Řízení informačních institucí
[učící se organizace]
18. 3. 2022
Společnost vědění / učící se společnost
https://www.slideshare.net/LenkaD/spolecnost-vedeni-uc-se-spolenost-zamen-
environmentalni-vychova
Pět disciplín - umění a fungování učících se
organizací Peter M. Senge
Kapitola 1 - Dejte mi dost dlouhou páku ...a pohnu
světem samojediný
1 - osobní mistrovství
Mistrovství spočívá v dokonalém zvládnutí toho, co dělám, dokonce je možno říci, že mistři
oboru jsou i mistry, umělci v přístupu ke světu. Věc kterou dělají berou vážně, jako své
celoživotní, fascinující téma. Stále prohlubují a vyjasňují svou osobní vizi, soustřeďují energii
a pěstují vytrvalost i objektivní pohled. Schopnost organizace dělat věci lépe a její schopnost
učit se nemůže být nikdy větší, než je u jejich členů. Jednotlivci se tedy učí a zdokonalují své
schopnosti. Dobré týmy vyžadují schopné a kvalifikované příslušníky. Udržovat osobní
mistrovství je trvalý, nikdy nekončící proces. Kořeny této disciplíny jsou v obou, Západní i
Východní duchovní tradici. Přesto však je zcela běžné, že mladí, věci oddaní lidé po
příchodu do organizace po čase zaujetí pro věc ztrácejí - a mizí tak to nejcennější. Zůstává
jen nutná energie, vkládaná do práce.
2 - Mentální modely
Vnitřní představy o světě a tom jak věci fungují, včetně předpokladů, předsudků i zobecnění,
jež mají výrazný vliv na naše jednání. Příklady předsudků a zobecnění: lékaři jsou úzkoprsí,
sestry jsou nepříjemné, doktoři nerozumí řízení. Jiné příklady se mohou týkat organizací: s
lidmi na vyšších úrovních se zachází jinak než s těmi dole, " tak se to u nás dělá". Arie de
Geus: trvalá adaptace a růst firmy v měnícím se ekonomickém prostředí závisí na
"schopnosti instituce učit se, což je proces, kdy vedoucí týmy mění své mentální modely
společnosti, jejich trhů i konkurence. Z tohoto důvodu chápeme plánování jako proces učení
se a plánování uvnitř korporace je institucionalizovaným učením".
3 - Sdílená vize
Senge hovoří o "vytváření sdílených vizí budoucnosti", protože to není jen
myšlenka, ale zapálenost lidí pro věc, která činí smysluplným vše, co lidé dělají.
Učící se organizace nejsou možné bez těchto sdílených vizí, protože bez nich
množství individuálních potřeb vede lidi různými směry. "V přítomnosti něčeho
velikého drobnosti mizí". Sdílená vize je něco jiného než strategické plánování,
kde většinou vrcholové vedení oznamuje co se plánuje. Nejde o to podat
"kuchařku" na budoucnost a ostatní přesvědčit, aby ji následovali, ale spíše jde o
společné principy, v rámci nichž si aktivně vytvářejí svou vlastní, je osobně
mobilizující vizi.
4 - Týmové učení
Týmy odborníků, jejichž výkon závisí na brilantnosti ostatních a jejich schopnosti pracovat
dohromady (spolupracovat). Aby k tomu mohlo dojít, je třeba určitého správného vyladění,
ve kterém lidé jednají jako tým a ne skupina jednotlivců s divergujícími zájmy. ("Soubor
jednotlivců s IQ nad 120 má kolektivní IQ 63.") Pro skutečné týmové učení musí existovat
jak dialog, tak i diskuse, což se většinou nerozlišuje a častější je diskuse. Účelem dialogu je
porozumět, sdílet, ne přesvědčit a vyhrát. Nejde ani tak o soudy a hodnocení, ale spíše o
otevřenost. Diskuse (discussion), kde slovní základ spočívá v kořeni percussion (náraz,
úder), často zahrnuje verbální škádlení, vzájemné špičkování a jde v ní vlastně o
přesvědčení ostatních - převahu. Základem učících se organizací nejsou ,špičkoví jedinci,
ale učící se týmy - ty jsou jednotkami organizace.
5 - Systémové myšlení
Senge tvrdí, že toto je nejdůležitější disciplína, a proto tedy pátá. Bouře je jev, který se
skládá z řady vzájemně propojených atmosférických složek. Porozumět její dynamice lze jen
v celku. Podobně i chování organizace je výslednicí řady často ve skrytu působících faktorů.
I je nutno chápat v celku jejich působení. Bez systémového myšlení nemá nic z předchozího
celku vliv. Osobní mistrovství např. může vést k soupeřivosti. Je potřeba se zabývat
problémy struktury a celého systému a je chápat. Každý člen týmu musí porozumět jakou
roli hraje při řešení libovolného problému organizace. Není možné ukazovat na jiného
prstem a vinit ho. Problém má řešení v něm samém, uvnitř nás a mezi námi.
