Labitzky, August (Labitzký; Labický; Lawitzky; Labitzki), kapelník, houslista a skladatel, narozen
22. 10. 1832, Bečov, zemřel 28. 8. 1903, Bad Reichenhall.


Narodil se skladateli a řediteli Karlovarského lázeňského orchestru Josefu Labitzkému a Antonii
Labitzké (roz. Hergetové). V roce 1845 jej otec spolu s bratrem Wilhelmem vyslal na pražskou
konzervatoř, kde studoval do roku 1849 hru na housle u Moritze Mildnerse. Ve studiu hry na housle
dále pokračoval v Lipsku u Ferdinanda Davida. Zároveň se zde u Moritze Hauptmanna vzdělával
v hudební teorii. Na počátku padesátých let s bratrem sestavil přibližně 25 členný orchestr, se
kterým se následně vydali na úspěšné turné do Londýna. Tento orchestr bratři vedli až do jeho
rozpuštění, k němuž došlo roku 1854. V roce 1859 nastoupili oba bratři do otcem vedeného tělesa.
August Labitzky tam poté hrál první housle až do roku 1868. Roku 1868 nechal Josef Labitzky
zakotvit ve své smlouvě s městem v případě dlouhodobé nemoci či úmrtí nástupnictví svého syna
Augusta jakožto dalšího ředitele. Stejného roku 8. 10. na svůj post rezignoval a dle smlouvy jej
nahradil syn. Pod správou Augusta Labitzkého došlo ke značné proměně jak repertoáru tělesa, tak i
jeho samotného obsazení (z 36 na 55 hráčů). Za doby jeho otce se, až na občasné výjimky v podobě
symfonické hudby, dramaturgie držela linie typické pro lázeňský orchestr a hrávala především
zábavnou hudbu, a to většinou přímo z listu. August Labitzky pak v průběhu 70. let ze symfonické
hudby učinil stálou součást repertoáru a pozdvihl soubor na vyšší uměleckou úroveň. Od roku 1875
zavedl pravidelné páteční symfonické koncerty v hotelu Pošta (od následujícího roku v Poštovním
dvoře). Nejdříve začal na program zařazovat německé klasiky v podobě Mozarta, Beethovena a Haydna a
později se soubor dostal i k Wagnerovi, Lisztovi či Brucknerovi. S tvorbou Antonína Dvořáka a
později i se skladatelem samotným se Labitzky seznámil prostřednictvím regenschoriho sv. Maří
Magdaleny Aloise Janetschka. Po několika provedeních Dvořákových děl se jim ho povedlo přesvědčit,
aby svá díla souboru svěřoval častěji. Z tohoto kontaktu později mimo jiné vzešla i evropská
premiéra Dvořákovy Symfonie č. 9 e moll „Z nového světa“, která proběhla 20. 7. 1894 a
představovala důkaz Dvořákovy důvěry v uměleckou kvalitu orchestru. Ve svém názoru nebyl osamocen.
Například v časopise Neue Freie Presse vyzdvihl úroveň tělesa a kvalitní repertoár i Eduard
Hanslick. Labitzky složil okolo 50 děl s opusovým čísel a mnoho dalších bez opusového čísla.
Většina jeho kompozic jsou tance a zdaleka nejznámější skladbou je romance Traum der Sennerin, op.
45 (Sen pastýřky). Z rozsáhlejších děl můžeme jmenovat také Bild in Tönen (Obraz v tónech) s
podtitulem Der 24. November 1890 in Karlsbad nebo overturu Die Jagd Kaiser Karls IV. (Lov císaře
Karla IV.). V roce 1902 odešel Labitzky do důchodu a jeho nástupcem v čele Karlovarského lázeňského
orchestru se stal Martin Spörr. Později rok na to zesnul.


