269
Smlúva všech tří stavuo[v] svatováclavského sněmu ve dsky vložená [fol. ľ]
léta božího etc. sedmnáctého"*
Rychmus ad lectorem
Ktož miluješ řád, pokoj, lásku, svornost, dobrému si rád, obmýšléš spravedlnost, sem rychle přistup, to dobré sobě kup, v tom nebývaj skúp.1'
[prázdné] [fol. ľ]
Ve jméno svaté a nerozdílné Trojice, amen. Léta od narozenie Syna Božího tisícího [fol. 2'] pětistého sedmnáctého na sněmu obecném, kterýž jest držán na Hradě pražském při času svatého Václava, stav panský a rytiersky Královstvie českého zb' jedné a Pražané i všeckeren stav městský téhož Královstvie ěeského zb) strany druhé o ty o všecky ruoz-nice a nesnáze i o všeliká záští, kteréž sú obapolně mezi týmiž stavy, což se ku právóm zemským stávánie dotýče, od dávních časuofv] až do chvíle této k nemalému zastínění napřed krále Jeho Milosti, tohoto královstvie i všeho obecného dobrého stály a trvaly, z daru Boha všemohúcího přátelským jednáním^ a s celou i dokonalou k sobě zb) obojích stran duověrností sami mezi sebú jakožto jeden jazyk český tíž stavové všickni tři svrchu jmenovaného Království"1' českého smluvili sú se a srovnali, jakž tuto dskami zemskými zapsáno a stvrzeno stojí. A takto vuobec nalezli za právo:1'
1. Item osoba městská osedlá neb obyvatel městský i jiný každý člověk panského aneb rytieřskéhoda> stavu, kterýž důmc> v městě pod právem městským a pod šos má, s těmito věcmi ku právu a soudu městskému a pod šos slušejí, tak jakož se tuto podpisuje, a před právem městským viněni i súzeni býti mají: Item z domu v městě, kterýž svobodný nenič.
Se//dmnáczteého     b)s     <> Tisková chyba-gedmjnim[{]     "ikrálow:       Rytiezskeho [!] ''dúm Titulní strana
'> Autorem těchto i závěrečných veršů je zřejmě tiskař prvního vydání Svatováclavské smlouvy Mikuláš Konáč z Hodišt-kova. Preambule
11 Tento úvod ke smlouvě je vlastně její preambulí. Má jen proklamativní charakter. Tak byl zřejmě chápán i v Konáčové tisku z roku 1517, podle něhož vydal celou smlouvu Karel Jaromír ERBEN (ed.), Výbor z literatury české. Díl druhý, Praha 1868, sl. 1217-1244. Znění preambule smlouvy je v Konáčovi, a tedy i v Erbenovi doslovně shodné. OB IV., 1. Josef a Her-menegildJIREČKOVÉ(edd.),Zň?e/?/2fmíŕií/Cra7ovsŕw'ŕe!/:e/;i3W/. ťffo, Praha 1882, s. 91-104, vydali Svatováclavskou smlouvu (dále SvS) jako přídavek k edici 21 1530, vycházejíce přitom z 2. vydání (druhé redakce) SvS, které vyšlo roku 1530 u Pavla Severýna spolu se ZZ1530. Nečíslovanévydání opatřili čísly článků a označili preambuli jako článek 1. Jejich číslování, jímž SvS opticky zvětšili o jeden článek, přejal v zásadě i Karel MALÝ, Svatováclavská smlouva. Třídní kompromis mezi šlechtou a městy z roku 1517, Acta Universitatis Carolinae 1955, Philosophica, vol. 1, No. 2, s. 195-222, který částečně přihlédl také ke Konáčovu tisku a k výše citované Erbenově edici. Naše číslování ve shodě s Konáčem logicky odděluje preambuli od vlastních článků SvS, které teprve obsahují ustanovení, jež jsou náplní smlouvy. Rovněž na základě Konáčova tisku a bez číslování článků zpřístupnil SvS nejnověji formou populámě-vědecké edice Jindřich FRANCEK (edj, Svatováclavská smlouva, in: TÝŽ, 24.10.1517. Svatováclavská smlouva. Urození versus neurození, Praha 2006, s. 89-114. (Přehled Číslování v dosavadních edicích a zpracováních SvS viz ZDE, s. 389, Svatováclavská smlouva - konkordance číslování článků}
270
vladislavské zřízení zemské
svatováclavská smlouva
271
Item což v tom domu má v městě jakéhožkoli statku movitého, ješto pod šos přísluší. Item o dluhy všecky, kromě listovních dluhuo[v], kteříž by listové s pokutami ležení a ru-kojměmif) byli,1) aneb pod pečeťmi neb pečetí na svedomie,5' kteříž moc listu hlavního mají a v sobě zavírají.21
2. Item o smlúvy: Když by měštěnín s měštěnínem1'* činiti měl, ti se hledati mohu právem svým, což by se zemských věcí nedotýkalo než toliko samých šosovních; neb jich
[fol. 2V] panský a ry//tieřský stavové v to nepotahují. Než což by s panskými neb rytierskymi osobami aneb s lidmi jejich smlúvali, ješto by se zemských věcí a nešosovních dotýkalo, ta věc zůstaň'' při zemském právě jako i prvé. Pakli by se kto mimo práva zemská več jiného dobrovolně podvolil, ten bude povinen podlé svého podvolenie tak se zachovati.1' Než jestliže by měštěnín s pánem neb rytierskym člověkem aneb s lidmi jejich jakú smlúvu udělal buď o obilé aneb o trávy na lukách najeden rok aneb jakž by smlúva byla, zvlášť s sedlákem s volí pána jeho, jestliže by ten měštěnín tomu dosti neučinil, má jej viniti na městském právě a sedláka před pánem. Než jestliže by pán jeho k tomu povolenie nedal, tomu bude moci odepříti.2'
3. Item což se osoby panské aneb rytierske dotýěe, kteráž by v městě pod šosem duom měla, že má a povinen bude ten1' všecko z toho domu trpěti s tiem městem, v kterémž takový duom sobě kupil, krom jestliže by jeho chtěli na který úřad městský vsaditi, toho bude mieti každý vuoli z panského a rytierskeho stavuojy], kteříž by živností a obcho-duo[v] městských nevedli, to k sobě přijíti neb nechati. A také chtěl-li by jej kto z toho domu neb z čeho, ješto by to, což by koupil, k městu pod šos slušelo, viniti, má tu na tom právě z toho práv býti. Než kterýž by pán neb rytiersky člověk měl v svém domě hospodáře, tehdy ten hospodář na jeho místě to činiti a podniknuti má.1'
4. Item o všecky grunty, kteříž se kněhamik> městckými1' pod šos a právo městcké zapisují, ješto od starodávna ku právu městckému spravedlivě přísluší pod šos,1' totižto o dědiny, louky, vinice, štěpnice, zahrady, o chmelnice, šafránice, řeky, potoky, hory, lesy,
" Rukóyměmi 11 swiedomije - litera m v tisku výrazně poškozena (chybí druhý oblouček a téměř celý poslední dřík), takže vypadá jako litera n s tečkou (swiedon.ije) h> měsstienině '> zú//staň 11 tě l) kňehami 11 Odtohoto místa vtextu je v adjektivu městský používáno v příponě důsledněpísmeno c (f/, miestczky nebo též městczky ô'nniestcky)
1. 11 Tyto dluhy příslušely purkrabskému soudu. Srov. VZZ, či. 405, k ležení tamtéž, čí. 403, monograficky František ČADA, Ležení podle českého práva zemského, Praha 1921.
