to play in ‚Foxcatcher‘ is seriously crazy. Entertain This!. < http://entertainthis.usatoday.com/2014/11/16/steve-carell-foxcatcher/> (cit. 17.1. 2015) KHATCHATOURIAN, Maane (2014): Channing Tatum ‚Didn’t Understand Why‘ Bennett Miller Wanted to Make ‚Foxcatcher‘. Variety. < http://variety.com/2014/film/news/channing-tatum-didnt-understand-foxcatcher-1201360979/> (cit. 17.1. 2015) O’ROURKE, Jill (2014): Channing Tatum’s Acting Methods On The Foxcatcher Set Sound A Little Too Shia LaBeouf-y. Crushable. < http://www.crushable.com/2014/11/05/entertainment/channing-tatum-foxcatcher-mirror-smashing-real-bl ood/> (cit. 17.1. 2015) BAKER, Jeff (2014): Mark Schultz talks about ‚Foxcatcher‘ and working out with Channing Tatum. The Oregonian. < http://www.oregonlive.com/books/index.ssf/2014/12/mark_schultz_talks_about_foxca.html> (cit. 17.1. 2015) PEIKERT, Mark (2014): Mark Ruffalo Gets Physical in ‚Foxcatcher‘. Backstage. < http://www.backstage.com/interview/mark-ruffalo-gets-physical-foxcatcher/> (cit. 17.1. 2015) CHAI, Barbara (2014): Oscar Nominee Mark Ruffalo: ‚Channing Should Be Here in My Place.‘ < http://blogs.wsj.com/speakeasy/2015/01/15/oscar-nominee-mark-ruffalo-channing-should-be-here-in-my- place/> (cit. 17.1. 2015) CHANG, Justin (2014): Cannes Film Review: ‚Foxcatcher‘. Variety. < http://variety.com/2014/film/reviews/cannes-film-review-foxcatcher-1201185646/> (cit. 17.1. 2015) HIPES, Patrick (2014): Golden Globes Nominations: ‚Birdman‘, ‚Imitation Game‘ & ‚Boyhood‘ Lead Film, More Surprises On TV Side. Deadline. < http://deadline.com/2014/12/golden-globes-nominations-full-list-1201319551/> (cit. 17.1. 2015) JAGERNAUTH, Kevin (2015): 2015 Oscar Nominations Led By ‚Birdman‘ & ‚The Grand Budapest Hotel‘ With 9 Nominations Each. The Playlist. < http://blogs.indiewire.com/theplaylist/live-the-2015-oscar-nominations-as-they-happen-20150115> (cit. 17.1. 2015) VAN DE KLASHORST, Marc (2014): ICS has Mommy issues. International Cinephile Society. < http://icsfilm.org/news/ics-has-mommy-issues/> (cit. 17.1. 2015) PULVER, Andrew (2015): Steve Carell on Foxcatcher and fame: ‚I’ve never cared about being taken seriously‘. The Guardian. < http://www.theguardian.com/film/2015/jan/01/steve-carell-interview-foxcatcher-john-du-pont> (cit. 17.1. 2015) FROST, Caroline (2015): ‚Foxcatcher‘ Director Bennett Miller Explains Why Steve Carell’s ‚Mushy Centre‘ Made Him Perfect For Dark Role Of John DuPont. Huffington Post. < http://www.huffingtonpost.co.uk/2015/01/07/foxcatcher-steve-carell-bennett-miller-interview_n_64295 92.html> (cit. 17.1. 2015) LEE, Ashley (2014): Channing Tatum’s ‚Foxcatcher‘ Role Almost Went to Heath Ledger. The Hollywood Reporter. < http://www.hollywoodreporter.com/news/channing-tatums-foxcatcher-role-almost-727527> (cit. 17.1. 2015) MARAMIS, Ruth (2014): Q&A with Foxcatcher’s director Bennett Miller. Flixchatter. < http://flixchatter.net/2014/11/25/q-and-a-with-foxcatchers-director-bennett-miller/> (cit. 17.1. 