Čarek, Jan, básník, spisovatel, novinář, úředník, narozen 29. 12. 1898, Heřmaň u Písku, zemřel
27. 3. 1966, Praha.

Pocházel z rodiny drážního pracovníka, celkem ze šesti sourozenců. Po absolvování obecné školy
začal v roce 1910 navštěvovat gymnázium v Písku, kde své studium zakončil roku 1917 předčasnou
maturitní zkouškou. Následně byl odveden do armády a do konce války sloužil v Uhrách, převážně ve
městě Gyula. Po válce složil řádnou maturitu, avšak studií na univerzitě se z ekonomických důvodů
musel vzdát. Proto roku 1919 nastoupil na pozici úředníka u státních drah, u nichž působil např.
v Praze a v Teplicích. Od konce 20. let byl zaměstnán nejprve na ředitelství drah v Praze, a
nakonec na ministerstvu dopravy. Tematika související s železnicí pak příležitostně prostupovala i
do jeho tvorby. Občanské povolání opustil roku 1946, aby se ve zbývajících letech mohl soustředit
výhradně na spisovatelskou činnost. V roce 1940 byl přijat v oboru literatura do České akademie věd
a umění.

Na počátku 20. let začal přispívat svými básněmi, fejetony, esejemi a drobnými publicistickými
útvary např. do časopisů Cesta a Pramen a periodik Literární noviny, Lidové noviny, Rudé právo,
České slovo aj. Navíc překládal soudobou slovinskou poezii pro časopis Lumír a vedl edici Studnice.
V průběhu 30. let se silněji přiklonil k proudu ruralistické literatury, k jejíž problematice se
vztahují jeho úvahy Moderní selská literatura (1936) a O životě a literatuře (1941). Byl redaktorem
sborníků básní s touto tematikou nazvaných Tváří k vesnici (1936) a Básně rolníků (1939). Věnoval
se i satiře a epigramům. Těžiště Čarkovy tvorby v meziválečném období spočívalo především v poezii,
v níž se často obracel k rodnému jihočeskému kraji a venkovskému životu, nicméně čerpal náměty i z
prostředí průmyslového proletariátu. Publikoval mimo jiné básnické sbírky Chudá rodina z Heřmaňe
(1924), Zpěv nad kolejemi (1924), Temno v chalupách (1926), Smutný život (1929), Hvězdy na nebi
(1934), Svatozář (1938), Maminka (1941) a V zemi české (1943).

Řada českých skladatelů (více než devatenáct) komponovala na vybrané básně z jeho sbírek, mezi nimi
Polní domov z cyklu Jihočeské motivy (1947) Vítězslava Nováka, cyklus dětských sborů Dětský svět
(1949) Josefa Bohuslava Foerstera, mužské sbory V zemi české (1943) Otakara Jeremiáše a Hlas za
noci z cyklu Hlas země (1926) Emila Axmana, Noc v Heřmani v cyklu Tři ženské sbory (1931) Vladimíra
Polívky, písně Navždy, Čím je můj žal a Rodný kraj z písňového cyklu Navždy (1937) Vitězslavy
Kaprálové, píseň Řekni mi, duše má z cyklu Zpíváme do daleka Zdeňka Blažka, mužský sbor V zemi
české (1941) Otakara Šína (tato báseň byla zhudebněna různými autory celkově šestkrát) a dětské
písně Bajky o nástrojích (1955) Vratislava Beránka. Na Čarkovy básně složili hudbu také např.
Jaroslav Křička, František Spilka, Jindřich Hybler, Jarmil Burghauser, Miloš Smatek, Ilja Hurník a
Petr Eben.

V poválečném období se Čarek orientoval na literaturu určenou pro děti a postupně se stal jejím
respektovaným tvůrcem. Inspiroval se jednak přírodou a později moderní technikou. Do této tvorby
spadají básnické sbírky Ráj domova (1948), Radost nad radost (1954), Co si povídaly stroje (1955),
Od jehly k mašinkám (1960) ad. Nadto přispíval do časopisu Mateřídouška a v letech 1953–61 rovněž
vytvořil leporela, např. Zlatý dětský svět, Zvířátka – naši přátelé, Náš jeden rok, O veselé
mašince (poslední dvě jmenované ilustroval Zdeněk Miler). Jeho dětská poezie se dočkala četných
překladů.

Dílo

Dílo literární (výběr):

Chudá rodina z Heřmaňe.

Temno v chalupách.

Smutný život.

Hvězdy na nebi.

Svatozář.

Maminka.

V zemi české.

Mezi dvěma ohni.


Tvorba pro děti

Ráj domova.

Bajky o nástrojích.

Bylo-nebylo.

Zlatý dětský svět.

Zvířátka – naši přátelé.

Náš jeden rok.

Literatura

I. Lexika

ČSHS.

II. Ostatní

Blahynka, Milan: Čeští spisovatelé 20. století (Praha 1985, s. 78–80).

Chaloupka, Otakar: Čeští spisovatelé literatury pro děti a mládež (Praha 1985, s. 65–70).

http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=681

Ondřej Kovář


Důraz v hesle by měl být kladen na jeho činnosti ve vztahu k hudbě, ale formálně vše v pořádku