31 Takovéto listy v případě, že stranami ve sporu byly šlechtické osoby, příslušely zemskému nebo komornímu soudu. - Základem tohoto a většiny dalších článků SvS je usnesení sněmu svatodušního (26. května-15. června) 1515, dostupné dnes v konvolutu tisků, resp. opisů nebovýpisů sněmovních usnesení z let 1515-1564, zv. Concilia Bohemici (dálejen Concilia), Tom I., uchovávaném v Roudnické lobkovické knihovně v Nelahozevsi (dálejen RLK). ČI. 1 SvS viz RLK, Concilia L, s .47.
2. " Pře o smlouvy mezi šlechticem a měšťanem, pokud jejich předmětem byly zemské věci, příslušely zemskému soudu, ledaže by se šlechtic dobrovolně zavázal podrobit se městskému právu. Roztřídění sporů podle článků smlouvy z hlediska jejich kompetenční příslušnosti mezi městskými a šlechtickými soudy provedl Jaromír ČELAKOVSKÝ, Povšechné právní dějiny české(dále jen Dějiny), 2. vyd., Praha 1900, s. 394-395.
2> Spor o neplnění smlouvy mezi měšťanem a šlechtickým poddaným příslušel u měšťana městskému právu, u poddaného jeho vrchnosti, jež se však mohla zbavit kompetence, když prokázala, že k uzavření smlouvy nedala poddanému souhlas. Srov. RLK, Concilia /., s. 47-48.
3. " Tento důležitý článek SvS, jehož předfohou je RLK, Concilia /., s. 49, stanovil zásadní povinnost šlechticů-majitelů nemovitostí ve městě nebo jejich správců (hospodářů) „trpět s městem", tj. podílet se na jeho finančních a dalších závazcích, nejčastěji berních, a nést také právní odpovědnost za svůj majetek ve městě. Mohli naproti tomu podle své vůle přijmout buďsami, nebo jejich správce ve městě úřad. Za společenskou degradaci šlechtice se nadále pokládaly obchod či provozo-váníživnosti ve městech.
4. Kritériem byl, jak je zřejmé, zápis níže psaných nemovitostí v městských knihách. Srov. RLK, Concilia I., s. 49.
ostrovy, rybníky, luhy, kteříž by pod šos příslušeli, tak jakož se nahoře píše, a ješto by se spravedlivě pokázati mohlo, že pod šos příslušejí.
5. Item o všecky svrchky, kteříž pod šos a právo městcké // příslušejí, krom což by páni [fol. 3'] a rytieřští lidé svých věcí a svrchkuofv] v městě a v domích měli.1'
6. Item o příhody městcké buďto při osobě aneb při statcích městckých. Jakožto z krádeže aneb z lúpeže, ktož by koho viniti chtěl po vyznání kterého zločince aneb bez vyznání, maje naň nějaký duovod, z toho1"' má každý viněn býti na právě svém. Jest-li pak, že by kto z stavu panského aneb rytířského jakú škodu na osobě neb na statku komu učinil anebo pohruožky činil a naň duovod dostatečný byl, ač"' by v zemi statku neměl a osedlý nebyl, aby ten, komuž by se škoda stala na osobě neb na statku aneb komuž by na svém miestě poručil, mohl toho žádati tu, kdež by jej přistihl, aby byl ctí a vierú zavázán, aby stál a dostál před soudem zemským, kterýž by najprv od toho času na Hradě pražském držán byl; kromě zjevných a vyhlášených zhúbcí zemských a osob podezřelých, k těm aby se zachovalo podlé zřízení zemského prvního, neb jim na slib nemá věřeno býti. Než ktož by koli v zlodějství aneb v skutku zlém byl polapen, ten bez soudu buď trestán od toho, ktož by jej polapil, tak jakž o tom prvé zřízenie zemské ukazuje. Než což se vyznání od zloěincuo[v] na kohožkolivěk dotýče, ta věc na této mieře stati má: Jestliže by který zločinec na koho z panského neb rytierskeho stavu osobu vyznal, a on o tom věda a chtě po své poctivosti stati, žádal, aby na Hrad pražský byl ten zloděj vydán, tehdy aby se to na královský groš podlé zřízenie zemského stalo a ten zločinec aby na Hrad pražský tím zpuosobem dodán byl. A kteréž by město na Hrad pražský takového zloděje vydalo, bude-li chtieti, můž°' vysiati to město dvě osobě přísežné, kteréž by se jim líbily, z stavu městckého, aby při takovém trápení byly, i také při tom, když by konec brati měl, aby oni k němu mluviti mohli [!], což by jim potřeba kázala.1' A též buď z stavu panského neb z rytierskeho osoba, kteráž by na Hrad pražský kterého zločince vydala, bude tu moci sám
býti anebo dva dobrá člověky, aby při tom byli, vysiati. A také jestliže // by se přihodilo, [fol. 3"] a který zločinec v městě trápen býti měl, a která osoba buď z panského neb z rytířského stavu, když by jich neb lidí jejich potřeba toho ukazovala, žádala, při tom také býti má aneb na místě svém dva dobrá člověky vyslala.2' Tehdy ten jistý z stavu panského neb rytierskeho1'' aneb kohož by tak poslal na svém místě, mají k tomu puštěni býti. Také ktož by koho zamordoval, každý z hlavy buď viněn'1' na svém právě, tak jakž nález císaře Karla dskami zemskými zapsaný ukazuje.3'
7. Item o láni: Měštěnín měštěnína o to na svém právě viniti [má].1'
8. Item zhaněl-li by pak pána neb rytierskeho člověka aneb že by ho na poctivosti jeho dotekl měštěnín neb obyvatel městcký, aby to pán ten neb rytiersky člověk skrze osobu
m) to0 n| a ž by [I] - tisková chyba (písmeno c ve slově acž není vytištěno, mezera) " múž rt Tisková chyba - Rykijeržskeeho [I]     ql wiňě
5. " Souvisisčl.3.Srov. opět RLK, Concilia l.,s.49.