Kapitola 2 - Má vaše firma naučenou schopnost
neučit se?
l - "Jsem tím, co dělám" Potíže s přeškolováním - změnou profesionální identity.
Mé zodpovědnosti začínají zde a končí tam. Znám svou práci - ne však její účel a
konečný, celkový
2 - "Za to můžou oni!"
Vždycky se dá něco nebo někdo vinit z našeho neúspěchu. "Nejde to prodat,
protože to děláte nekvalitně." Souvisí úzce s předchozím bodem - neschopností
vidět věci v souvislostech. Viník není vně, to je jen půl celé pravdy, "vně" a "uvnitř"
tvoří jeden celek.
3 - Iluze rozhodných kroků
"Proaktivní" (ofenzívní) postoj verzus "reaktivní" (defenzívní) postoj k řešení
problémů. Tato "proaktivnost" může být jen maskovaná "reaktivnost" - tedy
zdánlivě rozhodná opatření vůči těm vnějším subjektům, které nám působí potíže.
Skutečná "proaktivnost" spočívá spíše v tom, podívat se dovnitř, jak se sami
účastníme na vzniku daných problémů.
4 - Fixace na události
Údaje za kvartál, zřejmé okamžité jevy, to jsou jasné signály, jež umíme vnímat a
reagovat na ně. Dnešní hrozby však často nejsou tak patrné, ale jde o pomalé
postupné a zpočátku nevinné procesy. Vidět do budoucna.
5 - Metafora s uvařenou žábou
Hodíme-li žábu do vařící vody, má šanci, že se jí podaří okamžitě vyskočit a
zachránit se. Dáme-li ji do studené vody a tu zahříváme, nebude pozorovat změnu
do doby, než bude pozdě. Bude tam sedět, až se uvaří. Podobný jev i v
organizacích
6 - Klamná představa, že zkušenost nás naučí
Nejmohutnější způsob učení se je přímou zkušeností. To základní se jako děti
učíme sami pokusem a omylem. Co však nastává, když nemůžeme vidět přímé
důsledky svého jednání? Všichni máme svůj horizont, za který při učení se
nevidíme (budoucnost, důsledky ve větším systému), prostor, uvnitř kterého jsme
schopni hodnotit účinnost učení. Za tímto horizontem už nám bezprostřední
zkušenost v učení nic nemůže pomoci.
7 - Mýtus manažerského týmu
Na nejobtížnější problémy máme tým vrcholového vedení. Jak se mu však dá
věřit, že za těchto okolností zvládne své poslání?
Kapitola 4 - Zákony páté disciplíny
l - Problémy dneška pramení ze včerejších "řešení"
2 - Akce budí reakci - čím silněji tlačíš, tím více se to brání. Kompenzující zpětná vazba působí nejen ve velkých, ale i
malých systémech.
3 - Chování se nejdřív zlepší, ale pak zhorší. Kompenzační zpětná vazba má zpoždění.
4 - Snadná řešení obvykle nic neřeší ("k tomu zapotřebí větší kladivo")
5 - Léčba může být horší než sama nemoc. Nesystémová řešení zvyšují potřebu čím dál větších zásahů, aniž by řešila
jádro problému.
6 - Rychle znamená pomalu. Všechny systémy mají svou optimální rychlost fungování, kterou nelze beztrestně uspíšit.
7 - Příčiny a následky nejsou v těsné časové a prostorové souvislosti.
8 - Malé změny mohou způsobit velké důsledky - jenže ty nejúčinnější páky bývají právě nejméně zřejmé.
9 - Není na koho svalit vinu.
Když vám chybí smysl
6 příznaků a co s tím
Smysl
Každý o tom pořád mluví.
Je to příliš abstraktní.
Nikdo se tím nechce zabývat.
Je to jen slovo.
#bullshit
Smysl
Definice Příznaky ?
Kdo má proč žít, unese
téměř každé jak.
Nietzsche
/Co to je/ /Když to chybí/
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Jaký smysl
Života
Jednání
Práce
Projektu
Projekt
Všechno je projekt
Před-projektová f. Po-projektová f.Projektová f.
Něco se bude dít
Kecání
Plánování
Přípravy
Děje se to
Dodržení plánu
Vyrovnávání se s
neplánovaným
Tak se to stalo
Radování
Poučení
Zkušenost
Plánování Akce a reakce Reflexe
Projekt je...
Bylinková zahrádka
Pletení svetru
Kapela
Cesta do práce
Dítě
Diplomka
/Třeba./
Cokoliv, na čem vám záleží a chystáte se to uskutečnit.