Výběr z díla


Champagner-Polka, op. 3 č. 1; Paulinen-Polka, op. 3 č. 2

Erinnerung an die Heimat, op. 4 (Walzer)

Künstler auf Reisen, op. 5 (Quadrille)

Salisbury-Walzer (Salisburg-Walzer), op. 6

Camilla-Walzer, op. 7

Terpsichore-Quadrille, op. 8

Marien-Polka, op. 9 č. 1; Schneeglöckchen-Polka, op. 9 č. 2

Leonoren-Evelinen-Walzer, op. 10

Najaden-Walzer, op. 11

Alexandra-Polka, op. 12 č. 1; Olesia-Polka (Alesia-Polka), op. 12 č. 2

Mainzer-Polka, op. 13 č. 1; Würzburger-Polka, op. 13 č. 2

Jugendfreuden-Quadrille, op. 14

Periks-Galopp, op. 16

Miss Lydia Thompson’s, ungarische Zigeuner-Polka, op. 17

Die Bückeburger-Walzer, op. 18

La petit cocotte (Die kleine Kokette), op. 19 (Polka)

La belle Russe (Die schöne Russin), Polka-Mazurka, op. 20

Jubiläums-Quadrille, op. 21

Die Glienecker-Walzer, op. 22

Mein Liebling, op. 23 (Polka)

Amélie, Polka-Mazurka, op. 24

Gruß an Deutschlands Krieger, op. 25 (Marsch)

Der Bettler, op. 26 č. 1; Die Sehnsucht, op. 26 č. 2; Russisches Lied, op. 26 č. 3 (Lieder)

Busserl-Polka, op. 27

Magia d‘amore (Liebeszauber), Polka-Mazurka, op. 28

Una mattina alla Villa Lützow (Ein Morgen auf Villa Lützow), op. 29

La Moscovite, op. 30 (Polka)

La première Rose (Die erste Rose), op. 31

Theresen-Polka, op. 32

Krondiamanten, op. 33 (Walzer)

Sängerfest-Galopp, op. 34

Adelheid-Polka, op. 35

Alzupka-Walzer, op. 36

Militärmarsch, op. 37

Leuchtenberg-Walzer, op. 38

Don Pedro, II. Festmarsch, op. 39

Huldigungsmarsch, op. 40

Einsiedel, Polka française, op. 41

Traum der Sennerin, Op. 45 (Romanze)

Erste Liebe, op. 46 (Gavotte)

Anniebel-Polka (Omnibell-Polka), op. 47

In der Gebirgsschenke, op. 48 (Tongemälde)

In der Kirche Sankt Zeno (Ave Maria), op. 49

Ally, Polka-Mazurka, op. 50

In der Sennerhütte, op. 51 (Romanze)


Die Jagd Kaiser Karls IV. (Overtüre)

Mephisto (Overtüre)

Bild in Tönen: Der 24. November 1890 in Karlsbad

Neue Tanzkarte, 25 beliebte Tänze und Märsche

Perpretuum mobile-Caprice

Caprice für kleines Orchester

Italienische Serenade

Amor des Agnes (Amor degli Angeli) (Walzer)

Brandau-Walzer

Abendläuten (Romanze)

Abchied (Romanze)

Addio mio bell Arco (Romanze)

Am Königsee (Romanze)

Erzählung am Wachtfeuer (Romanze)

Les deux Harlequins (Humoreske)

Tiefes Leid (Romanze)

Waldgeschichte (Romanze)

Albumblatt (Polka)

Amoretta-Polka

Bleib du mir gut (Polka)

Cornelia, Polka-Mazurka

Der Deutsche, Polka-Mazurka

Edelwieß, Polka-Mazurka

Herzensggut (Polka)

Hochzeitssträußchen, Polka-Mazurka

Isa-Polka

Unsere Frauen (Polka mit Gesang)

Beamtenverein-Galopp

Immergrün (Galopp)

Von Nord nach Süden (Galopp)

Erbprinz-Georg-Marsch

Großfürst-Wladimir-Marsch

Huldigungs-Marsch

Mecklenburg-Schweriner-Grenadier-Marsch

Schützenmarsch

Lied ohne Worte

L’incetitude

Wiegenlied für Streichinstrumente

Nächte Szene in der Gebirgsschänke


Literatura


I. Lexika

LdM.

Tarantová, Maria: Labitzky August (In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950, Vídeň
2015, s. 390).

II. Ostatní

Jáchymovský, Vladislav: Rok 1879 – úvod do Dvořákovy tradice v Karlových Varech (In: Historický
sborník Karlovarska, Karlovy Vary 1955, s. 164–169).

Šefl, Vladimír: Karlovarský symfonický orchestr : 1835/1945/1975 (Praha 1974).

Mařík, Antonín. Proměny Lázeňského orchestru v Karlových Varech do 1. světové války (In:
Západočeské archivy 2011, Plzeň 2011, s. 105–112).


Daniel Śniežek