6. !> Ještě podle usnesení svatodušního sněmu z roku 1515 (RLK, Concilia I., s. 49-50) měl být takovýto zločinec vydán k „vyšší popravě" na Pražský hrad bezpodmínečně. SvS nyní umožnila aktivní účast městských konšelů při výslechu vyžádaného delikventa, což dodávalo řízení před šlechtickým soudem alespoň formální zdání objektivity. O ni města předtím nejednou měla důvodné pochybnosti, jak výstižně ukazuje případ loupežného rytíře Duška, uvedený v SLČP, s. 274 ad. Srov. ZDE, Zápas o uznáni nového zřízení, s. 63, a Václav VladivoJ TOMEK, DMPX., s, 299-300. Význam změny proti roku 1515 zdůraznil Karel MALÝ, Svatováclavská smlouva (jako u Preambule), s. 206-207.
!> Recipročně se mohl každý šlechtic, kterého se to týkalo a měl zájem, účastnit výslechu delikventa na městském soudu. 3> Josef EMLER (ed.), RTTI., s. 433. Srov. VZZ, čl. 455.
7. 11 Viz RLK, Concilia I., s. 50.
272
vladislavské zřízení zemskí
svatováclavskásmlouva
273
svú aneb skrze posly aneb psaním svým purgmistru a konšelom v tom městě oznámil. A bude-li se ten měštěnín neb města obyvatel kteréhokoli stavu před purgmistrem a konšely k tomu znáti a toho vésti nebude chtieti, aby tu nápravu tomu pánu neb rytierskemu člověku na svém právě jemu samému aneb kohož by na svém místě poslal, učinil.1' Pakli by se znal a vésti chtěl, tehdy aby soud městcký k sobě toho nepřijímal, ale z sebe složil. A ten pán neb rytiersky člověk, kterýž by po své poctivosti jiti chtěl, bude moci toho měštěnína neb obyvatele před krále Jeho Milost, když by v zemi byl, aneb před soud zemský z toho pohnati.2' Jestliže by pak přel ten měštěnín aneb města obyvatel a ten pán neb rytiersky člověk na tom dosti mieti nechtěl, tehdy aby to na toho měštěnína neb obyvatele města dvěma svědky hodnými, aneb chce-li kto viece, provedl, že jest to mluvil. A těch svědkuo[v], kterýchž by k tomu ten, kohož by se dotýkalo, potřeboval, nebude potřebie pohánčti; než ktož by toho na nich žádal, mají jemu to svědomí a povinni budú, kterak sú toho v pravdě svědomí, každý z nich listem otevřeným dáti anebo osobní před purgmis-[fol. 4r] trem a konšely bez přísahy seznati.3) // A vedle pruovodu měštěnín aneb obyvatel městcký bude povinen jemu tu nápravu při soudu zemském na suché dni najprv příští uěiniti i pokutu trpěti. Pakli by ten pán neb rytiersky člověk od toho měštěnína anebo obyvatele městckého před tiem právem nápravu přijíti chtěl, toho bude mieti vuoli. A k té nápravě, nechtěl-li by sám pán neb rytiersky člověk přijití/' ale na svém místě s mocí bude moci posiati; a v nápravě má jméno toho, kohož by se to hanění dotýkalo, jmenovatí. Jestliže by pak ten měštěnín aneb obyvatel městcký těm nahoře jmenovaným svědkóm odpíral, tehdy strany mají o to před soudem zemským stati ty suché dni najprv příští, ten pondělí po týchž suchých dnech anebo po svatém Jeronýme najprv příští ten" pondělí. A svědky ty anebo jiné, kterýchž by potřebovali, zb' obú stran budú moci vésti, a což by tu nalezeno bylo, podniknuti. A takové stání má býti bez puohonu. A páni sudce zemští mají o to mezi stranami na týž den svrchu jmenovaný, po najprvní při to slyšíce, konec uěiniti tak a tím zpuosobem i vším pořadem jako po puohonu. Co se pak pokuty trestání dotýče, má ten měštěnín neb obyvatel městcký trestán býti od purgmistra a konšeluofv] téhož města, z kteréhož by byl, takovým trestáním jako na Hradě pražském.4'
9. Items) což se pak láni o dluhy a peníze dotýče, ta věc stuoj podlé zřízenie zemského.1' Jestliže by pak kto u koho co vyvěřil a na čas určený nezaplatil, z kteréhožkoli stavu, a k takovému dluhu kto se znal, jsa napomenut jednu, druhé v slušném1' času, muož se k němu těmi slovy domlúvati, že jemu tomu dosti neučinil na ten čas, což jemu řekl. Než když zaplatí, to jeho poctivosti nemá nic škoditi. Pakli by který pán aneb rytiersky člověk, vzdluže [!] se u řemeslníkuofv] a jiných v městě obchodníkuo[v]u) všelikterakých, záplatou by prodléval, tehdy aby na hajtmany aneb na hajtmana toho kraje to vzneseno bylo.2' A jestliže by po tom vznesení ten pán neb rytiersky člověk toho dluhu ve dvú nedělech
b,s     d tě     r) Tisková chyba (přehozená písmena)-pmigtip]     ''Itě     l> slussnéě [!] u'obchodikúo[!] S.   11 Z urážky na cti měl šlechtic vinit měšťana zásadně před městským soudem. Žalobce strany si mohl k roku přivolat dva nebo více svědků, kteří byli povinni vydat písemné nebo ústní svědectví. Pokud se obviněný přiznal a podrobil rozsudku, nebylo třeba ve sporu pokračovat.
!) Pokud ale popíral obvinění nebo svědectví a chtěl „vést při", mohl být pohnán před komorní nebo zemský soud. Obě strany pak měly stát k přelíčení v pondělí o příštích suchých dnech nebo po sv. Jeronýmu (30. září).
3) Soudci měli rozhodnout přednostně ještě v den stání.
4) Výkon soudního rozhodnutí patřil v každém případě soudu městskému. Viz RLK, Conálial.,s. 50-52.