/Třeba život./
6 příznaků
Nevíte kdo jste, co je vaše a co ne.
Děláte všechno, neděláte nic.
Nevíte co odmítnout, co přijmout.
Jak se postavit k náročné situaci.
Jak prioritizovat.
Kdy odejít.
Jak a podle čeho se rozhodnout.
#identita
1
Nejste konzistentní.
#integrita
2
Reagujete v podobných situacích různě.
Vaše rozhodnutí stojí na momentálních okolnostech.
Přijde vám to prostě jako dobrý / špatný nápad.
Nemáte argumenty.
Pletete si intuici s vágním pocitem.
Nevidíte výsledky.
3
Jedete na prázdno a myslíte si, že je to rutina, která je
nutnou součástí všeho.
Nemáte základní opěrné body podle kterých poznáte, že jdete
správným směrem.
Chybí vám mezipatra.
#potřebnost
Nikdo vás nevidí, chybí vám uznání.
Acknowledgement.
4
Je to zbytečné, k ničemu.
Kdyby to nebylo, tak by se nic nezměnilo / nikomu by to
nechybělo.
Není rozdíl v tom, jestli ta věc je nebo není.
Proč byste to navíc měli dělat zrovna vy? Je to přeci jedno.
#respekt
Nevíte, k čemu to je.
K čemu to vede.
5
Chybí vám cílovka (publikum).
Na nikoho (nic) nemyslíte. Děláte věc pro věc samotnou.
Nedokážete identifikovat hodnoty, cíle.
Čeho se tím snažíte dosáhnout?
Cíl je natolik vzdálený nebo abstraktní, jakoby vůbec nebyl.
#účel
Chybí vám bigger picture / být součástí
něčeho většího.
6
Jste ve vakuu.
Ironie / sarkasmus / sebekarikatura.
To co děláte je tak banální a malé, že je to směšné.
Nesouvisí to s ničím a je to jen blbé /cokoliv/ uprostřed
ničeho.
#kontext
#identita
#integrita
#potřebnost
#respekt
#účel
#kontext
Kde to vázne ?
/Slova/
Když vám chybí smysl
6 příznaků a co s tím
Tak co s
tím?
Smysl
1 Je to skutečné
Když vám to chybí, poznáte to.
Fakt.
2 Je to něco konkrétního
You can't change what you don't acknowledge. /Dr. Phill/
Příznaky.
První krok.
3 Je to důležité
Změny.
Pružení v kolenou.
#identita
#integrita
#potřebnost
#respekt
#účel
#kontext
/Awww/= smysl
Proč jsem o tom mluvil
Když nevíte
Když jste ztraceni
Když něco nejde
Když děláte rozhodnutí
Když vás čeká něco nového
Když máte obavy
Když pracujete na projektu.
Demytizace abstraktního #bullshitu
Zasejte a pečujte
Zastavte se
Povídejme si o tom
Když chybí smysl...
Nevíte co odmítnout, co přijmout, jak se postavit k náročné
situaci, jak prioritizovat, kdy odejít, jak a podle čeho se
rozhodnout.
Reagujete v podobných situacích různě, vaše rozhodnutí stojí na
momentálních okolnostech. Přijde vám to jako dobrý nebo špatný
nápad, nemáte argumenty, pletete si intuici s vágním pocitem.
Jedete na prázdno a myslíte si, že je to rutina, která je nutnou
součástí všeho. Nemáte základní opěrné body podle kterých poznáte,
že jdete správným směrem.
Je to zbytečné, k ničemu, kdyby to nebylo, tak by se nic nezměnilo
/ nikomu by to nechybělo, není rozdíl v tom, jestli ta věc je nebo
není. Proč byste to navíc měli dělat zrovna vy? Je to přeci jedno.
Chybí vám cílovka (publikum), na nikoho (nic) nemyslíte. Děláte
věc pro věc samotnou. Nedokážete identifikovat hodnoty, cíle. Čeho
se tím snažíte dosáhnout? Cíl je natolik vzdálený nebo abstraktní,
jakoby vůbec nebyl.
Jste ve vakuu. Ironie / sarkasmus / sebekarikatura. To co děláte
je tak banální a malé, že je to směšné, nesouvisí to s ničím a je
to jen blbý projekt uprostřed ničeho.
#identita
#integrita
#potřebnost
#respekt
#účel
#kontext
Nevíte kdo jste, co
je vaše a co ne.
Děláte všechno,
neděláte nic.
Nejste
konzistentní.
Nevidíte
výsledky.
Nikdo vás nevidí,
chybí vám uznání.
Acknowledgement.
Nevíte, k čemu to
je, k čemu to
vede.
Chybí vám bigger
picture / být
součástí něčeho
většího.
KISK a smyl
KISK vize (typeform.com)