2015) LIST, THE (2014): Foxcatcher Q&A. List Film. < https://film.list.co.uk/article/67260-foxcatcher-q-and-a/> (cit. 17.1. 2015) REA, Jamie (2014): The Top 10 Most Underrated Actors In Hollywood. Among Men. < http://www.amongmen.com/entertainment/movies-tv/top-10-most-underrated-actors-hollywood> (cit. 17.1. 2015) Digitální prameny: Google Trends http://www.google.cz/trends/?hl=cs Rotten Tomatoes http://www.rottentomatoes.com/ ________________________________ [1] Naremore, James (1988): Acting in the Cinema. Berkeley: University of California Press, s. 158. [2] srov. Naremore, James (1988): Acting in the Cinema. Berkeley: University of California Press, s. 158. [3] Dyer, Richard – McDonald, Paul (1998): Stars. London: British Film Institute, s. 34. [4] (cit. 16.1. 2015) [5] < http://variety.com/2014/film/news/steve-carell-foxcatcher-oscars-1201352920/> (cit. 17.1. 2015) [6] < http://www.latimes.com/entertainment/la-et-mn-steve-carell-foxcatcher-john-du-pont-20141211-column. html> (cit. 17.1. 2015) [7] < http://entertainthis.usatoday.com/2014/11/16/steve-carell-foxcatcher/> (cit. 17.1. 2015) [8] < http://variety.com/2014/film/news/channing-tatum-didnt-understand-foxcatcher-1201360979/> (cit. 17.1. 2015) [9] < http://www.crushable.com/2014/11/05/entertainment/channing-tatum-foxcatcher-mirror-smashing-real-bl ood/> (cit. 17.1. 2015) [10] < http://www.oregonlive.com/books/index.ssf/2014/12/mark_schultz_talks_about_foxca.html> (cit. 17.1. 2015) [11] < http://www.backstage.com/interview/mark-ruffalo-gets-physical-foxcatcher/> (cit. 17.1. 2015) [12] < http://blogs.wsj.com/speakeasy/2015/01/15/oscar-nominee-mark-ruffalo-channing-should-be-here-in-my- place/> (cit. 17.1. 2015) [13] < http://www.rottentomatoes.com/m/foxcatcher/> (cit. 17.1. 2015) [14] < http://variety.com/2014/film/reviews/cannes-film-review-foxcatcher-1201185646/> (cit. 17.1. 2015) [15] < http://deadline.com/2014/12/golden-globes-nominations-full-list-1201319551/> (cit. 17.1. 2015) [16] < http://blogs.indiewire.com/theplaylist/live-the-2015-oscar-nominations-as-they-happen-20150115> (cit. 17. 1. 2015) [17] < http://icsfilm.org/news/ics-has-mommy-issues/> (cit. 17.1. 2015) [18] < http://www.theguardian.com/film/2015/jan/01/steve-carell-interview-foxcatcher-john-du-pont> (cit. 17.1. 2015) [19] < http://www.huffingtonpost.co.uk/2015/01/07/foxcatcher-steve-carell-bennett-miller-interview_n_64295 92.html > (cit. 17.1. 2015) [20] srov. Wexman, Virginia Wright (2004): Masculinity in Crisis: Method Acting in Hollywood. In: Movie Acting, The Film Reader, ed. Wojcik, Pamela Robertson. London: Routledge, s. 128. [21] < http://www.hollywoodreporter.com/news/channing-tatums-foxcatcher-role-almost-727527> (cit. 17.1. 2015) [22] < http://flixchatter.net/2014/11/25/q-and-a-with-foxcatchers-director-bennett-miller/> (cit. 17.1. 2015) [23] < https://film.list.co.uk/article/67260-foxcatcher-q-and-a/> (17.1. 2015) [24] < http://www.amongmen.com/entertainment/movies-tv/top-10-most-underrated-actors-hollywood> (cit. 17.1. 2015)