9. '> Srov. VZZ, cl. 404. Další vývoj Karel MALÝ, Trestní právo v Čechách v 15.-16, století, 2. vyd., Praha 1989, s. 225-226. 2) Krajské hejtmany uznala města již roku 1508 ve smlouvě svatojakubské, kdy došlo k definitivnímu uspořádání krajské správy. Bohuš RIEGER, Zřízení krajské v Čechách I., Praha 1888, s. 103.
pořád zběhlých nezaplatil // a k němu se znal, tehdy aby jeho věci věřitel mohl obstaviti, [fol. 4"] a to až do 5V' kop"' grošů*' českých, a niežey> pod to.3' Pakli by přel, tehdy aby to naň před hajtmany neb hajtmanem toho kraje, kdež přisedí, provedl.4' A po pruovodu ve dvú nedělích pořád zběhlých aby ten dluh zaplatil, pod pokutu nahoře položenu. Též z měst, z městeček, ze vsí panských a rytierskych lidí dluhuofv] dobývati mají. A což se jiných sta-vuňkuofv] vůbec krom těchto dotýče, ti zuostaňte na tom, jakž od starodávna bývalo.5'
10. Item o svěření: Ktož by kolivěk co měštěnínu neb města obyvateli svěřil aneb schovati dal, ten měštěnín i obyvatel aby z toho na svém právě každému práv byl, což se svršků jakýchžkoli dotýče, krom majestátuofv] a listuo[v] na peníze a gruntuo[v] svobodných, manských neb zápisných. Pakli by měštěnínu"'jakýžkolivěk klenot od stříbra, zlata, perel, na hotových penězích aneb šatství jakémžkoli svěřen byl, má týž viněn býti před purgmistrem a radú téhož města a oni jemu ve třech měsících pořád zběhlých konec o to uěiniti mají.1' Pakli by neučinili, tehdy aby tu osobu měl vůli k zemskému neb komornímu soudóm pohnati; kterýž jsa napomenut, vrátiti by nechtěl, leč by která strana bezelstně svědkuo[v] mieti nemohla, podlé práva jdúc v tom času.2'
11. Item což se slibuofv] dotýče: Aby to při purkrabském úřadu zuostalo, to což k tomu soudu přísluší. A jiní slibové zuostaňte při tom právě, k kterémuž právu kto přísluší, tak jakž se od starodávna zachovávalo.''
12. Item o čeleďv městě:1' Což měštěnín s měštěnínem6' neb s obyvatelem v městě kte-réhožkoíivěk stavu činiti má, z toho se hleďte právem městekým, kteráž by čeleď v těch domiech šosovních byla. Než o čeleď, kteráž by z gruntuov zemských svobodných zběhla, to stuoj při prvním zřízení zemském.2' ™>
13. Item o viny městeké v městě: Proti komuž by městcký // člověk co provinil kromě [fol. 5r] králi Jeho Milostibb' provinění a věcí zemských aneb pokut, ty™' zuostaňte při právě aneb
při úřadu pana podkomořího a také při výsadách měst pražských i jiných měst, kterýchž sú od starodávna užívali, kterémuž co náleží, tak jakž od starodávna bývalo.1'
14. Item5' o kšafty, kdež by se gruntuo[v]dd' a věcí zemských"' nedotýkalo.1'
15. Item"' o nápady, což by se také zemských gruntuo[v] a věcí nedotýkalo nežli toliko šosovních"' věcí samých, leč by kto nad to výše jaké výsady od starodávna měli a jich užívali.1'
"i měsstienině Itě "' v "> ß *> groß »' Tisková chyba - nije e [!] '> MiesstieTnu [I] "'zěskeě     tb)géhomi: [I]   "'ti     as)gruíúo     "'zěských "ssosowích
9. 31 Vývoj ustanovení podává Jiří KLABOUCH, K dějinám obstavovánía přípovědíve feudálním právu českém a moravském, Sborník historickýS, 1961, s. 197-232, zvi. s. 217.
41 Srov. pozn.2.
5> Víz RLK, Concília I., s. 52-53.
10. '> V případě, že městskýsoud nevyřídil žalobu příslušníka vyšších stavů o svěření do tří měsíců, mohla mu být věc odňata a předána zemskému nebo komornímu soudu. Viz dále Jaromír ČELAKOVSKÝ, Dějiny (jako u ČI. 2), s. 395, Karel MALÝ, Svatováclavská smlouva (jako u Preambule), s. 213.
2) Viz RLK, Concilia /., s. 53-54.
11. « VizRLK,Cono7«i/.,s.54.
12. 1J Článek doslova souhlasí s usnesením svatodušního sněmu z roku 1515. Viz RLK, Concilia i, s. 54-55. 2) František PALACKÝ (t<i),AČV„ s. 481-482, k tomu VZZ, čl. 269-270.
13. « VizRLK,Cono7«7/.,s.55.
14. ]> VizRLK,Corafo/,s.55.
15. " Viz RLK, Cot*/, s. 55.
274
vladislavské zřízeně zemské
svatováclavs ká smlouva
275
16. Items' o svády městcké: Svadil-li by se měštěnín s měštěnínem,88' o to při právě městckém sebe hleďte. Pakli by se svadili pán neb rytířský člověk v městě sami mezi sebú, to zuostaň při právu a zřízení zemském, tak jakož o tom prvé zřízeno jest. A taková věc aby skutečně skrze pány a vladyky soudu zemského trestáním byla napravena. Pakli by pán aneb rytiersky [!] člověk svadil se s měštěnínem, tehdy bude-li chtieti pán aneb rytířský člověk měštěnína viniti, aby ho vinil před právem městckým. A též jestliže by také měštěnín pána neb rytířského člověka viniti chtěl, aby ho vinil př[e]dhl,) soudem zemským neb komorním;1' kromě což se hanění dotyce, to zuostaň při tom, jakž napřed psáno stojí.2'
17. Item přečinil-li by který měštěnín neb obyvatel městcký na gruntích zemských tiem skutkem, kterýž by k rozväzovanie a souzení soudóm zemským spravedlivě náležel, taková věc zuostaň při soudech zemských.1' A o tento11' toliko samý artikul se svolili na témž sněmu, aby toliko tak, jakž v sobě zní, odložen byl bez újmy jedné každé strany spravedlnosti až do šesti let najprv pořád zběhlých.2'
18. Item jestliže by ktožkolivěk z panského"' neb rytierskeho stavu kterú radu města1' kteréhokoli samu viniti chtěl z čeho takového, ješto by věc městcká byla a soudóm měst-
[fol. 5"] ckým náležela, tu dotkne-li se měst pražských, má radukk' přede//šlú před novú radou viniti, tak jakož práva a zřfzenie krále Jeho Milosti učiněné ukazuje, a od starodávna toho v užívání byli. Bude-li se pak jiných měst též o ty věci napřed položené dotýkati, to zuostaň při úřadu pana podkomořího řádně přišlého a při výsadách jednoho každého města, jakož jest od starodávna bývalo a toho v užívání sú. Pakli by se dotýkalo osob neb osoby stavu panského neb rytířského aneb jich lidí aneb jakýchžkolivěk věcí, ješto k soudóm zemským příslušejí, o takové věci budú moci poháněni býti k soudóm zemským, tak jakž jest od starodávna bývalo,2' totiž purgmistr, konšelé i všecka obec.3'
19. Item ktož by z panského neb rytířského stavu chtěl purgmistra a radu i všecku obec1' z čeho viniti, ješto by se věci gruntovní a zemské a soudů zemských, dvorského a purkrabského"' nedotýkalo, tehdy aby ten, ktož by viniti chtěl, poslal do města toho aneb psal list pod svú pečetí purgmistru a radě téhož města, jest-li k tomu vuole vší obce, co by se jemu stalo. Tu tíž purgmistr a konšelé i všecka obec mají odpověď dáti do dvú nedělí pořád zběhlých, zná-li sc k tomu obec, čili nic. Tehdy ten, ktož by chtěl viniti, má na krále jeho Milost takovú věc vznésti a před Jeho Milosti královské osobou zde v zemi, když by v zemi býti ráčil, viniti má. A král Jeho Milost1™' má jim o to konec ve třech mě-siecích po tom""' vznesení pořád zběhlých učiniti. Pakli by Jeho Milost královská00' v tom jmenovaném času jim o to konce a místa neudělal, tehdy ten, kohož by se ta věc dotýkala,
i) |tě i!) měsstie//nině sh> přd "> těto »> paského Pod slovem Raddu vytištěno písmeno B "' Tiskováchyba-PwgknbúMaY]     ™" gehomi:     "Ho ""'ge^tmk
16. 11 Podání žaloby se tedy řídilo soudní příslušností pohnaného. Viz RLK, Concilia l.,s. 55-56. !> Viz čl. 8.
17. 11 Sněmovní usnesení z roku 1515 (RLK, Conália /, s. 56) přikazuje rozhodování o těchto trestných činech soudu městskému.
!) Důvodem odkladu účinnosti článku zřejmě byla obava z nepopulárnosti jeho opatření. Karel MALÝ, Svatováclavská smlouva (jako u Preambule), s. 207.
18. 11 RLK, Concilial., s. 56, zde uvádí purkmistra, radu a všechnu obec kteréhokoli města. !) O pohánění měst VZZ, čl. 63, kde v poznámkách příklady z praxe.
31 Vysvětlujícídovětek„purgmistr, konšelé i všecka obec" RLK, Concilia I. neuvádí, protože se o těchto městských autoritách zmiňuje už v prvém řádku.
19. 11 Zde se již SvS i RLK, Concilia /., s. 56-57, shodují v úplném citování městských autorit hned v prvém řádku.
bude jich moci o to př[e]dhl1' soud zemský pohnati. A jestliže by krále Jeho Milostipl>' [!] v zemi nebylo, tehdy též bude moci o to beze všeho prostředku před soudy zemské je poháněti.2'
20. Jiné pak všecky věci mimo tyto položené a těmto podobné nižší a menší městcké, ty též mají souzeny býti na právě městckém a z nich měšťané a obyvatelé městc!q[!' nemají jinam poháněni býti. Též také jiné všecky věci nižší a menší zemské mají při zemských
soudích zuostati, což k které//mu soudu přísluší.1' [fol. 6r]
21. Item což se trhuo[v] dotýče, ti mají býti svobodní v městech i v městečkách, tak aby každý svobodně bez útiskti kupovati i prodávati mohl.1'
22. Item o kteréžkolivěk městcké věci páni a rytířstvo měli by před soudem zemským činiti, tehdy na svém miestě každý bude moci s listem mocným posiati.1'
23. Nalezli vuobec za právo: Což se svědomí dotýče ke všem soudóm zemským, též i k purkrabskému, aby každý pán"' i rytiersky člověk svědomí k týmž soudóm zemským dáti mohl a dal listem zavřeným pod pečetí svú. A ktož by toho"1' svedomie potřeboval, aby to dostatečně tomu pánu neb rytířskému člověku při puohonu na ceduli, jakého svědomí na něm žádá, sepsané dali. A v tom listu aby tak stálo, že to béře na svú víru a na svou duši, že jest v pravdě tak, což tu svědčí. A to o každú věc takové listovní svědomí bude moci dáti. Jestliže byss' pak kto chtěl svědomí dáti při dskách aneb při registřích1' purkrabských neb komorních, tak jakž by měl listem dáti, to bude moci učiniti; kromě když by se cti, hrdla a gruntuo[v], když by o to puohon byl neb obeslání, aneb z těch tří jedné věci dotýkalo, tu každý povinen bude osobně stati a svedomie dáti při úřadě desk zemských, tak jakž o tom prvé zřízení zemské ukazují.2'
24. Item konšelé"' v městech královských, kteříž přísežní sou, též budú moci listem zavřeným pod pečetí místekú svedomie dávati, vezmouce to, což vyznávají, na tu přísahu, kterúž sú Pánu Bohu a králi Jeho Milosti k úřadu"*' konšelskému učinili; též kromě těch tří nahoře psaných kusuofv] - cti, hrdla a gruntuofv],1' tu budú povinni osobně stávati podlé prvního zřízení zemského.2'
25. Item což se pak jiných osedlých městekých lidí dotýče, takto se v tom™' všecka, buď města Království""' českého™' krále Jeho Milosti,"""' panská™' neb rytířská, zachovati mají,
"' to" htl> přd ™™1 gehomi; n0) tó řp) geho; [sici] městčý [I] "' pä Tisková chybo -Ceskližeby [I]     "'Consselé        Tisková chyba-wzsán [!]     "u) Miestakrálow:     mlčes- w)pä//ská
19. !) Podle sněmovního usnesení z roku 1515 (RLK, Concilia /., s. 56-57) rozhodoval spor sám král a jen při své nepřítomnosti postupoval věc (bez půhonu) zemskému soudu. SvS dala králi dvouměsíční lhůtu k vyřízení. Po jejím uplynutí se mohl žalobce domáhat svého práva půhonem k zemskému soudu. Za trvalé nepřítomnosti krále (a tato situace byla reálná i za Ludvíka) se pak měl žalobce obrátit na zemský soud rovnou. Důvodem opatřeni byla snaha o urychlení procesu i při absenci panovníka jako rozhodčího, jeho důsledkem bylo další posílení vlivu zemského soudu jak vůči králi, tak vůči městům.
20. 11 Článek ohraničuje kompetenci zemského a městského práva, resp. šlechtických a městských soudů v „nižších a menších věcech", tj. takových, které nejsou ošetřeny předchozími články SvS.
21. " Článek přesně souhlasí s usnesením sněmu svatodušního roku 1515 (RLK, Concilia /., s. 57), prohlašuje svobodu trhů v královských a poddanských městech,
22. Výjimkou byly nadále spory o čest, hrdlo a statky, což ale sensustrícto nebyly pouze „věci městské". Souvisí s čl. 23.
23. « RLK, Concilia /., s. 58, má „registrech".
!) Srov. VZZ, čl. 279-282,405. Poslední z článků písemné svědectví u purkrabského soudu ještě nepovoloval, usnesení svatodušního sněmu roku 1515 a tento článek SvS už ano. Doubravský podle nich upravil překlad čl. 279 a 405 ve smyslu, že „testímonium literarum etíamacceptari debet" (František PALACKÝ (etii),AČV, s. 139 a 177).
24. « Srov.čl.23aRLK,Cono//ff/.,s.58-59. i František PALACKÝ (eA.),AČ V., s. 250.
276
VLADISLAVSKÉ ZŘÍZENřZEMSKÉ
SVATOVÁCLAVSKÁ SMLOUVA
277
že v každém"' městě mají míti písaře městckého,"' člověka dobrého,28' na své cti do[b]-[fol. 6V] ře3aa' zachovalého, // kterýž zvláštní přísahu na to učiniti má, napřed Pánu Bohu a všem svatým, králi Jeho Milosti, pánómjich milostem a pánóm rytieřstvu, Pražanom a všem městóm i obyvatelem Královstvie českého, že kteráž svedomie k soudóm zemským od měšťan toho města přijímati bude, že v tom tajnost zachová pod túž pokutu jako při soudu zemském.1'A to svědomí takto přijímati má: Ktož by kolivěk v městě osedlý byl, tomu vydati má přísahu túž jako při soudu zemském, kterúž oni stojícfe] [!] a zdvihnúc[e] [!] dva prsty, učiniti mají. Jiným pak v městě neosedlým a kteříž sú prvé v městě sousedé nebyli, má vydati přísahu, kterúž oni též jako při soudu zemském klečíce a položíce dva prsty na kříži učiniti mají.2' A když ten písař taková svedomie přijímati bude, mají při tom dva z konšeluo[v] toho města býti, kdež by takové svědomí dáno býti mělo. A též také ten, ktož by svědomí toho potřeboval, bude moci s sebou mieti dvě aneb tři osoby z stavu panského aneb rytierskeho, tak aby ty osoby nahoře dotčené všecky, kteréž by tak při tom1"1*' byly, to viděly a svědomý toho byly, že se takové svědomí řádně přijímá.3' A když se tak od písaře přísežného spíše to svědomí, tehdy to svědomí má se zapeěetiti hned městckú pečetí, žádnému ohledati nedadúc pod touž přísahu, a těch pánuov neb dobrých lidí přítomných pečetí jednu neb dvěma; a hned má dáno býti tomu, ktož toho potřebie potřebuje. A od takových svědkuo[v] zapsání písaři městckému má dáno býti po dvú groších* českých. A jestliže by pak kto z pánuofv] neb z rytieřstvaccc' při tom svědomí sám býti nechtěl, tehdy bude moci na svém místě k tomu podlé napřed dotčeného zpuosobu s listem mocným posiati. A pakli by kto z stavuojy] svrchu psaných toho všeho chtěl dóvěřiti písaři toho města při přítomnosti těch dvú z konšel, toho bude každý mieti vuoli.4' A takové svedomie též bude moci pečetí městckú zapečetíno býti. Pakli by který pán neb rytiersky člověk potřebovali jakého svědomí z toho města, s kterýmž by [fol. 7'] mě//stem ve při byl, kteréhož by proti témuž městu potřebovali: jestliže by toho svědomí nechtěl dáti jich písaři městckému psáti a v tom sobě něco obtěžoval, tehdy bude moci písaře z jiného města královského, panského neb rytierskeho, kterýž by na to přísahu měl, vzíti a tomu sobě podlé napřed psaného zpuosobu ty svědky dáti zapsati. A jestliže by pak chtěl písaře, kteříž svědomí u desk píší, k tomu vzíti, toho též každý bude vuoli mieti, dadúc [!]dd'l) tomu písaři to dvoje právo, což se kterému komorníku od úřadu desk do toho kraje dává. A k tomu od svědka zapsání po 4crc> groších*' českých jemu samému, ktož by takové svědky psal. A žádný pán, rytiersky [!] člověk ani město, když by od svých lidí poddaných, a město neb měštěnín od svých spolusouseduofv] aneb obyvateluo[v] toho města svědomí potřebovali, nemá sobě takového svědomí písaři toho města svého dáti zapisovati, než má jiného písaře vzíti, buďto od desk neb z města královského aneb panského neb rytierskeho, a tak to svědomí v přítomnosti dvú neb tří osob z stavu panského neb rytířského zpuosobiti.5' Však proto při takové věci ten pořad^ se zachovati má:
»'groß     "iwkáždě     w) městcké"     ,!) dobré'[I]     ""'doře     bbb> přitó        Tisková chyba - Ryrijerz-stwa[!]     m) Tisková chyba-písmeno c ve slovědadúcz chybí (dadú z)     <M>iiij '"'porzaad 25. v Prozrazení svědectví bylo hrdelním deliktem „bez milosti". Srov. VZZ, čl, 219.
21 Srov. VZZ, čl. 221, kde je normována svědecká přísaha pro „lid obecný a městský". SvS ještě navíc rozlišuje ceremoniál přísahy pro osedlé a neosedlé obyvatele měst.
31 Zde nastala významná odchylka proti usnesení sněmu svatodušního z roku 1515 (RLK, Conciíia I., 5.60-61). Tam k přijetí svědectví stačil přísežný městský písař a městská rada pouze připojila k jeho zápisu „beze všeho ohledání" městskou pečeť, nyníse vyžadovala účast 2 konšelů a také 2-3 šlechticů [kromě osoby požadující svědectví). 1) Byla to však právě apriorní nedůvěra mnoha šlechticů v nestrannost městských soudů, jež byla příčinou popsané složité procedury přijímání svědectví. K tomu Karel MALÝ, Svatováclavská smlouva G'ako u Preambule), s. 208-209. 5) Zde měli tvůrci SvS na mysli objektivitu a nezávislost písaře, který zapisoval svědeckou výpověď.
Ktož by svedomie jakého v týchž dotčených městech potřeboval, má to purgmistru a radě toho města puohonem po komorníku od úřadu desk zemských oznámiti, že potřebuje svedomie osoby jedné nebo viece a jakého od nich svědomí potřebuje. A oni mají toho anebo ty k tomu připraviti, abyjemu svědomí dali zpuosobem nahoře psaným, kromě cti, hrdla a gruntuofv]. A od toho puohonu na místo aby tolikéž dáno bylo, jakž od starodávna bývalo. A jestliže by pak ti svědkové bez puohonu svěděiti chtěli, to budou moci dobře učiniti. A od každé osoby, kteréž by k tomu svědomí potřeboval, má dáno býti od obsílání po jednom groši českém. Též také potřeboval-li by ktožkoli svědomí od lidí sedlských aneb z městeček, buď krále Jeho Milosti, panských, rytierskych, aneb k městu kterému příslušejících, i také od lidí duchovních osob z městeček i ze // vsí kterýchžkoli, ten má [fol. 7"] toho pána, rytířského člověka, město neb duchovního člověka pohnati, aby osoby, kteréž v témž puohonu zejména postaví, k tomu připravillw,;' neb připravili, aby jemu svědčily, co jim o tom vědomo jest, zpuosobem napřed psaným. A při témž puohonu má položití, jakého svědomí žádá; kromě cti, hrdla a gruntuo[v], jakž se svrchu píše, o to osedlí měšťané budou povinni osobně před úřadem desk zemských stávali a svědomí dávati, přísahu činíce, jako od starodávna bývalo při dskách zemských, stojíc, zdvihna dva prsty. Než což se neosedlých lidí dotýěe, ti také o čest, hrdlo a grunty před úřadem desk zemských přísahy klečícfe] [!] ěiniti mají, jakož prvé zachováváno bylo.
Také což se svedomie od purgmistra a rady přísežné v kterémžkolivěkhl11'' městě dotýěe, potřeboval-li by jich kto společně k jakému svědomí a na nich toho žádal, aby mu vyznali, ješto by ta věc před nimi v radě zjevně se dála krom soudu, tu mají společně listem svým, tak jakž často dotčeno, svědomí dávati. Než dotýkalo-li by se kterých osob zvláštních rozdílně, ti mají svědomí dávati každý zvlášť, jakž prvé položeno. Jest-li pak, že by ten, ktož by k svědomí potřebován byl, od purgmistra a konšel aneb od kterého pána neb rytířského člověka, též od osoby duchovní aneb od úředníka krále Jeho Milosti aneb kterého z svrchu psaných stavuofv] nebyl k tomu připraven, aby svědomí dal zpuosobem nahoře psaným: tehdy ktož jest takového svědomí potřeboval, jestliže by který z těch často dotčených stavuofv] aneb purgmistr a konšelé"' to obmeškali a takového neb takových k svedomie nepřipravili, bude moci jich o to pohnati a o to k nim podlé zřízení zemského hleděti.6' Pakli by se purgmistrem a konšely aneb osobou tou z dotčených stavuofv] při tom nic neobmeškalo a toho bezelstnost kto pokázal, tehdy jim to k škodě býti nemá. A což se měst zavřených panských a rytierskych i duchovních lidí dotýěe, též písaře mieti mají v každém"'' městě7' a též při tom při všem se tak v svědomí dávanie v//šelikterakým [fol. 8r] obyčejem jako jiná královská města zachovati mají.
26. Item což se svědomí dotýěe, kteréž by stav panskýw) a rytířský stavu městckému dávati měl, to jim listovní zavřené pod svými pečeťmitl:k' k jich soudóm, když by toho potřebovali a toho na nich žádali, dávati mají pod týmiž pokutami, jakž oni stavu panskému a rytířskému [!] sú povinni dávati, s těmito výměnkami:"1'jestliže by který z stavu panského aneb rytierskeho dal svědomí osobě městekého stavu a skrz takové svědomí byl nařčen od toho, proti komuž by svědomí dával, tehdy při kterémž by se to soudu neb městu přihodilo, purgmistr a konšelé toho práva mají tomu pánu neb rytierskemu člo-
"'Consselé rštotí c/j/io-brziprawil [!]      hhhl kierěžkoliwiek     '"kazdě     * päský
«) pečethmi wýměnkami 25. 61 Kriticky k tomuto opatření Karel MALÝ, Svatováclavská smlouva, s. 209.0 „půhonu [svědka] k svědomí" VZZ, čl. 21. 11 Nelze popřít, že přes svou opatrnou formulaci (realizace je ponechána na dobré vůli vrchností) vedlo nařízení k postupnému zlepšování úrovněsprávy a soudnictví vmalých poddanských městečkách. Více k tomu František HOFFMANN, Českéměsto ve středověku, Praha 1992, s. 269.
278
vladislavské zřízení zemské
svatováclavskásmlouva
279
věku, a hned zejména tu osobu, oznámiti, že jest svedomie jeho nařčeno. Tehdy ten pán neb rytiersky [!] člověk bude moci o nářek svědomí svého viniti tu osobu před soudem zemským tím zpuosobem, jakž zřiezení zemské o nářek cti okazuje.1'
27. Item což se piva vaření dotýče, ta věc mezi stavy panským a rytierskym a stavem městekým jest odložena až do šesti let od nynějšího času pořád zběhlých,1' a to bez újmy každé strany vší a všeliké spravedlnosti. Též také všecky zapovědí a pokuty pro to, aby k městóm a trhóm jich vezeno nebylo, minuti mají, kteréž sú se více z nelibosti nežli z jaké potřeby až do těchto časuo[v] dály. Což se pak lidí obecních sedlských dotýče při piva na prodaj vaření, to stuoj při nálezu krále Jiřího slavné paměti.3'
28. Item nepřátelé, kteříž sú aneb by ještě byli, buďto z stavu kterého aneb osoby které, ti a takoví mají býti a sou všech nás tří stavuo[v] nerozdílně nepřátelé a k těm a takovým všickni tři stavové máme a povinni sme1""*' i slibujem"""' se zachovati, tak jakž o tom zřízení000' obecní předešlé okazuje.1'
[fol. 8'] 29. Item nalezli vuobec za právo: Jestliže by kterýmžkoli nepřátelóm zemským, buďto
stavu kterého neb osoby, glejtové dáni byli, aby v tom glejtu žádnému takovému ani jich pomocníkom1"'1'' žádný koní nedával, neprodával™' a nesměňoval ani puojčoval ani zbroje, ani bráni všelijaké, též ani peněz a pod žádným vymyšleným obyčejemrrr'jich jinak nijakž nefedroval, leč jídlemsss) neb pitím buď za penieze neb darmo, toho vuoli každý měj, než jiným niěímž ani radou pod pokutu cti, hrdla ztracení, a to po dnešní den.1'
30. Item což se ručnic dotýče, ode všech tří stavuofv] takto jest svoleno: Aby žádná osoba z žádného stavu, též také i žádný člověk obecní s žádnu ručnicí nejezdil a nechodil více buďto v městech, v městečkách, ve všech ani po cestách a silniciech, a to konečně do Vánoc najprv příštích. Pakli by kto z kteréhožkoli stavu anebo i člověk sedlský a obecní po Vánocech byl postižen, an s jakú ručnicí jede anebo jde, k tomu každému má sazeno býti jakožto k člověku"'' lotrovskému a ve zlém podezřelému, kterýž práva užiti nebude moci. Než pro potřebu války ručnice všickni lidé všech stavuofv] míti mohu v svých do-mích, tak aby takovým nepřátelóm takovými ručnicemi odpírati a odolávali mohli.1'
31. Item což se stanných"""' práv dotýče př[e]dhh) vymazáním té smlúvy prvé mezi stavy učiněné,1' taková stanná''""' práva mají při™'' rozsudku slavné paměti krále Jeho Milosti zůstati a při sněme najprv příštím a budúcim v to se má vzhlédnuti a na místě postavili
i*) pfj ™) smy pj n«o slibugě Tisková chybo - zzzýzenij [!] pomocnikô ™' nepdáwal '"'obyčegě    '">gijdlě    '"' Tisková chyba ~ čtomrku [!]    """'Stáných    m) Stáná        Tisková chyba - przl[\]
26. 11 Srov. VZZ, čl. 94 a RLK, Concilia /., s. 60. Pán nebo rytíř měl možnost (a podle VZZ fakticky povinnost) pohnat dotyčného před zemský soud. Měšťanům se obdobné příležitosti nedostalo, Karel MALÝ, Svatováclavská smlouva, s. 209, Ivan Mm\N0\ISKÝ, Zápas o uznání, s. 157.
27. 11 Důvod odkladu byl v zásadě stejný jako u čl. 17: očekávaná nepopulárnost faktického uznání práva šlechty vařit pivo, a proto snaha učinit rezignaci měst na kdysi tak významný městský monopol měšťanům stravitelnější. Ale k novému jednání o vaření piva už nikdy nedošlo.
J> František PALACKÝ (ed.), AČIV., s. 436.
28. " Článek oficiálně ohlásil zastavení nepřátelství mezi stavy.
29. 11 Základem článku je usnesení sněmu svatohavelského z roku 1510, které přešlo do VZZ jako dodatečný čl. 561 Palackého edice (František PALACKÝ (ed.), AČ V., s. 265). Ke glejtování monograficky Josef KLIMENT, Glejty v českém státě, Praha 1929.
30. « Tento článek byl roku 1523 nahrazen Zřízením o ručnicích (dále ZR) (C/B IV., I Josef a Hermenegild JIREČKOVÉ (edd.), Zřízeni'zemskáKrálovství'českého XVI. věku, Praha 1882, s. 105-109). Nové vydání ZR přinášímev dalším oddílu této práce (Z0£,s. 287-291).
31. ,} Tj. usnesení sněmu svatodušního z roku 1515, které bylo roku 1516 přes odpor měst vymazáno z desek.
podlé toho rozsudku krále Jeho Milosti osobami k tomu ze všech tří stavuofv] volenými a vybranými.
32. Item což se práva dotýče buďto při puohoních, tak jakž""' jest túto smlúvú nyní smluveno a zavříno/™' aneb při práva vedení, to buď všem osobám i jedné každé osobě svobodné kteréhožkoli stavu jednostajně, tak aby jedna každá osoba z kteréhožkoli stavu překážky v tom™' neměla, než aby tu svobo//du měla poháněti, z čehož přísluší podlé        [fol. 9'] této smlúvy nynější, i také právo vésti a dovésti, tak jakž od starodávna bývalo.1'
33. Item z těch ze všech zápisuofv] postranních, kteříž sú v těchto ruoznicích mezi stavy a stavem učiněni, všickni tři stavové i také stav každý se propouštějí. Než při zápisích obecních dskami učiněných k obhajování a dopomáhání práva stati mají všickni221' tři stavové, tak jakž sú se společně dskami zemskými zapsali a zavázali i také přiznali.1' 0™a'
34. Item což se berně svolenie1' všech tří stavuo[v] tohoto královstvie vybrání, jak má brána a vybírána býti, dotýče, takto sme1' se na tom svolili:0'
35. Item všickni tři stavové z Království českého i také jejich poddaní, též i poddaní osob duchovních, že každý má dáti z statku, kterýž má na zemi, buďto dědického, manského neb zápisného i městekého, též také dědiníci, zač který na zemi má, zač by spravedlivě stál ten statek, z každé kopy grošuo[v] českých puol groše českého; též také i z peněz, ktož které na úrocích a komorních platech mají. Též lidé k zámkóm"' krále Jeho Milosti11' příslušející týmž svrchu psaným obyčejem"' dáti mají.1' A ta do Hromníc najprv příštích dána a položena býti má osobám níže položeným.
36. Item na takový zpuosob každý z statku svého tu pomoc a berní dáti má. A sám každý na své svědomí statek svójf) šacuj a podlé toho z statku svého, jakž napřed stojí, berni daj těm osobám, kteříž k vybierání té berně zřízeni budú. A když tu berni dávati bude, tehdy každý z stavu panského a rytierskeho list pod pečetí svú má při té berni osobám těm dáti, že to k svému svedomie béře, že jest spravedlivě z statku svého tu berni dal i také zs) lidí a poddaných svých, a to rozdílně co zs' lidí a co z statku svého. A též stav měst-cký aby pod pečetí městekú z8' každého města učinili a při té berni listy takové položili.
Pakli by ktoh' zřetedl//ně dal méně, nežli by povinen byl, tehdy ty osoby aby jej napravily, [fol. 9"] aby učinil to, což spravedlivé bude.
37. Item což se těch osob, kteříž sú za krále Jeho Milost, buďjsúce jistci aneb rukojmě,'' jakéžkolivěk sumyj' dali, ti a takoví budú moci sobě sumyJ' své na té berni vyrážeti, však když napřed takové za Jeho Milostik' dání před těmi, ktož berni vybírati budú, pokáze spravedlivě. A též i ti, kteříž sú Jeho Milosti královské jakých peněz puojěili, mají sobě vyrážeti.
n"> (5 **>) Tisková chyba - písmeno i ve slově jakž je vytištěno v mezeře mezi odstavci, nad koncem řádku m) zawřýno m) Tisková chyba - ve slově je vytištěna namísto závěrečného i dvojtečka (wssyczkn:) J™° Inmargi-nevpravo ododstavce se nacházípětiřádkovýpřípisek, jehožčástvšakchybí, nebot'byla zřejmě' seříznutapři knihařském zpracováni tisku:Ja Z[......(?)]//takow[e po]//kuty [... (?)]//a po[.... (?)]//zenij
') smy [I] b) In margine vpravo od odstavce se nachází dvouřádkový přípisek, jehož část však byla zřejmě seříznuto při knihařském zpracování tisku: toto//[.....(?)]nij a [...(?)]     "> zámkô     d) gehomilo:     e) obyčege
'swói     s,s     h> Podslovem kto vytištěno písmeno C     "Rukóymě     »Sumy "gehomi:
32. 'i Souvisí s čl. 28. Po zastavení nepřátelství měl opět každý právo pohánět a vymáhat přisouzené nároky, nyní ovšem již s přihlédnutím k SvS.
33. ■' Souvisí s čl. 28. V návaznosti na zastavení nepřátelství byly zrušeny všechny „postranní" (separátní) zápisy šlechty proti městům a naopak.
34. 11 Berně byla určena na úhradu na svou dobu obrovského dluhu po králi Vladislavovi: 208 910 kop gr. (František PALACKÝ, Dějiny V. 1., Praha 1939, s. 465-466).
35. 11 Odhad ceny majetku si měl každý poplatník provést sám. Viz čl. 36.